Útěk do divočiny

,,Protože když budu o samotě, budu se mít lépe, než jsem se měl před tím“….. Estetický poutník, jehož domovem je cesta, komplikovaná osobnost milující Tolstoje, Londona a Thoreau, pracovitej malej fracek, toužící se osvobodit od světa abstrakcí, rodičů, materiálna, nátlaku. Jeho slova jsou plná poetiky a pravdy a za doprovodu ,,trempem“ vonící hudby mohou být nakažlivá. Poháněn rebelstvím a hněvem, žádný zkurvený hodinky či sekera, jen touha být venku. TAM VENKU. V DIVOČINĚ! DEFINITIVNÍ SVOBODA! Vrcholné dobrodružství, boj, jenž má za cíl usmrtit nepravou bytost uvnitř. A vítězně uzavřít duševní proměnu. Blíž k přírodě, BLÍŽ K SMRTI! Zajímavej film, nabitej štěstím, radostí ze života. Nebo je to jen pohrdání civilizací, co mě uspokojuje? Co je svoboda? Co chceme od života? Co je to být šťastný?….. Jestli hledáte ,,PŘÍBĚH“, tak tady jste ,,doma“. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Letošní zimu se chystám přežít na listí a lesních plodech. 2.) Nechápu rozdíl mezi civilizací a divočinou. 3.) Je mi dobře mezi ,,hipíky“. 4.) Potřebuju zhubnout. 5.) Jsem fascinován smrtí hladem. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.11.2010)

rozpočet : ? tržby celosvetovo : $55,635,754 (18.03.2008)

Láska k přírodě a ke knihám není nejlepším předpokladem ke sledování tohoto pseudoherojského příběhu. Kde měla být prostá lyrika, je těžký patos, kde mělo být dojetí, ční kýč, kde měl být respekt k přírodě, je pár šouravých kroků kolem zrezivělého autobusu, kde moudrost, pár vytržených citátů, kde psychologická sonda, tam přeludy duševně nemocného člověka. Pennovo flagelanství a chabá konstrukce hlavního hrdiny ve mně bohužel přebilo i místy intenzivní roadshow. 50% si zaslouží vedlejší postavy, na nichž film stojí, hudba a několikero scenérií. Nikoli příběh a jeho vyprávění, které mi svou hloupostí připomíná Pláž. Nikoli Christopher McCandless, jehož příběh z jiného úhlu si můžete přečíst zde: http://nmge.gmu.edu/textandcommunity/2006/Peter_Christian_Response.pdf P.S. Z nadšeného přijetí by měl Don Quijote nepochybně radost. (31.03.2008)

Len dve veci môžem tomuto filmu vytknúť a to autobus s full výbavou na prežitie v Aljaške cez zimu. A neobmedzený počet guliek do zbrane, ktorú mal Chrystopher pri sebe. Inak by bol scenár takmer dokonalý. (09.04.2011)

„Aljaška? Pred akým peklom to utekáš?“ Napriek živým podporným figúrkam (skvelí Vaughn a Stewartová patria len k špičke ľadovca pozoruhodných ľudí, akých hrdina na svojej road movie postretal) a ďalším parádnym plusom (prekrásna výprava, silný scenár) by som si ÚTEK DO DIVOČINY druhý raz nepozrel (GRIZZLY MANA áno – a už som to aj splnil) a ak áno, tretí už asi nie. Chýba mu návyková zábavnosť (nie v štýle komédie) alebo je prehnane dlhý. Musím ale dať 80%, lebo mám rád JEREMIAHA JOHNSONA a toto je jeho moderný remake. Navyše vznikol podľa skutočných udalostí (ale to vraj aj JEREMIAH JOHNSON...), čo mu dodáva zvláštnu „osudovú“ atmosféru. Najviac sa mi ale páčil pocit, ktorý neviem opísať, no ktorý sa vedľa mňa na gauči uhniezdil najneskôr pri desiatej minúte a do konca neodišiel – snímka na mňa pôsobila nezávisle. Ako keby si jeden starý prefajčený kontroverzný rebel zobral do vrecka ošúpaného kabátu zopár miliónov dolárov, ktoré si zarobil za HRU a iné komerčné blbosti, objednal si na tri mesiace otrieskanú dodávku, nasáčkoval do nej kameramana, zvukárov a hercov, sám si sadol za volant a niekde s prepáčením v prdeli sveta (ale v krásnej prdeli sveta) za pár šupov strieskali poetický film, ktorému je jasné, že ťažké milióny tak či tak nezarobí a tak sa nebojí experimentovať. (27.05.2011)

No spatny to rozhodne neni, hlavne zasluhou paradni Pennovo rezie, spouste peknejch zaberu, docela slusny hudbe a dokonalymu Hirschovi, kterej tady kuli roli pekne hubne. Jenze co je to platny, kdyz ma film naprosto zbytecny dve a pul hodiny, nic moc se tu nedeje a proste sem ten dej moc nemoh pobrat. Kdyby to tvurci pojali jako dobrodruznej film o typkovi, co nestoji o karieru a penize a tak se rozhodne potulovat po americe a splnit si sen v podobe cesty na Aljasku, tak je to parada. Jenze tady je to pojaty jak kritika spolecnosti, Hirsch se kolikrat chova jak hovado, jednu chvily nechce zadny penize a za chvily uz vesele nejaky vydelava, i kdyz vypada jak vagus tak si ho vsichni okamzite zamilujou a furt mele, jak chce do prirody, ale v momente, kdy se konecne dostane na Aljasku, tak behem minuty nalitne do autobusu, misto aby chrapal nekde pod stromem. Proste mi prislo, jak kdyz film jednu chvily ukazuje jedno a za chvily si protireci necim jinym. Navic kde vzal tu zaverecnou fotku, kdyz jeho nejvetsi technika byla stara puska, fakt netusim. Jinak ten konec je spis smesnej, cekal bych, ze po dvou letech potulovani a ziskavani zkusenosti predvede neco lepsiho. Nicmene filmu trochu pridava na zajimavosti, ze je podle skutecnejch udalosti. Celkove to fakt zachranuje rezie, diky kery film prakticky nenudi a bezchybnej Hirsch, i kdyz se kolikrat kuli scenari musi chovat debilne. (11.02.2009)

S odstupem jistě jeden ze zásadních filmů své dekády. Silný, poetický příběh odpoutání se od bullshitů domova, kariéry a civilizace směrem k absolutní osobní svobodě a terapii v přírodě, Hirsch v životní roli, Eddie Vedder a jeho srdceryvný soundtrack. Vidím to tak, že si pustím zase za dalších 15 let :) (14.08.2020)

Zajímavé, leč místy trošku natahované o pasáže z hippie komunity (Sean Penn se nezapře). Předpokládám že INTO THE WILD nejvíce okouzlí ty, kteří na alternativním životní styl neměli ani pomyšlení. (27.12.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Krásná road-movie o přírodě a svobodě volby životního stylu. Příběh mladíka, který se nezapojil do konzumního života a světa přetvářky svých rodičů, aby si mohl užít toulání divokou přírodou. Život, kterým bych chtěl žít i já, kdybych na to měl odvahu. A ta kamera je úžasná. Trailer: http://www.csfd.cz/film/229841-utek-do-divociny-into-the-wild/videa/ (18.09.2009)

Úchvatné dílo. Příběh, který dostatečně doceníte pouze za předpokladu, že se vžijete do postavy Christophera McCandlesse, který byl buď dalším z řady snílků nebo člověk, který se nechtěl začlenit do systému kariérismu, ale chtěl jít svou vlastní cestou, za svým snem. Emile Hirsch i přes svůj velmi nízký věk podává famózní výkon i po fyzické stránce a potvrzuje, že se jedná o obrovský talent do budoucnosti. Sean Penn usedl na režisérskou židličku a zatím je to bezesporu jeho nejpovedenější počin. Nemám co vytknout, krajina, herecké výkony, režie, kamera, střih a v neposlední řadě scénář (Sean Penn), vše je nadstandartní, takže pět hvězdiček..... (18.02.2008)

Opravdu jsem nečekal, že film s tak jednoduchou myšlenkou a postejem hlavního hrdiny mě dokáže takhle rozmlátit emocema a pocitama na s----y. (12.02.2009)

Vzdal se všeho, aby si splnil svůj sen, a i když ho to stálo to nejcennější, co vlastníme, věřím, že neměl čas litovat. Velmi silný zážitek, který je (více propracovanější a rozsáhlejší než 127 hodin) přes svou delší stopáž rychle utíká a ani na chvilku nenudí. Podkreslující hudba je výborná a Seana Penna bezmezně obdivuju. (06.08.2012)

Přestože Útěk do divočiny je na mnoha místech myšlenkově laciným a podbízivým, tak by bylo ode mě stejně prvoplánové se proti němu nějak radikálně vymezit. Látka filmu je v dnešní době opravdu zajímavá (i když nijak originální) a Emile Hirsch si nepochybně musel při natáčení projít opravdovým peklem. Kamera sebejistě krouží jako orel v nebeských výšinách, režie chrlí jeden nápad za druhým jako při pásově výrobě, a přesto tomu něco chybí. A to nějaký jednotící koncept, který by všechny tyhle zajímavosti něčím spojil a vytvořil z nich dechberoucí celek. Takhle to vypadá, že každých pět minut se za kamerou mění režisér se svou osobní vizí a na konci, kde nic tu nic. Ale co z toho, když se na to tak pěkně dívá a celý příběh je opravdu silnou výpovědí kluka, co se jednoho dne vzbouřil proti společnosti a stal se z něj opravdový muž. (15.04.2008)

Pokud jeden z účelů filmu může být poskytnout divákovi to, co by sám nemohl zažít, pak Into the Wild boduje na celé čáře. Sean Penn určitě dobře věděl, že třebaže vzdát se všeho a utéct pryč je z materialistického hlediska to nejjednodušší, tak dnešní lidé, mající své odpovědnosti, si tento "luxus" prostě dovolit nemohou. Útěk do divočiny však tuto touhu, která občas dolehne snad na každého, dokonale kompenzuje a umožní každému člověku v dnešním hektickém světě aspoň na 148 minut do té divočiny utéct. Přesvědčivý Emile Hirsch, výborná kamera a nádherné přírodní scenerie - to je jen základ, více totiž oceňuji, že příběh nesklouzává k lacinosti a předvídatelnosti ani v kritických momentech. 8/10 (01.08.2008)

Do sebe zahleděný film, který se opájí svým vizuálem a filosofií. Je v obrovské bublině, ze které se dívá na svět a soudí ho, tvrdí, že ho umí vylepšit a neustále si na něco hraje. Jak nemám rád Penna herce, zřejmě nebudu mít rád ani Penna režiséra. S trochu kratší stopáží by to možná na ty čtyři hvězdy stačilo, protože tu je několik zajímavých scén a drží to pohromadě, ale pod nehty se mi to nedostalo. (23.04.2010)

Je to zajímavej film, je to celkem pěkně natočený, Emile Hirsch podal překvapivě celkem slušnej hereckej výkon, jenže celej film je příšerně zdlouhavej, je v něm plno naprosto zbytečnejch a nudnejch scén, zbytečnej patos a vedlejší postavy mi připadaly jak stádo naprostejch idiotů. Všichni vyloženě čekali na "Supertrampa", jak na nějakýho spasitele, kterej jim ukáže jakousi novou cestu v životě. Podle mě to Sean Penn tak úplně nezvládnul. Navíc si myslim, že by bylo lepší, kdyby příběh byl vyprávěnej chronologicky. Ale nemůžu ani napsat, že by to bylo nějak vyloženě špatný, takže 3 hvězdy. (21.06.2008)

Jsi fakt dobré. Jsi snad stotisíckrát lepší než jiná jablka, co jsem jedl. Nejsem Superman, jsem Supertramp. A ty jsi super jablko. Jsi tak dobré, tak přírodní. Jako bys mi z oka vypadlo...... Útek do divočiny je filmová balada. Balada, ktorá ma úplne odrovnala a ešte dlho po dopozeraní som sa z filmu nevedel spamatať. ..... Chtěl jen poznat definitivní svobodu. Osud měl však jiné plány. (23.08.2011)

Že by byl Emile Hirsch nástupce Christiana Balea? V sebedestrukci určitě a herecky má k tomu taky dobře našlápnuto, ostatně už v jiných filmech Hirsch ukázal že na to má a tady to jen dál potvrzuje. Co se týká příběhu, tak je určitě hodně zajímavej a celkem i silnej, krom toho nádherný přírodní exteriéry, ale já moc nemam rád takový ty fylozofický kecy o společnosti atd, čehož jsou tady mraky, taky aby ne, když je to v podstatě téma filmu, ale mě to docela vadilo. (15.02.2008)

Ten kluk mi mluvil z duše. Skoro dvě a půl hodiny jsem byl s ním na cestě a prožíval situace, o kterých se mi zatím může jen zdát. Pokud mi Klub rváčů dodal kůráž a odhodlání poprat se s dnešním konzumním světem, tak tento film mi dodal naději, že i v současné době se dá žít bez pravidel, stresu, peněz a systému. Když už jsem si říkal, že jeho putování mě nemůže ničím překvapit, přišly další úchvatné okamžiky a po nich další. Pokud jste stejného ražení jako já, tak při Útěku do divočiny budete na vrcholu blaha. (01.06.2010)

(1001) Je úžasné, jak se Seanu Pennovi podařilo vyrobit film o lese, přírodě a samotě, aneb všech věcech, které mám ráda, a přitom zřejmě nerozumět ani trochu ani jedné z těch věcí. Jako kdyby to naschvál podvratně točil tak, aby hlavní hrdina vypadal jako největší naivní/arogantní blbec, co kdy žil. A obsazení Emila Hirsche ničemu nepomáhá, protože ten mi v jakékoliv roli vždycky přijde trochu jako záporák. A tady tedy hodně. Má takový ten maniakální pohled očí, který je možná vhodný pro druh tohohle hrdiny, ale taky mi prostě zabraňuje se do něj vcítit a jít příběhem s ním. A je mi jedno, kolik záběrů přírody tam pan režisér nastrká, když to vypadá jako prohlížení pohlednic a ne jako že je divočina (druhou) hlavní postavou filmu. (Což by měla být, podle mě. A jde to udělat, viz např. Debra Granik - Beze stop, Iñárritu - Revenant, Coenovi - Tahle země není pro starý, Sheridan - Wind River, a tak dále a tak dále.) Když si tedy stěžuji, že se mi tento film nelíbí, vlastně si tím víc než na cokoliv jiného stěžuji, že mi přijde, že Sean Penn nemá fantazii a že Eric Gautier je jako kameraman docela kýčař. Ale když jsem se zamyslela, jestli něco Penn dělá správně, tak jsem dospěla k názoru, že je velmi dobrou volbou, že je vypravěčem příběhu (když už tam nutně chce vypravěče příběhu) hrdinova sestra a nikoliv on sám, protože v tu chvíli by se to troušení mouder a životních pravd stalo absolutně nesnesitelným. Takhle je tam alespoň nějaké síto a odstup, i když se pořád jedná o postavu do příběhu silně angažovanou. Už ale nevím, jestli na to Penn přišel sám a nebo jestli si to jen půjčil od Krakauera, protože ten, pokud vím, se sestrou na své knize spolupracoval velmi úzce. (A kruci, ještě si neodpustím poznámku o hudbě, protože správně zvolený soundtrack pro mě dokáže pozvednout i film, který po jiných filmařských stránkách v mých očích pokulhává. A hudba "Útěku do divočiny" podle mne selhává v tom, že je extrémně monotónní a v průběhu filmu se nijak nemění její poloha/povaha. Píseň, která hraje k úplnému konci, se nijak neliší od písní, které jsme slyšeli u přátelství s hipíky či se staříky, jízd vlakem, práce s kombajnem, zakládání tábora, nijak se prostě neodlišuje, negraduje, nepřekládá velmi zásadní emocionální informace, jichž jsme právě byli svědky. A to je pro mě poslední hřebíček do rakve.) P.S.: Hal Holbrook rules. (komentář 19. 3. 2019) (06.03.2009)