poster

Jindřich IV. (divadelní záznam)

Psychologický / Drama

Československo, 1968, 109 min

  • European
    *****

    Geniální existencionální drama, špičkoví herci své doby a příběh, který vám nedá spát. Miloš Kopecký se do své role tak vžívá, že se nemohu zbavit pocitu, že hned jak spadne opona, zhroutí se na zem. Je to film (divadlo) na které musíme mít náladu, chuť o příběhu přemýšlet a nečekat, že rozuzlení spadne samo do klína. Poentu si tu člověk musí zasloužit, ale vše se vám snaží jít naproti. Už jenom pro ten zvláštní pocit, který máte při jeho sledování stojí film za podívání. Díky tomuto záznamu bude Jindřich IV. žít navždy (a Miloš Kopecký také).(30.6.2009)

  • genetique
    **

    Divadlo v divadle o divadle. Skĺbené viaceré roviny, časové, dejové, fikcia a realita. Tak takáto forma mi absolútne nevyhovovala. Kamera bola na zaspatie, dialógy sú ťahané (ťahavé) bezprestávkovo a nehorázne komplikovane, čo majú na svedomí už spomenuté veci, navyše historické fakty, mená a spletité situácie mi v tom všetkom vôbec nepridávajú na atraktivite. Herci sú bez pochýb najlepšiu stránkou filmu, film trošku vytrháva z biedy hlavne znamenitý záver, ktorý som po tom všetkom vôbec nečakal, no stále je to pre mňa sklamanie. 50%.(25.11.2007)

  • ondrula
    **

    Na záznam tohoto legendárního divadelního představení jsem se chystal několik let. Včera jsem se tedy k němu vzchopil a zažil asi největší zklamání letoška. Možná to bylo tím, že jsem se naladil na avizovanou komedii a očekával jsem Mildovo komediální herectví, nevím. Každopádně úvodní půlhodina, ve který donekonečna nějaký kraviny melou Bróďa, Haničinec, Jirásková a Brousek s podivuhodnou přehazovačkou, veškerý mý očekávání zabila a já se nudil jak pes. Pak nastoupil Milda a ten v těch kecech dál pokračoval a já byl čím dál tím zklamanější a pak to vypnul a hořce zaplakal.(24.9.2012)

  • sportovec
    *****

    Zprvu po letmém pohledu na titul jsem se naivně domníval, že budu konfrontován se shakespearovskou látkou. Teprve první akty tohoto erbovního představení vinohradského divadla mě z Anglie přemístily do střední Evropy do počátku zrodu naší současnosti. Nešťastný císař, nadaný panovník, který vešel do dějin proslulým rčením o pouti do Canossy, se mění v obraz naší současnosti, v hlubokou sondu do duše moderního člověka, do dech beroucího pohledu a současně hledání rozhraní ještě lidského a jíž šíleného. Do příběhu o touze, která by chtěla být skutečností, o zoufalství, které ví a chce, ale již nemůže. Ačkoliv Miloš Kopecký nikdy nedělal ze své duševní choroby tajemství a o svých strázních otevřeně mluvil a sdílel je se svými diváky, v této hře, v půdoryse, který je i jeho životním příběhem, demonstruje zrod hereckého génia. Užaslí vidíme řádit na jevišti světového herce, který se rozdává do posledního atomu své identity. Další výkony, stále nadprůměrné a hvězdné, se vedle Kopeckého exhibice ztrácejí, aniž by zanikaly. Symbolicky působí ve své menší úloze svých uměleckých juvenilních počátků Jaromír Hanzlík, dědic a pokračovatel herecké výsostnosti nejen Kopeckého v tomto skvělém divadelním představení. Z tmy zapomnění jsou po zásluze televizním zánamem vyrváni i Vlastimil Brodský a Jiřina Jirásková. Zlatá léta šedesátá tímto záznamem sesílají na naše skráně jeden ze svých nejlíbeznějších paprsků.(3.6.2009)

  • Djkoma
    ****

    Úchvatný výkon Miloše Kopeckého a Vlastimila Brodského. Oba posouvají poměrně jednoduchou hru o muži, který se stane někým jiným, protože už nechce být tím mužem jakým byl do teď. Snímek zachycuje kvalitně nejen psychologii postav, ale také vnímání "narušeného" normálními lidmi. Opravdu skvělé, ale vidět to na prknech, které znamenají svět by bylo jistě lepší.(31.12.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace