Looking for Ways
Obsahy(1)
Sběrný sociologický dokument sleduje šest manželských párů od svatebního dne až po sedmé výročí svatby. Všichni uvedení se snažili a v rámci možností se jim dařilo. Zvláštním případem se zabýval další nehraný film režisérky Heleny Třeštíkové Z lásky. Výroba: KF Praha – Studio dokumentárních filmů. Premiéra: únor 1989. Odborná spolupráce: MUDr. Zdeněk Dytrych, CSc. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Poprvé jsem viděla manželské etudy jako svobodné děvče, podruhé jako čerstvě vdaná, nyní tento sestřih po 13 letech v manželství. Je zajímavé, jak se stane člověk vnímavý na některé drobnosti. Vzhledem k tomu, že už znám i Manželské etudy po 20 letech a vím, jak některé vztahy dopadly, je sledování o to zajímavější. ()
Sestřih z Manželských etud je zajímavý již tím, že do kontrastu klade odpovědi jednotlivých účastníků na stejné otázky. Když člověk sleduje jednotlivé páry v jejich hodinovém dokumentu, ani si ty souvislosti neuvědomí. ()
Na svou dobu (a vlastně pořád) výborný počin. Připadá mi zajímavější než pozdější Třeštíkové časosběrné dokumenty věnující se samostatným jednotlivcům právě v tom, že se zde věnuje více osobám, více dvojcím a tak oplývá různorodostí. V tom je jeho síla, protože ty dvojice, ač mají dvě věci společné - vzali se a žijí ve stejné době - jsou dost rozdílné a tak si k nim člověk vytvoří jak velmi pozitivní vztah (fotograf, divadelní herec a jejich manželky) tak i docela dost vymezeně negativní (automobilový závodník a kadeřnice - ti jsou naprosto zjevným příkladem vzájemně odcizených lidí, kteří vůbec nevěděli do čeho šli a co tomu všemu musí obětovat, pozitivní na nich je tak akorát to, že k tomu pozitivnímu vztahu přispívají oba stejnou měrou). Z dnešního pohledu má celý dokument ještě jedno obrovské plus a to díky právě stále se zvětšujícímu časovému odstupu. Jednak dokument ukazuje, že i přes všechny problémy se tehdy dalo v manželství vyžít a založit je, že si lidé vzájemně tak nějak pomáhali a že spoustu z dnešního pohledu "nezbytných" věcí neřešili. Na druhou stranu taky dost strhává růžové brýle keců, že tehdy bylo lépe. Je asi smutné, že i dnes žije spousta lidí podobně, jako sledované dvojice, ale abych pravdu řekl, docela překvapilo, kolik dvojice musely řešit problémů, o nichž jsem si myslel, že "tehdy" nevznikaly. Já bych vlastně dal i plný počet, protože se mi tohle z tvorby Třeštíkové, co jsme viděl, líbilo asi nejvíc, nakon ec tu jednu uberu za kvalitu, zvuk byl občas hrozný, musel jsem si zapínat titulky, abych porozuměl a ten obraz už taky nahlodal zub času. Ono to vlastně nejsou výtky k tvorbě samotné, spíše jen k jeho dnešní kvalitě. ()
Tento souhrnný dokument má smysl vidět jen pro stručné oživení vzpomínek na Manželské etudy a jejich pokračování po dvaceti letech. Jinak to je skoro nepřehledná kaše. Rozhodně ucelené Manželské etudy jsou naprosto soběstačné a vystižné. Měly by se promítat každé dvojici před vstupem do svatební síně - všech šest a v celé délce dvaceti let - pro nahlédnutí do reality života a přistřihnutí idealistických představ o bezpodmínečné lehkosti ráje společného života. ()
Trestikova porad toci a tocila to svoje. Specialne na tomto dokumentu me nejvice zaujaly dobove realie, problemy a stesti mladych rodin v 80. letech minuleho stoleti... Bohuzel tentokrat vybrala tuctove rodiny, ktere nijak a nicim nevybocuji z rady. Je ale fajn obcas mrknout pod poklicku nekoho ciziho:-). ()
Natáčení trvalo od r.1980 -1987.Odvážní jsou... Je to velká sázka do loterie....Jedná se o tyto příběhy: https://www.csfd.cz/film/390319-manzelske-etudy-zuzana-a-vladimir/komentare/ https://www.csfd.cz/film/390327-manzelske-etudy-zuzana-a-stanislav/komentare/ https://www.csfd.cz/film/390342-manzelske-etudy-mirka-a-antonin/komentare/ https://www.csfd.cz/film/390333-manzelske-etudy-ivana-a-vasek/komentare/ https://www.csfd.cz/film/390308-manzelske-etudy-ivana-a-pavel/komentare/ Ale příběh https://www.csfd.cz/film/390200-manzelske-etudy-marcela-a-jiri/komentare/ dokument neobsahuje (pro kontroverznost?) O Marcele vznikl silný samostatný dokument https://www.csfd.cz/film/227666-marcela/komentare/ ()
ANO. – ANO. Toto je trochu iná rozprávka, keď svadba je na začiatku príbehu. Oproti dnešnej dobe má najstarší pár po 23 rokov. Potom nasleduje bežný manželský život, prestavba bytu, osamostatnenie, po polroku od svadby dieťa. Šesť rodín je na pozorné sledovanie príbehu trochu veľa, ako by som zvládal, ale každá rodina je niečím svojská. Dokumentu akoby niečo chýbalo, čo neskoršie počiny režisérky majú. –––– Jsem možná náročný, nebo tak, ale chtěl bych ŠŤASTNĚ ŽÍT. ()
Hledání cest je časosběrný dokument známe české dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Dokument mi nepřišel moc přínosný. Je sice zajímavé sledovat vývoj manželských párů od svatby až po několikaleté soužití, ale ukazuje to jen obyčejné osudy obyčejných lidí, kteří zase nic tak zajímavého neprožijí. Osudy těchto lidí a materiál zde použitý je jádrem úspěšného cyklu Manželské etudy. Nechápu, jak se cyklus mohl stát takovým hitem, když zde máme spousty zajímavějších a hodnotnějších dokumentů. Může být ale zajímavý pro sociology nebo pro lidi podobného rázu. Přijde mi celkem nešťastné, že paní dokumentaristka vybrala takovéto jednoduché lidi. Jsou tam sice vidět problémy či vývoj markantěji a snadněji, než kdyby takto natáčela pár intelektuálů. Vidíme tedy exkurz do průměrných domácností poslední dekády komunistického Československa. Je zajímavé pozorovat evoluci vztahů a s páry sledovat jejich radosti a strasti. Mezi dvojicemi jsou určité rozdíly. Někteří působí šťastně, jiní se před kamerou vzájemně pomlouvají. Lidé z dokumentu jsou mi spíše nesympatičtí s výjimkou manželů-architektů a elektronik-všeuměl. Architekti převyšují ostatní dvojice svou inteligencí a celkově berou manželství „s nadhledem“. Elektronik s dlouhými vlasy se mi zaujal tím, jaký byl obrovský pohodář a svoji šikovností či kreativitou. Snímek bych ale shledal zajímavý z hlediska historického. Takzvaná „normalizační šeď“ je ze snímku patrná z černobílého zpracování. Vidíme zde jasně typické znaky komunistického státu, který byl na našem území ještě před 23 lety. Novomanželé jsou nesmírně šťastní, že se jim podaří sehnat těsnění na záchod. Dnes nám to přijde jako obyčejná věc, kdy zajedeme do Baumaxu a můžeme si vybrat z několika značek, druhů či kvalit, ale tehdy to byl opravdu velký úspěch. Celkově ale dokument hodnotím jako přínosný pro určitou masu lidí. V té době to muselo být něco takříkajíc průkopnického. Dá se s trochou nadsázky říci, že se jedná o „reality show“ z 80. let“. ()
Tento snímok je v podstate len iná verzia úspešného časozberného seriálového hitu Manželské etudy. Len tu spojili a zostrihali všetky príbehy a poprelínali ich medzi sebou. Takže kto nechce tráviť veľa času sledovaním seriálu, môže si pustiť toto, ale podľa mňa je toto trošku chaotické a nepriniesie celistvý obraz. 60 % ()
Bavil jsem se jednadvacetiletým Vladimírem Gdovínem, který dělá stejné grimasy do současnosti. Budu se mu muset zmínit, že by se měl po té době zase zkouknout a pobavit se. ()
Dost se mi pletly postavy. Jinak celkem prumerny dokument, ktery nam toho zas tolik ve vysledku nesdeli ()
V tomhle střihu je to hodně zajímavé. Zdá se mi ale, že vzorek je trošku nereprezentativní, přijde mi, že snad všichni jsou Pražáci (jen u toho závodníka si nejsem jistá). Pak je samozřejmě zesílená bytová krize, která mimo Prahu tak strašidelná nebyla. Člověk si k tomu ještě musí sehnat nějaké informace, aby neměl pocit, že jsou všichni ti novomanželé nezodpovědní. Mladí se nejdříve vzali a tím získali nárok na byt, pokud se jim navíc narodilo dítě, tak poskočili v čekacím pořadníku. Pamatuji jak nám učitelka psychologie na střední vyprávěla, že mladí se v normalizaci brali, právě proto, aby dostali byt a tam se mohli sexuálně realizovat. ()