Wanted

Čím je Wanted zajímavý? Je zajímavý tím, že přestože jde lineárně z bodu A do bodu B, nabízí několikeré čtení. 1, Scenáristické čtení: McAvoy totiž není jen onen profláknutý symbol nudného života. McAvoy zde zastupuje samotného scénáristu (autora komiksu), který napsal film v podobné kancelářské kóji, i jemu zahýbala holka, i on vedl totálně loserovskou a všední existenci. A skrze scénář to všem natřel. Je to čisté autorství. 2, Politické čtení: Politicky jde Wanted z neo-konzervativních hodnot k liberalitě, ovšem nepokračuje k anarchii, ale naopak zpět k fašismu. Hrdina se sice těsně před koncem filmu dotýká Frankfurtské školy Nové levice, kdy odmítá jakoukoliv moc (protože na levici a pravici nezáleží, moc jako moc, establishment jako establishment), ale v závěru se vrací k extrémní pravici, protože McAvoy je v jistých scénách bezprecedentním záporákem, sic filmem líčen jako klaďas. 3, Sociologické čtení: Wanted je filmem o typické frustrovanosti a klidně by mohl skončit jako evropský art. Jenže hollywoodská stylizovanost ho povýšila a „evropské“ hrdiny zasadila do fiktivního světa, rozpustila je v něm a nakonec jim dovolila, aby ho ovládli. Můžeme mluvit o tendenci „supermanů z lidu", viz třeba Neo, Kulhánkův Noční klub, Michael Angarano ze Zakázaného království nebo Shia z Transformerů. 4, Ideologické čtení: McAvoy jako Nietzscheho nadčlověk nám říká něco ve stylu: Vemte osud do svých rukou, přičemž neustále rozbíjená zrcadla značí ono rozhraní mezi společností a geny. Ideologické vyznění a poselství filmu je tedy dost problematické a nelze ho brát na lehkou váhu. 5, Sémantické čtení: Spoilerovský zvrat Wanted dovoluje číst všechny znaky před tímto zvratem jinak, dovoluje na ně přikládat druhou (a tentokráte správnou) kódovou mřížku. A i to je důvod, proč Wanted, byť hollywoodsky čitelný spektákl, dovoluje, ba dokonce vyžaduje, dvojité zhlédnutí. 6, Etické čtení: Zatímco mrav či obyčej dovoluje rozlišit, kdo je vychovaný a kdo nevychovaný, v morálce už jde o rozlišení vážnější, totiž individuální: co je správné a co je špatné. Mrav vyžaduje, abych něco dělal nebo nedělal, ale neptá se proč. V morálce se tomuto rozlišení vyhnout nelze. Proto i McAvoy musí řešit, zda má právo zabíjet. 7, Noetické čtení: Neboli filozofie poznání, tedy zjištění a nahlédnutí pravého stavu věcí. Ovšem spíše než otázku apriorního rozumu a aposteriorní zkušenosti („zahýbající kulky") tematizuje film skryté hranice člověka. ____ P:S. Hlavní kameraman pracoval na MI3, Mizerové, Bourne, Piráti z Karibiku a v prvé řadě on dokázal zachránit nižší rozpočet. ____ P:S.S. Předloha od Marka Millara je mnohem komiksovější, drsnější, motherfuckerovější a obsáhlejší než film, který celou řadu věcí změnil a pominul. Doporučuji ji. (31.07.2008)

Aneb jak k nám Rus (já vím, že je Kazach, ale stejně) za americké prašule podniká "přátelskou" návštěvu jak v osmašedesátém. Bekmambetov mi byl sympatický již od Noční hlídky, ale tu ještě nezvládl ukočíroval. V Denní hlídce naopak otěže popustil až příliš. A na začátku Wanted mi zarazil úsměv hned úvodní akční scénou. Takovou debilitu a čistou esenci trapnosti jsem na plátně léta neviděl. Co je moc, to je moc. Upřímně jsem se děsil věcí příštích. Ale po ní následuje odraz ode dna naprostého neumětelství až ke kvalitě nebývalé. Již Palahniukovské životní pachtění hlavního "pašáka" naznačuje, že Timur a jeho parta to možná přeci jen zvládnou. No a pak se rozjede a vrší jeden nápad za druhým. Jde o nepřístupný akčňák v každém směru a přitom to má funkční děj, dobré herce a i toho stagnujícího Danny Elfmana to vrací na vrchol. A v neposlední řadě si je pak třeba začít zvykat na pohled, kdy se nejeden teenager bude na ulici laskat se svým miláčkem. Myšleno pistolí, nikoli dívkou. Tak stylová oslava zbraní tohle je. A víte co? Je to ta nejlepší reklama jakou si zbrojní průmysl mohl vůbec kdy přát. (26.06.2008)

Wanted posouvá hranice akčních scén (nikoliv akčního filmu) o řád výše. Akce, kamera to je o co tu jde ... naprostá špička a bomba. Plus perfektní nápady, vtip (z klávesnice jsem nechápal), perfektní vývoj hlavního hrdiny, prostě bomba v oblasti oddechových akčňáků moderní doby. Bohužel herectví, které (ne)předvedla jak Angelina, tak Morgan Freeman je až překvapivě prkenné a slabé, ale prostě jim to odpustím. V kině jako celek opravdu špička. (25.08.2008)

Zpočátku Wanted asociuje Matrix, ať už dynamickou úvodní akcí popírající fyzikální zákony (řekl bych, že nejlepší v celém filmu, měla na mě až euforický účinek jako jízda sporťáku po stěně vysokopodlažního baráku v Denní hlídce), hrdinovým paběrkováním v kancelářské kóji a jeho verbováním. Pak už se Bekmambetův snímek vydává svou cestou, ačkoliv hrdina musí projít specifickým tréninkem a je podroben mentorskému dohledu smyslné Angeliny. Už dopředu bylo jasné, že hlavní atrakcí vedle Jolie bude frenetický Bekmambetův vizuální styl. Ve Wanted se i přes zachování svých trademarků vcelku mírnil a snad jen s výjimkou části závěrečné akce se akční scény nezvrhávájí v nepřehledný výbušný chaos. Ale i tak platí, že pokud se vám líbilo zpracování obou Hlídek, problém tu mít nebudete. Jen škoda, že po úvodním náhulu už další akce nevzbuzují takový "wow" dojem (subjektivní, jestliže vás nadchnou vzduchem rotující sporťáky a do propasti padající vlaky) a kolize obloukem letících kulek se nepravděpodobně opakují. Příběh, stylizace, postavy, vše je podřízeno jednoduché komiksové adaptaci, zbytečné hledat tu více. A ačkoliv jsem od filmu možná čekal větší "nářezovost", uspokojil mě. Jen bych měl další drobnou výtku k anachronickému využití příslušníka socialistického vozového parku během moravské mise. Zaplaťpánbu za to Pendolino. 7/10 (23.06.2008)

I přes vůbec ne hloupý nápad, který se skrývá v ústřední zápletce, je to právě scénář, který je zřejmě nejslabším místem celého filmu. Jen si to považte, tajemné bratrstvo odpravující s důvěrou pro nepoznané Vyšší Dobro naprosto neznámé lidi. Pro vlastní rozum tu není místo, pochyby jsou hřích, slepá víra v tkalcovský stav je nejvyšší ctnost. Vnímate tu podobu, byť vzdálenou, se Svatou inkvizicí či asasíny Starce z Hory? Maximálně se tkalcovské ctnosti koncentrují v postavě Fox (Angelina Jolie) a tak bych, pravda zpětně, očekával, že Wesley, náš hlavní hrdina, bude protipólem plným pochyb a váhání. Žel i jeho pochyby hned v zápětí odvalí příběh Fox, ač by si snadno mohl říct: "Ále, jedna Prsa povídala..." Takový tam byl potenciál jít do hloubky a nakopnout k přemýšlení. Nu což, Wanted byl přeci natočen jako akční film, ne jako podobenství o víře... Tak jak to tedy s tou akcí je? Vizuálně nápaditě a působivě, rychle, strhujícně, fantasycky magicky... zvláště v počátku a na konci. Prostředek je však poněkud hluchý: výcvikové sekvence s postupně se zlepšujícím cvičencem, který konečně stane na roveň svým učitelům jsou už okoukané, zde snad i odkoukané. Stejně jako proměna Wesleyho z nulovatosti k aroganci pramenící z jeho nově nabyté moci, jež je nám filmem překvapivě vnucována jako nově nabyté sebevědomí, což je změna (prý) skrz naskr pozitivní. Přiznám se k vnímání, že ona změna v sobě přeci jen možná nějakou hloubku skrývá, žel se mi její zpracování tak nějak hnusí - právě pro svůj apel na diváka: "Dělejte to také tak, tak je to dobře.". Ostatně Wesley je pro mně osobně vůbec figura velmi nesympatická, od vzhledu přes hlas až k povaze, figura po hříchu plochá, což je kvalita vlastní i jeho soupeřům a souputníkům... Ale co, tu akci jsem si vcelku užil a být jí film plnější, jistě bych hodnotil lépe, dokonce snad i o dost. Slabší ***. BTW - V 68. minutě lze na nápisech zjistiti, že Američané si neumí nainstalovat do kompu české fonty. (04.02.2009)