La casa sperduta nel parco

Deodatova odpoveď na nízkorozpočtový debut Wesa Cravena – THE LAST HOUSE ON THE LEFT (1972), z nezanedbateľnej časti kopíruje svoju predlohu. Exploit na čele s maniakálnym a ťažko ovládateľným charakterom Alexa (David Hess), ktorý so svojim spoločníkom Rickym (Giovanni Lombardo Radice), prevádzkuje servis motorových vozidiel. Vo večerných hodinách na prácu sa sústrediť je prakticky pre dvojicu mladých mužov nemožné, a to už vôbec nie v čase, kedy to v meste žije zábavou. Nečakaný príchod zákazníka naruší ich pôvodný plán. Nevadí. Súkromná párty v dome na okraji parku sa môže začať. ### "La casa sperduta nel parco", vo Veľkej Británii film známy ako “House on the Edge of the Park“, sa v čase svojho kino releasu v marci roku 1981 dočkal od cenzorov z BBFC dokonca zamietnutia. Do kín sa preto v tom čase vôbec nedostal. V októbri 1982 si film v Uncut podobe mohli diváci vychutnať až prostredníctvom vydania zásluhou distribučného štúdia “Skyline“, ktoré na britský trh nahodilo nezostrihané VHS-ky. Film v takejto podobe bol však pre cenzorov z BBFC neprijateľný, preto ho v júli 1983 umiestnili na zoznam tzv. "Video nasties", čím docielili jeho stiahnutie. K následnému re-releasu sa pristúpilo až v roku 2002 a to zásluhou štúdia “Protected“, vydaním “House on the Edge of the Park“ v remasterovanej podobe na DVD – orezanom zostrihu oproti originálu o 11 minút a 43 sekúnd (Rated:18). Z filmu sa tak v značnej miere odstránila kontroverzná nahota spojená s násilím. V roku 2011 vychádza zásluhou distribučného štúdia "Shameless" DVD v prijateľnejšom zostrihu (cut 43 sekúnd, Rated 18). Británia sa vydania Uncut verzie na DVD doposiaľ nedočkala. (26.10.2009)

Explicitní maraton silně ovlivněn Cravenovo debutem. David Hess si zopáknul roly nechutného násilníka. Deodato ví jak vyvolat v divákovy pocit bezmoce , nevolnosti i bez krve a vnitřností. Moc se mi líbyla kamera. Syrová a svým způsobem chladná. Také titulní song je velmi zajímavý a jen podporuje tu zvláštní atmosféru. No a nejlepší ze všeho je jako vždy Giovanni Lombardo Radice. Toho chlapa žeru kdekoliv ho vidím. Deodato opět nezklamal.... (09.12.2008)

Heh tak jsem se konečně se zpožděním dostal k téhle klasice maestra Deodata. No je to jednoznačně film postavenej na démonickým Hessovi, ten vopravdu hraje. Kolem něj pár mladíků a férovejch koček (krátkovlasá Annie Belle jednoznačně vede, kočka jak má bejt), kteří se tvářej jak kdyby jim jeho řádění bylo občas celkem u prdele, leda když Hess přitlačí na pilu. Musim říct že během filmu sem si říkal "co tam ten Deodato nahnal Hessovi za herce, hrajou jako v nějakym nudnym poorku" ale ke konci přišlo prosvitnutí a ejhle, hnedka "ajooo, no tak takhle jo tak to jooo, muheheheeee" :-)))). Jinak fajn exploatace se zajímavou pointou. Znásilňovací scény sou klasika spíš hozený do romantickýho eroťáku, občas se mihne nějaká ta 80s pipina, krev občas nějaká kápne, Hess se do toho vobčas docela vopře. Ústřední Ortolaniho písnička tomu dává trochu feeling jak v městečku Twin Peaks. Fajn vál před spaním, ale nečekejte od toho zázraky. :-) 6/10 (23.06.2011)

Deodato tentokrát nepřekvapil a to jest myšleno v tom lepším smyslu. Očekával jsem Násilí, Krev a Znechucení a toho se mi v určité míře dostalo. David Hess představující slizkého zvrácence nezklamal a jeho obličej zajistil filmu asi nejvíce bodů, jelikož ten člověk působí, jako docela seriozní úchyl a pivo bych si snim asi nedal. Ostatní postavy jsou víceméně taktéž docela sympatickou sestavou. I přes řečená pozitiva La Casa sperduta nel parco mnoho hluchých míst a scén, které by jistě bylo možné přiostřit a vyzdvihnout tak film z průměru žánru. Je sice pravda, že podobný snímek má dějovou linii jen jako vatu mezi brutalitami, ale i tak nedokázal uržet mou pozornost tak, jak bych si představoval. Hudebně opět velmi zajímavý a v kontextu dosti úchylně působíci Riz Ortolani, soudtrack bych si však bez filmu neposlechl, narozdíl od vynikajících Kanibalů. Pokud bych měl ještě na popud ostatních zdejších komentářů porovnat s debutem Wese Cravena, daří se mi to jen ve velmi omezené míře, ale Last House on the Left by asi získal mírně navrch. Hodnocení je velmi na hranici a dost možná se ještě rozleží, prozatím však zůstane to vyšší. (18.01.2010)

Ach bože, zlatý Alfred Hitchcock. Ako thriller je to absolútne nemožné, nudné, so zlými hercami, nenápaditým a kŕčovitým scenárom a s nulovým vizuálnym štýlom (ach bože, zlatý Dario Argento). Ale to sa od talianskeho brak-makera Ruggera Deodata dalo čakať. Čo ma však prekvapilo, film je skutočne iba thrillerom a je v ňom minimum krvy a žiadne znásilnenie. Miesto nepríjemného pocitu, ktorý mi navodil Deodatov Cannibal Holocaust, som sa pri ňom akurát nehorázne nudil. Britva úchyláka síce preskúma všetky krivky kompletného dámskeho osadenstva, ale nikdy k ničomu nedôjde. A tá "prekvapivá" záverečná pointa... ach bože! (05.04.2003)