Past

,,…VY BY JSTE TU PRÁCI MOHL UDĚLAT ZA NÁS. JSTE SERIÓZNÍ ČLOVĚK, ČESTNÝ, PRACOVITÝ, TAKOVÝCH JE DNES MÁLO. PROTO JSME SI VÁS VYBRALI. POTŘEBUJEME NĚKOHO, KOHO NEBUDE NIKDO PODEZŘÍVAT...“ /// Když vám má umřít syn, je to na hovno. Veseleji může bejt, když se dozvíte, že ho můžete zachránit. Ale v tomhle světě, není nic zadarmo… Srdan Golubovic tentokrát nesází na konflikt mezi národy, ale vystačí si prostorem uvnitř rodiny, která řeší, jestli dokáže pomoct vlastnímu dítěti. Vobčas mám srdeční koliku, páč jednání Mladena je … nepochopitelný? Hovno! Vím hovno, jak bych se v takový situaci zachoval a co je (není) pravděpodobný. Dramatický drama, který možná závěrečnou gradací nepřekvapí, ale nějakou otázku uvnitř otevře. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal Nenad Teofilovic, číst nebudu. 2.) Sháním prachy pro ,,Konto Míša“. 3.) Thx za titule ,,človák“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.05.2014)

Přestože se Past zabývá palčivými sociálními otázkami poválečného Srbska (nemoderní zdravotnictví, nižší životní úroveň, kriminalita...) a desaturovanými barvami se řadí spíše k pochmurnému realismu, formálně jde kupodivu o promyšlený, dobře vystavěný thriller. Od začátku snímek využívá retrospektivního vyprávění, u něhož se navíc až do samého závěru chytře zatajuje, komu jej Mladen směřuje, a scénář obecně klade důraz na zužitkování všech do děje uvedených prvků. Zdánlivě banální opakovaná scéna s cikánskými umývači auta na přechodu má například klíčovou funkci ve vystopování hlavního záporáka a k několika překvapivým odhalením dochází proto, že snímek cíleně zatajuje důležité informace. Past tak představuje poměrně málo zastoupený případ společensky kritického žánrového filmu, jehož obě polohy se vzájemně dobře doplňují. Vcítění se do děje a postav ještě dopomáhá vhodně obsazený Nebojša Glogovac, který svým vzezřením obyčejného "táty od rodiny" působí zranitelně. (29.05.2013)

Že se Srdan Golubović pomalu dostává mezi nejznámější srbské režiséry, není žádné překvapení. Dva ze čtyř jeho celovečerních snímků byly poslány srbskou filmovou akademií – přestože jsou oba srbským publikem přijímány spíše smíšeně, než s nadšením - do boje o prestižní cenu americké akademie. Důvody jsou jasné, režisér se dotýká aktuálních témat a obratně konstruuje dějovou linii. Klopka reflektuje zejména éru, která nastala po pádu Slobodana Miloševiće, a která napomohla ke zvýšení rozdílu mezi bohatými a chudými. Zatímco bohatí prosperují, žijí na vysoké úrovni, nižší střední třída živoří, ale i se skromnými prostředky se snaží vést smysluplné a naplněné životy. Dokud se nedostanou do nouze, ve které peníze opravdu potřebují. Golubović zdatně buduje atmosféru naprosté bezmocnosti, ve které je život mladého chlapce oceněn menší cenou, než prázdný obrazový rám v milionářově bytě. Činí tak ovšem bez zbytečného sentimentu a citového vydírání. Dějově se snímek totiž soustředí na nejsilnější postavu rodiny, otce. Ten se dostává do soukolí vlastních výčitek svědomí, morálních zásad, zábran a priorit. Dramatická skladba s retrospektivně vedenou linií, která je vlastně vyprávěna neznámé osobě, spíše než současná existencionální dramata připomíná krimi příběhy z drsných padesátých let. (16.01.2014)

Příliš zobecňující společenský esej, než aby to byl svrchovaný filmový majstrštyk, co do pojednání tématu. Zpracování výjimečné je, zručná kamera, barvy, kompozice, promyšleně neklidný střih jsou jistě kladné devizy, stejně jako promyšlená stavba příběhu - dost chytrá, aby bylo možné ji ocenit, ne dost jedinečná, aby bylo možno zapomenout, že je to promyšlená, vyspekulovaná záležitost, která chce něco obecného sdělit o světě. Co však z tohoto snímku přeci jen činí nezapomenutelnou záležitost, je role hlavního hrdiny - všechny ostatní postavy jsou poměrně málo vykreslené, schematické a zaměnitelné, ale hlavní hrdina jedná, vyvíjí se a proměňuje, jako by mu nikdo ani neřekl, že je to film. Jím se tu nabízí možnost nechat se fascinovat. *** Humorný moment: není to ani zdaleka neobvyklé, když se předvádí, jak svůdnou vábničkou je zvonění mobilního telefonu, ale je to rozhodně báječný příspěvek do kytice takových dramatických scén - cokoli děláte, jakkoli závažné a osudové to je, stačí jedno zazvonění mobilu, aby vás od toho odlákalo, aby vám to dokázalo zhatit. Krutě banální usvědčení z toho, jak málo jsou lidé rozhodnutí i v těch nejosudovějších chvílích svých životů. (16.03.2014)

Filmy ze Srbska a jiných balkánských zemí lze úspěšně používat jako argument proti všem apologetům české kinematografie, kteří se snaží tvrdit, že za její současnou bídnou úroveň muže především malý trh, nízké rozpočty a skutečnost, že se v českých reáliích údajně nejde vyhnout tomu, aby žánrové filmy nepůsobily směšně. Klopka si nehraje na Hollywood a přitom působí dostatečně "světově", je realistická, napínavá, dobře natočená a stav srbské společnosti se jí daří glosovat bez primitivní didaktičnosti a povrchnosti. Tedy až na tu scénu v bance - ta vypadá, jako by utekla z Ulovit miliardáře. (02.03.2011)

Mafián v podaní Mikiho Manojloviča vyzerá ako niekto, kto má moc a peniaze, ale opak je pravda. Otec chorého dieťaťa vyzerá ako neštastný a neschopný chudák, ktorý sa snaží pre smrteľne chorého syna urobiť všetko. A on to aj urobí, tak ako asi každý...Alebo nie? Film sa snaží nájsť odpoveď na otázku, kam je až človek ochotný zájsť, keď je zatlačený do kúta. Aj keď je film trošku predvídateľný, nevadí to, pretože film kladie hlavný dôraz na psychlógiu postáv a herecké výkony. Miki Manojlovič ma opäť potešil a aj na malej ploche dokázal zaujať. Za pozornosť stojí aj krátka, ale výborná scéna z banky, kde sú naordinované priblblé úsmevy. Po Hraničnej hliadke, další skvelý srbský film. Chvala. 80%. (15.06.2010)

velmi precizní a jímavé, jen trošku překombinované (02.07.2007)

Srdan Golubovic veľmi dobre napasoval drsný námet morálnej dilemy do sociálne ťaživého, neutešeného prostredia Srbska po páde Miloševičovho režimu. Všade samá dezilúzia, bieda, korupcia a priepastné rozdiely medzi bohatými a chudobnými... Dráma, ktorá v divákovi ešte aj dlho po skončení rezonuje... Situácia, do ktorej sa dostal Mladen ako otec rodiny by som teda neprial ani najväčšiemu nepriateľovi. Akokoľvek sa človek rozhodne všetko je aj tak zle, len ho to nadobro zmení... smerom dole, k ľudskej troske. Výborná záležitosť. 80/100 (26.09.2016)

Film o tom, čo všetko je rodič ochotný urobiť pre záchranu života svojho dieťaťa. Chytiť sa ponúkanej šance vyriešiť danú situáciu, ako topiaci sa slamky, a potom už len čakať, ako vás postupne zožerie vlastné svedomie. Kvalitne natočený film s výbornou hudbou. Odporúčam! FILMOVÁ RULETA 2017 a Videné v rámci 30 dní so svetovou kinematografiou (marec 2017) (15.03.2017)

42nd KVIFF 2007 - EAST OF THE WEST - FILMS IN COMPETITION - Na Východ od Západu - Soutěžní sekce - Absolutně nenásilně vyprávěné, přirozené a realistické, a bohužel i tak zakončené... - 2012 - 90% (14.07.2009)

Je neuvěřitelné, kolik filmů na toto téma se poslední dobou objevilo. Madarský Nyomozó, ruský Domovoy a ted srbská Klopka. Podobají se jako vejce vejci a to by se sem ještě dal zařadit švédský film Tak trochu jiná love story. Byl jsem docela zklamán, protože vidět film na stejné téma potřetí za sebou není žádné terno, ale přesto mě to bavilo. Dobrá kamera, hudba a i utahující se scénáristické smyčky na konci ušly. Přesto mě to už bohužel nemohlo překvapit. Příště snad už trochu originality pánové, nevěřím že je to pouhá shoda náhod. (15.06.2010)

Nebyť toľkých náhod a vecí, ktoré by sa možno dali riešiť inak, tak by som to hodnotil na plný počet, ale aj tak je to silný kriminálny thriller zo života s príbehom dosť reálnym, ktorý mi dodnes chodí po rozume. Fantastický výkon hlavnej postavy a zaujímavé myšlienky, naozaj veľmi dobrý film. Naozaj porozmýšľajte nad tým, či by zdravotná starostlivosť, hlavne v takýchto veciach nemala byť automaticky hradená z nejakých verejných zdrojov, lebo ceniť život na peniaze je jeden z najhorších hyenizmov. (30.03.2012)

Nabídka, která se neodmítá bývá hodně draze vykoupena. Film mi trochu připomněl Fargo bratří Coenových. Ani nevím, proč. Asi ta beznaděj a vír událostí, ze kterého není cesta ven. Velmi dobrý film. (06.07.2012)

Kam až je schopen zajít člověk, zahnaný do kouta, strachem o milovanou bytost? Je schopen přijmout následky svých činů, či se s nimi dokonce vyrovnat? A jak to poznamená jeho blízké? Takové a mnoho dalších otázek klade Srdan Golubovic ve svém filmu, který přes i přes pár scénáristických lapsů ( např. ne moc věrohodná scéna na policii), funguje celkem slušně po žánrové stránce, takže jsem si užila dobrý thriller a zároveň je, zejména díky kvalitnímu výkonu hlavního představitele, uvěřitelnou psychologickou studii jedince, jenž se svým činem vyčlenil z okruhu normální lidské společnosti. Srbská kinematografie je pro mě zcela neznámá, pokud je ale schopná takových snímků, jako je Klopka, ráda se jí podívám na zoubek. (25.01.2015)

Nebudu udělovat hvězdičky jen za tu pouhou (pochybnou) přednost, že film nevypadá americky. Naopak, dílo je po všech stránkách zaostalé. Nejvíc mi připomíná české detektivky ze 60. a 70. let. Pravda, společenská realita je jiná, a jmenovitě rozuzlení příběhu tomu odpovídá. --- Literární předloha je možná dobrá, ale scénář podle ní je slaboučký a pokus o psychologický ponor do duše pachatelovy zkušeného diváka neuspokojí. (13.06.2014)

Opravdovej příběh ze života, kterej se může stát komukoliv z nás. Oprava - komukoliv chudýmu z nás. Děj se většinu času ubírá přesně tím směrem, kterej byste čekali, což filmu ubírá na zajímavosti. Ale srbské reálie, neznámé ksichty a i to téma mě celkem dostali a evropská produkce je evropská produkce, žádnej americkej šit. (10.03.2009)

Děj udrží divákovu pozornost po celou dobu velmi spolehlivě. Také charaktery postav jsou zde vykresleny uvěřitelně a velmi plasticky. Souhlasím z hodnocením několika kolegů, že jediné, co film trochu sráží je jeho překombinovanost. Vyrovnání se se ženou zavražděného je tam trochu navíc..... Ale i tak překvapivě vybroušený a velmi zneklidňující film, který ukazuje reálné potíže a frustraci obyvatel Bělehradu zase z jiné stránky než třeba Dragojevič v Ránách nebo Paskalievič v Sudu prachu..... (13.04.2011)

Hořké psychologické drama o životní zkoušce pro tříčlennou rodinu, když zjistí, že jejich malý syn trpí srdeční slabostí a bez brzké operace nepřežije. Otázka celého filmu je : "jak se s tím vypořádáme? " Velmi odvážné rozhodnutí, slepá ulička, nepochopení a několik zvratů, drží film ve slušném thrillerovém tempu, ke konci už se zřetelným pocitem nevyhnutelné zkázy. Náboj filmu určitě pomohlo vytvořit bezútěšné prostředí Bělehradu, v éře po Miloševičovi, kdy nikdo nic neměl, a ve kterém ač po válce, život evidentně nestál za nic... (30.05.2015)

Máš nemocný dítě, který nutně potřebuje operaci? A nemáš prachy? Tak fajn. Já ti je dám, ale potřebuju službičku. Odděláš jednoho člověka, co mi leze na nervy, OK? Stačí bejt chudej a může se to stát každýmu. Co je otec schopnej udělat pro život svýho syna? Nebejt až moc náhod najednou, dopadlo by hodnocení líp. Nicméně je to sympatickej srbskej počin, kterej neni úplně vybroušenej, ale doporučit se dá. (10.04.2010)

Absolútna scenáristická bomba spojená so šikovnou a umnou réžiou. Pasca je príbeh o obyčajných ľuďoch v ťažkej životnej situácii ktorý sa môže stať každému z nás. Veľmi jemne a autenticky natočené, podčiarknutá psychológia postáv ktorých citové rozpoloženia pomáhali ilustrovať rôzne kamerové triky. Bratia srbi sa skutočne vyznamenali, okrem tej samotnej dramatickej konzumnej roviny príbehu tu bola tá psychologická ale nechýbali tu ani scény ktoré sa dotýkali mnohých pálčivých spoločenských tém, stačí spomenúť rozhovor v bufete,pri vile či v banke. A to všetko korunovali tie záverečné filozofické rozhovory. Ten absolútny koniec už bol očakávaný a podobne ako celý príbeh aj veľmi silný. Ako som už spomínal perfektný scenár a šikovná réžia urobil s tohto malého stredoeurópskeho filmu päťhviezdičkovú záležitosť, veľkú duchom nie rozmermi. (15.06.2010)