Útěk do divočiny

nebavilo me :(

na příspěvěk reagoval EastinMiles, 3stan, BMW12

3stan

suhlasim

3stan

Souhlasím. Když jsem to četl, tak jsem si říkal, co je to za blbce. Takhle hloupě se vydat do divočiny.

Stupid

ok, toto mi príde už scestné a hlúpe....ten chalan podľa mňa išiel do divočiny z čistého rozmaru, aby sebe a iným niečo dokazoval....navyše, človek, ktorý napísal ten článok zjavne nevidel film/nečítal knihu....to teraz každý hlupák čo sa vydá do "divočiny" bude hrdinom? 

na příspěvěk reagoval Stupid, EastinMiles

Hodně drsný zážitek má za sebou 18letý Australan Matthew Allen, který se dost možná inspiroval filmovým snímkem Útěk do divočiny. (http://www.novinky.cz/koktejl/291563-pokryty-pijavicemi-a-se-sneti-v-nohou-mladik-prezil-devet-tydnu-v-divocine.html)

na příspěvěk reagoval 3stan

Docházím k názoru, že pouze, když cítíme kolem sebe velké prázdno, máme tendenci udělat radikální změnu. Potřeba zaplnit smutek uvnitř a dělat něco naplňujícího, je jediná cesta, jak dojít k vnitřnímu naplnění. Snad to tak cítil i Chris. 

eldina: Je to podle skutečné události, takže přikrášlování happy endem by nedávalo smysl. 

krása......presne takéto pocity očakávam od skvelého filmu...u mňa jednoznačne 5*,ak by sa dalo,aj viac...:))../konečne žiadny happy end, v USA filme/

perfektni zalezitost,ja osobne bych posla jeste driv nez by to zacalo...5*

Já si myslím, že Chris by nikdy neutekl, kdyby měl harmonický vztah s rodiči a ti ho a sebe bezmezně milovali, protože by neměl to srdce jim tak ublížit, ale skutečnost byla jiná a on hledal smysl lidského života a životní štěstí a uvědomil si to bohužel až moc pozdě, ale proto si myslím, že tenhle snímek by měl hlavně poukazovat na tohle uvědomění a ponaučení. Láska je ta nejsilnější energie.

no kde začať hehe....v prvom rade asi tým, že film je v porovnaní s knihou (aj vďaka boyleovi) veľmi vydarený a nenudí. bohužiaľ, kniha občas aj hej. je veľmi rozsiahla a jednotlivé kapitoly pôvodného príbehu o "uveznenej" ruke sú prerušované spomienkami Arona na x ďalších výprav, ktoré podstúpil. niektoré príbehy sú úsmevné (ako napr. tá o medveďovi) a aj napínavé (napr. o lavíne), no zväčša sú jednotlivé príbehy doslova prepchané zdĺhavými opismi, ktoré človek len rýchlo prebieha očami bez nejakého ďalšieho spracovania. kniha patrí do klasickej outdoorovej literatúry, takže to treba od nej aj očakávať. na druhej strane sa dá toto všetko prekusnúť, pretože človek dostáva postupne v čoraz väčších dávkach o Aronovi viac informácií a nie všetky sú pritom príjemné a romantické.....niekedy máte chuť Arona zabiť alebo ho minimálne prefackať, ale potom vás niečím prekvapí - aj keď len jednou alebo dvoma vetami....a práve v takých momentoch si uvedomíte, že tento človek žil a žije svoj sen...aj keď často na hrane.

s knihou into the wild sa kniha 127 hodín porovnávať nedá, takže to ani robiť nebudem. je z celkom iného súdka, ale v podstate o tom istom alebo minimálne veľmi podobnom najmä čo sa pohnútiek a uskutočnených snov týka...

3stan: A jak na tebe kniha 127 hodin působí? Z toho co píšeš se zdá, že kniha nezaostává za filmem. Přečíst si ji je pro mě stále větším lákadlem. 

Rozumím tvému náhledu na obě postavy a asi se to opravdu nedá moc dobře srovnávat. Nicméně u Chrise se mi líbilo to jeho sociální cítění, jak dokázal ocenit morálně vyzrálé lidi. Obdivoval krásu nejen v přírodě, zdolaných překážkách, ale i v druhých. Aron je mi také v mnohém sympatický, ale hotový názor si lze udělat zřejmě pouze po přečtení předlohy. 

3stan: V tomhle máš určitě pravdu, já to posuzoval jen podle filmu:)

* ešte k tomu Aronovi: z toho filmu to naozaj vyzerá inak, môj názor je hodne deformovaný informáciami o ďalších jeho výpravách...

v knihe napríklad Aron píše: "Na méně náročných, ale přesto dost dobrodružných výpravách jsem zkoušel, kolik toho vydržím, záměrně jsem se vystavoval mučivému utrpení a sledoval, kdy se pod ním zhroutím, očisťoval jsem duši, vyháněl z ní strach a nudu, na nejichž místo nastupovali vznešenéjší pocity." 

 

poz3n: otázkou tu je co znamená "duševná osveta" .... tu by sa dalo diskutovat a polemizovat do nekonecna. :)
tak ci onak, nehovorila som, ze aron aj chris boli rovnakí, ale že na tom (v istom okamihu) boli koniec koncov rovnako. aron (opat len v knihe) spomina chrisa a jeho obdiv k nemu a priznava, ze nieco podobne (aj ked nie az tak radikalne) chcel pocitit a podstupit aj on. vybral si vsak inu formu. aron si nevybral dlhodoby zivot v divocine, ale skor mnozstvo malych a osobnych zapasov s nou vo forme zliezania skal a zasnezenych vrchov. 
čiže podľa mňa ich hnala rovnaká túžba oslobodiť sa od "vychodených spoločenských chodníčkov", každého však v inej intenzite a forme....o ich osobnostiach vsak toho vela neviem....resp. nič hehe 

ondrin: Souhlas, Aron mi naopak přišel, že si před nehodou tolik života nevážil, respektive rozhodně netoužil po nějaký duševní osvětě...

3stan: To se mi líbí, žít s lehkostí. Jenže kdo z nás je schopen se jen tak zbavit toho všeho, co po celý život budoval? V tom je jeden z velkých rozdílů mezi Aronem a Chrisem. Pro Arona to bylo všechno nečekané, měl to být běžný výlet, kterých asi pořádal spoustu, ale u Chrise to bylo všechno mnohem radikálnější. Uskutečňoval svou duševní revoluci z vlastní vůle, Aron nic takového neplánoval. Měnit něco ve svém životě nebyla zprvu jeho iniciativa, k tomu ho dovedl až onen osudový kámen. Něco společného na obou najdeme, nicméně jako osobnosti se dost výrazně liší-alespon tak mi to přišlo. 

aluna: bohužiaľ, mýliš sa aj v Aronovi - čítam teraz jeho knihu a musím ti povedať, že Arona hnala rovnaká túžba ako Chrisa, no možno o čosi pošetilejšia (a to v mnohých prípadoch, nielen v tom sfilmovanom). takže chalani na tom boli koniec koncov rovnako, len s tým rozdielom, že aron nebol podvyživený a tým pádom bol schopný podstúpiť amputáciu a prejsť tú cestu bez ruky....

nejde preto (podľa mňa) o nezodpovednosť, ale skôr o "neznesiteľnú ľahkosť bytia" ktorú by sme si (aspoň) čas od času mali vyskúšať každý... je to naozaj oslobodzujúce.

JuniorSrky: absolútny súhlas! :) 

Je to ona! Díky moc .-)

BILI: Mám za to, že tohle

Co to je prosimvás za skladbu jak vleze do vlaku a tam začne klikovat a pak tam přebíhá ty koleje . V originálních soundtracích ta skladba není . Myslím si ,že jde o nějaké country  :-)

JuniorSrky: Reagovala jsem na příspěvek uživatele Karlik (nebyl k Aronovi fér a to mi přišlo nefér :-) ), přečti si to, než mi začneš odporovat tím, co říkám sama. On napsal, že Aron byl "nezodpovědnej pošahanec, co mu člověk podvědomě přeje, aby trpěl" a já na to reagovala tím, že daleko nezodpovědnější byl Chris, ač mu to nepřeju (jsem realistka a pokud jde o zdraví a jeho ochranu, je realistou 99% lidí, jen Chris ne) a to je pravda. Neříkám, že ten způsob života není osvobozující (ale to i bloumání po USA s hipíkama na druhou stranu) ani neříkám, že mě nenadchnul. Ale když se na to podívám čistě bez emocí, Chris si tam pro to docela šel, Aron měl jen smůlu. Mám je ráda voba a samotnou by mě nenapadlo je srovnávat natož soudit.

aluna: Myslím si, že nemá cenu posuzovat, kdo z nich udělal větší blbost, kdo se choval nezodpovědněji, ale jde přece především o tom, jak se v daných situacích Chris a Aron zachovali. Všichni jsme lidi. Děláme blbosti a chyby každý den. Museli by jsme být roboti, aby jsme je nedělali. Tyhle dva filmy jsou prostě krásnou rozmluvou do lidský duše. Jde hlavně o to, a myslím tím především Into the Wild, za co hlavní hrdinové bojovali, jaký byly jejich myšlenky. Kolik lidí dokáže něco takovýho jako udělal Chris? Zbalit si svejch pět švestek, připravit se o všechen luxus a komfort dnešního světa a jít do divočiny. Každý den trpět hladem, smrdět jak bezdomovec atd... Vezmi si dnešní společnost a systém. Co jsou jejich cíle, priority a  smysl života. Jednoduše je to absurdní. Jestli si někdo představuje jako smysl lidského života a jeho naplnění celý život od rána do večera třeba účtovat, pracovat na stavbě, programovat nebo něco podobnýho, tak musím říct, že mu vůbec nerozumím. Každopádně James Franco i Emile Hirsch si se ztvárněním Arona a Chrise počínali herecky hodně zdatně.

1: podľa mňa film nič také ako "sebevražednú misiu" nezobrazoval a ani som to tak z neho nepochopila.

2: chris išiel na aljašku v máji - čiže najtuhšie zimné obdobie bolo viac menej už na konci, resp. pomaly sa blížilo k jari. Mal so sebou nejaké zásoby (nie veľké, ale keďže mal už skúsenosti s cestovaním a obmedzenými zdrojmi potravy, vedel, že mu tých pár kilo ryže vystačí + vedel, že príroda mu tiež niečo poskytne + mal pušku, takže plánoval aj zabiť nejaké to zviera)

3: mal so sebou stan (na autobus natrafil náhodne ako vieme) – keby bol skutočne taký hlupák, ako o ňom mnohí tvrdia, nechal by autobus autobusom a išiel by ďalej a žil by v stane – čo by mu život možno skrátilo ešte viac (btw: chris žil v divočine po dobu 113 dní a darilo sa mu)

4: to že išiel do divočiny neznamená, že tam plánoval aj zostať a už vôbec nie zomrieť. To že bola rieka rozvodnená mu len skrátka skrížilo plány – a ako sa píše v knihe (no vo filme to nie je spomenuté) – pravdepodobne chcel ešte v divočine chvíľu vydržať a počkať na čas, kedy bude rieka zasa prechodná  - čo je podľa mňa celkom logické a čo by asi urobil každý kto nemá mapu (čo asi bola jeho tragédia, aj keď väčšou bolo podľa mňa jeho fyzické chradnutie). Kým však mohol prejsť znova rieku, „pomýlil si rastlinu“ (čo tiež nie je celkom pravda, najpravdepodobnejšia príčina úmrtia je že zjedol bobule zemiaka divokého – jeho korene jedával počas celej doby svojho pobytu tam, pretože boli jedlé, v knihe o rastlinách, ktorú mal so sebou sa nepísalo, že by bobule tejto rastliny boli jedovaté alebo nejedlé.....keďže bol už značne oslabený a hodne podvyživený, predpokladám, že skrátka zjedol prvé čo mohol – nebol však hlupák, takže sa neotrávil vedome ani nevedome – jedol bobule lebo v knihe nestálo, že mu môžu uškodiť)

v neposlednom rade je tu fakt, že chris sa mohol pokojne odbachnúť, keby chcel...ale neurobil to - zomrel v agónii, ktorú si nevieme ani len predstaviť. a to ho robí v mojich očiach hrdinom. 

ondrin: Ještě, že tam ten autobus byl, co...

Naslund: Nejosudovější pro Chrise byla absence mapy. Kdyby ji měl, tak se už zpátky k magickému autobusu nevrátí a  přejde řeku přes pomocné lano, jenž se nacházelo o kus níže. V podstatě si vedl v divočině úspěšně, ale to malé podcenění ho nakonec stálo život-tím myslím to nešťastné otrávení. Hranice mezi životem a smrti je v takových podmínkách velmi tenká.   

A myslíte si, že měl s jeho přpravou vůbec šanci tam přežít? Smůla by byla, kdyby jeho příprava mohla stačit, ale z filmu to vypadalo, jako kdyby šel na smrt, ... třebas z velmi těžkého nedocenění. To je jako když si voják do bitvy přinese svojí airsoftovou zbraň.

Naslund: Spíše bych se držel toho ,že to bylo velmi smolná smrt. Podle mě je absolutní svoboda žít to, co považuješ za správné a po čem toužíš. V tom Chrise nesmírně obdivuju! Za tu odvahu to vše realizovat. Ano, mohl být připravenější, to beze sporu, ale to je ta nerozvážnost mládí.