Skleněné peklo

SKLENĚNÉ PEKLO jsem téměř s určitostí viděl již kdysi v dětství, ale v podstatě kompletně jsem ho zapomněl. "Nové" zhlédnutí po letech mě vcelku bavilo, film je to natočený velmi solidně a neztrácí na atraktivitě ani po letech (potěší především obsazení a napínavý děj). Přesto osobně tento film moc rád nemám a příliš si ho necením, přece jenom je to jenom čistá dějovost, nic víc. Natočeno to může být sebelépe, ale pořád to bude jen oddychová podívaná, která neříká nic o našem světě a která je ve své "katastrofické" podstatě téměř až stupidní, protože brnká na univerzální lidské strachy "co by, kdyby...". Film je navíc už dosti letitý - doba vzniku je na něm hodně znát, a to nejenom po stránce úrovně technických efektů, ale třeba i v samotném rozvíjení příběhu (zde je na místě kritika neúměrné stopáže, kterou má na svědomí výskyt nadbytečného množství vedlejších postav - téměř tři hodiny je na film s tak prostinkým dějem přece jen příliš). Když tento film srovnáte se současnou produkcí, uvědomíte si, jak diametrálně se tento žánr proměnil - ve SKLENĚNÉM PEKLE není jediná humorná scéna ani jediný novinář, který by informoval o probíhající katastrofě (to je u současných katastrofických filmů nemyslitelné). I toho patosu je zde podezřele málo, byť je samozřejmě otázka, zda je to vlastně na závadu. Čili, když tak nad tím filmem stále dokola přemýšlím - jeho základní myšlenka se mi vcelku líbí, přece jenom je na hořícím mrakodrapu něco zlověstného, co vám nedá spát a co celý film podtrhuje znepokojivou atmosférou. Ale pořád je to jen svědectví své doby, jak se tehdy točily takovéto filmy, a skoro nic víc - pro mě osobně je to beznadějně zastaralý a přeceňovaný film, který nemá v TOP 300 co dělat. (14.12.2013)

Galapárty pro prominentní hosty se změní v předem prohraný boj s plameny. Oheň odřízl všechny možné cesty a proměnil slavnostní večer v peklo, díky kterému tu máme jednu z nejlepších ukázek katastrofického žánru. Klasika, která ani po letech zdaleka neztrácí nic ze své působivosti. Oheň se bez klepání šíří a bankovní konta v situaci života a smrti nic neřeší. 85%!! (16.06.2007)

Skleněné peklo je snímkem, pro něhož je 5* prostě málo. Tento snímek si zaslouží nejméně 6*, aby bylo hned jasno, že je to výjimečný film, který ani po letech neztratil nic ze svých kvalit. Od první do poslední minuty je tento počin dokonalý po všech směrech, čas u něj uteče jako voda a když se podíváte, že už jej sledujete dvě hodiny, máte pocit, že to ani není možné. Neustále se tu něco děje, prostředí hořícího mrakodrapu je natolik děsivé a klaustrofobní ve své podstatě, že se můžete vžít do požárem uvězněných lidí. Některé scény jsou svým napětím doslova infarktové, jiné zas naturalisticky drsné a scény, v nichž se bok po boku objevují moji dva velcí oblíbenci a velikáni světové kinematografie, extratřídy mezi herci, Paul Newman a Steve McQueen, je najednou na obrazovce tolik charismatu a testosteronu, že doslova proudí všemi otvory všech reproduktorů domácího kina. Role, které ztvárnili, jim dokonale sedly. Potěší však i ostatní herecké hvězdy v tomto osobnostmi natřískaném snímku. William Holden je tradičně perfektní, Faye Dunaway půvabná, nezklame ani Fred Astaire či Robert Vaughn. Vychválit musím také technické zpracování filmu. Všechny scény působí opravdu velmi autenticky, při sledování jsem se natolik vžil do děje, že jsem sám přemýšlel, co bych dělal na místě různých postav, ba dokonce co bych dělal, kdyby vypukl požár za mým křeslem v obýváku. :) Pakliže tohle nějaký snímek dokáže, tak není pochyb o tom, že se jedná o výjimečnou záležitost, kterou již navíc řádně prověřil "soudce" čas. Na závěr bych ještě chtěl zmínit pár scén, které musí divákovi utkvět v hlavě - propadlé schodiště a prolézání architekta Robertse s dětmi; vyhlídkový výtah; Stevovo "Oh shit" a umísťování náloží k nádržím; závěrečný dialog mezi hlavními hrdiny... mohl bych pokračovat dál a dál, protože dokonalých scén tu byly mraky. (30.12.2014)

Mať podobné personálne a materiálne zabezpečenie filmu v dnešnej dobe, to by bola lahôdka. Ale na svoju dobu vyše tridsať rokov dozadu dokáže veľmi perspektívne konkurovať aj dnešným rivalom na trhu, dokonca vytvára aj mierne monopolné postavenie. Počas náročnej minutáže sa prakticky stále niečo deje, niečo (niekto) padá, niečo sa hasí, zachraňuje. V krajných situáciách nesmú chýbať dramatické výstupy, kedy sa do popredia dostáva pravá stránka ľudského charakteru. To v mnohých podobných filmoch chýba, tu to divák dostane aj s úrokmi. Z čoho mám väčšiu radosť je, že technické kiksy alebo logické prešľapy sú maximálne zminimalizované. To však nie je prípad hereckého faktora, kde okrem McQueena a Newmana im takmer nikto v prejave nestíhal. 90%. (23.12.2007)

Po obrovském úspěchu LETIŠTĚ a DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU na začátku 70. let se s katastrofickými filmy roztrhl pytel a v roce 1974 vznikly hned dva klasické snímky, vynikající SKLENĚNÉ PEKLO a slabší ZEMĚTŘESENÍ, plus LETIŠTĚ 1975. SKLENĚNÉ PEKLO je hollywoodský velkofilm se vším všudy a jeden z nejlepších katastrofických filmů všech dob. Disponuje silným příběhem s dobře napsanými, hvězdně obsazenými a skvěle zahranými postavami, spektakulárními akčními scénami a melodramaticky fatální hudbou. Žádný div, když za kamerou stanuli hned dva specialisté na velkolepé podívané John Guillermin (MOST U REMAGENU, KING KONG, SHEENA) a Irwin Allen (DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU, ROJ, PO DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU) a scénář napsal další veterán katastrofických filmů Stirling Siliphant (DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU, KDYŽ SE ČAS NAPLNIL), Oscarem oceněný za scénář k V ŽÁRU NOCI, který pro scénář vyďobal to nejlepší ze dvou podobně zaměřených románů, "The Tower" a" The Glass Inferno". Jako dítě jsem to přes značnou délku sjížděl stále dokola, dnes je to na mě trochu rozvleklé a statické, holt 70. léta byla ve filmu trochu pomalejší, z toho důvodu pouze 4 hvězdy. (27.07.2006)