Když letí havran

Tohle je případ filmu, u kterého sice dokážu vnímat objektivní filmařské i další kvality, ale zároveň nedokážu mu dát vyšší hodnocení, protože po většinu času svým děním i případným poselstvím šel naprosto mimo mě. Až na pár zajímavějších scén mě nedokázal pohltit či vyvolat alespoň špetku emocí (to se nejvíc povedlo hudbě na závěr), příběh se mě nedotkl. Ono přirovnání tohoto Havrana k filmům Leoneho či Kurosawy ve zdejším obsahu je dost výstižné i za mě, přesně u Pro pár dolarů navíc nebo Sedmi samurajů jsem se před časem podobným způsobem trápil a dosledoval je pouze s vypětím stíl. Tak mi nezbývá, než se zase smířit, že tyhle akční žánrovky ze zcela odlišné kultury a dávné doby k tomu zkrátka nejsou pro mě a že islandští Vikingové s nožem mě budou míjet úplně stejně jako japonští samurajové s mečem a jen o něco víc než pistolníci z Divokého západu. Přeji divákům, kteří si podobné filmy užít dokážou a tiše v dobrém závidím. [45%] (26.11.2021)

,,Ten nůž je příliš těžký." ,,Není." Byl. S trochou obav jsem se po letech podíval na film, který mne kdysi uhranul. A ejhle, funguje stále. Drsné drama zpracovává klasický motiv pomsty, který se však nakonec mění ve vendetu. S hlavním hrdinou jsem souzněl tehdy i teď a bez ohledu na křesťanství (samo o sobě dosti brutální a krvavé - už jen uctívat popravčí nástroj je na pováženou...) jsem přesvědčen, že nemohl jednat jinak. A že by se snahou zabít vraha stal sám vrahem? Nu, tak to v těch dobách rozhodně nebylo. Ostatně, nejen v USA popravují vrahy a nepřipouští si, že by se jimi sami stávali (jinak ale trest smrti je zvrhlost). Čarokrásná krajina, hudba, která v úvodu připomene Wagnera, pak se přehoupne a zapadne mezi osmdesátkovou hudbu italských hororů a dobrodružných filmů, se nakonec opět mění v ponurý orchestr. Herci jakoby vypadli svou vizáží z devátého století rovnou do filmu a nespoutaná krajina bez slunce s ledovým mořem je divoká a nehostinná. Otázka, zda obětovat bratra nebo syna, je natolik těžce zodpověditelná, že zanechává hořkou pachuť až do konce. Pro mne tenhle snímek nezestárnul. (09.12.2012)

Strohé drama, které v sobě ukrývá jednu past pro nepřipraveného diváka. Film je naprosto vážný, až mohou leckomu některé scény připadat směšné, ale jsou na druhou stranu prosté patosu. Proto doporučuji alespoň dvojí zhlédnutí. Některé scény mě napodruhé přibily doslova do židle. Nedá mi, abych se nezmínil o hudbě. Po velkou část filmu hraje v pozadí scén děsivá elektronická hudba dodávající filmu punc osmdesátých let, což je škoda, film je totiž nadčasový. V pozdějších částech zazní i vhodnější orchestrální hudba. Děkuji Zmiu za komentář. Jelikož jsem tento film překládal, byl jsem si moc dobře vědom toho, že jde o krkavce, ale byl jsem bohužel omezen již zavedeným českým titulem… 80 % (18.06.2008)

Viděl jsem to bezmála před třiceti lety a stejně si pořád pamatuju, jak moc jsem se chtěl naučit tak dobře vrhat nože, nejlépe ty jeho zvláštní... I když jsem samozřejmě neměl tak drastický důvod jako on. Chvilku jsem to bezvýsledně trénoval, ale naštěstí ne na živých lidech... Ani na poníkovi jsem nikdy nohama o zem nešoupal... Ale dodnes si pamatuju tu tíseň a touhu po pomstě, která mi z toho syrového příběhu nafoukala do hlavy a za kazajku na hruď... (22.01.2013)

36. LFŠ UH 2010 - FOKUS: ISLAND - Sága - severské mýty (Hrafninn flýgur / WHEN THE RAVEN FLIES / Když letí havran) (03.08.2010)

Určitě pěkný film zobrazující drsný raný severský středověk s jeho krutostmi, mně ovšem silně vadí hudba lavírující mezi lacinou diskotékou a třetiřadým symfoňákem. (13.04.2010)

Jsem v rozpacích. Nejprve, co mě nejvíc vadilo - hrozná (nepříjemná, všudypřítomná) elektronická hudba, kterou by v dnešní době k podobnému filmu použil pouze režisér dočasně zbavený smyslů. Nebýt jí, hodnotil bych výš. K pozitivům: Doopravdy zajímavé provedení. Na rozdíl od lidí, kterým vadilo časté ježdění na islandských ponících, jsem toto považoval spíš za prvek, který umocňoval atmosféru filmu. Film z islandského středověku navíc u nás nevidíme často. Něco jsem o středověku na Islandu četl a film svým zobrazením do puntíku odpovídá (konzervativní a s ničím se nemazlící společnost žijící na vesnických usedlostech). Brutalitou mi občas připomínal Markétu Lazarovou, zápletkou kurosawovo Yojimbo (což není konstatováno jako negativum). Na rozdíl od obou zmiňovaných, se však jedná o film značně pochmurnější. Za mě čistých 70%. ■ Jedná se o první díl trilogie. Další jsou "Í skugga hrafnins / Ve stínu havrana" a "Hvíti víkingurinn / Bílý viking". (26.09.2010)

Průměrné Švédské drama, které mohlo zůstat v minulosti trochu déle. (01.04.2013)

Pěkně seversky studený a drsný příběh o pomstě, kterému napomáhají působivé exteriéry a dokonce i minimalistická výprava (zde se možná peněžní nouze stala výtvarnou ctností), ale kterému silně škodí ta osmdesátková hudba, jak už zde napsali předhodnotitelé. V osmdesátých letech vznikal tak slizký popík! (22.08.2015)

Typický příklad toho, jak absolutně nevhodná hudba může poškodit výsledný dojem z celého filmu.Severská sága z ranného středověku o pomstě muže, kterému jako klukovi zavraždili rodiče, odvlekli sestru a on dvacet let hledá vrahy, aby je posléze nalezl.Tvrdě vydobytá pomsta však dokáže přinést i rozčarování.Ačkoliv nesnáším hory, krajinu, kde by mě mohla být - nedejbože-zima, tady to byla absolutní nádhera, skály s jeskyněmi, nádherně zelená luka, běsnící moře se štěrkovými plážemi, huňatéjší koníci menšího vzrůstu, co běhají jak o život,křik krkavců......a pak se vám zaryje do mozku zase ta hudba, hrůza, a tudíž bohužel jen kvůli ní to bude jen za tři hvězdy. (01.02.2013)

napínavé, krvavé, v duchu islandských ság. K tomu strhující hudba. I z mála se dá vykřesat hodně. Mstitel, kterému dal sílu Óðinn, sám sebe nazývá Host, islandsky Gestur. Toto jméno je jedno ze jmen Óðinových, jistě tedy není zvoleno samoúčelně. Pták, který je překládán jako havran, je ale ve skutečnosti krkavec. (18.06.2008)

Zaujímavý scénar, v ktorom režisér podtrhol krásnu a zároveň drsnú ostrovnú atmosféru. Téma pomsty sa nehrá na žiadnu eleganciu a od prvej minúty sa dostavuje parádna, aj keď nie maxirozpočtová, historická záležitosť, navyše takmer bez humorného prvku. Oceňujem spojenie historickej mystiky spolu s modernejším hudobným - niečo medzi rockovejším folkom a world music - motívom. Záver je síce trochu mimo môjho očakávania, ale aj tak film splnil, čo sľuboval. (01.08.2015)

Brrr... až mě z toho bolí zuby. (11.01.2023)

Samotný režisér povedal, že keď film pozerá dnes (s odstupom 26 rokov) natočil by mnoho vecí inak. Ja s ním môžem len súhlasiť. Film za túto dlhú dobu naozaj veľmi zostarol. Ani nie tak po výpravnej stránke (hoci trochu komparzistov by sa hodilo), ale skôr po tej rozprávačskej. Neustále behanie na (smiešne cválajúcich = zaujímavosť :) koňoch z jednej usadlosti do druhej a späť naozaj trochu nudí. SPOILER: No záverečná myšlienka premeny hlavného hrdinu v intenciách presýpacích hodín z kladnej postavy na zápornú dvíha konečné hodnotenie na zaslúžené tri hviezdičky. (29.07.2010)

Všetko márne, dobrý film (seriál) o Vikingoch som ešte nevidel. Zaujala hudba v štýle Jethro Tull. (11.05.2023)

Osudové scény rozohrávky v úvode nie sú dostatočne epické, boli tu už lepšie. Hudba je zaujímavá, ale nehodí sa k celkovému vyzneniu filmu, chcelo by to skôr niečo vážnejšie alebo tradičnejšie na danú dobu, aj keď svoju funkciu v napätých scénach spĺňa. Hlavný hrdina so svojimi vrhačskými schopnosťami, zákernými, prefíkanými vraždami a hláškami vie udržať pozornosť diváka. Vikingská kultúra je zobrazená dobre, aj keď veľkých bitiek sa nedočkáme, potešia malé v štýle záškodníckej vojny. Príbeh o obroch na konci pôsobí veľmi desivo. Film sa dotýka náboženského fanatizmu, čo je stále aktuálne, no je najmä príbehom o pomste, akých ste mali možnosť vidieť už kopu. Tento svoju konkurenciu v mnohom prekonáva a radí sa medzi tie lepšie kúsky. Fatalita s drsnosťou a dôveryhodnosťou prostredia to držia pokope a napínajú do poslednej minúty. (15.05.2020)

Minimalistický film, který příjemně vrcholí na konci. Jednoduché schéma, dost slabé bojové scény, místy trochu směšná hudba, ale v důsledku poměrně koukatelné. Jenom jsem se nemohl přinutit fandit hlavnímu hrdinovi, padouch oproti němu působil jako přehlídka ctností. (18.08.2014)

Když jsem jako malý kluk s očima navrch hlavy v kině Novém Městě nad Metují sledoval tuhle islandskou krvavou vyvražďovačku, na kterou mě vzal taťka, měl jsem zážitek jako dlouho z žádného podobného filmu. Dospělý samozřejmě beru s nadhledem. Hudba děsná, některé scény příšerně amatérské. Pět obrovských plusů: 1. nepřirozeně vypadající a krutý hlavní hrdina, 2. Island, 3. islandština (ten jazyk prostě nemá chybu), 4. syrovost, 5. Helgi Skúlason coby největší záporák i milující otec - bez diskuze výkon na Oskara. (18.01.2015)

Nejlepší film o pomstě, o její marnosti a jejím beznadějném pokračování, s mrazivou pointou v závěru. Důkaz toho, že strhující historický a současně akční film se dá natočit bez digitálních triků, s neznámými herci a (asi) i s nízkými náklady. Jedna z nejlepších vzpomínek na filmový klub koncem 80. letech 20. století. (21.04.2008)

Hudba je opravdu trosku pěst na oko, ale dokonale mi to připomnělo znělku seriálu Vilém Tell, tohle prostě k osmdesátkám patří, stejně by se dala vyčítat divná barva krve nebo přehnané kovové zvuky zasouvání dýk. Co se týče postav a děje, tak je děj odhadnutelný od začátku do konce po první scéně, ale je to dost způsobeno tím, že takových filmů od té doby bylo spousta. Příjemné je prostředí kamenitých pláží, ale přesuny mezi třemi scénami filmu jsou opravdu trošku zdlouhavé, i přes roztomilé cupitání koňů, které mi vůbec nevadilo, naopak. Oceňuji kvalitní zpracování života a bydlení seveřanů, žádný zázrak to asi nebyl a proto možná není žádným zázrakem ani film. Závěrečné "zadělání" na další díly bylo tak okaté, že mě ani nepřesvědčilo shánět další díly. Ono by to stejně nebylo lehké, sehnat tento film se špatně padnoucími slovenskými titulky trvalo skoro měsíc. (31.10.2010)