C.K. Dezerterzy
K. u. k. Szökevények
H.M. Deserters
Režie:
Janusz MajewskiKamera:
Witold AdamekHudba:
György SelmecziHrají:
Marek Kondrat, Zoltán Bezerédi, Wiktor Zborowski, Jacek Sas-Uhrynowski, Róbert Koltai, Anna Gornostaj, Kalina Jędrusik, Krzysztof Kowalewski (více)Obsahy(1)
Polská komedie z první světové války podle románu Kazimierze Sejdy je jakousi obdobou Haškova Dobrého vojáka Švejka. Ve filmu ztvárnil jednu z rolí český herec Josef Abrhám. Rok 1918. Malá posádka kdesi v Maďarsku. Do ní přichází nový zástupce velitele, oberleutnant von Nogay, fanatik a formalista. Jeho úkolem je přeměnit mnohonárodní všehochuť odvedenců na disciplinovanou armádu C.K. Monarchie. Problémy mu působí především mladý Polák Jan Kaniowski, zvaný Kania. Ten se navíc spolu s přáteli chystá k útěku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Film, jemuž bloudění mezi Dobrým vojákem Švejkem a Pahorkem spíš ublížilo. Není ani tak vtipný jako první řečený (na 150 minut je tu opravdu málo vtipných situací) ale ani zdaleka tak drsný jako britský majstrštych. Pozor na Abrháma, funguje jako vějička na české diváky, a při tom je ve filmu asi dvě minuty. Krásné záběry maďarského městečka by mi k atmosféře c.k. doby úplně postačily, možná bych scénář přepsal do několika dotaženějších epizod na dejme tomu 4 díly po 30 minutách. Takhle se to celé vleče, silnější momenty střídají ty slabší. Výborný barrandovský dabing. Skvělý komentář kolegy sportovec. ()
Výborná polsko-česká komedie z 1. světové války. Skvělá zábava, jen je škoda, že ji žádná z našich televizí už celou věčnost neměla ve svém programu. Na rozdíl od polské TV, která ji dává skoro každé 2-3 roky. ()
Slušná komedie z posledního roku 1. světové války, která líčí zahnívající poměry v jedněch odlehlých kasárnách se švejkujícími vojáky, chápavým a rozumným velitelem, pedantskými poddůstojníky a jedním omezeným, sadistickým důstojníkem, který se pokusí posádku převychovat. Srovnání se Švejkem není zcela přesné, jde o trochu jiný styl humoru, jen o podobnou tématiku. Osobně mi trochu vadilo, že šlo o takový ten příliš dobrácký humor podobný tomu, co se praktikuje v novodobých "hezkých českých" komediích, které nostalgicky pojednávají o naší nedávné minulosti. Chtělo to víc jedovatého sarkasmu a nebát se zobrazit hrůzy války v celém rozsahu. C.K. dezertéři jsou film o válce, kde se neumírá. A to je trochu falešné. Celkový dojem: 60 %. ()
Snaha docílit humorného pohledu i na velmi temné věci života, mezi něž patří především válka, je-li vedena arogancí rozumu a spekulativního záměru, končívá zpravidla rozporuplně. Polské úsilí o vytvoření švejkovské adaptace dopadá ještě hůře než kdysi Vaňkovo dokončení Švejka. Pančovaný originál zůstane vždy více polotovarem než zralým uměleckým dílem. Pouť několika vojáků nazdařbůh nádražími a městy rakouskouherské monarchie navzdory času nemůže z uměleckého pohledu dopadnout dobře. Z haškovského nadhledu a zemitého humoru tu zůstávají jen vnějškové napodobeninové kulisy a vesměs hluchá snaha o gagy. Víno se mění v nepoužitelnou zplodinu. I tak však zbývá dost relativních kladů: slušná kresba prostředí, vcelku zdařilé postižení atmosféry první světové války, osobitosti polského pohledu na tuto tematiku, doutnající vzpoura ve vojenské mase ad. Sympatická je i vůle neupadat do schematických klišé v pojetí postav hlavních hrdinů. Tyto - i další, byť spíše pomíjivé - klady propůjčují DEZERTÉRŮM stále slušnou pověst a současně i solidní úroveň. Porovnáváme-li je však i se Steklého adaptací švejkovského tématu z poloviny padesátých let, činíme tak - bohužel - s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné. ()
Ale jo docela slušná komedie, prý Švejk po Polsku no to nevím, ale obstojná zábava kterou sráží jen nevyvážené tempo a vražedná stopáž. Kdysi jsem v levných knihách film koupil otci a po tom co se deset let válel doma jsem si ho kdo ví proč pustil. Každopádně vrcholem je scéna s mluvícím papouškem a inspekcí generála to jsem chcípal smíchy. Ke konci už to drhne jo a Abrhám má jenom cameo všeho všudy asi pět minut.60% ()
Chytrý kritický humor v podání "polského Švějka" a jeho bandy. :-) ()
bla bla bláá bla bla blá bla bla bla blááá ()
Máte rôzne druhy dezertov. Napríklad, keď k vám príde svokra, určite jej nedáte Merci, lebo jej za nič neďakujete, ale radšej siahnete po niečom pozáručnom, najlepšie už otvorenom. Alebo keď na oslave vám kamoš povie, že môže pustiť Desert Rose a vy sa už tešíte na hit Stinga, aby ste rýchlo zistili, že to je meno pornoherečky, to je už iný dezert. No a podobne tu. Tešíte sa na Švejka v inom, podobnom vydaní a vidíte poľský málo vtipný výplach, ktorá Švejkovi nesiaha ani po ten obraz, čo na neho srali mouchy, a to dokonca ani obrazovo, hoci film má výhodu tak 30 rokov. A kým Švejk hláškuje a necháva nesmrteľné odkazy, napríklad výrok po začatí paľby: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“, tak tento poľský počin nič nesmrteľné nezanechal, možno pár vojenských nadávok, možno pár absurdít so spievajúcim kastrátom. Zanechal len to, čo vieme všetci, že armáda je a vždy bola len banda buzerantov, čo hľadajú nepriateľa a keď ho nevedia nájsť, hľadajú ho vo svojom vnútri, lebo inak je to fakt len mix psychopatov, hlavne teda vo velení. ()
Čistě technicky vzato dobře natočený film. Kamera, výprava, herecké výkony, režie, to všechno je velmi slušné... Jinak ovšem poměrně veliká nuda, která trvá dvě a půl hodiny. Zvláště průběh útěku je téměř k nepřežití. Vtipy nejsou nijak zvlášť vtipné a záběry, na nichž jsou vojáci tak ožralí, že se pomalu ani nemohou hýbat taky ne. O scénách s lehkými děvami raději pomlčím... 65% ()
S Dobrým vojákem Švejkem zcela nesouměřitelná komediálně laděná prvoválečná freska, kterou její historičnost poněkud svedla k upovídanosti. Méně by bývalo bylo více. Pouť dezertérů mohla z tohoto světa představit víc než jen hroutící se kulisy jedné dějinné epochy. ()
Vcelku vtipné, ale nečekejte Haška. ()
No, Švejk to není. 1) U filmu podobného tématu se jen těžko ubráníme srovnání s Haškovým Švejkem. Přestože česká filmová verze zdaleka nedosahuje geniality knižní předlohy, ve srovnání s Dezertéry obstojí velmi dobře. Připouštím, že Poláci vytvořili vlastní příběh podle vlastní literatury, ale stejně... On se polský humor od českého dost liší a ve filmu je to jasně vidět._____ 2) Netuším, jestli knižní předloha a originál filmu zachoval jazykovou pestrost, tak typickou pro národy podunajské monarchie, pestrost, která dávala mnoha tehdejším konfliktům šťávu. Sledoval jsem film v televizi v českém dabingu, kterému se dokonale podařilo pohřbít autenticitu původního znění, byla-li ovšem jaká. Podobně je tomu i v překladech Švejka do ruštiny či do němčiny, kde rovněž všechny osoby hovoří jedním jazykem a atmosféra tím silně trpí._____ 3) Celkově mi film připadal jako pokračování Švejka od Vaňka. Všechny charakterizující prvky jsou přítomny, ale smát se není čemu. Chybí tu dotyk génia._____ 4) Zaujal mě hezký 31letý Jacek Sas-Uhrynowski (italský zajatec Baldini). ()
Maloco kvalitnych polskych komedii som videl, tato je z posledneho roku tzv. Velkej Vojny - ktora postupne ziskala meno prva Svetova Vojna : 77 % ()
Totálně nezajímavé a trapné navíc... ()
Pobavilo, ale nemohla jsem se zbavit pocitu ,že na Švejka to nemá.Nemohla jsem se oprostit od srovnání. Natočit to takhle byl záměr? ()
1. světová válka podle Poláků, vtipné. ()
40% - Tento film je především zbytečně dlouhý. Dvě a půl hodiny je na tento způsob vyprávění zbytečně dlouho. Díval jsem se na film ve dvou částech: nejprve cca 90' a pak druhý den zbývajících 60' a musím říct, že ta druhá část byla k uzoufání nudná. Jinak kdyby byl sestříhán trošku svižněji na rozumnou délku někde kolem 90' - 105', určitě by působil lepším dojmem. Srovnání se Švejkem kromě doby, ve které se film odehrává, dost kulhá. To mi to spíš přijde bližší filmům jako Jak jsem vyhrál válku, i když tu chybí někdo jako poručík Goodbody. Je to spíše takové panoptikum postaviček a skládanka nejrůznějších příhod. A tady přichází další kámen úrazu filmu: ačkoliv jsou náměty některých příhod celkem zajímavé, jsou špatně vypointované, takže tak nějak vyšumí (za všechny scéna v lázních a způsob získání dalších peněz - z toho šlo vytěžit mnohem více). Už úplně nepochopitelná pro mě byla účast Josefa Abrháma - jeho role byla naprosto nepodstatná a kdyby byla vystřižena, nic by se nestalo. Nechápu, proč takový štěk režisér toužil obsadit zahraničním hercem (z jeho pohledu). I celkový konec filmu se nese v duchu jednotlivých epizod - pointa přijde nenápadně, cudně se usadí v koutku a film skončí. Závěrem: Není to rozhodně film, který by vás nějak urážel špatným řemeslem, z tohoto pohledu je to v pořádku. Ale je potřeba se připravit na to, že děj plyne velmi zvolna a komediální situace jsou spíš úsměvné. ()
Viděno poprvé nějdy po revoluci, tehdy mi to přišlo vtipnější. Nicméně i tak slušná porce humoru, komických scém a břitkých dialogů. Za mne 65%. ()
Zbytocne dlhy film, ale rozhodne to nebol spatny film. Putovanie vojakov, ktori dezertovali z armady. ()
Byla jednou jedna pestrá monarchie, která i když měla svých problémů dost, tak napadla slabšího souseda. Byla z toho válka, kterou tato i jiné monarchie skončily svoji existenci. Na jejich troskách vznikly státy z niž některé měly mnohém kratší existenci než toto staré mocnářství. Podle mě bohužel. Toto je úsměvná a trochu švejkovská komedie z posledního roku války o které se říkalo, že je poslední. ()