夜半歌声
Song at Midnight
Režie:
Weibang Ma-XuObsahy(1)
Druhý zvukový film čínského režiséra Ma-Xu Weibanga natočený podle románu Gastona Lerouxe Fantom opery. Do starého polorozpadlého divadla dorazí kočující divadelní společnost. Z příběhu se dozvídá, že zde měl před deseti lety zemřít slavný operní pěvec Song Danping. Ten se ale vzápětí objeví živý na scéně a vypráví svůj smutný životní příběh. Film se přesně nedrží knihy, podle které je natočen a oproti známým západním zpracováním obsahuje mnohé odlišnosti. (ČSFD)
(více)Recenze (9)
(1001) Sledovala jsem film s nějakými nemožně přeloženými anglickými titulky, takže jsem z toho měla ještě více dada požitek, než se kdy tvůrcům mohlo zdát. Asi nejpřesnější dojem byl, že sleduji flashback ve flashbacku flashbacku člověka snícího ve snu někoho jiného. Snímek je silně poznamenán érou němého filmu a předpokládám, že i divadlem. Ovšem kvůli tomu, že trvá téměř dvě hodiny, se všechny působivé momenty stačily rozpliznout do spousty nezáživných scén. ()
Nie, vážne, toto nie je horor. Možno to film spočiatku sľubuje, ale stane sa z neho melodráma až antických rozmerov. Pripomenie Frankensteina od Universalu, ale pôsobí dnes archaickejším dojmom. Taktiež nemá ani na o dosť staršieho Julianovho Fantóma opery. Stále je možné si film užiť, to ak takéto osudové príbehy lásky máte radi a chcete si doplniť vzdelanie o čínsky film z 30. rokov. Ja som však mal z Polnočnej piesne pocit, akoby trochu Číňania za svetom v kinematografii zaostávali. Ale iný film z tejto krajiny a tohto obdobia som nevidel. 70% ()
Bylo by to lepší, kdyby to netrvalo téměř 2 hodiny. Myslím že atmosféru to mělo, příběh taky ale prostě ta délka filmu silně ublížila. Chtěl jsem dát lepší hodnocení ale musím dát jen 3*. Jinak všechno je ok. Konec je silně roztahaný. Příběh jsem měl docela problém sledovat protože je tu tolik vyprávění že se člověk jednoduše ztratí. ()
Film je extrémně dlouhý, téměř plné dvě hodiny je zbytečně mnoho, a to se také nutně na hodnocení odráží. Prostříhat to na tehdejší tradiční délku hororových béček (něco málo přes hodinku), mohlo jít o skvost, protože některé scény - především ty dějové v závěru - jsou špičkové, navíc podmalované dokonalou klasickou hudbou. Maska fantoma se také docela povedla, vlasatá kreatura je řádně znetvořená a dost odpudivá. Někdo už to tu zmínil, ale zajímavé je, že velká část filmu skutečně působí jako záběry z němého filmu, herectví je teatrálnější a příliš stylizované. Nevím, zda to byl záměr, anebo režijní a hlavně herecká nemohoucnost; obávám se, že spíše to druhé. "Komplikovanost" vyprávění vůbec není na škodu a alespoň udržuje divákovu pozornost po dvou dlouhých hodinách, ovšem v příběhu je vloženo předlouhé a nezábavné množství ubíjejících epizod a zbytečných dialogů, které film těžce srážejí dolů. ()
Primitívny a naivnučký snímok, ktorého technická stránka šľiape po dokonalej sínusoide. Raz je hore, raz je dole. Pri tej horšej trpí prakticky celý film. Ide o strih, hudbu, zvuk, ich celková montáž dokopy a ide o veľmi rušivý moment. Pri tej lepšej ( kamera, výprava, osvetlenie ) máte pocit, akoby ste sledovali to najlepšie z tvorby nemeckých mágov, ako Lang, Murnau či Wegener. Mohlo ísť o prevratné dielo, minimálne ázijskej kinematografie, ale neschopnosť režiséra urobila svoje. ()
Snímek je pro současného diváka moc dlouhý na to, aby se dal snadno zvládnout a užít. Problém je i v tom, že je vyprávění možná zbytečně komplikované, ač to dává filmu rozhodně kouzlo. Jako variace na "Fantoma opery" je to rozhodně zajímavé a ukazuje se, jak Asiaté dokáží pojmout známou látku po svém a výsledek, který z toho vznikne, je naprosto originální. V tomhle případě to platí. Jen ta hororová atmosféra tu prostě místy hodně chybí. ()
Skôr len taká kuriozitka, ako nejaké nadčasové umelecké dielo. Veď ide o čínsky film z roku 1936, údajne horor, ale príliš to horor nepripomína. Pôsobí dosť zastaralo aj s ohľadom na dobu vzniku, evidentne za vrcholnými dielami svojej (ale aj staršej) doby zaostáva, hlavne hereckými prejavmi (je to poriadne prehnaný teáter). Silnými stránkami filmu sú potom pomerne pokročilá naratívna zložka a veľmi dobrá hudba. Film som videl v dosť nízkej technickej kvalite, čo mohlo mierne ovplyvniť môj celkový dojem. ()
Příjemná variace na Fantoma opery, která je chvílemi opravdu strašidelná. Po stránce formální je ovšem znát pomalý přechod Číny na zvukový film, díky kterému se ne všichni herci ztotožňují s odlišným pojetím herectví a stejně tak režisér se až příliš drží tradičních metod, díky čemuž film zaostává zhruba o 10 let za evropskou a americkou produkcí. ()