Režie:
Rudolf TesáčekScénář:
Jaroslav VostrýKamera:
Václav MyslivecHudba:
Jiří BulisHrají:
Lenka Skopalová, Oldřich Navrátil, Hana Maciuchová, Jiřina Jirásková, Lubor Tokoš, Josef Karlík, František Staněk, Milan Horský, František Derfler, Josef Nedorost, Jan Zvoník, Marie Pavlíková (více)Obsahy(1)
I když zemřel ve svých sedmdvaceti letech, zanechal za sebou M. J. Lermontov (1814-1841) dílo, které ovlivnilo vývoj ruské literatury a je živé dodnes. Vedle rozsáhlé básnické tvorby je to především poéma Démon, drama Maškaráda a cyklus povídek Hrdina naší doby, které jsou vzájemně propojené, že je můžeme nazývat románem. Dramatizace vypráví o tragické epizodě poručíka carské armády Pečorina, který v lázeňské společnosti vzbudí pozornost obletované krasavice komtesy Mary. Inscenace má vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Pravda, není zcela ideální vnímat Lermontova jen skrze svět českých a slovenských inscenací. Ale minimálně tato Komtesa Mary společně s Čudným človekem Vido Horňáka a Dvěma bratry Petra Weigla již tvoří určitý korpus, na kterém lze stavět jisté poznání. Jsem zamilovaná do zdejší plavovlasé Hany Maciuchové, která svými půvaby a dikcí ční nad všemi... ()
Tohle je inscenace jednoho herce a komparsu, Oldřich Navrátil je Pečorin a nikdo mu to neodpáře. ()
Výborné zpracování Lermontovova námětu "Hrdina naší doby" - cynický, sobecký člověk, který nedokáže milovat. Skvělá dramatizace, menší slabiny jsou snad jen v dialozích, které působí moc moderně. Celkově 4 až 5! ()
S upřímným politováním musím konstatovat, že Oldřich Navrátil mě nedokázal ani na okamžik přesvědčit, že by byl svůdník, či snad stál za hřích, zřejmě nějaká chyba na mé straně.. Dámy to ovšem příjemně popotáhly, Jiřina Jirásková, Hana Maciuchová, Lenka Skopalová, na ty se mi koukalo moc hezky.. ()
Inscenace brněnské televize, která je taková zbytečně roztáhlá a než se začne něco pořádně dít, tak jsme u konce. Herci nejsou špatní, ale hrají tak jen na půl plynu a moc mě neseděl Oldřich Navrátil v roli Pečorina. Naopak jeho protivník Grušnický v roli Františka Staňka sedí výborně. Navíc mě vadilo, že když hrála hudba (výborný Jiří Bulis), tak se vždy úplně ztlumila, když začali postavy mezi sebou hovořit, vyznělo to, jako by někdo zltumoval gramofon. Nebo veškeré scény točené v exteriérech se odehrávaly jen na dvou místech. Chápu, že rozpočet nebyl asi velký, ale i tak se dala povídka lépe zpracovat. ()
Tesej máry. Uvaž kytici černé flóry. Svlaž, zastav horkost srdce bolavého. Havraním peřím zasyp tělo člověka pozemského. ()
Co vím, tak Tesáček nikdy nic dobrého nenatočil a tak je tomu i zde. Ono taky co chcete z lermontova natočit? Ti rusáci tam jenom žerou, chlastaj, choděj v uniformách a žvaněj neskutečný píčoviny. Jediná hezká scéna je ten souboj u Macochy. Následně i zpráva doktora o úmrtí. Zkorumpovanej zasranej národ. A opět jediná kladná věc je hudba Jiřího Bulise. ()
Olda Navrátil v roli Pečorina podle knižní předlohy MJ Lermontova. Chvilku jsem si zvykal že tenhle samorost ztvárnil ruského bohéma a rozervance ale po shlédnutí filmu jsem si řekl,, proč néé. Film jsem si pustil hned po odložení knížky a bylo krásné si spojovat text knihy s filmem. Za mě palec hore. Kniha o fous lepší ale na to jsem už zvyklý. Hezký počin.:-)) ()
Ukázka ruskou literaturou definovaného „zbytečného člověka“ v podání Oldřicha Navrátila. Proti jeho chladnému Pečorinovi s rentgenovým pohledem nemá komtesa šanci (koneckonců rok předtím si Navrátil střihnul Emila Nádeníčka), přestože za jeho jednáním není láska ani touha. Je jasné, kam to spěje. Žádná filmařská kouzla (jako třeba v Oněginovi), ale dobře zahraný, komorní (i duelanti při souboji na pistole stojí asi čtyři metry od sebe) film. ()
Standardní výkon brněnské TV své doby. Pěkná kostýmovaná inscenace s civilním projevem herců. ()
Těžko se rozjíždějící děj (typicky) brněnské TV se v druhé části zdvihne a strhne, zejména díky životnímu výkonu O. Navrátila. (70%) ()
Solidní počin brněnské televize, který patří určitě k tomu lepšímu, co kdy vyprodukovala. Inscenace mi svou divadelností připomněla slavné slovenské televizní pondělky, i když jejich perfektní propracovanosti úplně nedosáhla. V exteriérech se snad všechno nemuselo odehrávat na jediném místě v podivném prostředí jakéhosi lomu, kam chodila šlechta stále na vycházky a kde se také odehrál i závěrečný souboj. Rovněž další děj probíhal v jediném interiéru jakéhosi šlechtického salónu, kde neustálé korzování ve dvojicích i větších skupinách působilo jaksi prkenně až občas směšně. Kvalitní herecké obsazení i scénář však dokázaly vtisknout tomuto filmu patřičnou atmosféru i punc a byl to tak vcelku příjemný zážitek. ()
Mí dva favorité v takové kravině. Ach jo. Pan Karlík i pan Tokoš zde také neměli moc prostoru. Nu, pokud psal pan Lermontov věci v podobném duchu, jsem rád, že jsem tuhle část mého vzdělání propásl. Takže nakonec stála za pokoukání jen paní Skopalová. ()
Michaila Jurjeviče Lermontova jsem dosud neznal, neslyšel jsem o něm nikdy a ve škole jsme se o něm neučili. Je mnoho ruských kvalitních dramatiků, ale Lermontov zkrátka zemřel moc brzy, aby se pořádně rozepsal. Žádné z jeho děl nedosáhlo proslulosti. Komtesa Mary se odehrává ve skromných podmínkách brněnské televize. A je to poznat. Děj je natočen ve dvou nebo třech místnostech a pokud už vyrazili filmaři ven, vše se natočilo na jednom plácku. To trochu snižuje celou kvalitu filmu. A je to škoda, protože je výborně zahraná. Oldřicha Navrátila jsem v žádné podobné charakterní roli neviděl a poradil si s ní skvěle. Jeho kamenný výraz a strnulost těla byli téměř dokonalé. A tentokrát mě potěšili i ostatní herci. Bohužel osobně mám k ruské literatuře, až na vzácné výjimky (Revizor, Anna Karenina apod.), výhrady. Rusové totiž psali většinou o vojácích či ruské šlechtě. A to se buď válčilo nebo provozovali večírky. Na těch se pak buď chlastalo, nebo se vyzývali k soubojům anebo nekonečně dlouho teoreticky tlachali o lásce. Na straně druhé - tehdejší vojáci ještě věděli, co je čest a ta pro ně byla víc než cokoli jiného. A jedna chyba na závěr. Josef Karlík se drží za pravé oko poté, co mu O. Navrátil vrazil. O den později má ale monokl na levém oku. ()
Ne tak dobre jako o dvacet let starsi Maskarada. Chybel takovy ten whaow effekt, trochu jsem se ztratil i v tom, z které damske loznice ze to Pecorin utikal. Inscenace vyzadovala plnou pozornost. Jo, par scen bylo fajn, ale tot malo. 4/10. ()
Brno; NO ()