Režie:
Rudolf TesáčekScénář:
Jaroslav VostrýKamera:
Václav MyslivecHudba:
Jiří BulisHrají:
Lenka Skopalová, Oldřich Navrátil, Hana Maciuchová, Jiřina Jirásková, Lubor Tokoš, Josef Karlík, František Staněk, Milan Horský, František Derfler, Josef Nedorost, Jan Zvoník, Marie Pavlíková (více)Obsahy(1)
I když zemřel ve svých sedmdvaceti letech, zanechal za sebou M. J. Lermontov (1814-1841) dílo, které ovlivnilo vývoj ruské literatury a je živé dodnes. Vedle rozsáhlé básnické tvorby je to především poéma Démon, drama Maškaráda a cyklus povídek Hrdina naší doby, které jsou vzájemně propojené, že je můžeme nazývat románem. Dramatizace vypráví o tragické epizodě poručíka carské armády Pečorina, který v lázeňské společnosti vzbudí pozornost obletované krasavice komtesy Mary. Inscenace má vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Solidní počin brněnské televize, který patří určitě k tomu lepšímu, co kdy vyprodukovala. Inscenace mi svou divadelností připomněla slavné slovenské televizní pondělky, i když jejich perfektní propracovanosti úplně nedosáhla. V exteriérech se snad všechno nemuselo odehrávat na jediném místě v podivném prostředí jakéhosi lomu, kam chodila šlechta stále na vycházky a kde se také odehrál i závěrečný souboj. Rovněž další děj probíhal v jediném interiéru jakéhosi šlechtického salónu, kde neustálé korzování ve dvojicích i větších skupinách působilo jaksi prkenně až občas směšně. Kvalitní herecké obsazení i scénář však dokázaly vtisknout tomuto filmu patřičnou atmosféru i punc a byl to tak vcelku příjemný zážitek. ()
Olda Navrátil v roli Pečorina podle knižní předlohy MJ Lermontova. Chvilku jsem si zvykal že tenhle samorost ztvárnil ruského bohéma a rozervance ale po shlédnutí filmu jsem si řekl,, proč néé. Film jsem si pustil hned po odložení knížky a bylo krásné si spojovat text knihy s filmem. Za mě palec hore. Kniha o fous lepší ale na to jsem už zvyklý. Hezký počin.:-)) ()
Michaila Jurjeviče Lermontova jsem dosud neznal, neslyšel jsem o něm nikdy a ve škole jsme se o něm neučili. Je mnoho ruských kvalitních dramatiků, ale Lermontov zkrátka zemřel moc brzy, aby se pořádně rozepsal. Žádné z jeho děl nedosáhlo proslulosti. Komtesa Mary se odehrává ve skromných podmínkách brněnské televize. A je to poznat. Děj je natočen ve dvou nebo třech místnostech a pokud už vyrazili filmaři ven, vše se natočilo na jednom plácku. To trochu snižuje celou kvalitu filmu. A je to škoda, protože je výborně zahraná. Oldřicha Navrátila jsem v žádné podobné charakterní roli neviděl a poradil si s ní skvěle. Jeho kamenný výraz a strnulost těla byli téměř dokonalé. A tentokrát mě potěšili i ostatní herci. Bohužel osobně mám k ruské literatuře, až na vzácné výjimky (Revizor, Anna Karenina apod.), výhrady. Rusové totiž psali většinou o vojácích či ruské šlechtě. A to se buď válčilo nebo provozovali večírky. Na těch se pak buď chlastalo, nebo se vyzývali k soubojům anebo nekonečně dlouho teoreticky tlachali o lásce. Na straně druhé - tehdejší vojáci ještě věděli, co je čest a ta pro ně byla víc než cokoli jiného. A jedna chyba na závěr. Josef Karlík se drží za pravé oko poté, co mu O. Navrátil vrazil. O den později má ale monokl na levém oku. ()
Co vím, tak Tesáček nikdy nic dobrého nenatočil a tak je tomu i zde. Ono taky co chcete z lermontova natočit? Ti rusáci tam jenom žerou, chlastaj, choděj v uniformách a žvaněj neskutečný píčoviny. Jediná hezká scéna je ten souboj u Macochy. Následně i zpráva doktora o úmrtí. Zkorumpovanej zasranej národ. A opět jediná kladná věc je hudba Jiřího Bulise. ()
Ukázka ruskou literaturou definovaného „zbytečného člověka“ v podání Oldřicha Navrátila. Proti jeho chladnému Pečorinovi s rentgenovým pohledem nemá komtesa šanci (koneckonců rok předtím si Navrátil střihnul Emila Nádeníčka), přestože za jeho jednáním není láska ani touha. Je jasné, kam to spěje. Žádná filmařská kouzla (jako třeba v Oněginovi), ale dobře zahraný, komorní (i duelanti při souboji na pistole stojí asi čtyři metry od sebe) film. ()
Reklama