Reklama

Reklama

Epizody(24)

Yuuichi Aizawa se po sedmi letech vrací do města, kde v dětství trávil zimní prázdniny. Nastupuje zde do druhého ročníku střední školy a stejně jako tenkrát bude bydlet u své tety, která má dceru v Yuuichiho věku. Ta se jmenuje Nayuki a kromě ní a Yuuichiho hraje v Kanonu hlavní roli ještě čtveřice slečen. Tři z nich Yuuichi poznal již onehdá před sedmi lety, jenže události z té doby si téměř nepamatuje, takže má 24 epizod seriálu na to, aby se rozpomenul, anžto minulost je často klíčem k aktuálním potížím. Kanon je druhou seriálovou adaptací stejnojmenné počítačové hry. (yenn)

(více)

Recenze (43)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Uguuu! Unyuuu! Auuu! Po zhlédnutí původní verze Kanonu jsem se bál, že remake si nedokážu užít, naštěstí neoprávněně. Je sice pravda, že pokud jde o příběh, tak se obě verze dost pravděpodobně velmi přesně drží původní bishoujo hry a tak se mi v tomto ohledu mnoho nového nedostalo (i když 13 a 24 dílů je přece jen rozdíl - a 24 se zdá být lepší volnou, neboť 13 dílný starší seriál se určitému krácení nevyhnul). Ze hry vychází i design postav, který yenn zmiňuje, když hovoří o příliš velkých očích - těžko to tedy vyčítat týmu z Kyoto Animation. Jenom vzhled hlavního hrdiny je, mám pocit, odlišný více (není divu, hra je first person - takže Yuuichi není vidět...leda by tam bylo zrcadlo). Už je to nějaký čas, co jsem starý Kanon viděl, takže vzpomínky nejsou dokonalé, ale hlavní hrdina se mi v remaku jeví mužnější, sebevědomější a tak nějak méně ve vleku událostí. Z yennova komentáře (který určitě stojí za přečtení, a to tak, až mám pocit, že mi nezbylo nic zásadního ke sdělení) by člověk, který rád čte divoce mezi řádky, mohl dospět k závěru:"Eroge znamená, že v Kanonu je nějaká erotika." Jak mě upozornil yenn v diskuzi, ve hře tomu tak skutečně je, ale v seriálech ne. V obou je však dost na to, hlavně originální příběh a sympatické postavy, abych jim dal *****. Kdybych měl doporučit jen jeden z nich, byl by to přeci jen tento remake. Je toho odvyprávěno více, mám pocit, že to byla větší legrace, když přišlo na humor a je technicky dokonalejší. Komu se Kanon hodně líbil, může ještě zkusit seriál AIR. Je podobného ducha a IMHO také velice příjemný (i když Kanon mi připadá o něco lepší). ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Krásný, smutný příběh s koncem, který mi tak trochu zabraňuje dát plný počet. Asi jsem tak trochu masochista. Ne, že by bylo něco špatného na tom, jak to končí, to chraň Bůh, ale nesedlo mi to. Avšak věřím, že spoustě ostatních se takový závěr zamlouvat bude. Opening jsem si vychutnala až u posledního (předposledního) dílu, předtím na mě moc nepůsobil. Ending mě nezaujal vůbec, slyšet jednou a zahodit, není špatný, ale můj vkus mu neholduje. Dívky, vyskytující se zde, kolem hlavního hrdiny, mi přišly všechny tak trochu stejné, jasně, každá měla své klady a zápory, každá měla svůj citoslovec, ale něco měly společného, co to je, nepovím, protože si to sama nedokážu uvědomit, snad až to blikne... Ale největším kladem tohoto anime je především ten, co zapomněl, co se před 7 lety stalo - Aizawa Yuuichi. Nadmíru se mi líbil jeho smysl pro humor, jeho frky, pošklebování, pošťuchování ostatních, to bylo prostě úžasný. Držel se dlouho, opravdu dlouho, dokud nezačal až moc trpět a vtípky vymizely, naštěstí, to bylo jen na pár posledních dílů, takže vše ok. Navíc by se jeho poznámky asi nehodily (Mně jo, scénáři ne -_^ ). Jinak když se ještě vrátím k holkám - všechny byly fajn, ani jedna mi nelezla na nervy, ani jedna neukázala kalhotky, ani jedna netrpěla komplexem "mám-moc-malá-prsa-co-teď?". Rozhodně je to nadprůměrné anime z prostředí školáků okořeněné nadpřirozenem. ()

yenn 

všechny recenze uživatele

Kanon z přelomu let 2006 a 2007 je předělávkou stejnojmenného anime z roku 2002 (které jsem zatím neviděl), jehož předlohou byla stejnojmenná PC (DC, PS2, PSP) hra (již jsem nehrál). Důvod, proč jsem jako první zvolil remake, je prostý - ve své době (duben 2007) šlo o nejlépe hodnocené dokončené anime na AniDB (to už dlouho neplatí). Kanon byl nicméně ten případ, kdy ve mě vysoké hodnocení vyvolalo spíše lehkou skepsi (což je vždy lepší varianta), ale jak vypovídají hvězdičky, příjemně mě překvapil, poněvadž je skutečně skvělý. Z počátečních dílů jsem byl výrazně zmaten a mohl jsem s jistotou tvrdit „pouze“ to, že mě baví. Na AniDB slibované drama/romance se totiž vůbec nekoná, ba právě naopak - úvod je kamarádský (imho nikoli romantický) humorný seriál (označení „komedie“ se mi použít nechce) ze života. „Ze života“ mimo jiné značí, že využívaný styl humoru je přirozený (spočívá hlavně v tom, jak si Júiči ze slečen slovně střílí). To považuji za obrovskou výhodu, protože jde o jeden z aspektů, který zajišťuje, že přechody do vážnější a dramatičtější roviny nepůsobí násilně. Pokud se totiž o podobný přechod pokusí „klasická“ komedie, dopadá to většinou nevalně, jelikož kvůli nadsazeným komediálním pasážím nedovedu brát vážně ani ty vážnější, nedovedu se na ně naladit a působí na mě rušivě. Kanon tím díky své přirozenosti netrpí a přitom mu to vůbec neubírá na vtipnosti. Ona vážnější rovina se ke slovu více dostane odhadem kolem osmého dílu (neděje se tak však náhlým skokem, což je druhý aspekt, který zajišťuje, že přechod není násilný). Mám ovšem pocit, že v tu dobu se s ní tvůrci ještě trochu srovnávali, protože v částečně vrcholné 10. epizodě je několik scén, v nichž na můj vkus příliš tlačili na citovou pilu, zatímco ve zbytku seriálu se s absolutní většinou vypjatých momentů vypořádali skvěle. Mimochodem: velice dlouho jsem nechápal zařazení Kanonu mezi romantická anime, jelikož vztahy všech hlavních zúčastněných se jeví být veskrze přátelské, nicméně v poslední cca čtvrtině se ukáže, že je toto zařazení oprávněné. Několik vět k postavám. Nejde o nejkomplikovanější osobnosti, jaké kdy byly ve filmu k vidění, ale ani o jednorozměrné figurky. Zřejmě nejméně výrazný je Júiči (což vzhledem k tomu, že je Kanon původně eroge, není až tak překvapivé), ovšem ani on není nudný patron. Slečny jsou však osobitější a zajímavější - aby také ne, když kolem nich a odhalování jejich minulosti a přítomnosti se především seriál točí. Nepřekvapí, že jejich životní příběhy jsou spíše smutné a tedy přinesou několik velice působivých scén (třetí přání, zoo...). V některých také hraje výraznou roli nadpřirozeno, což kvituji s povděkem, anžto „civilní fantasy“ podobného ražení mám rád. Rovněž se mi zamlouvá, že autoři se slečnám věnovali i nepříběhově, takže každá má své oblíbené jídlo a některé i citoslovce, které s oblibou používají (mým favoritem je Sajurino „ahaha“:-)). Naštěstí tak činí střídmě, takže se mi žádné nezprotivilo (ač v již zmiňovaném 10. díle se jedno ocitlo na hraně snesitelnosti). Jedinou lehkou příběhovou výtku bych měl k závěru (resp. poslední epizodě), který bych si dokázal představit lepší (ve smyslu lépe sedící ke zbytku seriálu). Animaci nového Kanonu má na svědomí společnost Kyoto Animation, která stvořila rovněž Suzumija Haruhi no júucu. To je poznat na vzhledu i na kvalitě, která ja opravdu vysoká, ovšem takřka po všech stránkách se mi něco více líbila Haruhi (i jiná anime) - má detailnější pozadí, hezčí postavy (s menšíma očima) a lepší rozpohybování (mimika je ale srovnatelná, tedy skvělá). To zmiňuji jen jako vyjádření lehkého nesouhlasu s mandelbrotovým tvrzením, že: „Po animační stránce se jedná o to nejlepší, co může současná televizní produkce nabídnout.“ Na výsledném hodnocení se to nijak neprojevuje. Hudební doprovod je bezpochyby povedený, ovšem místy je snad až nadužívaný - u několika scén jsem měl pocit, že by se bez hudby obešly, případně by mohla být méně výrazná. To se mi u filmového díla stalo snad poprvé, zajímavé. Shrnutí: lehce nadpřirozené vtipné i dojemné anime s pár chybkami, které však celkový dojem ovlivňují jen minimálně. Jedno z nejlepších, jaké jsem viděl. Doplnění (srpen 2017): Po deseti letech jsem Kanon zhlédl podruhé. Některé příběhy mě neoslovily tolik jako dříve, nicméně děvčata jsou stále velice sympatická, seriál vtipný, zároveň působivý a mezi středoškolskými patřící k těm nejlepším (byť na druhé straně dovedu pochopit, čím může některé diváky odrazovat). Mimochodem, 10. epizodu, jež se mi poprvé příliš nelíbila, nyní vnímám docela pozitivně. Očividně jsem již otrlý divák. Ahaha~ 8/10 () (méně) (více)

Jeoffrey 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem se tomuhle dílku vyhýbal, protože jsem věděl, že se na to musím dobře psychicky připravit. Ještě dnes mám v živé paměti, jak mě dostal Clannad + after story a prostě jsem věděl, že tohle bude podobné. No a bylo to přesně tak, jak jsem čekal, ale stejně mě to zastihlo nepřipraveného. Kanon mi představil jedny z nejúžasnějších a nejroztomilejších anime charakterů jaké jsem kdy viděl (Makoto, Ayu, Shiori...), nechal mě se do nich bezhlavě zamilovat, dokonce jim ještě přidal roztomilé citoslovce, aby byli ještě roztomilejší a to jen proto, aby mi pak ukázal, že život není peříčko a jak moc dokáže bolet a tak jsem si zase jednou pobrečel jak želva a nechával se unášet na vlnách tohohle dílka, které bylo něco neskutečného, emotivního, roztomilého, vtipného a neuvěřitelně smutného. Naštěstí přišel konec a stalo se přesně to co jsem si podvědomě přál a tak to nakonec bylo prostě dokonalé. Tohle anime je prostě samo o sobě pro mě takový malý zázrak... 10/10 ()

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele

Seriál plný opakujících se citoslovců již zmíněných mými předchůdci je milý, vtipný, poměrně i romantický a v 2/4-3/4 části velmi dojemný. Yuiichi je konečně po delší době klučina s velkým K, který si z holek po většinu času dělá legraci a nechová nikterak přihlouple. Nicméně v mnoha pasážích byl seriál trochu uspěchaný a nedotažený. Přišlo mi, že vztahu s Makoto se věnoval nejvíce/nejhlouběji (a u něho jsem asi i nejvíce prosmutněl/pro mě vrchol seriálu), u ostatních až tolik ne, jakoby si uvědomovali, že už nemají tolik dílů na to. Nejvíc to nakonec odnesl konec, který ač je mi příběhově blízký, tak jeho formou a rozuzlením zase naopak velmi vzdálený. I přes to mi byly téměř všechny postavy tak sympatický, že mi bude Kanon chybět. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Město zapadané sněhem, vločky krouží vzduchem, zima zalézá za krk a jaro v nedohlednu. V atmosféře spící přírody se Yuuichi vydává po stopách vlastní paměti a z útržků si sestavuje, co se mu v tomhle městě před sedmi lety stalo. Je to zároveň iniciační cesta za dospělostí, kdy se najednou některé dětské zážitky začnou jevit v temnějším světle. ____ V prvních dílech jsem byla lehce zmatená a obtížně se orientovala v armádě krásek se záhadou a smutnými tajemstvími, které jsou jaksi prapodivně s Yuuichim spojeny už z minulosti. Později se seriál více rozjel a – i když trochu moc násilně vyvolával dojetí nad nešťastnými osudy krásek – začal zároveň dávat více smysl a složil z původně děravé paměti dobře a precizně sestavenou mozaiku utkanou z mystiky a tragiky. Pořád ve velmi melancholickém tónu. ______ Na odlehčení: Yuuichi teda měl vkus na holky! Snad až s fetišistickou přesností se zaměřuje jen na ty, které jsou hodně životem pocuchané. Padnout takovému klukovi do oka, je jako vytáhnout si toho nejčernějšího Černého Petra. Rychle od něj pryč! Ykuuichi je vůbec zvláštní, přestože se kamarádí téměř výhradně s holkama, a je mu sedmnáct, tak je asi asexuální. Jeho libido neprobudí, ani když si k němu hezká holka lehne do postele a přitulí se. To už je pak fakt tragédie. SHRNUTÍ: Vypočítáno na to, aby seriál zasáhl citlivá srdíčka. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Přesně tak, jak se to dá u Japonců čekat. Ůsměvy, dětské očíčka a pak - drama a strhující příběh. To oni umí. ()

TomX2 

všechny recenze uživatele

Yuuichi Aizawa sa po 7 rokoch vracia na miesto, ktoré opustil a kde v detstve strávil väčšinu svojho času. Hneď po príchode stretáva niekoľko dievčat, ktoré sa okolo neho začnú krúžiť. V tom je ale jeden problém - Yuuichi si nemôže spomenúť na svoju minulosť, na ľudí s ktorými trávil väčšinu času a ani na svoje lásky. Pomaly si však začína spomínať a pred očami sa mu začínajú premietať spomienky. Yuuichi však cíti, že sa v detstve stalo niečo zlé a že jeho život nie je len plný šťastných a radostných momentov. Podarí sa mu spomenúť si na všetky jeho spomienky? A podarí sa mu vyčistiť všetko zlo, ktoré na neho číha na každom kroku? To sa dozvieme v tomto krásnom anime plnom lásky, šťastia, priateľstva a radosti, či smútku zo života. Celkový dojem: Ako veľký fanúšik vydavateľstva Key (ďalej Angel Beats, Air, Clannad, Charlotte) som si nemohol nechať ujsť ani toto milé anime, ktoré je len ďalším dôkazom geniality a originality toho štúdia. Musím povedať, že toto je jedno z najlepších a najobľúbenejších anime, ktoré som doposiaľ videl a svojho názoru sa budem držať snáď po celý život. Postavy sú dôležité všetky a tiež som nenašiel ani jednu postavu, ktorá sa mi nepáčila alebo som s ňou nesympatizoval. Na svoju stranu si ma však najviac získala Sawatari Makoto, ktorá je jednou z najroztomilejších a najúžasnejších anime dievčat, s ktorými som sa doposiaľ stretol. Skvelá však nie je len ona (aj keď je pravda, že bez nej to už nebolo ono a anime už ďalej neobsahovalo žiadne roztomilé, či smutné momenty), ale aj ostatné postavy z ktorých nesmieme zabudnúť na Yuuichiho sesternicu Nayuki, nerozlučnú dvojicu Mai a Sayuri, či ďalšiu zlatú postavičku Ayu. Animácia sa mi páčila pomerne dosť aj napriek tomu, že je zastaralá - bez nej by to anime nebolo také dokonalé a aj toho názoru sa držím. Čo sa týka hudby , tak tá sa mi páčila - je jednoduchá a dobre posluchatelná, do niektorých scén by sa iná ani nehodila. Mňa si teda Kanon úplne získal a rozhodne ho odporúčam každému - nie je síce tak srdcervúce ako Clannad: After Story, za to som si to ale obľúbil oveľa viac. Moje hodnotenie: 100% ()

mandelbrot 

všechny recenze uživatele

Příběh se zpočátku tváří jako nenáročná středoškolská romantická komedie, časem se však vyvine v slušné drama s lehkou příměsí nadpřirozených elementů. Je na něm však znát, že autoři museli do jednoho příběhu vměstnat pět možných dějových linií ze hry, na druhou stranu o moc lépe to asi zpracovat nešlo. Po animační stránce se jedná o to nejlepší, co může současná televizní produkce nabídnout. ()

WildevilCZ 

všechny recenze uživatele

Hodně smutný příběh, kde téměř všechny postavy umírají :) nebo už jsou delší dobu mrtvé a běhají zde jako duchové. Opravdu krásné a jedno z nejlepších anime vůbec, ale myslím, že tomu endingu mohli pověnovat více seriálového času. ()

skretik 

všechny recenze uživatele

Prekvapivo dobré... Prvých pár dielov som pozerala a nič sa nedialo... samé ugú, au... a podobné veci a pripadala som si ako v riadnej blbosti... Niekde vo 8. či 9. dieli nastal zvrat (nie prudký, taký v podstate nenápadný) a celý seriál dostal šmrnc, hĺbku a normálne ma dojímal. A vydržalo mu to až do konca... Perfektné... ()

VanTom 

všechny recenze uživatele

Příjemně civilní, neukřičené romantické anime rozebíhá své příběhy pozvolna a vždy po důkladném prokreslení milých, přirozených postav, z nichž si každou snadno oblíbíte („Ahaha!“) – pokud vás tedy neodradí ty abnormálně veliké oči přes půl hlavy („Ughú!“). Důmyslně tím zastírá fakt, že se v podstatě jedná o další "harémovku" jednoho kamarádsky jízlivého středoškoláka obeskakovaného, pardon, přátelícího se s půltuctem různorodých dívčin. Na nadšení z vyváženého mixu humoru a dojemnosti mi nicméně mysteriózní pointy vztahů přišly příliš, jak to říct, "holčičí", resp. banální (zamilovaná lištička). ()

Honza135 

všechny recenze uživatele

„I SEN NAKONEC SKONČÍ. JAKO SNÍH TAJÍCÍ V JARNÍM SLUNCI. JAKO MLÁDÍ V LIDSKÝCH TVÁŘÍ. JAKO VZPOMÍNKY BLEDNOUCÍ VE VĚČNOSTI. MŮJ DLOUHÝ SEN SE CHÝLÍ KE KONCI….“ Tato série je remakem 12-ti dílného seriálu, který byl vytvořen podle stejnojmenné vizuální novely. Oproti původnímu seriálu je tento remake dvojnásobně delší a obsahuje většinu příběhu z původní hry. Hlavní hrdina Aizawa Yuichi přijíždí po sedmi letech do zasněženého města, kde jako malý trávil prázdniny u tety Akiko. Bohužel si ale z té doby nic nepamatuje, a tak postupem času pomocí své sestřenky Nayuki a nových kamarádek postupně odhaluje zapomenutou minulost... » Co se mi líbilo: 1) Dramatický děj. Jak u adaptacích novel od studia Key bývá zvykem, seriál nám zpočátku poskytne notnou porci komedie, kdy se Yuichi seznamuje se slečnami a během toho zažívá kopec srandy. Jenže nic netrvá věčně a postupem kapitol se dostaneme do dramatické části, kde nejedna slzička ukápne jak leckterému tvrďákovi, tak i romantické dušičce. 2) Děvčata. Nemá smysl skrývat, že jsem ty holky prostě žral. Tak třeba Nayuki, jejíž roztomilost vynikala spolu s její barvou hlasu. Je to slečna, která ujíždí na roztomilých zvířátkách a jahodách, kterou ráno z jen tak nevzbudíte. Byla mi sympatická především svojí povahou. Poslední věta se dá užít i ve spojitosti se Sayuri, která byla až nadměrně veselá, nicméně to k ní sedělo. Na její charakteristický smích nejde jen tak zapomenout. Příliš se toho o ní v seriálu nedovíme, ovšem to mě motivuje k přečtení visual novely. Nicméně největší motivací k četbě je tu její kamarádka Mai. Tajemné děvče, které není příliš populární především kvůli spojitosti s vandalstvím. Moc toho nenamluví a postrádá viditelnější emoce, až se zdá, že ji něco vnitřně trápí. V jejím příběhu mě především fascinovala dynamika děje, která se tu rozjede na plné obrátky a kolikrát jsem překvapením vyskočil z gauče. Za mě je to dospělá slečna, která s klidem strčí Ayu do kapsy. Ne, já proti Ayu nic nemám, nebijte mě! Jen mě lolitky prostě nelákají. 3) Kresba. Je znát, že se pod dílo podepsalo Kyoto Animation. Žádné zbytečné sexuální narážky, jen čistý příběh zaměřený na rozkošnost děvčat a bohatou animaci. Jedná se o další vývojový stupeň kresby z předchozího Airu, což je znát především podle kresby očí, která ale všem divákům nesedla. Já si na to musel chvíli zvykat, ale za mě můžu říct, že mi to ve výsledku vůbec nevadí. 4) Hudba. Možná si říkáte, proč je opening tak smutný. Vězte, že po načnutí druhé třetiny děje vám rychle dojde proč. Otvírák vystihuje skvěle celý seriál. Podkreslovací melodie perfektně sekundovaly probíhajícímu příběhu. Když došlo na vážnější děj, cítili jste ty hluboké emoce, které vás držely napnuté v očekávání, jak to celé dopadne. Za mě doporučuji melodie Kaze o Matta Hi a Šódžo no Ori, jež skvěle vystihují moje pocity. » Co jsem nemusel: Jak tu mám hledat zápory, když tu žádné nejsou… » Shrnutí: U tohoto seriálu mě fascinuje, že jsem si sledování natolik užíval, že jsem ho byl schopný shlédnout do konce týdne. Nepatřím totiž mezi no-lifery, co sledují anime od rána do večera. Ačkoliv jsem titul viděl již před čtyřmi lety (a sepsal nicneříkající komentář), i přesto na mě seriál znova dýchnul svojí jedinečnou atmosférou zimní romantiky mísící se s dramatem. Jsem Kanonu velice vděčný, protože jsem díky němu našel své žánrové zaměření. Pro všechny, kteří chtějí zažít anime plné emocí, vřele doporučuji. Známější Clannad tomuto příběhu nesahá ani po kotníky. Přečtena původní vizuální novela. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v BD verzi () (méně) (více)

Cassandra 

všechny recenze uživatele

Čekala jsem druhý Air, ale ten tedy nepřišel. Nevím, proč se mi Kanon líbil o tolik míň, má podobný styl i stejně "věrohodné" podzápletky. Ale Air mi přišel magický, zaujala mě mi zářivě působící animace a hlavní postavy, ovšem na Kanonu jsem si neoblíbila skoro nic. Pro mě průměr. ()

mota 

všechny recenze uživatele

7/10 Podbízivé vztahové cukrle. Yuichi obklopen středoškolačkami na každém kroku se stará o jejich problémy jako o své vlastní. ()

Frederika 

všechny recenze uživatele

Hledala jsem odlehčené, humorné, možná trochu romantické anime. Toho se mi dostalo, minimálně zpočátku. Navrch jsem však obdržela zbytek série, který jsem probrečela skoro celý (uguuu). Příběh je skutečně moc krásný, ačkoliv nepatří k těm nejsložitějším. I přesto si charaktery oblíbíte a příběh obzvláštní i lehké nadpřirozeno. Rozhodně vás tohle anime donutí zamyslet se nad smrtí a tím, jak důležité je být s vašimi blízkými. ()

biasim1 

všechny recenze uživatele

Anime podle VN od tvůrců Clannadu zadaptováno opět Kyoto animation? Zní to naprosto skvěle, ale také to znamená, že jsem prostě musel neustále Kanon přirovnávat ke Clannadu, takže to samé udělám tady. Celá tahle série je Clannadu, hlavně tedy první sérii velmi podobná, takže se jedná o ze začátku velice pozvolné vyprávění, ale později, jelikož tu máme sérii jenom jednu, se dostaneme k těm smutnějším momentům, které mi zde přišli oproti Clannadu trochu méně intenzivní, ale zase jich bylo daleko více a po přibližně polovině se budou objevovat častěji a častěji a už si ani nenajdete moc času na oddych (oproti druhé poloviny After story, kde nemáte vteřinu na to se zastavit to je ale vlastně pořád celkem v pohodě). Konec, o kterém už tu někdo psal, že byl takový... Ne úplně sedící k stylu série mi přišel naprosto perfektní, bez spoilerů k tomu ale nemůžu říct víc. Menší mínus u mě má hlavní postava, která mě nějakým způsobem začala zajímat až někdy v poslední třetině. To ale vynahradí ostatní ženské postavy, protože Makoto a Ayu si prostě nemůžete nezamilovat. V celku to byl fajn smutný zážitek, ale až si příště budu chtít vybrat něco v takovém stylu, bude to asi stále Clannad. 8,5/10. ()

Emo-haunter 

všechny recenze uživatele

Tak konečně shlédnuto, byť jsem to tedy dost protahoval. Celých 24 dílů čekáte kdoví co, první půlku se seznamujete s charaktery a získáváte si k nim určitý vztah, byť také ne, když jsou všichni tak pozitivní. Pak ale už nějak očekáváte, že se začne něco dít a odkrývat se velké tajemství, které ale nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Ve finále se tak jedná o velmi komorní skromné anime, ve kterém nespatřuji výjimečnost. Musím ale určitě vystihnout moc pěknou animaci, prostředí, i práce se střihem. Celkový nápad ovšem nevyužil potenciál, který má, což je za mě určitě škoda. Je mi jasné, že se tento seriál dá interpretovat z více úhlů pohledu a není jednoznačný, avšak z mého pohledu jsem byl tak trošku závěrečným rozzuzlením zklamaný. Možná je chyba ve mě, a některé důležité momenty mi unikly, souhlasím určitě s tím, že těch symbolů je tam hodně, a že při potenciálním druhém shlédnutím bych našel další zajímavé skutečnosti, avšak očekával jsem zkrátka více. Neříkám, že tomu v budoucnu nedám třeba šanci, protože bych doopravdy chtěl vědět, co tím tvůrci doopravdy mysleli a s tím reálným vysvětlením potlačením negativních vzpomínek kvůli úrazu kamarádky se nemohu ztotožnit a nesouhlasím s tím. Těch prvků magického realismu, místy až lehkého surrealismu a prolínání reality, vzpomínek, věcí které se nestaly, inu, zamotaný je Kanon rozhodně poměrně dost! Zatím ale větší hodnocení udělit nemohu. Ano, mluvil jsem o komornosti, a pak tu mluvím o nejednoznačnosti, rozdíl je ale v tom, co se nám snaží říct režie tím komorním zakončením, které pak komorně dělá celý film, a tím, co se se většinu dílů snaží seriál být - tajemný, nejednoznačný - v tom já osobně vidím to zklamání :) ! 65% ()

Tichošlápek 

všechny recenze uživatele

Velmi zvláštní anime. Zvláštní samozřejmě v dobrém smyslu. Je to seriál na vyšší úrovni, které obsahuje krásný, dramatický děj. Poznáváme zde postupně několik holek, kde každá z nich má svůj prostor v ději. Když pominu děj ohledně Tsukimiya Ayu, která ho má nejúžasnější, tak se mi velice líbila dějová linie u Sawatari Makoto. Ta mě velmi dojala. Když jsem byl tak v půlce, tak jsem už tušil, že se mi to bude líbit více než Clannad, tudíž tomu dám 5*. Potvrdily mi to poslední epizody (včetně konce - ano, já jsem spíš na takové konce :-)), plus skladba Kanon od Pachenbela, která tam tak krásně padla, že mi bylo jasné, že si to nezaslouží méně než 5*. Vždycky, když uslyším tuto hudbu, si vzpomenu na anime. :-) ()

Reklama

Reklama