Útěk do divočiny

Mozem suhlasit s komentarom uzivatelky Madison. Taktiez som sa snazil pochopit Chrisovu tuzbu vlastneho sposobu zivota bez materialnych veci, na ktore sme vsetci zvyknuti a dnes si uz bez nich nevieme zivot ani predstavit. Nechcel ani nove auto od rodicov, to stare predsa len jazdi dobre. Chcel jednoducho slobodu. Pytali sa ho: ,,Kam vlastne utekas?" Chrisova odpoved znela: ,,Tu istu otazku by som ti mohol dat aj ja, ale odpoved uz poznam." Zaver filmu bol dojimavy a taktiez mi bolo luto stareho Rona v podani Hala Holbrooka, za tuto ulohu bol Holbrook nominovany ako najlepsi herec vo vedlajsej ulohe, avsak sosku si vtedy zobral skvely Javier Bardem za dramu TAHLE ZEME NENI PRO STARY (2007). Pytam sa teda, preco bol Chris tak naivny, ked bol vlastne tak inteligentny? Preco si tak zbytocne komplikoval zivot, ked si to mohol vsetko ulahcit? Mozno je zbytocne hladat odpoved. Napriek mnohym dojimavym scenam je to u mna aj tak na jedno pozretie... 08.10.2009 _______ Emile Hirsch - (Chris McCandless) +++ Marcia Gay Harden - (Billie McCandless) +++ William Hurt - (Walt McCandless) +++ Jena Malone - (Carine McCandless + rozprávač) +++ Catherine Keener - (Jan Burres) +++ Vince Vaughn - (Wayne Westerberg) +++ Kristen Stewart - (Tracy Tatro) +++ Hal Holbrook - (Ron Franz) +++ Zach Galifianakis - (Kevin) +++ Produkcia: Sean Penn +++ Hudba: Michael Brook, Kaki King, Eddie Vedder +++ (08.10.2009)

Příběh snílka a dobrodruha Christophera McCandlesse alias Alexandera Supertrampa je působivou revoltou proti stávajícím hodnotám. Jeho život, který vycházel z nadprůměrných známek ve škole, slibné sportovní kariéry a materiálního zabezpečení rodičů, se najednou odstřihnul od skutečné podstaty své existence. A to chtěl změnit. Setkáváme se s ním ve chvíli, kdy úctyhodnou dobu v divočině, tiše ve svých myšlenkách, radikálně šlape po své staré identitě. Nelineárně tak vypráví o svém revoltujícím putování, na kterém se setkává s více či méně důležitými postavami, přičemž co do tempa a atmosféry je tohle objevování světa bez lží občas dosti nevyrovnané. Některé epizody okamžitě chytnou za ta správná místa, jiné vytváří dojem, že 140 minut dlouhý snímek je ještě mnohem delší. Umírněný a hodně vyzrálý režisér a zlobivé hollywoodské dítko Sean Penn občas zbytečně experimentuje (Chrisův rukopis přes obrazovku), místy idealizuje, nebojí se symbolů (opasek znázorňující dlouhou pouť), ale na nejen fyzicky náročnou roli Emila Hirsche náramně připravil. Vzpomínáte ještě na toho nesmělého chlapečka ze sympatické komedie The Girl Next Door? A to to není tak dávno. Pochvala musí zákonitě směřovat i za precizní výběr vedlejších rolí (zoufalý manželský pár William Hurt & Marcia Gay Harden, spontánní hippies Catherine Keener, netradiční Vince Vaughn, osamělá zpěvačka Tracy, jinak talentovaná Kristen Stewart – mimochodem nazpívala i dvě písně – nebo bezmála pětaosmdesátiletý Hal Holbrook). Do toho znamenitá práce kameramana Erica Gautiera (nasnímal například Esther Kahn nebo část z povídkového Paris, je t'aime), až to celé připomíná malebný poetismus Terrence Malicka. Into The Wild může být ideálním snímkem pro tisíce Američanů, kteří nevytáhli paty z domu, znají jen nejbližší McDonald´s a autosalon, kam si příští rok zajedou koupit nového, ještě většího Forda. Příjemných 70%.. (27.03.2008)

Clint Eastwood, Kevin Costner nebo Ben Affleck. Tohle jsou herci, kterým se daří jak před kamerou, tak za ní. A jsem rád, že k tomuto seznamu mohu přidat další jméno - Sean Penn, který opravdu zvládl tento film a ukočíroval ho bravurně. Into the Wild je totiž silný snímek, který nám ukazuje, co je v životě opravdu podstatné. Je to strašně dlouhý film, ale upřímně, je to i strašně krásný film, takže ta stopáž má svůj smysl a nepřekáží. Navíc zde jsou parádní herci (Emile je talent a věřím, že z něj bude velký herec, z ostatních zmíním ještě skvělou Catherine a Hala) a vynikající hudba, která atmosféru divočiny ještě více dokresluje. Tady jsou veškerá slova navíc zbytečná, tohle se musí vidět. (25.07.2010)

Další z mnoha filmů podle amerického bestselleru. Další z mnoha filmů, kdy se herec posadil do režisérského křesla. Samoúčelně a místy rušivé zpomalené, rozmazané a rozdvojené záběry... Člověk až nechápe, proč je ten jednoduchý příběh o cestě do přírody natočen tak složitě. A přitom je to jako celek emocionálně naprosto skvělé, Emile Hirsch v kombinaci s Eddie Vedderem vytvořili něco, co snad nemůže nezaujmout. A naprosto nezáleží na tom, jestli McCandlesse považujete za novodobého hrdinu nebo za zbohatlického blbečka. Důležité je užít si ten dvouhodinový výlet, který vám nabízí. (08.05.2008)

Takovou nudu jsem tedy nečekal. Proměna hlavního hrdiny byla sice působivá a hudba, jež ho na jeho cestě doprovázela, pěkná, jenže co na tom, když jsem mu nevěřil jedinou z jeho hlubokých myšlenek, které v mých uších zněly jen jako bohapusté fráze, a když jsem se už po hodině velmi nepříjemně nudil. Nejpodivnější ze všeho ovšem je, že melancholické filmy s podobně pomalým tempem a zadumanou atmosférou jindy mívám rád. Tenhle se mezi ně ale určitě nezařadí. (05.09.2015)

Film, na který jsem se dlouho těšila a to je vždy chyba. Bohužel mi v této roli absolutně nesedl Emile Hirsch a na jeho výkonu film prakticky stojí, ostatní (snad kromě jeho matky ) naprosto skvělí. Vadilo mi i to skákání v ději, tady myslím samoúčelné. (Takové drobnosti, jako že kluk se několik týdnů válí v autobuse, venku je sníh a on si ani nezakryje rozbitá okénka, že hned u nosu má řeku plnou ryb, ale on jen utahuje opasek, aby pak nakonec musel sníst ty otrávené bobule , jsou jen detaily) I přes tyto subjektivní námitky výborný film, na který člověk jen tak nezapomene. (14.08.2008)

Na rovinu říkám, že pokud nejsou v hlavní roli zvířata, tak mě dobrodružné filmy odehrávající v přírodě, džungli nebo podobných lokacích příliš neberou. Ale tohle jsem chtěl ze zvědavosti vidět, protože to vypadalo zajímavě. Tak jsem se koukl a rozhodně nelituji, protože jsem se ani jednou u filmu nenudil a celé jsem si to ohromně užíval. Ona to totiž vlastně jistou dobu je spíše jakási road movie, nežli dobrodružný film o pobytu v divočině, do divočiny se dostáváme pouze v prostřizích z Aljašky, ale jinak po většinu filmu cestuje hlavní hrdina po Spojených státech a narazí na nejrůznější lidi. A takto pojatý film se mi ohromně líbil a když to je na základě skutečnosti, tak tím lépe. Ale samozřejmě abych tu nechválil jen cestovatelské pasáže, i autobus v aljašské divočině má své kouzlo a velice by mě zajímala jeho historie, kde se tam ten autobus vzal, kdo ho tam dopravil, určitě bych se nezlobil za rozšíření filmu o tuto story. Ale o nepojízdném autobusu to skutečně není, tenhle film je totiž o tom, že když člověk něco chce, po něčem touží, tak za tím má jít. A také o tom, že ke štěstí člověk opravdu nepotřebuje věci ani peníze. Jen sestry hlavního hrdiny mi bylo trochu líto, ta po něm evidentně tesknila. Ale celkově film vyznívá velmi příjemně, navíc country songy, které ve filmu zní, jsou opravdu úžasné a výborně to celý příběh doplňuje. Zkrátka Sean Penn natočil vynikající a z mého pohledu bezchybný film, u nějž ani nezvykle dlouhá stopáž není na škodu a já jsem se ani chvilku nenudil. Emile Hirsch se potom opravdu výtečně ujal hlavní role a zahrál to bezchybně a parádně, věřil jsem mu tu jeho touhu po cestování. Zkrátka vynikající film, o jehož kvalitách ani zdaleka nevypoví tolik tento můj komentář nebo komentáře jiných uživatelů, jako to, když se na něj podíváte sami. Proto vám ho všema deseti doporučuji a uděluji pět hvězd. (07.04.2010)

Floutkovský Chris to chtěl možná natřít konzumní společnosti a tak se rozhodl prožít svůj kurz přežití kdesi v divočině na Aljašce. Odšmiknul od sebe nenáviděné rodiče, pálil za sebou mosty. Přesto - kdo by se nechtěl alespoň jednou odstřihnout od svého všedního života a prchnout kam ho vítr zavane. Bez peněz, bez starostí. Sean Penn si vybral silný příběh, který i díky výborné kameře a skvěle do uší lahodícímu soundtracku zvládl natočit na výbornou. (13.01.2012)

Sean Penn odkoukal od svých režijních kolegů jen to nejlepší a přináší nám vynikající drama, ve kterém hraje prim příroda a Emile Hirsch. Příroda je tu totiž zobrazována opravdu skvostně. Ať už Hirsch jen tak chodí krajinou nebo sjíždí divokou řeku, vždycky je to nádherně natočené. Celou tuto atmosféru ještě doplňuje skvělý soundtrack, který ani nemohl být lepší a přesně sem sedí. Emile Hirsch navíc předvádí zatím svůj nejlepší výkon a dokazuje, že se od něho ještě máme na co těšit. Ostatní herci zde mají spíš takové epizodní roličky, protože je Hirsch vždy potká při své cestě přírodou a zažije s nimi nějakou tu životní etapu. I tak jsou ale ty vedlejší role velmi dobře obsazené (Vaugn, Hurt, Keener, Stewart) a každý si svých 10 minut odehraje se ctí. Tenhle film mi prostě udělal velkou radost. Pomalé tempo mi vůbec nevadilo a i když to bylo možná trochu delší, než bych si představoval, tak mi to ve výsledku vůbec nevadilo a klidně se na to podívám znova. (24.02.2008)

Ajaj, je to moc pěkné, dojemné a krásné (příroda, scény), ale opět mi vadí délka. Jako vždy to není nic razantího (kdybych měl natočit nějakou prvotinu, také by určitě měla přes 120 minut), ale občas jsem se při sledování podivně vrtěl a zhluboka vydechoval :-). Jinak jak jsem již napsal, přírodní scenerie fungují úžasně, stejně jako dobrodužná cesta odhodlaného mladíka v roli bezchybného Emila Hirsche. Režisérovi tleskám. (11.08.2008)

"Útek pred jedom civilizácie". Jeden z filmov,ktorý rozpráva o tom,čo by sme občas chceli snáď všetci,ale nenabrali sme odvahu. Sú chvíle, keď máme všetci všetkého po krk, niektorí častejšie než ostatní, ale urobiť taký zásadný krok ako náš hlavný hrdina, to chce odvahu. My, čo na to nemáme, máme aspoň možnosť vzhliadnuť tento výborný film a na dve a pol hodiny vypnúť naše úbohé prepracované mozočky. Film sa zažiera pod kožu postupne, aj zásluhou odstupu, ktorý si držíte od hlavného hrdinu, aspoň ja som to tak cítil, pretože nesúhlasite úplne so všetkým. Napr. darovať úspory na charitu, vreckové podpáliť, aby po pár týždňoch zistil, že úplne bez peňazí to nejde a musel si privyrábať. Príbeh natočený podľa skutočnej udalosti vás s blížiacim záverom chytí za srdce a myslel som na tento film ešte niekoľko dní po vzhliadnutí. Nádherná príroda, výborné herecké výkony a S.Penn zažiaril ako výborný režisér. Film má sem tam slabšie miesta, samozrejme pri stopáži dva a pol hodiny je ťažké udržať pozornosť na sto percent. Takže ani moje hodnotenie nemôže byť. Dávam slušných 80%. (02.02.2009)

Famózní, jedinečné, neuvěřitelné..... Tři přídavná jména, které dokáží film vystihnout. Jasně, naši by se i další, ale právě tyhle mi při sledování filmu nejvíce poletovali hlavou. Famózní Sean Penn, je prvním elementem filmu. Herec, který je už sám o sobě jedinečný se vrhl na režisérskou židli ze které vzešel jeden z nejlepších filmů roku 2007 (mrzí mě, že Oscary za rok minulý už mám poskládaný). On natočil přesně ten typ filmu, který mé srdce obměkčí a i když je film přes dvě hodiny dlouhý, nevydechl jsem ani jednou....Jedineční herci v čele s neuvěřitelným Emiliem Hirschem, jenž z filmu udělal svůj první a rozhodně ne poslední herecký koncert, zahráli své role jak nejpřesvědčivěji dovedli (ostatně Oscarová nominace pro Hala Holbrooka je snad dostačujícím důkazem). Při Christopherovo putování si určitě stejně jako já nejdete tu svou postavičku. Ta, která vás vystihuje, která vás pobaví, která vás rozpláče....Posledním a rozhodně nejlepším kladem filmu jsou neuvěřitelné kamerové nálety. Ať už se nacházíte na dechberoucí Aljašce nebo na vyprahlé poušti, dostane vás to! Někdy mě až zamrazilo jak krutá příroda je a když kamera prolétává nad Canyonem, připadáte si jako nicotní maravenci, kteří na nic nedosáhnou a jsou zranitelní..... Pak film dospěje do finále, vy posloucháte tklivou melodii při titulcích a uvědomujte si, že se to vlastně všechno doopravdy událo. Pak se vám vybaví ty nepopsatelné záběry krajiny.... a chcete to vidět znova a znova. Je to jakoby vám vyryli do mozku nápis "Zabal si věci a odcestuj pryč!". Máte sto chutí to udělat a to je to, co vám nabídne jen film. Tohle je film s velkým F.....100% (24.02.2008)

Ono je to hezké. Na prvním místě je u mě hudba. A pak kamera. Velkolepé jízdy střídá kamera plíživá, sugerující přítomnost čehosi (hladu, hladového zvířete, zkrátka nebezpečí). Film drží pohromadě motivicky. Až mě popadla skoro posedlost víceznačným motivem kříže, v rámci záběrů i naznačeným pomocí střihu. Ale postupně ve mně sílil pocit, že si vymýšlím. No to by bylo jedno. Ovšem stejně jsem musela vzdát i svou obhajobu sestry-vypravěče. Bylo jejich sourozenecké pouto tak silné? Když už jsem se rozhodla, že natolik ne, aby to fungovalo ve filmu, pokusila se mi ségra vypálit rybník tou svou poslední větou. Ale marně. Stejně zbytečná byla vlastně celá rovina rodiny a vůbec všechny kontrasty divočiny a civilizace. Pardon, ale zrychlený záběr městského ruchu nebo scény z mekáče už vyloženě mlátily do očí. Naštvalo mě samo vyznění příběhu, které pohřbilo veškerou romantiku světa. Raději zůstaňte doma, protože vaši rodiče, ti, kdo chtějí být vaši rodiče, a ti, kdo s vámi chtějí souložit, vás mají rádi. Když to shrnu, je to film velmi poctivý (Fyzická proměna Emila Hirsche je vážně až k pláči.), nápaditý a efektní (Při porcování losa a obcházení medvěda mě zamrazilo.), ale přesto působí neohrabaně a škodlivě bohabojně. (22.04.2008)

Že je Sean Penn výjimečný herec vím, ale že je i nadaný režisér a scénárista to jsem teda koukal. Útěk do divočiny je velké dílo, za které by se nemusel stydět ani kdejaký zkušený režisér. Penn vypráví příběh citlivě, ale bez zbytečného emočního nátlaku na diváka. Stejně tak záběry na krásy americké přírody nikdy nepůsobí kýčovitě a to je jich ve filmu kupa. Všichni herci hrají skvěle, u některých možná zamrzí, že se jim tvůrce nevěnuje trochu víc. Celý snímek ale stojí na jedinečném hereckém partu Emila Hirsche, jež se, se svojí rolí sto procentě sžil a povyšuje snímek i na těch několika málo hluchých místech. Už tak velký divácký zážitek ještě umocňují silné písně Eddiho Veddera ze skupiny Pearl Jam. Tahle zadumaná road movie o jedné idealistické duši a zklamání ze společnosti a lidského pokrytectví, je určena takřka všem, bez rozdílu. Na její celkové pochopení, ale jedno zhlédnutí nestačí. (25.10.2008)

Nebýt vyjímečně skvělého konce mé hodnocení se zastaví na 3 hvezdičkách. Ano boj proti systému není špatná myšlenka, ale já se upřímně chvílemi dost nudil. Nečekal jsem nějakou akci, ale film má dost vleklou výpravu a není zde moc scén, ve kterých o něco jde. Jak jsem řekl konec filmu je velmi intenzivní. 70% (09.11.2008)

Všichni bloudíme. Každý po svém, více či méně urputně. Snažíme se najít. Vyštrachat ten kamínek z boty, vzít ho do ruky a pořádně zblízka si ho prohlédnout. Co ale čekámě že uvidíme je daleko od reality, která je příliš abstraktní na to, aby měla jednoznačný tvar, velikost, váhu. Pro pochopení věci je jedno, jestli zvolíme samotu v divočině, v dílně nebo bezpečně stereotypem ověnčené rodině. Každý hledá. Všichni mají své soukromé a v jádru neodhalené otázky. Připadá mi ale, že jako lidé jsme příliš malí a omezení ty pravé otázky umět vyslovit, natož pak správně odpovídat. Já alespoň jsem. Člověk je uzlíček labilních pohnutek a chyb. Tím je mimo jiné charakteristický. A ten uzlíček zaplétá a zapléta celym životem. Klopýtáme a tím bereme s sebou ostatní. Don't worry, oni to dělají taky. Jak béčkovej biják, co absurdně vede skrz sračky, k cíli ze stejnýho materiálu. Proč si většinou naše chyby, které rozséváme každym dnem, uvědomujeme s jistotou až když je pozdě? Protože pak už nedostaneme příležitost zjistit, jeslti se nemýlíme i tentokrát. (13.03.2011)

Jsem na rozpacích, dát tři nebo čtyři hvězdičky? Ten film není hloupý, na druhou stranu však není ani tak hlubokomyslný a objevný, jak se snaží prezentovat... na třetí stranu je inspirován skutečnými událostmi, snaží se zmapovat myšlení a osud skutečného člověka a tím je působivější. Emile Hirsch podal sympatický výkon a tak tu čtvrtou hvězdičku milostivě udělím, ale skutečně jen s odřenou prdelí. Co konkrétně mi na "Útěku do divočiny" nejvíce vadilo? Stopáž, lidičky, být to o 40 minut kratší (zkrátit dlouhé scény o ničem), nijak by to filmu neublížilo, ba právě naopak. Takhle to občas poněkud nudilo... No a pak je tady ta skutečnost, že sice chápu potřebu svobody, nezávislosti, úniku od špíny civilizace, přesto mi hlavní postava přišla jako egoistický klacek, kterého zajímá jen on sám, na pocity ostatních nehledí, nesnaží se jim porozumět. Je těžké se identifikovat s takovým sobcem - palce jsem mu nedržela. 70% (04.01.2010)

Nedávno jsem psal komentář ke 127 hodinám a při tom žvanění o outdooru si uvědomil, že jsem poněkud zapomněl na tohle dílo. Vlastně ho moc rozebírat ani nechci. Christopher McCandless byl pro někoho naivní hlupák, pro někoho osamělej dobrodruh. Je to takový putování navzdory všem, po jehož skončení si budete vážit svých blízkých a svých jistot, zároveň vás ale osloví menší či větší nutkání se z těch civilizačních konvencí na chvíli svlíknout. A to je dobře. Někdo prostě pozná skutečnost až při takovým radikálním kroku, někdo při tom bohužel šlápne moc vedle nebo daleko. Christopher na cestě potkává moc fajn postavičky, z nichž jak svým významem, tak i herecky vyčnívá stařičkej Hal Holbrook. Poklona a klobouk dolů před timhle pánem, kterej si po zásluze vybojoval náklaďák nominací na ceny za svuj výkon. Jeho dějová linka mluví za všechno. Útěk do divočiny prostě mluví o trochu jiných hodnotách a realitách, než v jakých obvykle žijeme, mluví o plnění si snů a o touze tam jít. Nenabízí happy end, neglorifikuje svou titulní postavu, neospravedlňuje její kroky a netvrdí nám, že to snad všechno vyhrála. Jen nám ukáže, že jsou i jiný cesty, aniž by tvrdil, že jsou dokonalý a nedá se z nich hloupě sejít. Nebalamutí a navíc krásně vypadá. (02.03.2011)

Asi před půl rokem jsem četl v jedné anglické učebnici článek o mladíkovi z bohaté rodiny, který ve svém novém Cadillacu vyrazil na Aljašku, kde svoji hloupou chybou umřel na otravu. Podle mého lektora to byl rozmazlený fracek tím, že spálil všechny peníze a neuměl se orientovat. Až v půlce filmu jsem si uvědomil, že se jedná o tenhle příběh a můj pohled s eúplně změnil, protože jsem právě prožil dvě a půl hodiny nádherného dobrodružství s výborným Emilie Hirschem a partičkou Seana Penna, už dlouho jsem neviděl takhle čistý a "přírodní" film. Povedlo se jim perfektně vystihnout ten boj, který Christopher vedl sám se sebou. To, jak se snažil poznat lidi a sám sebe. Svělá výprava, režie, kamera a hlavně hudba! ...Happiness is only real when shared... (17.03.2008)

Je málo filmů, které vám zalezou pod kůži tak hluboko, že ani pár dní nestačí, abyste se z jejich krásy vzpamatovali. Ale jsou takové. Útěk do divočiny je pro mě ale mnohem víc - kůže mu nestačila, rovnou zaútočil na kosti, prostoupil mým tělem a hlavě teď nedá spát. Co knížka neobsáhla, dokázal film. Ukázal mi místa, která v životě nespatřím, vzal mě na výlet do krásné divočiny, která je nemilosrdná. Mistrovské dílo. (23.02.2008)