Láska za časů cholery

Nevím co mají všichni proti filmu. Jak tady někdo pode mnou zmiňuje zfilmovat Marqueze není zrovna jednoduché a já si myslím, že se to plus mínus povedlo. Jedna věc filmu opravdu dost ubírala a to sice ta angličtina jak se tady v komentářích zmiňuje zrovna Marqueze bych si v jiném jazyce než španělštině nedovolila natočit. Navíc většina hereckého obsazení jsou španělsky mluvící tak nevím proč se režisér rozhodl natočit film v angličtině. Nicméně mi to přišlo povedené i když musím se přiznat, že od Marqueze jsem zatím četla pouze Sto roků samoty. (06.01.2012)

Hodnocení tohoto filmu jen dokazuje, jak nepředstavitelně velký rozdíl dlí mezi literaturou a filmem. Tvůrci se téměř úzkostlivě přidrželi předlohy – a zjevně to nefunguje. Přesto mi tak špatný nepřipadá. Právě kvůli magickému realismu předlohy, ani film není tak prvoplánový, za jaký ho považuje už samotné označení „romantický“. Hovoříme zde o postmoderním díle, které mívá dvě roviny. Ta první, příběhová, jde v magickém realismu ruku v ruce s iluzí, druhá rovina je skrytější a hlubší. Márquez tímto dílkem vyšel vstříc většinovému euroatlantickému publiku, takže kolumbijské reálie zde tvoří spíše kulisu, a kýčovitý příběh s prvky pokleslosti by pochopil i neandrtálec. Co už je složitější k zobrazení a vysvětlení, je přesný opak toho, jak se běžně na lásku díváme. Většina bere milostný cit jako něco pozitivního a libého, přitom v podstatě je to přírodní mechanismus, který nás má přinutit dělat věci absolutně nesmyslné, které nám přinesou víc starostí, smutku i trapnosti (viz základ řady scén, které pak bývají schválně přetažené). Řečeno s Márquezem, láska je cholera, na kterou se neumírá. V textu je mnohem patrnější ironie a odstup od tématu než ve filmu. Tedy z knihy mnohem lépe pochopíme například hned úvodní scénu, kdy se doktor zabije pádem ze žebříku, když tam leze za papouškem. Po všech těch letech všechno rozhýbá jeden žebřík?! O našem osudu sice rozhodují maličkosti, ale zde a pak v nesčetných dalších případech je patrná autorova vůle, která svými figurkami po libosti manipuluje, aby nám vysvětlila, že v pravé lásce nejde o tělesnost, o „dobré“ mravy a společenské konvence nebo o čas. V podstatě tím, jak zesměšňuje všechny podoby klasicky komponovaných romantických příběhů, vytváří ten nejupřímnější. To, že někdy působí nechutně, je v pořádku. Proč nás druzí milují? Hraje roli jen sex-appeal či „přetlak“? Nejsme často stejně jako Márquezovi hrdinové spíš směšní? Neměl by si člověk uvědomit, už když je mladý, že jednou zestárne, přestane být atraktivní, ale o potřebu lásky a kontaktu s blízkým člověkem nepřijde? Vsadím se, že pro většinu ani jedna z těchto otázek není tak triviální a jednoduchá ke skousnutí, jak tenhle cukrkandlový bonbonek na první pohled vypadá. (30.04.2013)

Kdyby měl vzniknout žebříček nejhorších filmových adaptací nejlepších knih, umístil by se Newellův pokus o zfilmování mnohými vzývaného románu G. G. Márqueze na jedné z jeho čelních příček. Nuda, nechtěně legrační herecké výkony a namísto magického realismu spousta latexu a umělých vousů. (22.02.2014)

Tak takovou hrůzu už jsem hodně dlouho neviděla. Jak tady někdo trefně poznamenal, před shlédnutím spalte:-).A to je Javier Bardem můj oblíbenec. Jak je v Hlasu moře vynikající a ve Vicky, Christině, Barceloně přímo neodolatelně sexy, tak tady je tak děsně přitroublej, že se na něj nedá dívat. Doufám, že už nikdy nevezme tak příšernou roli:-).Láska, co trvá věky a přenáší i hory?A sex v důchodovém věku? Tak to si příště mileráda odpustím:-). (12.07.2009)

Veliké zklamání. Knižní předloha se mi moc líbila. Na často uváděný názor, že Márquez zfilmovat nejde - co Kronika ohlášené smrti? (02.02.2011)

46% mě překvapuje. Četla jsem knihu a teď jsem (s mírným svěděním, že mi to zas zkazí pocit z dalšího vydařeného literárního díla) koukla i na film, který nemá valné pověsti a velice mě zaujal. Konec je v pravdě trochu zvláštní, ale stejný pocit jsem měla i z knihy. Za sebe musím dát 4 hvězdičky, protože Juvenal zde působí v pravdě trochu logičtěji než v knize (a pro mě i sympatičtěji), když to dám dohromady s předlohou, tak má film hlavu i patu, dobré obsazení i atmosféru. Jihoamerická angličtina je trochu mimo, ale i to promíjím. Snad si svou daň vybralo i pár decinek dobrého vína, že mě to omámilo ;-) (02.04.2013)

"Taková lepší telenovela." Asi takhle bych nazval tenhle zdlouhavý snímek, podle stejnomené knižní předlohy od G.G. Marqueze. Nebudu víc zabíhat do detailů, ale rozhodně to nedoporučuji. 30% (21.01.2014)

Četla jsem knížku. Četla jsem knížku a na film jsem se koukla téměř okamžitě nato, takže chápu naprosto a dávám 4* ...prostě se mi to líbilo. Krásná hudba!! P. S. A srovnává-li to někdo s filmovou podobou Mandolíny kapitána Corelliho, tak TA BYLA nekoukatelná. (12.05.2016)

Kniha jako předloha je geniální, ovšem tento tento film se jí podobá jen vzdáleně, a taky mi trochu vadilo nepříliš zdařilé maskování herců (asi není jednoduché udělat záběr od puberty po stáří), ale stejně jsem se docela dobře bavila - snad právě proto, že z knihy Márqueze vím, o co šlo. Přestože tedy předloha a toto zpracování se dost liší zejména v celkovém pojetí, moc nechápu tak nízké hodnocení a naštvané komentáře. Zase tak špatné to není - ale možná to je opravdu tím, že jsem četla předlohu. (31.08.2023)

chudák Márquez, asi -teda určitě lituje že svolil k natočení tohodle hnusu (22.01.2008)

Srovnatelné tak akorát s jihoamerickými telenovelami. Jednoduchý příběh udušený pod nánosy zdlouhavého patosu. Pořád jsem jen přemýšlel, co by s námětem dokázal takový Baz Luhrmann. (30.10.2008)

Kniha si možná zaslouží 5 hvězdiček, já však po zhlédnutí filmu strhávám hvězdy za 1) tristní herecké výkony podobné snad jen výkonům v Růžovce (a to bohužel nezachránil ani oscarový Bardem), 2) unuděné zdlouhavé dialogy, 3) frigidní postelovou scénu na konci filmu 4) bezatmosférovou hudbu. Před odpadem chrání tento film snad jen masky a již zmíněný Javier Bardem, tomu prostě odpad dát nemohu. I když je Marguez velmi těžký pro převedení na filmové plátno, s tento materiál se mohlo zpracovat mnohem lépe. (04.01.2012)

Jak napsal Slasher: "Márquezův magický realismus zbaven veškeré své magie ..." Jediné pozitivum je, že si hodlám přečíst knihu, protože mi Márquezův styl učaroval a rád bych tuhle dementní adaptaci dostal z hlavy. A ty masky! Bože, ty masky to byl DĚS! (04.01.2012)

Miluji knihy Gabriela Garcíi Márqueze. Jeho jedinečný styl, jeho poetiku. To, jakou umí vyčarovat atmosféru, zatáhnout čtenáře do nekončícího monzunového deště mezi domy olezlé mechem, do karibských bažin i na rozpálené prašné cesty tetelící se sluncem. I to, s jakou samozřejmostí v jeho knihách existují jevy vpravdě magické. Vím, že říkat o velkých spisovatelích, že jejich dílo nelze zfilmovat, je už vlastně klišé. Ale v tomto případě je to skutečně pravda. Márquezovy knihy se mají číst, nikoli měnit v pohyblivé obrázky, které se snaží o trapnou doslovnost a tím zabíjejí veškeré kouzlo. Je něco jiného číst si o vše přetrvávající Florentinově lásce, která funguje stejně samozřejmě, jako když se ve "Sto rocích samoty" postavy stářím zmenšují do velikosti batolat nebo klidně žijí i po smrti. Zkrátka další verze "magické reality". A je něco jiného natočit to jako standardní romanci... A ještě navíc takhle neumětelsky. Tak takhle tedy ne, přátelé... Dvě hvězdičky pouze a jen za Javiera Bardema. (05.01.2012)

Tohto filmu sa musím zastať pretože si podľa mňa vôbec nezaslúži také zlé hodnotenia aké sa objavili na CSFD.Len úplný idiot môže ohodnotiť tento film ako odpad.Mike Newell dal dokopy skvelý štáb.Krásnu hudbu k filmu zložil brazílsky skladateľ Antonio Pinto.Spolu so Shakirou zložili skladbu Despedida za ktorú boli nominovaní na Zlatý Glóbus.Dobrú prácu odviedol aj kameraman Affonso Beato,ktorý predtým spolupracoval aj s Pedrom Almodovárom.Natáčalo sa v kolumbíjskom prístavnom meste Cartagena,kde sa odohráva aj román Gabriela Gárciu Márqueza(v oficiálnom texte distribútora je jeho meno nesprávne napísané ako Gael namiesto Gabriel).Hoci sa vrománe nespomína názov mesta,predpokladá sa že sa jedná o mesto Cartagena, kde strávil Márquez svoju mladosť.Skvelé herecké výkony podávajú Javier Bardem a Giovanna Mezzogiorno.V úlohe otca Ferminy sa objavuje výborný John Leguizamo a v úlohe matky Florentina slávna brazilská herečka Fernanda Montenegro. Vo filme sa nádherne prelína humor so smútkom a melanchóliou. (12.06.2013)

No, vidím, že to všichni odepsali ale mi se to líbilo. Nevím proč, možná proto, že jsem romantik tělem a duší, dokonce jsem jim i fandil. Mám rád Javiera a hrál moc dobře. Thriller to vážně nebyl a dost se to táhlo ale na mne dýchala docela slušná atmosféra. Taky jsem už starší ročník, takže chápu, že mládež odkojená "akcí" to nemůže dát, Rambo ani Transformers to vážně nejsou ale já na ten film vzpomínám moc rád a mám za to, že si ho klidně i pustím znova :-) (07.03.2014)

Primitivní utopistický výplod... (25.01.2019)

Mike Newell nepochopil Marqueze a udělal z toho trapnou podivanou. Ztrata času se na to dívat. (19.04.2008)

Tak jsem věnoval nějakou tu minutu času na přečtení hodnocení ostatních lidí a skutečně jsem překvapen. Jestliže se dokážete odlepit od země a povznést se nad nějakou tu malinkou nerovnost linie od románu a to samozřejmě nebudu říkat od reality, i když tu dobu chápu a dokážu pochopit čekání, tak každopádně stačí na této planetě pobývat nějakých +- 30 let a zažít nějaký ten rozchod a seznámení a pokud tímto projdete musíte vidět hodnoty v tomto filmu zcela jasnými barvami. Pravděpodobnost že by se tento film mohl stát tak jak je natočen je asi tak 90% na dobu osudy a životní pouť. Takže nechápu proč někdo hledá v takovémto filmu to co tamnikdy nemělo být. Myslím že kdkoliv kdo by chtěl natočit čekání v délce 53 let musel by postupovat hodně opatrně a podobně.... (11.04.2009)

Tu jednu hvězdičku dávám za to, že jsem u toho vydržela... že by to bylo kvůli tomu, že jsem u toho žehlila? Příběh hrozná nuda a jestli jsem v tom měla najít něco poetického a výpravného, tak jsem to nenašla. (27.03.2010)