Minyeoneun goirowa

Největší dojem z tohoto počinu je jednoznačně Ave Maria, Kim A-Joong má nádherný hlas, navíc je velmi sympatická. Její povaha mě nejednou rozesmála, je roztomile nesmělá a překrásně citlivá. Navíc se zde objevují dva skvosty starší herecké generace (Sung Dong Il, Lee Han Wie), které prostě zbožňuju :-) Za mě jednoznačně ANO. (26.03.2014)

Jížní Korea mi opět připomněla, proč miluji jejich filmy. Hlavní představitelka mě hned několikrát rozbrečela..a dvakrát dokonce zpěvem. Dokázala mě ale také mnohokrát rozesmát... nebála se udělat cvoka sama ze sebe. Příběh je sice jedno velké klišé, ale oni do toho skočili naplno a já mám pocit, že tohle je originál. Jsem maximálně spokojená a nemám co vytknout, proto 5*. (03.08.2011)

Vtipné, romantické, nápadité, hezké, milé × hlavní představitelka byla možná až moc "něžná". Začátek trochu připomínal Zpívání v dešti, po plastické operaci to ovšem byl zcela jiný film. Zpívalo se krásně, pejsek byl taky dobrý, tatínek roztomilý. Jen ten konec! Bylo tam moc pláče, moc něžnosti, moc nevinnosti. Ale i tak jsem se skvěle bavila. Film, který pobaví, potěší, dojme. ..stejně si myslím, že Han-na byla sympatičtější.. (05.02.2010)

Tak nakonec se o žádnou třeskutou komedii nejedná, jak sem si myslel, sice jsou tam občas úsměvný situace a to zejména v první části, vlastně, jak tak nad tim přemýšlim, tak by se dalo říct jenom v první části, ale abych se opravdu zasmál, to se mi nestalo ani v ní. Asiati prostě nemaj takovej odbourávací humor jako například američani a všechno to hrajou spíš na takovou příjemnou zábavnou podívanou. Navíc tohle se ke konci zvvrhne k takovýmu ubrečenýmu drama, který toho s komedií nemá moc společnýho. Ale zase se musí nechat, že ty dvě hodinky utekly bez nudy a celkem rychle, což se mnou dokáže provést snad jedině asijská kinematografie. 3,5* (18.09.2008)

Neuvěřitelný, co v Jížní Korei dovedou za věci. Nejdřív vidím film, jak partička studentíků zastaví desetitisícovou armádu Severní Koree. A pak následuje příběh o holce, která umí božsky zpívat, jen má asi 350 kilo navrch. Proto se rozhodne pro plastiku, která jí změní tak, že kdyby to tak fungovalo, existujou na světě jen krásní lidi a všichni si jedou pro plastiku do Korei. Na druhou stranu bylo vidět, že Korejci nemají problém s tím, udělat si ze sebe legraci, a pouštěj si hubu na špacír nejlíp jak to jde. Do tlustých, do hubených, do hudebníků, do hudební branže, do plastických chirurgů. Vlastně do všeho a ve výsledku to není zase až tak špatný. Ono není vůbec, člověk jenom není zvyklej na tak otevřený rozhovor o věcech, které se ve filmu zase tak často neřeší. (10.04.2011)