Repo: Genetická opera!

Na to, že muzikály nemusim, protože mi vadí vždycky právě ty písničky a skoro vždy tím zdržujou děj, tady tomu bylo naopak. Songy mi nevadily, některé mě dokonce očarovaly, že jsem si je "broukal" ještě druhý den. Režisér dosáhl asi své nirvany, jelikož je to opravdu neobvyklá podívaná plná úchylností, komiksové stylizace, sytých barev a především známých tváří, mezi nimiž nejvíce válí zpěvačka Sarah Brightman a muzikant Ogre. Ale ty písníčky... prostě můj šálek kafe. Sakra, a je to tu znova: "All you need is surgery, surgery!" :-) (11.02.2010)

Né, že bych se v operách zrovna dvakrát vyžíval, ale Repo! jsem neviděl naposled. Kombinace drsné hudby a ještě drsnějšího "zacházení" s lidskými orgány byly zkloubeny na jedničku. A ikdyž nemám geneticky upravené oči, bylo stále na co se dívat. Nebýt pár hluchých míst, šel bych s hodnocením ještě výš... 75% (17.05.2009)

Těžce stylový a většinu času svižně plynoucí a příjemný. Nebýt několika málo zaškobrtnutí v tempu, jednalo by se o dokonalej odpočinkovej film. Některý písničky jsou chytlavý a navíc docela návykový, no a prostě celkově to má svý kouzlo. Ale pochybuju, že ve svém okolí znám někoho dalšího, komu by s Repo! líbilo... 8/10 (08.01.2009)

Pokračující onemocnění 21 století ! Další Nepovedený pokus k vytvoření Kultovního Filmu ! Tak tohle mi vůbec nesedlo! Cítil jsem se, jako bych koukal na bezcenný kus špatně odvedené práce! Písničky či spíše amatérské huhňání napsané někým, kdo ani nemá uši, jejich provedení bylo dokonce ještě tragičtější! Áaach Bousmane tys mi to nandal !! (05.03.2013)

Vemte život do svých rukou. Co je vevnitř to se počítá. Jak moc muzikály nemusím, tak tenhle mě fakt dostal. Sice jsem se těšil na pěkně kontroverzní chirurgické zákroky, které se nekonaly, ale Genetická opera mě zaujala úplně něčím jiným. Vymazlenej vizuál jsem si zamiloval už během prvních záběrů, scénka s promítáním vzkazu v nekvalitním provedení starých ohraných černobílém filmů zas zabrnkala na nostalgickou strunu a mezi gotickým feelingem jsem objevil i poměrně hodně kyberpunkových odkazů. A pak tu jsou komiksové scény, které jsou nejen bravurně udělané, ale taky velmi efektivní co se způsobu vyprávění týká. Jsou totiž krátké, stručné, výstižné a vystačí si s hudebním podkresem. Dost mi to připomnělo scény z Amélie z Montmartru, kde vypravěč popisoval kdo má co rád, i když oba filmy ke krátké retrospektivě přistupují z naprosto opačných konců. Výsledek ale nakonec vyznívá podobně. Navíc se mi velmi líbila drtivá většina písní, což je u muzikálu jedna z nejdůležitějších věcí. No a když nejsou chirurgické operace kontroverzní ani nechutný, tak jsou pěkně detailně udělaný a v kombinaci se zpěvem a černým humorem jsem se u nich tolik nenudil. Poslední hvězdu dávám za rovinu s absurdní parodií na média a svět kolem nás. Po druhé projekci ale asi půjdu s hodnocením dolů. Repo je každopádně jeden z těch filmů, které ve vás vzbudí touhu někoho vykuchat zaživa. Ale žádná řezničina. Rozumíme si? (07.01.2009)