Plamen a Citron

Vyčítat filmu podle skutečnosti pointu by asi nebylo příliš adekvátní, ale co mi zbývá. Film se místy celkem dost vleče, ale závěr je sešlapán na minimum, což ho dělá nejen nepřehledným, ale hlavně kvůli tomu postrádá patřičné napětí. Mít v rukou takhle zajímavý scénář, k dispozici skvělého Lindhardta a Stengadovou a spáchat takhle emocionálně plochý film, tomu už se dá říci nejen neschopnost, ale i zlovůle. Škoda. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (24.04.2015)

Oproti nedávno viděnému norskému filmu Max Manus přistupuje Plamen a Citron k tématice odboje dost odlišně. Cílem odboje tu totiž nejsou v první řadě okupanti, ale vlastní lidé, skuteční či údajní kolaboranti. Film je spíše psychodrama než klasický odbojářský film, řeší se tu svědomí, oprávněnost akcí, odpovědnost za protiopatření nepřítele a tak dále. Záměr potud výborný. Bohužel se film nevyhnul určité zmatečnosti, kdy jsem měl občas trochu problém se v těch plánech a protiplánech orientovat, stejně tak jako v cílech některých operací. Opět tu navíc práce Němců a Gestapa vyznívá trochu naivně, když např. hrdinové z léček a pastí unikají podezřele snadno (nezapomeňme ostatně, že je to jen "na motivy" skutečných událostí, ne rekonstrukce). Navíc je film i trochu zdlouhavý. Ve výsledku mírný nadprůměr. (06.11.2011)

Film s podtitulem: "Buď se z toho dokážeš vykecat, nebo tě zastřelím." Nic jiného se totiž po dobré dvě hodiny neděje. Flammen vždy k někomu vletí do bytu, přiloží mu pistoli k hlavě a s ohledem na to, jak dobře se s dotyčným zná nebo jak zajímavou konverzaci s ním v posledních deseti minutách vedl, mu buď tu kulku hlavou prožene, nebo uteče zpátky do auta a nechá se svým parťákem odvést z místa (ne)činu. Což je, přiznejme si to upřímně, zábavné asi tak do třetí přepadové akce. Chápu, že se Ole Christian Madsen snažil poukázat na to, jak komplikovaná je válka, jak snadné je splést se a jak jednoduché je zabít nevinného, ale já už asi těchhle druhoválečných filmů o lokálních odbojářích, kteří za svůj boj proti nacismu často zaplatili svými životy, viděla až moc na to, abych z Flammen & Citronen byla nadšená jen proto, že se jedná o řemeslně povedený film s dobrými hereckými výkony. To si radši z dánské produkce pustím nějaké to dogmatické, syrové drama. Nedůležitá poznámka: Zdá se mi to, nebo Mads Mikkelsen točí v poslední době pořád v České republice? Královská aféra (2012), Plamen a Citron (2008), Casino Royale (2006), Setkání v Praze (2006)... (17.07.2012)

Dánský odboj za II.SV je pro mě neznámou a tudíž byl tento film z mého hlediska poněkud netradiční, co se prostředí týče. A netradiční byla i zápletka, kdy se protinacistické popravčí komando dostane na vlnu nejistoty a neví, na čí rozkazy koná a kdo jsou vlastně lidé, kteří jsou jimi odpravováni. Solidní výkony Mikkelsena a Lindhardta. Jen je škoda, že se to občas až příliš táhne. 75% (09.07.2009)

Ambiciózní snímek, který se však kvůli špatně propracovanému scénáři a nenápadité režii honí s jazykem na vestě, aby toho řekl a ukázal co nejvíc. Tato taktika mu ale moc neprospěla. Kolem postav zejí prázdné bubliny, obzvlášť té Lindhardtovy, který mě tady celkově nepřesvědčil. Mikkelsen dostal o dost míň prostoru, ale hraje mnohem líp. Navíc celá zápletka je upozaděná před spoustou dialogů, do kterých je často prostříhaný začátek následující scény. Tento způsob montáže s sebou rozhodně nenese příliš napětí, divák je stále o něco napřed a děj tudíž ani negraduje - silnější sekvence přijde až na úplném konci filmu. Nedostatků tedy celá řada, ale z nějakého důvodu to prostě pořád vidím na čtyři hvězdy :-) (26.05.2009)