poster

Bunkr smrti

  • Velká Británie

    Outpost

  • Slovensko

    Bunker smrti

Akční / Horor / Sci-Fi

Velká Británie, 2008, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • misterz
    **

    Vôbec nechápem, čo by ma na tomto akčnom kvázi horore malo upútať. Jediné čo trocha bavilo bolo chystanie sa na akciu. To ďalej však paradoxne iba otrávilo. Aj ten mysteriózny základ bol nezaujímavý - len akási podivná hatlanina Filadelfského experimentu zamiešaná do nacistickej mytológie o hľadaní takmer svätého grálu. Tiež nenapínavé a i keď to bolo herecky dobre zvládnuté, skoro ma dejová linka unudila na smrť. Keby aspoň hororová stránka stála za to, ale ani to nie. Žiadneho poriadneho gore ani bubákov či nebodaj strašenia sa tu divák nedočká. Ale neviem, možno som už iba letargický k podobným snímkom. Podpriemer. 40/100(19.11.2018)

  • AppleCore
    odpad!

    Jediný co v tomhle divadýlku stojí za řeč je příběh, kterej je ale hrozně natočenej. Každej herec je neuvěřitelně debilní a každá situace trapná až do úplnýho konce. Jinak ve filmu je řeč o Feadelskym experimentu, pokud nevíte o co v něm šlo tak tady je: Filadelfský experiment Jednalo se o projekt amerického válečného námořnictva, které chtělo mít v průběhu války novou "zbraň". Ve filadelfskem experimentu šlo o radarovou neviditelnost torpédoborce USS Eldridge s vojenským číslem DE-173. Tato loď vešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vojenkých experimentů. Na prvních experimentech s neviditelností se začalo pracovat v "Institute for Advanced Study" už v roce 1933 na základě prací Davida Hilberta ("Hibert Space", 1912), dr. Levinsona (levinsonovské rovnice času), dr.Johna Hutchinsona a dr.Kurtenauera. V roce 1942 se stal projekt plně vojenskou záležitostí a velení převzal dr.John von Neumann. Na projektu pracoval i Albert Einstein a uplatnil zde v praxi svou teorii Unitárního pole. Podle záznamů byl u námořnictva zaměstnán jako poradce od 31.5. 1943 do 30.6. 1944. Filadelfský experiment se uskutečnil 12. srpna 1943 v 9:00 hod za přítomnosti kompletní posádky. První minutu viděli pozorovatelé loď přes zelenou mlhu a potom ztratili radiové spojení a lod zmizela. Objevila se v 610 km vzdáleném přístavu Norfolk-Newport v Porthsmouth. O 4 hodiny později se loď vrátila do filadelfského přístavu. Některé její části byly poškozené a některé dokonce úplně chyběly. Nejhorší však byl dopad silového pole na námořníky. Jeden z nich byl doslova zapuštěn do paluby lodě. Na místě mu byly amputovány paže. Ostatní byli v plamenech, nebo běhali v šílenství po palubě. Někteří úplně zmizeli. A pro ty, kteří přežili, měl pokus vážné následky po celý zbytek života. Jeden námořník prošel před zraky manželky, dvou dětí a dvou přátel zdí a už ho nikdo nikdy neviděl. Známí je také případ dvou námořníků, kteří se "vypařili" v baru před zraky desítek hostů. Většina posádky, která přežila, byla nakonec pozavírána v různých ústavech po celé zemi a dnes již zřejmě nikdo nežije. K experimentu bylo použito na obou pólech zploštěného centrálního rotujícího elektromagnetického pole sféroidálního tvaru. Vysílaná frekvence byla kritická, při které dochází k vzájemnému působení s pátým rozměrem (změna směru a rychlosti toku času). Energie tohoto pole sahala do vzdálenosti 90 metrů. K napájení pulzního oscilátoru bylo použito dvou 75kVA generátorů plus jeden 8MW dieslový. V roce 1943 se námořnictvo rozhodlo uskutečnit ještě jeden pokus. V říjnu zůstala loď bez posádky 15-20 min neviditelná, ale po znovu objevení byla značně zdevastovaná. Další skoušky byly proto zastaveny.(29.6.2008)

  • Nach
    **

    Bunkr smrti mohl být solidní béčkový horor, nic víc, ale nic míň. Bohužel, ač režie je průměrná a herci taky, vše to ke dnu táhne hloupý scénář, který na začátku pokládá jistá pravidla, aby je v samotném závěru rozcupoval na kusy. Nádherným příkladem může sloužit zjevování nacistických vojáků kdekoli a kdykoli. V závěru je pak tato vlastnost zcela ignorována a po prohlášení jednoho z hrdinů: "Náckové půjdou tuty, dejte tam miny" je všem jeho spolubojovníkům naprosto jasné, že nic jiného se ani stát nemůže. 45%(7.9.2012)

  • fcreading
    **

    Zo začiatku to bola velká nuda, po ktorej som si myslel že bude trvať večne ale po hodine prišiel šok a všetko sa obrátilo na dobré, keď sa na scéne ukázal tajomný muž na ktorom prevádzali nacisty nejaké pokusy ale ten koniec nebol zlý, ale tú hodinu som len trpel a trpel z tej nudy, takže viac ako na 2 to rozhodne nemá 40 percent. PS: Už nikdy si nepozriem horory o vojakoch, to je iba velká strata času!(19.11.2008)

  • sedm.1
    **

    Od Bunkru smrti jsem čekal dle nepřehlédnutelných maličkostí(!) podobný kousek jako od Mrtvé hlídky.A ikdyž Mrtvá hlídka není kdovíjakým filmovým klenotem,nad Bunkrem smrti vyhrává na plné čáře.Bunkr smrti totiž nemá absolutně čím zaujmou.Je to film bez atmosféry,bez napětí,se slaboučkou dějovou linií a s nevýraznými herci.Plus celé to navíc zavání televizním zpracováním až běda.A s horrorem to též nemá nic společného,jde spíš o takovou prodlouženou tajuplnou báchorku z nějakého strašidelného TV seriálu.(17.7.2009)

  • - Žoldácí ve filmu mají zbraně AKM ráže 7.62x39 mm, Heckler & Koch G36C ráže 5.56 mm, Norinco Type 56-1 ráže 7.62x39 mm a Heckler & Koch FABARM FP6 ráže 12 Gauge. Pistole, která se objevuje ve scéně promítání, Walther P38 ráže 9x19mm. (dc125)

  • - Natáčelo se ve Velké Británii konkrétně ve Skotsku v oblastech Glasgow, Dumfries a Galloway. (Terva)

  • - Při závěrečné přestřelce měl Prior použít brokovnici až uvnitř bunkru, ale úroveň hluku by byla zcela nesnesitelná a panovaly obavy z trvalého poškození sluchu, proto z ní střílí jen venku. (Kriklan49)