Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Antonín JiráčekKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrají:
Václav Vydra nejml., Taťjana Medvecká, Dagmar Havlová, Bořivoj Navrátil, Ladislav Mrkvička, Miroslav Vladyka, Martin Luhan, Jaroslav Satoranský, Oldřich VlachObsahy(1)
Vodníci přece nejsou, na vodníky věří jenom pověrčivé báby a chudák porybný, co mu z hlídání kapříků už drobátko straší ve věži. Tak si to aspoň myslí švec s krejčím, kteří drancují rybník, aby měly jejich povedené ženušky na parádu. A co teprve, když se jim povede kolosální úlovek: vytáhnou obrovského kapra. Hned se jim v hlavě zrodí plán, jak kapra vydávat za vodníka, vystavovat ho po hospodách a vydělat hromady peněz. Jenomže není kapr jako kapr, zvláště pak kapr v pohádce. Jak to s oběma chamtivci dopadlo, se dozvíte v této veselé pohádce, kde si vykutálené pytláky zahráli M. Vladyka a V. Vydra, jejich ženy D. Veškrnová a T. Medvecká a vodníka B. Navrátil. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Čekání na nedělní poobědový dezert by se dalo vyplnit i duchaplněji, ale s nacpaným pupkem se těžko natahuje pro ovladač. A tak si říkáte, že z toho třeba nakonec něco vyleze. Ale krom hereckých výkonů slušně obsazené taškařice tahle TV produkce opět neměla co nabídnout. Slabá pohádka ze škatulky "jednou a dost". 40% ()
Povedená pohádka s exkluzivním vodníkem, okouzlující čtveřicí podvodníků, sympatickým porybným a makovými buchtami. Dospělí musejí chtě nechtě ocenit i to logopedické okénko s říkačkou: "Žalovala žluva z věže, že žížala žere vleže. Se žrádlem jsou potíže, žbleptla želva ze spíže." Moji perverzní kamarádi by jistě zmínili to, že některá logopedická cvičení jsou jednoznačně nácvik na to, co chlapci využijí v budoucnu. Je to náhodou docela prozíravé, co se v mládí naučíš... ()
Tomu se nedalo ani vysmát. Nic, čeho bych se v tomto nemotorně provedeném kýči mohl chytit. Jediné, co za něco stálo, byla stylizace do blahobytné doby přelomu 19. a 20. století. (Nebyla to ale doba až tak blahobytná, abych mohl brát vážně v roli sebevytrestavších vykuků dva rybařící pytláky. Snad jsem zaujatý proto, že můj praděda, než se stal hajným, přilepšoval si chalupnickou stravu upytlačenými zajíci a bažanty.) Při sledování jsem považoval tento debilní paskvil, výplod šílence, kravinu na kvadrát za doklad, že už v 80. letech uměla televize produkovat pohádkový aušus a teď koukám, rok 1995. No tak to jsme doma. Kdo Vodnickou čertovinu viděl, jistě bude se mnou souhlasit, že je to svého druhu příspěvek k tehdejším podnikatelským komediím. ()
Velmi vtipná pohádka o dvou pytlácích a jejich manželkách, které ve vidině výdělku dělaly vodní panny. Srdečně jsem se zasmál. Vlasta Janečková pohádky umí, jsou svěží a čiší z nich pohoda... ()
Tak nápad je to poměrně originální, ale na druhou stranu ne moc pohádkový - vlastně je zde z pohádkových atributů jen šišlající vodník, a ten do děje nějak aktivně moc nezasáhne. Spíše by se jako popis hodilo něco jako naši furianti v malém, nebo velká vesnická ostuda, napálený švec a krejčí či tak něco. Prostě vesnická historka. Ale jo, koukat se na to dá, ostudu té povedené čtveřici člověk přeje, vše nakonec dobře dopadne, pár vtípků pobaví. ()
"Franta Jasů, hrál na basu, starý krávě u vocasu!" Správně praštěný. ()
"Von se toho chleba vážně ani nedotk !! Aby to byl vážně vodník !!" - "Ale houby vodník !! Rozmazlenej kapr to je.." ;) ()
Bylo to vtipné a svým způsobem i ujeté. Ta hodinka utekla jako voda v řece. Bylo mi trošku líto Bořivoje Navrátila. Vůbec jsem mu teda nezáviděla. Pak že tvrdý chleba má jenom řidič. Lidská hloupost nezná mezí, ale když jednou pořádně narazí, tak to rozhodně stojí za to. Totéž platí i o chamtivosti. Tyto dvě lidské vlastnost většinou v pohádkách chodí ruku v ruce. ()
V devadesátých létech ještě vznikaly pěkné televizní pohádky, které už po roce 2000 bohužel nadobro vymizely. ()
Pohádku jsem viděla úplnou náhodou, dobrovolně bych se na ni zřejmě nezaměřila. Uznávám, že je vtipná a svým způsobem ujetá, to hodnotím pozitivně, v pohádce to na mě působí jako přidaná hodnota. Herecké obsazení bylo zajímavé, najde se i nějaké to poučení. Pořád je to ale televizní pohádka se všemi svými zápory. ()
Ale jo, fištron, vodník, lakota - tyhle ingredience se mi docela líbily. ()
Pohádka se sice až na pár minut odehrává ve dvou studiových prostorech, ale herecké obsazení je velice sympatické, děj poučný a ponaučení se také koná, takže myslím, že by se dětem mohla líbit, stejně jako mě. Jen jsem si myslel, že byla natočena nejpozději v osdesátých letech :-) ()
Vtipná, velmi okořeněná pohádka o kaprovi z kterého se vyklube vodník, dvou pytlácích a jejich lakomých manželkách. ()
Moc pěkná a podařená pohádka s vybraným hereckým obsazením o lidské hlouposti, hamižnosti a vychytralosti. Co je člověk schopen udělat pro mrzký peníz. ()
Pekná rozprávka a výborný "mokrý"výkon B.Navrátila. Dávam 60%. ()
Jedna z těch lepších hraných TV pohádek. Zábavné. Všichni herci výborní. ()
Tato pohádka se teda opravdu nepovedla. Nevím, jestli se novodobým dětem líbí a nevím, jestli se líbí dospělým, kteří v té době dětmi byly, takže nevím, jestli můj názor sdílí i ostatní, ale mě přišly dialogy a scény příšerně trapné. Hvězdičku za herecké obsazení a taky proto, že to odpad je pro tuto pohádku přece jen až příliš tvrdé hodnocení. ()
Dobrej byl jen Oldřich Navrátil coby šišlavej vodník a jeho druhá osoba v roli obrovsky přerostlého kapra, který stále plaval na hladině v neckách. Ten zbytek celé pohádky už byla slabota. [430. hodnocení, 28. komentář, 59%] ()
Česká televizní pohádka o tom, jak vodník Vlnka vytrestal chamtivé pytláky ševce Kopýtka a krejčího Nitku a jejich hamižné manželky. Povedené venkovské párečky podvodníků V. Vydra s T. Medveckou a M. Vladyka s D. Veškrnovou se rozhodnou ukazovat obrovského kapra, kterého načerno ulovili, za peníze v místním hostinci. Netuší však, že onen šupináč je ve skutečnosti proměněný vodník Vlnka v podání B. Navrátila. Porybný Čeřínek (L. Mrkvička), jenž o krádežích ryb nemůže nevědět, pozná v kaprovi vodníka a nechá celou taškařici proběhnout podle Vlnkova plánu. Jednoduchý příběh je zabalen do výjimečně vtipných hereckých výkonů, v tomto směru mě zejména mile překvapil V. Vydra. Aby měla tato povedená čtveřice vyšší zisky, ke shlédnutí mluvícího obřího kapra obecenstvem přidala ve svém představení navíc dvojici falešných mořských panen. Nejzábavnější scéna však proběhla u lékaře J. Satoranského, jenž měl za úkol zbavit obou podvodníků šišlání, kterým trpěl vodník, a tedy i kapr. Pytláky nenapadlo lepší řešení než se naučit také šišlat a podle rad odborníka tuto špatnou výslovnost posléze u svého nekalého zdroje výdělku odstranit. Domnívám se, že paní V. Janečková natočila nadprůměrně zábavnou a současně milou podívanou s přirozeně vtipnými hereckými výstupy, což v poslední době, řekněme od přelomu století, bývá u podobných televizních pohádek nepřekonatelná potíž, a s chutí navzdory zdejším některým kritickým hodnotitelům oceňuji čtyřmi hvězdami. ()
Nápad skvělý, taky hezky zahraný, a to všechny postavy. Jednoduchá výprava tomu hodně ubírá na kvalitě. Scénu, kde si Taťjána Medvecká s Dášou Veškrnovou vjely do vlasů, jsem si přehrála několikrát a pořádně se u toho nasmála. Holky si zadováděly, a je vidět, že si to celé pořádně užily. ()