poster

Píšťalka pro dva (TV film)

Historický

Československo, 1974, 90 min

  • honza.g
    ***

    Z. Mahler "trpí" chorobou zvanou historická fabulace. A to odedávna, takže je v tom hodně dobrý. Děj jeho scénářů je mistrně veden od jednoho doložitelného faktu k druhému, šmýkne se kolem všeobecně uznávaných odhadů a místa, o kterých historie mlčí, vyplní tak, že to má hlavu a patu. Můžeme si být celkem jistí, že tak, jak to napsal se to určitě v celku neodehrálo, ale skoro žádnou pasáž nemůžete vyvrátit ani označit jako krajně nepravděpodobnou výsledkem je často manipulace diváka, mnohdy směrem od všeobecně rozšířeného mínění. I divák mající průměrný přehled o historikých faktech si pak řekne "kdoví jak to bylo". Nejlepší je oprostit se od představy, že jde o reálné obrazy z dějin (národa českého) a dívat se na to bez kontextu se školní znalostí dějepisu. A pak taková TV inscenace může být něco jako moralitka nebo pohádka pro dospělé. A tato celkem ušla.(23.1.2017)

  • dr.fish
    ****

    Václav IV a jeho lazebnice. Těžké chvíle dvorské politiky, od které tak rád utíkal do lesů a k alkoholu. Každých 10 let se pohled na tohoto krále mění. Byla to neschopná troska anebo mistr kompromisů? Těžko říci, asi bude pravda někde uprostřed. Tato inscenace ho líčí jako oběť. V podstatě se během 90 minut nic nestane, ale na konci člověk zjistí, že to vlastně bylo velmi dobré. 75%(8.3.2017)

  • Marthos
    *****

    Postavení českého krále a římského císaře Václava IV. (1361 - 1419) v období těžkých společenských i politických proměn na konci čtrnáctého století nebylo právě nejsilnější. Pro mnohé se stal trnem v oku, několikrát sváděl boj o život i korunu. Mahlerův scénář ovšem poodhaluje na základě historických událostí ještě jiné aspekty panovníkovy nespoutané osobnosti, která si takřka v ničem nezadala s jeho bohémskou povahou. V popředí diváckého zájmu této skromné televizní inscenace stojí zcela bezpochyby vynikající Švehlíkův královský portrét, plný velkých psychologických proměn, i neméně skvělý výkon Vladimíra Brabce v roli pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, bezskrupulózního intrikána, s nímž Václav sváděl četné spory. Několik společných střetnutí obou nesmiřitelných mužů patří v rámci tohoto televizního díla k zvlášť silným uměleckým okamžikům a s trpkým pocitem marnosti upomíná na nevyhnutelnost osudu.(10.5.2016)

  • manonfire
    ***

    Scenáristická konstrukce převratů v usurpování si moci mezi Králem a Arcibiskupem byla regulérně dementní a naprosto nedůvěryhodná. Hlavně vyštvání krále v domnění, že je svým vlastním vrahem či rozhození zlaťáků chudině a následná ztráta milované kdesi ve vzduchoprázdnu. Pokud by si zde dal Mahler práci, tak jako učinil v některých dialozích, jenž se tu více, tu méně úspěšně snažily ba o jazyk Shakespearovský, mohlo vzniknout výborné spiklenecké drama, protože Brabec předvedl atmosférickou a neskutečně zákeřnou variaci na téma zlo v sutaně. Podobně jako ve Šťastlivci Sullovi si opět zakoncertoval také Jaroslav Kepka, kterého řadím, myšleno jedině v dobrém, mezi naprosté herecké psychopaty. Pokud bych hodnotil jen herce a téma, musel bych jít hodně nahoru, bohužel odfláknuté reálie a dějové zlomy mi to nedovolují. 60%(9.9.2017)

  • tulen12345
    *****

    (3x) Velice příjemná středověká hříčka ze života Václava IV. v milostním příběhu o lásce mezi mladým králem na útěku a chudou lazebnicí. Historická komedie s rysy téměř pohádkovými i hororovými. Režisérka k natočení filmu využila pouze komorní královskou místnost, malou dřevěnou chatrč s jedním stolečkem a jednu louku s jezýrkem, malý počet herců a většinou neznámých k tomu, přesto je tu hodně na co koukat... Překvapuje zejména mladý, začínající Alois Švehlík v parádní herecké kreaci a naprosto vrcholné formě (klidně bych řekl, že jde o jeho životní roli, v ničem zajímavějším ani na tak velkém prostoru jsem ho jinde už neviděl), půvab dodává svou krásou, ale i projevem Zuzana Geislerová (bohužel málo využitá herečka), v napínavých okamžicích strhává a dojímá arcibiskup v podání Vladimíra Brabce (úžasný výkon, který dodává na dramatičnosti atmosféry). Inteligentní scénář Zdeňka Mahlera nabízí i spoustu úsměvných a humorných momentů. ,,Pracovat? Něco mi to říká, někde jsem to zaslechl, ale nevím přesně, co to znamená." ;-)(22.7.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace