Snadný život

Na první pohled běžný mládežnický film z druhé poloviny 50. let, na pohled druhý unikátní pohled na soudobý život vysokoškoláků. Za pouhých pět let od Zítra se bude tančit všude se doba poněkud změnila, studenty národopisu vystřídali posluchači zkoušení z indické klasické literatury. Chystaná diplomka z indické hudební teorie je už jen třešinkou na dortu. Hlavní postavy jsou tak silně opsané ze života, že jsem až měla místy pocit hraného dokumentu. Nečekaně silné zrcadlo s dneškem. A to jsem dlouho měla za to, že do Vejšky jsme měli jediný vysokoškolský film - o Šafránkovi na medicíně a Kendym na FAMU. Škoda jen toho násilného konce. (13.06.2016)

Jistá herecká uvolněnost, i když klasická, lehoučká naivita filmů padesátých let se zde občas mihne, výborná režie i skvělá hudební čísla. To jsou jistě nepopiratelné klady filmu. Píseň Dáme si do bytu v podání, na basu swingujícího Jiřího Suchého, u mikrofonu Pepa Zíma a na klarinet Vláďa Menšík, to je vskutku perfektní podívaná. Jinak to lze přirovnat k typické prvorepublikové romanci o poctivém přístupu k lásce i životu. Slušná, neznámá záležitost pro fajnšmekry československého filmu. (19.11.2014)

Tezovitý příběh o charakterově pokřiveném kariéristovi, který, jak napovídá název filmu, vede snadný život – ovšem na cizí účet. Postavy jsou velmi schematické, některé dokonce nepravděpodobné (Jana, Petr), v lecčems je ten film ale přece jen nadčasový: otevřeně popisuje, jakými prostředky lze dosáhnout úspěchu při studiu a při psaní diplomové práce. Pravda, způsoby se v mnohém změnily, ale cíl zůstává stejný. Skvěle nasnímané záběry nejznámějších pražských scenérií doplňují mladé tváře začínajících herců – Vladimíra Menšíka, Josefa Zímy, Jiřího Suchého a Jany Werichové. A také dobový šlágr Vlastimila Hály a Vratislava Blažka Dáme si do bytu. (29.11.2020)

Nevýrazný příslib lepších filmových časů. 1)  Na svou dobu je snímek odvážný a nekonformní - život a vzájemné vztahy studentů zachycuje věrohodně. Děj působí rovněž uvěřitelně až na ten naroubovaný konec, bez něhož by ovšem film vůbec nevznikl. Dnes mi však celé dění připadá mdlé a nevýrazné._____ 2)  26letý Jiří Papež (prospěchářský student Boris) a 24letý Ivo Palec (student Petr) odvedli standardní výkon._____ 3)  Mile potěšili 28letý Vladimír Menšík (student Saxon), 25letý Josef Zíma (student Michal) a 26letý Jiří Suchý (student s basou). (16.05.2021)

Len priemrna moralitka zo zivota vysokoskolskej mladeze. Opat jeden z prvych filmov Vladimira mensika /Spalovac Mrtvol, vinarska trilogia - Bourlive, Zrale a Mlade Vino/. Rezisersky len cira rutina, nic viac . 56 % (25.05.2019)

Nemastné, neslané ...Papežovo herectví mimo mě...často zmiňovaná odstraněná hudební scéna je ve filmu zpět... (20.11.2014)

Prvoplánová a šablonovitá obžaloba záporného přístupu k práci a nečestného přístupu k ženám. Prostě lenoši a vobšourníci do socialismu nepatří. Zaujmout mohou zajímavé pohledy na Prahu, které už dnes neuvidíte. Dále neobvyklá postava studenta Menšíka a velmi raná vystoupení pánů Zímy a Suchého. Troufám si říct, že Jiřího Suchého, nesoucího kontrabas po Praze, v jiném filmu neuvidíte. (20.11.2014)

Patrně existuje víc verzí filmu, protože já viděl něco dost jiného než ostatní komentátoři tady. Vůbec se nejednalo o obžalobu záporného přístupu k práci, natož o nějakou romanci, a navíc prý prvorepublikovou. Film totiž neobsahuje ani odsouzení, ani potrestání hlavního hrdiny, prostě jen popisně zobrazuje jeho za všech okolností uvolněné a bezohledné chování. Tím pádem se snímek zcela odlišuje od ostatních rádobymravokárných děl z padesátých let. Co se mi dál líbilo: a) exotické prostředí studentů indologie. Překvapil mě jejich počet, cca 10 v ročníku, jestlipak našli všichni práci v oboru? Možná jo, Indie je veliká, to třeba u dnešních absolventů humanitních oborů je nejdůležitější pro další život, jestli si během studií dokázali našetřit na žebrácký klobouk, hůl a dřevěnou nohu nebo né. b) Menšík překvapil svým vymazleným imičem, s tím šátkem ovázaným kolem hlavy ukázal, že hnutí hippies nevzniklo v Americe c) Papeže a Martinovskou bych beze vší srandy označil za nejkrásnější pár české kinematografie. Papeže z jakékoli vzdálenosti, Martinovskou z dálky a střední vzdálenosti. (14.12.2014)

Dosti nezáživná první polovina o studentech, kteří se šrotí indickou literaturu. Druhá půlka, kdy to Boris rozbalí s dvěma přítelkyněmi najednou, je napínavější. Během chvíle oslní všechny - od naivního profesora až po ministerskou kancelář a udělá těžko uvěřitelnou kariéru. Zednářská symbolika: Papež, 52:55 – skrytá ruka. Dobrý Jiří Papež v hlavní roli. Pěkné výkony i ostatních. (09.10.2021)

Na filmovém pásu je uvedena jako autorka námětu Milena Tobolová (absolventka FAMU), scénář napsala s Jiřím Brdečkou. V titulcích nahoře jsou bludy! Odvážně neschématické pojetí lze vysvětlit krátkým obdobím uvolnění po roce 1956. Studentské prostředí, navíc autenticky působící - kolej, mensa, život studentů apod. - je v českém filmu skutečně ojedinělé. (27.09.2018)

Za ten nedokončený závěr body dolů a to hodně. Toto nesnáším jako nic jiného. Takže hodnocení dostanou herci a pan scénárista ať táhne do kopru. Jinak se na to dívat dá, pokud se chcete dívat na jednoho vychcánka. Opravdu škoda toho konce, kdy se divák těší na „rozhřešení“ a ono nic. Možná jsem neměl dávat ani to málo co dávám, ale to by si herci nezasloužili. (28.07.2016)

Snadný život hrdina vyprávění stvořený v roce 1957 Jiřím Brdečkou a Milošem Makovcem podle námětu Mileny Kelimek Tobolové nemá. Výstižnější by bylo, že má ve srovnání s ostatními postavami příběhu Snadnější život. Dosahuje lepších výsledků s menší námahou. Jenže vypravěči zjevně chtějí, aby to diváci vnímali negativně, tak mu navrch přidají dvě dámské známosti současně. To by bylo, aby takového chlípníka sledující neodsoudili se vším všudy. Takže tak, černobílá povrchní moralita. https://www.macguffin.cz/ (05.09.2020)