Blow-Up
Blow-Up
Blow-Up
Zväčšenina
Blow-Up
Blow-Up
Režie:
Michelangelo AntonioniKamera:
Carlo Di PalmaHudba:
Herbie HancockHrají:
David Hemmings, Vanessa Redgrave, Sarah Miles, John Castle, Peter Bowles, Jane Birkin, Veruschka von Lehndorff, Jimmy Page, Jeff Beck, Chris Dreja (více)Obsahy(2)
Filmová esej o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie. Je mladý, pohledný, úspěšný a bohatý, svět – zejména jeho ženská část – mu leží u nohou. Módní fotograf Thomas, ochotný pro získání nevšedních snímků přenocovat v noclehárně mezi nuzáky, aby ovšem vzápětí přesedl do svého rolls-roycu a odjel do svého ateliéru fotit atraktivní modelku. Dravý, arogantní, sebevědomý – a přece vnitřně, skrytě zranitelný. Do londýnského Maryon parku jej zavedla vlastně náhoda. Ale správný fotograf neudělá krok bez svého aparátu a vzdálená dvojice milenců, skotačící na pozadí nádherné, majestátní zeleně je příliš zajímavým objektem, než aby ji jen tak přehlédl. Jenomže náladové fotografie v sobě, jak má Thomas brzy zjistit, skrývají znepokojivé tajemství…
Zvětšeninu natočil Michelangelo Antonioni podle povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara Babí léto (česky vyšlo ve Světové literatuře v r. 1968 již pod názvem Zvětšenina). Se spoluscenáristou Toninem Guerrou přesadil její příběh z Paříže do Londýna, který byl v polovině šedesátých let minulého století avantgardní metropolí, centrem hippies, boomu všech druhů umění – pop-artu, fotografie, divadla, módy i hudby. Antonioni se na svůj první zahraniční film důkladně připravoval. Žil v Londýně osm měsíců, vyzpovídal desítky příslušníků nejrůznějších profesí, chodil po klubech, vstřebával onu specifickou, nepopsatelnou atmosféru. A pak jej za půl roku natočil. Navázal jím přímo na svou „tetralogii citů“ z let 1959–1964 (Dobrodružství, Noc, Zatmění, Červená pustina). Opět nabídl divákovi mnohovrstevnaté metaforické dílo se záměrně neuzavřenými motivy, provokující k mnoha interpretacím. Zvětšenina je detektivním příběhem s hádankou, psychologickou studií, filmovou úvahou o hranicích výtvarných a narativních umění i filozofickou esejí o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Antonioni jí vzdal i hold intuici, jedné ze svých stěžejních tvůrčích metod. Přihlásil se k ní zejména výroky „Dělám filmy spíše žaludkem než mozkem“ nebo „Zkušenost mě naučila, že pokud je intuice krásná, pak je správná.“
(Česká televize)
Recenze (460)
Kultovní atmosféra šumících stromů, jež není náhodná, jak by leckdo pomyslel? Zdánlivé nic táhnoucí se časoprostorem? Krimi, které vyústí do ztracena? Existenciální rozjímání člověka, který ztratil kontakt s realitou? Chci to vidět znovu! ()
super film neni co dodat co povedat treba vidiet ()
Perfektní dobový výřez atmosféry Londýna šedesátých let. Detektivní zápletka slouží pouze jako pozadí pro rozebrání nejpalčivějších problémů a osobních démonů naší doby. Zcela jistě životní výkon Davida Hemmingse a jeden z vrcholů Antonioniho tvorby. ()
Perfektný film ktorý obsahuje množstvo absúrdnych a komických scén. Nenechajte sa ale spliesť kolonkou thriller. tento film sa odvíja pomaly a takmer nič sa tu nedeje. Ak nemáte zmysel pre absúrdny humor tak by ste sa mohli pri tomto filme nudiť. ()
omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se, ale nemůžu jinak.. jsem hnusná zkomercionalizovaná bloncka, ale já se pekelně nudila :) nejvíc mě pobavilo že mi spoludívající se usnul na .. rameni :D a naprosto nejvíc mě zklamal konec, čekala jsem že se konečně něco stane a najednou the end ? No to teda.. ze 100+1 filmů které musím vidět než umřu ode mě asi víc jak 3* nedostane žádný :) ()
Dneska už opravdouvá klasika od Michelangela Antonioniho. Tenhle film překvapivě nenudí, i když o ději/příběhu se tu dá těžko mluvit. První část pouze ukazuje Londýn šedesátých let, druhá půlka filmu je výrazně lepší, kdy pátrání po domnělé vraždě výrazně stupňuje napětí. Druhá polovina filmu by byla za 5*, ale celý film mírně přes 3*. ()
co to jako mělo zase být? nesmyslný děj, nuda ztráta času ()
Co to mělo znamenat? Radši to ani nechci vědět. Každopádně pět hvězdiček za ,,senzační´´ konec dávat rozhodně nehodlám. ()
Film mě od začátku upoutal svou obrazností. Rozčepýřený blonďák vejde do studia a fotí tam nádherné ženské, potom výlet ven a zase, uličky jako ze žurnálu a když potom přijde do parku, přestávám film vnímat jako movie. Začíná mi to celé připomínat fotografii. Jako by děj snímku byl jedním obrázkem dotvořeným fantazií. Jako když se člověk dívá na obrázek a přemýšlí, co bylo před ním a jak by mohl pokračovat. V kulisách detektivní zápletky, erotického podbarvení, koncertu Yardbirds a jejich strnulých diváků a starého Londýna vznikl snímek, který plyne od ničeho k tušenému, ale stylem, který svou nejednoznačností dělá snímek nadčasovým. Ke všemu mrtvola konečně vypadá jako mrtvá. ()
Tak na tenhle nezapomenu nikdy. I po letech se mi vybavuje šumění stromů a poslední scéna na hřišti, se vším, co by mohla znamenat. Zalíbil se mi Hemmings a ten už dnes nežije, čas utíká, filmy zůstávají. ()
Opravdu krasny zensky tam hrajou. A ten konec! Proste spica. ()
Zmes žánrov, mrazenie v parku a číra filmarina ,ukážka toho ako má vyzerať umenie a nie je kto mu potreba ani veľa slov. ()
Neskutčné režisérske umenie, s neskutočnou náladou. ľahôdka, pre ktorú nie každí divák môže mať pochopenie. ()
Úspěšný fotograf Thomas může mít vše, ale nechce nic. Rychle se nadchne, ale nic nedokončí. Ostatní jsou pro něj hračky, které jednoduše zahodí, když ho přestanou bavit. Úvodní scéna, ve které fotí jednu ze svých modelek, má ohromný sexuální náboj, který jen podtrhuje zklamaný pohled modelky, když Thomas vyfotí poslední fotku a beze slova odejde z místnosti a už o ni nezavadí ani pohledem. Jestli nějaká scéna dokonale vystihuje objektivizaci ženské krásy v moderní společnosti, tak je to tahle. Jednoho dne se Thomas nevědomky stane nepřímým svědkem vraždy, když na jedné za svých fotografií zachytí něco, co se po zvětšení ukáže být mrtvolou člověka. Vzrušeně se snaží této záhadě přijít na kloub, ale jeho chronická neschopnost se soustředit a různá laciná vzrušení, jej vždy svedou z cesty. Film, který stejně jako naše existence plyne pomalu a odnikud nikam. ()
Zväčšenina patri opravnene medzi najlepšie filmy 60.rokov.Stale fascinuje divaka a je blizka aj sučastnikom.Prostrednistvom kriminalnej zapletky nam Antonioni ponuka psychologicku študiu modernej doby ,kde je pravda relativna a neuchopitelna a len malokoho zaujima.Zväčšenina je zaslužene označovana za kultovu a klasicku zaležitost ,ktora ovplivnila kinematografiu 20.storočia.90%. ()
Zklamání. Antonionimu filmařsky neroumím. Ústřední nápad na lepší hodnocení nestačí. ()
O děj vůbec nejde. Atmosféra a nic více. A hlavně nic méně. Mnoho intelektuálních konstrukcí bylo vystavěno chytrými hlavami, které se s tímto Antonioniho majstrštykem pasovaly. Na to kašlu. Chci se na to zase koukat? Chci. ()
Co je a co není skutečnost? Úchvatné jak se jedna situace dá vnímat z několika různých úhlů pohledu. Snímek je napínavý, dramatický a přesto se toho nestane až tak moc. Výrazným prvkem, který upoutal mou pozornost, je zvuk. V něm si autoři hrají hodně s ruchy a atmosférami, přičemž vytvářejí dramatický kontrast hluku a ticha. Avšak místy mi připadal příběh mírně předvídatelný. 4,5* ()
Nepochopila som to. Čakala som napínavú detektívku o zachyteni vraždy, ale film je o arogantnom fotografovi, ktorý bud fotí alebo vyzlieka modelky. Jediná scéna, čo ma zaujala bola keď zväčšoval fotky aby zistil co vlastne nafotil, prečo ta žena tak veľmi tie fotky chce. Je to nuda. ()
Viděl jsem osm hraných Antonioniho filmů z let 1955- 1975 a tento je pro mě rozhodně filmem divácky nejvděčnějším. Antonioniho mnohdy není lehké pochopit. Ale nikdy nenudí. A ve Zvětšenině se filosofování odvíjí od téměř detektivní mystery. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Ingmar Bergman a Michelangelo Antonioni
Před několika dny média informovala o úmrtí obou filmových velikánů. Oba byli nepřehlédnutelnými persónami světového filmu a jejich stopa, kterou zanechali dalším generacím, je až příliš hluboká,… (více)