Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle literární předlohy Charlese Deulina napsal scenárista Miloň Čepelka pohádkový příběh Vojáček a dračí princezna. Vypráví se v ní o vojáku Králíčkovi, jenž se vrací z války a setkává se na břehu moře s rybářkou Čírkou. Nechce však u ní zůstat, tvrdí, že je mu souzeno, aby si vzal princeznu. Tu skutečně vysvobodí, leč nakonec poznává, kde a v čem spočívá skutečné, opravdové štěstí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (33)

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Děj není nijak složitý, ale zde není lineárnost příběhu nijak na škodu. Skvěle napsaný scénař (hlavně dialogy jsou přirozené a vymazlené) doplňuje na scéně výtečná Šafránková, která se své nerudné princezny zhostila na výbornou. Škoda té režijní impotence. Ale i přesto je to televizní nadprůměr díky skvělým hercům, o které jsme neměli v minulosti nouzi. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Králíček se po vzoru Samsona dopouští stále stejné chyby, když opakovaně podléhá slovům ženy. Polehčující okolností mu může být to, že si Šafránková roli úskočné, mazané a zlé princezny vyloženě užívá a doslova klame tělem, tak, že nizozemské princezně musí člověk její podlost i odpustit :). Na televizní pohádku docela nadprůměrné dialogy. Mimochodem ústřední pár si své role tak trochu zopakoval o deset let později v inscenaci ze života bajkáře Ezopa Královský život otroka. "Může dcera nizozemského krále obyčejného vojáka okrádat?" - "Může! Král a jeho rodina můžou všecko!" ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Scénárista Miloň Čepelka použil předlohu francouzské pohádky Charlese Deulina, která ale ve své podstatě a některých situacích nápadně připomíná Tři veterány. Třeba v úskočnosti a chamtivosti princezny Ludoviny, které místo velkého nosu narostou rohy. Libuška Šafránková v dvojroli rybářky Čírky a princezny Ludoviny má skvělé charisma a vtipnými dialogy jen hýří - "Jestli se vychloubáš, budeš o hlavu kratší. Při tvé výšce to bude tragédie". ()

otík 

všechny recenze uživatele

Kulisová pohádka, která sice nevypadá tak levně, jak spousta jejích bratříčků, ale těžce pokulhává ve scénáři. Hlavní hrdina, bývalý voják Králíček, sice vysvobodí princeznu zakletou do dračí podoby, ale nikde není vysvětleno, proč je princezna zakletá a také proč je tak zlá. Když pak Králíček princeznu za její zlobu potrestá a následně ji zase vysvobodí, vůbec se děj nevrátí k dalším nešťastníkům, kteří díky princeznině zlé povaze mají rohy. Tak vlastně zlo v této pohádce není nijak zásadně potrestáno, nemluvě o podvodníkovi královi, kterému se děj také vůbec nevěnuje. A další otázkou je, proč autoři nechali Libušku Šafránkovou hrát dvojroli, aniž by to mělo nějaký dějový smysl. Velká škoda pro Ladislava Mrkvičku, který předvádí velice dobrý herecký výkon, že tato dějově velmi slabá pohádka rozhodně nepatří k tomu lepšímu, co v rámci televizní pohádkové tvorby v osmdesátých letech vzniklo. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Z dětství jsem si pamatoval hlavně to, jak si S. Fišer "přičaroval" rohy. Teď po mnoha letech jsem u této studiové televizní pohádky setrval hlavně proto, abych zjistil, zda měla dvojrole L. Šafránkové nějaký dějotvorný smysl. Neměla. O celkové úrovni pak vypovídá již úvodní scéna, v níž L. Mrkvička zápasí nejprve s bubnem a hned nato s praporem. Nebo možná obráceně. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama