Into the Wild
Útek do divočiny
Into the Wild
Režie:
Sean PennScénář:
Sean PennKamera:
Eric GautierHudba:
Michael BrookHrají:
Emile Hirsch, Marcia Gay Harden, William Hurt, Jena Malone, Brian H. Dierker, Catherine Keener, Vince Vaughn, Kristen Stewart, Hal Holbrook (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Málokdo z nás má takovou odvahu jako Christopher McCandless (Emile Hirsch). Bylo mu dvacet dva, když dostudoval vysokou školu, ale místo toho, aby zaplul do civilizačního proudu, ukázal mu vztyčený prostředník a z naivního snílka se proměnil v symbol jedné generace Američanů. Každý krok jeho cesty z města do té nejsyrovější divočiny sledoval slavný herec Sean Penn, který se tentokrát spokojil s rolí režiséra a scenáristy. (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 837)
Trempování nemám zrovna v lásce. Nejlépe se cítím doma u nějakého hezkého filmu nebo když jen tak relaxuji. Lidi co se vydají takhle do divočiny prostě nechápu. Je mně jasné, že někdo s přírodou souzní a cítí se v ní dobře, ale nic se nemá přehánět. Tento snímek je tomu důkazem. ()
Film o cestě za svobodou, nezávislostí a nespoutanou divočinou. Užíval jsem si ho od první minuty a také v hloubi duše zatoužil sebrat se, zaletět si do USA a podniknout podobný "útěk" za krásami drsné přírody. Film nabízí kromě výborné kamery a skvělého soundtracku i výborný výkon Emila Hirsche, spoustu zajímavých myšlenek, pohodovou atmosféru a také (alespoň pro mě) překvapivý konec. Na druhou stranu má však snímek jednu dost podstatnou vadu. Postava Christophera je totiž velmi zvláštně napsaná, protože si svým chováním dost často odporuje, protiřečí a tím sráží důvěryhodnost počínání hlavního hrdiny (přecejenom, film se ohání inspirací životem skutečného člověka), za což nejspíš může nepříliš propracovaný scénář a režie. V každém případě, rozhodně nezůstanu u jediné projekce Into the Wild, protože jsem se na něj díval s velmi nekvalitními titulkami (zdravím golfistu :-) ), a to mi příjde vzhledem k tolika řečeným myšlenkám a zajímavým textům písní velká škoda. Prozatím to vidím na slabší 4*. ()
Když vlastní svoboda spoutá ducha druhého, není to jen svoboda, ale i sobectví. A se sobectvím nikdy nekráčí odpuštění.. Je mi líto, ale tady s hodnocením poteču do kopce. Pennův vysněný projekt je po technické stránce bezesporu kvalitní (hudba, kamera, střih), ale i přes svou silnou myšlenku „o bohu v zážitcích“ mě docela minul. Kdyby byl Supertramp fiktivní postava, nad ledasčím by se dalo přimhouřit oko, ale takhle mi to přijde jako zromantizovaný podvod na diváka, který nejvíc vybublá na povrch, když si porovnáte skutečný a filmový poslední vzkaz tuláka McCandlesse. Parafrázování otupilo opravdovost, v manifestu svobody a odvahy se zrcadlí hloupost a přání smrti.. Není bez zajímavosti, že autor literární předlohy Jon Krakauer byl členem skupiny, s kterou si v roce 1996 nemilosrdně pohrála nejvyšší hora světa (viz.Everest Islanďana Kormákura).. ()
Emile Hirsch bloumá dvě a půl hodiny po všech koutech Ameriky, zažívá všelijaká dobrodružství a spolu s divákem pomalu dospívá k názoru, že být sám v divočině je fajn, ale bez lidí, které máte rádi, to tak nějak není ono. Citlivě natočené, vizuálně strhující, perfektně zahrané a v závěru emocionálně zatraceně silné. Kam se zatoulala Hirschova nominace na Oscara ještě hodně dlouho nepochopím. ()
[imdb: 8.2/10] | me: To čo vo mne po filme ostalo je niečo medzi neustálym premýšľaním a beznádejou, resp. smútkom. Film núti zamyslieť sa nad okolnosťami života, ... aj keď nie každý sa musí hneď vydať na nekonečnú púť do divočiny,.. je tu hlboká myšlienka úniku,... s ním spojenej slobody, ale aj samoty a strachu. Iste pasáže sú však zbytžočné, umelo predlžujú dej a nudia ... avšak tých nie je až tak veľa. Na druhej strane, podstatné množstvo scén, miest a rozhovorov je neuveriteľne krásnych. Celkovo ide o dobrodružnu výpravu spojenu so spoznávaním samého seba, iných osudov, typov, prostredí .... často krát doplnené veľmi vhodným výberom hudby ... čo k záveru ešte naberá na intenzite. Takže aj keď sa sem tam vyskytnú hluché miesta,... ku koncu som na ne úplne zabudol, pretože záver ma úplne zobral. Škoda, že miestami som mal ten pocit prázdnoty scén ... inak by to bol vynikajúci kúsok. Dávam 85 %. ()
Kdo by alespoň jednou nesnil o útěku do divočiny - daleko od pokrytectví lidské společnosti, od nekonečného pinožení se za kariérou jako falešným štěstím... Prosté splynutí s přírodou, plnění základních životních potřeb na samotné hranici existence - v těch prchavých okamžicích se Christopher McCandless cítil skutečně naživu. Jakou cenu má splněný sen? Myslím, že kdyby měl znovu na výběr, podnikl by svoje "Great Alaska Adventure" znovu. Než dlouhý prázdný život, raději několik skutečných okamžiků... *** I read somewhere... how important it is in life not necessarily to be strong... but to feel strong.*** I'm going to paraphrase Thoreau here... rather than love, than money, than faith, than fame, than fairness... give me truth.*** ()
Absolutně fantastický snímek, tak krásný a smutný jak jen film může být. Nádherný ve všem-v soundtracku, ve vizuálu, super taky ten vypravěčský motiv. Další z filmů z myšlenkou. Hirsch tu hraje mnohem lepe než ve všech svých ostatních filmech. A závěr mě dojal k slzám.... 5 (Naposledy sem měl takovéto pocity u Seven Pounds, jen tady to bylo ještě silnější..) ()
Christopher Johnson Mccandless > Jon Krakauer > Sean Penn > Emile Hirsch. Týto ľudia už harmóniu života na pár momentov určite okúsili. My ostatný môžeme len dúfať, že ju nájdeme, pretože k jej hladaniu odvahu nemáme. Bere nám ju dnešný ideál ,,šťastného,, človeka. ()
Seane, já smekám. Mistrovské dílo. Námět založen na skutečném příběhu, neuvěřitelná a ohromující režie, kamera a výprava, překrásné záběry s citem pro detail, podmanivá hudba Eddie Veddera a excelentní herecké výkony. Pro mě především Emile Hirsch, Jena Malone a malá, ale příjemná a krásná rolička Kristen Stewart. Při Útěku do divočiny jsem pocítila tu neskonalou volnost, nezkrotnost a nádheru přírody. Její dálky, vůni a možnosti. V ní můžeme být, kým chceme. Volní a nespoutaní, pod nekončícím nebem, mezi stromy a průzračnou vodou, uprostřed klidu a ticha krásy. Dokonale výmluvná je pro mě scéna, v níž se "Supertramp" ocitne ve velkoměstě a zadívá se na vysoké mrakodrapy. Kolem něj proudí davy lidí a nekončící chaos. Dokonale vykreslený kontrast mezi čistou přírodou a špinavým, tíživým, uspěchaným a hlučným městem, které dokáže tak snadno "sežrat" opravdové hodnoty. Zároveň jsem vnímala tu její nezměrnou zranitelnost vůči "technickému", materialisticky skomírajícímu světu a také moci a krutosti lidí. Závěr filmu je zakončen s úctou ke Chrisi McCandlessovi. Vždyť on to přece dokázal. Dokázal žít a přežívat v divočině. Zvládl to a splnil si sen. Teď už může s naplněným srdcem a duší jít... ()
Útek do filmového stavu bez-tiaže a hereckej dokonalosti. Jeden z mála filmov, ktorý ma absolútne pohltil, vtiahol do deja aj s ponožkami, požul ma spolu so svojimi hlbokými myšlienkami a na konci bezcitne vypľul znova späť do krutej reality. O všetkých ostatných kladoch filmu (a nieje ich málo) vás určite presvedčia ostatní užívatelia, tak ja len poviem, že sa k nim jednohlasne pridávam. 85%. ()
chris byl mladík se srdcem dobrodruha, který se rozhodl vzepřít pohodlí každodenního života a hlavně utéct.. utéct od společnosti, od rodiny, utéct od reality.. jako cíl své cesty si zvolil aljašku.. rozhodl se žít uprostřed divočiny.. a rozhodl se přežít.. bohužel příroda umí být stejně tak krutá jako nádherná.. a člověk (chce se mi říct naštěstí) nad ní nevyhrává.. kouzlo tohohle filmu můžete objevit od prvních minut.. celé to je v síle přírody, v naprosto geniální hudbě eddieho veddera a v očích emila hirsche, když pozoruje losí stádo..... ()
Pěkný film, který nejvíce sráží první hodina filmu, která mě nevtáhla, nudila a spíše jsem se trápil, ale naštěstí jsem nevypnul a sledoval dále a po křečovité první hodině přichází ta nádhera a krása, kterou jsem od začátku očekával. Krásné nájezdy na přírodu, výborné momentky a dobré herecké obsazení kde mě nejvíce utkvěl v paměti a dojal herecký výkon Hala Holbrooka. Touhu odtrhnout se od okolního chaosu má snad každý z nás, mé hodnocení 4 hvězdičky... ()
Nějak toho Seana nemám rád, a asi mám proč. Tohle je studie, jak od sebe tak nějak napůl odkopnout civilizaci (puška jo, autobus jo...), a o následcích toho, že se jedná o poblouznění a nikoli seriozní plán. A co mi na režisérovi moc vadí, že tuhle loserovitost glorifikuje, místo aby ukázal, že ti, co takového naivního poblouzněnce podporují, pak mají karmu zatíženou vinou... Problém tohoto filmu je čistě v tom, že je ulhaný a pomýlený ve všech aspektech. P.S. jak si tak čtu text distributora, režisér to točil se záměrem omotat si diváka kolem prstu... no blééééé hnus. ()
SPOILER! Příběh lehce naivního, mladého a o to víc zapáleného idealisty, Chrise McCandlesse. Chris nebyl spokojený s vidinou budoucnosti svého života. A přesně jak je to v názvu-utekl do divočiny. Ve filmu sledujeme na přeskáčku jeho pobyt na Aljašce a cestu, kterou podnikl předtím, než se tam dostal. Postupně se nám odkrývají jeho motivace, poznáváme jeho (disfunkční) rodinu, a hlavně to, jak v průběhu své cesty potkává nejrůznější lidi a díky nim si formuje nebo potvrzuje své myšlenky a přesvědčení, zatímco jeho mladický zápal naopak poznamenává ty, se kterými přijde do styku. Jsou to předevšim dvojice starších hipíků, kteří k němu mají složitý vztah (sami byli možná kdysi takoví, ale jejich vlastní syn utekl a neozval se), dívka Tracy, žijící uprostřed pouště, stařec Ron Franz, který žije více usedle, než je zdrávo a podnikavý Wayne, kterému zřejmě jedinému Chris psal dopisy. Na své cestě hledá Chris, nyní jako Alexandr Supertramp, především volnost, svobodu, ale také pravdu, které se mu doma nedostalo, a štěstí. Nakonec doputuje na Aljašku, po které tak toužil a zřejmě najde cíl své cesty a zaplatí za splnění svých nesplnitelných snů. O konci se ale dá diskutovat do nekonečna, především, co tehdy cítil? Byl šťastný? Kdo ví.. Z filmu to vypadá, že by mohl být..ačkoliv si uvědomil, že pravé štěstí je jen to sdílené. Jenže ve skutečnosti to bylo asi mnohem těžší. Pravděpodobně nakonec dost trpěl. ___ Podle mě Chris nechtěl, aby všichni šli žít do lesa. Nikoho nepřesvědčoval, ať všeho nechají a jdou s ním. Nikdo mu nemůže vyčítat, že ačkoliv odešel do divočiny, že to byla "malá" divočina a že pořád využíval minimálně ten autobus. On nechtěl, aby se lidstvo zbavilo všech moderních výdobytků naší doby. Například, používal auto. Jenom prostě nechtěl nové, když mu starý Datsun ještě dobře sloužil. To, že sám odešel do divočiny neznamená, že tam chtěl zůstat do konce života. Ale určitě se tehdy cítil neskutečně volný a plnil si své sny. To je dostatečně vidět na nejrůznějších příhodách, především na jízdě kánoí do Mexika. Komu z nás se to podaří? No zřejmě nikomu, vzhledem k čekacím listinám rezervovaným na 12 let dopředu:) Rozhodně to nebyl dokonalý člověk, měl spoustu chyb.. minimálně se mohl ozvat alespoň své sestře. Na druhou stranu, jednou už chtěl zavolat domů - jenom to nějak nevyšlo. ___ Jaké prostředky Sean Penn využívá k ozvláštnění příběhu? Obraz rozdělený na více částí, komentář - voice over - hlavního hrdiny a hlavně jeho sestry, četné flashbacky a retrospektivní vyprávění, fantazjiní scény a představy, záběry na způsob domácého videa, zpomalovačky, prolínačky, zcizující efekty-Chris se dívá přímo do kamery, rozdělení do pěti kapitol, lokalizující titulky, úvodní citát od Lorda Byrona, záběry na přírodu, zvířata, panorama hor, dopisy adresované Wayneovi přes obraz.. V průběhu filmu se mnohokát ukáží knihy, které s sebou Chirs tahal, Volání divočiny Jacka Londona, Walden H.D.Thoreaua, něco od L.N. Tolstého.. Nakonec důležitá poznámka : zdá se mi, že mnoho lidí zde hodnotí Chrise McCandlesse a zapomínají hodnotit film! I kdyby byl Chris sebevětší blázen nebo sobeckej magor, tak film to byl perfektní! () (méně) (více)
Jeden z mála premiérových filmů, který mne zatím v roce 2008 dohnal k slzám. Sean Pen dokazuje, že režírovat umí a to mistrovsky. Asi nejvíce se mi zapsala do paměti scéna, v níž zestárlý "děda" žádá Chrise o možnost jeho adopce. Krásné záběry a pro roli sebedestruktivní Hirsch jsou největší tahouni filmu, o kterém jsem již po shlédnutí traileru věděl, že u něj dostanu záchvat breku a vzteku, jak je svět vůči pravým hrdinům nespravedlivý... Jestli se tohle nedostane do top 200, tak fakt nevim co se s námi Čechy děje. Edit 4.5.08: Dostal, trvalo to 2 měsíce ale díkybohu dostal :) ()
Přál bych si to ještě volnější a myšlenkově rozvážnější. Přece jen mi občas přišlo, že Penn vlastně říká, že žít bez ničeho v divočině jako homeless, je vlastně to nejlepší co může být a člověk teprve tehdy doopravdy pozná co je život ať je doba jaká chce a to je něco s čím se nemohu ztotožnit. Emoce jsou fajn, je jich tu poměrně dost a zajímavé je, že čím déle na to koukáte, tím máte hlavního hrdinu raději - resp. baví sledovat jeho mentální vývoj a proměna. Škoda toho radikálního šmrncu a občas příliš zdlouhavých dialogů a pár zbytečných panoramat. Je to uvědomělý film, jen bych ho měl raději o pár stupňů jiným směrem - případně jinak rozložené atributy chcete-li. Snílci a pohodáři ale tohle budou u pivka sledovat a chrochtat blahem. Pragmatici a realisti si raději pustí třeba American Gangster - vždyť to je taky cesta. ()
Víte jak člověk pozná vysněný projekt? Stačí kouknout ta Pennův procítěný skvost a člověk má hned jasno. K těm opravdu vynikajícím filmům je třeba si najít cestu a jakmile se to podaří, film vás o mnoho obohatí. Více psát myslím netřeba, kdo viděl, plně chápe...9/10 ()
Pěkné (leč křečovitě poslepované) obrázky s padnoucí muzikou automaticky netvoří konstelaci hodnou nesmrtelnosti. Bohužel. ()
Adrenalínová debilita, vezúca sa na vlne toho, čo sa považuje za dobrodružné. Nie v mysli, ale v odraze mnohých myslí sprostredkovaných rôznymi spôsobmi. Dobrodružnými web stránkami, facebookom, videofilmami, festivalami horských filmov, magazínmi, cestopismi a podobne. Toto nie je útek od spoločnosti, ale egoistické užívanie si výdobytkov na základe rád podávaných uvedenými lákavo sa blyštiacimi informačnými zdrojmi. Presne ako sa uvádza v obsahu: tu ide o snahu svetu ukázať, ako byť výnimočný medzi výnimočnými! Čiže presne, to, k čomu nabáda celý reklamno-zábavno-náučný priemysel a presne to, vďaka čomu vzniká masa výnimočne výnimočných, športovo zdatných, no zároveň myšlienkovo aj výzorovo neuveriteľne príbuzných indivíduí. Kmeň alternatívy, zdieľajúci snahou vytvoriť alternatívu alternatívnej alternatívy sa vracia k zatuchnutej politickej konzervativite a už vytvorenému mocensky fašistickému systému. To, že niektorí z nich pri túžbe žiť v lese neovládajú botaniku, no zároveň sa cítia byť povolaní živiť sa zmesou paleo stravy a bylín, je len a len pre takýchto vševedkovských všadebolov príznačné. Hoci, ako film ukazuje, niekedy aj veľmi smutné. ()
Související novinky
Zemřel herec Hal Holbrook
V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz
Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)
Nej filmy roku 2008
Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)
V září roku 2007 uvedl hollywoodský herec Sean Penn svůj v pořadí čtvrtý režisérský počin s názvem Útěk do divočiny, na němž se podílel i jako spoluautor scénáře a producent. Autorem předlohy k filmu je americký spisovatel a novinář Jon Krakauer, který příběh Christophera McCandlesse zpracoval nejdříve jako článek pro časopis Outside pod názvem Death of an Innocent. To se psal leden roku 1993. Teprve po velkém rozruchu, který nastal po vydání článku, se Krakauer rozhodl článek dále rozpracovat a vydat v knižní podobě. Ta vyšla v roce 1996 pod názvem Into the Wild. Krátce poté si knihu přečetl Sean Penn, byl jí velmi nadšen a ihned začal uvažovat o jejím převedení na filmové plátno. Rodina po zesnulém Christopherovi byla ovšem dlouhou dobu proti. Teprve po deseti letech se Pennovi podařilo rodinu přemluvit a získat svolení. Příbuzní se na snímku dokonce aktivně podíleli, především Christopherova sestra. Ta poskytla režisérovi velké množství informací a tato skutečnost se plně promítla do formální podoby výsledného díla. [==] Krakauer článek a posléze knihu sepsal pouze na základě nalezeného McCandlessova deníku, Penn ale při psaní scénáře bral v potaz i informace, které mu byly poskytnuty při setkáních s Christopherovou rodinou. To znamená, že ve filmu není jen jeden vypravěč, tedy sám Christopher, ale i celá řada dalších postav. V tomto ohledu připomíná Útěk do divočiny částečně film Orsona Wellese Občan Kane. Snímek, jehož rozpočet se pohyboval někde okolo 20 milionů dolarů, nebyl v době uvedení do kin příliš komerčně úspěšný. V amerických kinech si na sebe dokonce nevydělal, zisk přineslo až uvedení do evropské sítě a vydání filmu na nosič DVD. V současné době (léto 2007) se výnosy Útěku do divočiny pohybují někde okolo 55 milionů dolarů. Všechny tyto informace leccos o díle naznačují, umělecké ambice a snaha oslovit širší divácké spektrum jsou znatelné, v žádném případě se ale nejedná o komerční blockbuster, které s oblibou točí např. americký režisér Michael Bay. [==] Film je velmi problematické uchopit správným způsobem. Nejrozporuplnějsím prvkem vidím samotnou strukturu syžetu. Ten je řazen přehledně, v rozsáhlém počtu flashbacků se divák bez větších problémů dokáže orientovat. Způsob, jakým je ale podán, tzn. vysoký počet postav, které o Christopherovi vyprávějí v téměř nikdy nekončícím voiceoveru, vytváří ne zcela věrohodnou mozaiku vzpomínek, z níž si divák poté utváří komplexní pohled na postavu Christophera. Dominanta není z filmu stoprocentně a na první pohled znatelná, je možné na něj nasadit dva různé pohledy, dvě různé optiky čtení. Ta první, výše popsaná je z filmu přece jen více patrná nežli ta druhá; alternativa „osamělost a odlišnost hrdiny jako princip identifikace s divákem“. Ta mi nepřijde až tak ozvláštňújící a dominantní. Pokud bych se na počin díval především z tohoto hlediska, mohl bych Útěk do divočiny porovnávat s filmy, jakými jsou např. Forrest Gump a Trosečník Roberta Zemeckise či Příběh Alvina Straighta Davida Lynche. V každém z těchto filmů je ústřední postavou jedinec, jenž se více či méně vymyká standardům konzumního života, často je obklopen lidmi, ve výsledku ale zůstává jako samotář, podobně jako postava Christophera McCandlesse. Jaký je to ale Christopherův Útěk do divočiny, pryč od jakýchkoliv výdobytků moderního života, když Christophera opouštíme ve chvíli jeho posledního pohledu v úzkém sevření opuštěného autobusu? () (méně) (více)