Režie:
Tarik SalehHudba:
Krister LinderHrají:
Vincent Gallo, Juliette Lewis, Udo Kier, Stellan Skarsgård, Alexander Skarsgård, Sofia Helin, Fares Fares, David Lenneman, Michael Mansson, Åke Lundqvist (více)Obsahy(2)
Co kdyby se všechna metra světových metropolí propojila v jeden světový obří dopravní
systém?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se svět potýká s nedostatkem ropy a všechna
městská metra v Evropě byla propojena v obří podzemní dopravní systém. Ve Stockholmu žijící
Roger má však zvláštní starost. Kdykoli sestoupí pod zem, pohodlné cestování mu znepříjemňuje
neznámý hlas v hlavě. Obrací se proto k tajemné Nině, aby mu pomohla utéci ze znepokojujícího
prostředí spletitých tras metra. Čím se však dostávají dál, tím hlouběji je Roger zaplétán do
neznámého spiknutí.
(oficiální text distributora)
Recenze (89)
Neuvěřitelně silný film, který vyniká brilantní atmosférou a kde vizuální stylizace (sama o sobě se nejednoznačně pohybující mezi dojmy flashové animace, hraného filmu a loutek a navrch obohacená o pokřivené proporce na reálném základě s důrazem na veliké hlavy a oči) skvěle koresponduje s depresí, paranoiou a nejednoznačností dění samotného. A hloupý scénář? Nemyslím si... Jen soustředěný na poněkud nitěrnější stavy hlavního hrdiny, než na globální problém jako takový. Některé momenty jsou každopádně brilantní a skoro animovaná erotika zde dostává velmi zajímavý rozměr... P.S.: Bůh žehnej Febiofestu, ještě nedávno by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl Metropii vidět na velkém plátně... ()
Metropia nesmírně překvapila, a aktuální hodnocení za mě zcela neodpovídá skutečnosti, protože snímek je naprosto originálním počinem. Při absolutní tmě a pár pivek ve mně jsem se rozhodl, že si tento animovaný film pustím, a vůbec jsem nelitoval. Ta originální kontroverzní animace, ty nesmírně působivé naturalistické obrazy, skvělý anglický dabing, postapokalyptické vize, strach a temnota, černobílé pojetí existence, to vše jsou kladné faktory, díky kterým jsem se rozhodl udělit takové hodnocení. Typické existenciálně a naturalisticky laděné postavy působí dojmem, že o nich nevíte vůbec nic a přitom všechno. Genius loci má přitom hodně mysteriózní atmosféru, která v té tmě místy vyráží dech. Příběh a rozuzlení je sice děsně easy, ale čert to vem. To ostatní kolem je nesmírně funkční, pobuřující, alegorické, ale přitom reálné, drsné a pravdivé. Metropia byla tedy pro mě příjemným překvapením, nezklamala ani v nejmenším. Určitě uvažuji nad druhou projekcí časem, takovou atmošku nelze jen tak napodobit. Přesně takové bloudění nocí jsem si představoval v hlavě při čtení Procesu od Franze Kafky, kdy protagonista Josef K. má s Rogerem společného více než se může zdát. Takových filmů je třeba natočit více, a je škoda, že tento tak nějak zapadnul a není moc známý, protože jeho poselství je dodnes aktuální v mnoha sférách. 8/10. ()
Metropie je ambiciózní kousek, který chtěl k výrobě celovečerního animovaného filmu využít experimentální techniky a originální vizuál. Což o to, obojí je naplněno a vytváří dohromady svět nepříjemné dystopie, která připomíná známý sci-fi román Obchodníci s vesmírem od Fredericka Pohla mapující svět ovládaný bezohlednými obřími korporacemi, manipulačními technikami a všudypřítomnou reklamou. Potíž je ale v tom, že opravdu vážně pokulhává to, co dělá animovaný film tím, čím je. Tedy sama animace. Přitom divák si v posledních 15 letech zvykl na opravdu dynamický vývoj animačních technik a díky rodinným celovečerákům i fenoménům, jako je rodina Simpsonových, ji považuje prostě za samozřejmou. Možná to byl i záměr, ale v tom případě naprosto mylný a spíš se jedná o neumětelství. Je to pomalé, s nepříliš propracovaným světem i postavami. Tři hvězdičky nakonec dávám za určitou výlučnost a originalitu, protože velkou konkurenci tahle produkce neměla ani v minulosti a nemá ji ani dnes. Celkový dojem: 50 %. ()
šampón umožňuje ovládání lidí a v televizích sou kamery, to je jediná myšlenka celého filmu. Aby zaplácli 80 minut, tak nás povodí po temných prostorách (především metra). Od poloviny už sem to nemohl vydržet, ale síla vůle byla mocnější. Každopádně sem hodně přemýšlel nad rozdíly mezi 1* a 2*.. K tomu všemu se přidá nechutně obludný obraz, lidi mají jednoduše nepřirozeně velké hlavy, mě se to hodně hodně nelíbilo a určitě je to jeden z důvodů, proč nakonec tu 1* dám... ()
Dobrý nápad, prepracovaná desivá atmosféra a zaujímavý príbeh, ktorý však položil veľa otázok a odpovedal dosť málo. Ponurosť sa mi potom z animovaných filmov stotožňovala najviac asi so snímkou Mary a Max, ostatne tak ako nevhodné narážky v obsahu, ktoré z oboch filmov robia tvorbu nevhodnú deťom, hoci Mary a Max je o dosť prijateľnejšie, veselšie. Celkovo dej sa mi ale páčil a nevadila by mi ani verzia obyčajného života Rogera a jeho problematiky rednutia vlasov a straty sexuálnej náruživosti. V tak neprívetivej verzii bytia by som sa čoby obyčajný divák naozaj vyžil. To najlepšie na snímke je naozaj atmosféra pochmúrneho mesta a tiež vás snímka núti pozerať do konca, lebo ani po hodine neviete, o čo tam ide. Jeden z najlepších snímkov poslednej doby, čo som pozeral. ()
Galerie (9)
Photo © Tribeca Films

Zajímavosti (7)
- Jako modely pro film posloužili obyčejní lidé. Například pro hlavního hrdinu Rogera byla použita podoba šéfkuchaře restaurace, kterou navštěvovali pracovníci Atmo, podoba Niny zas byla "nalezena" v obchodě s kosmetikou. (Aelita)
- Hyperrealistický styl, charakterizovaný i často citovanými slovy „jako kdyby Kafka namaloval Poslední večeři kulometem“, je výsledkem propracované techniky kombinující fotomontáž a animaci. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Salehova dystopická vize Evropy, v níž jsou jedinci kontrolováni systémem, odráží stopy orwellovských a kafkovských děl. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama