Evilenko

Ťažko sa píše o filme, ktorý má svoje nesporné klady i zjavné diery, ktorý je temný až šokujúci a predsa tak akosi povrchný a cudný, inými slovami, je schizofrenický ako jeho protagonista. Človek, ktorý toho o masovom vrahovi a kanibalovi menom Čikatilo doteraz veľa nevedel, nebude príliš múdrejší ani po Griecovom filme. Nedozvieme sa nič o motiváciách vraždiaceho monštra, tvorcovia /resp. autor knižnej predlohy/ vypustili veľa dôležitých momentov /zatajili nám napr. existenciu Čikatilovovho alias Evilenkovho tajného baráku, kde prevádzal väčšinu zverstiev/ a kríza vrahovej identity a z nej vyplývajúce konanie je prezentované takmer ako dôsledok traumy z rozkladu komunizmu, ktorému bol síce ozajstný Čikatilo naozaj verný /KGB/, ale démonov z duše mu predsa len vypustilo čosi iné, podstatnejšie. Členovia fan klubu GORE nech si radšej x-tý krát pošmakujú na starých "fulciovkách", milovníci thrillerov a krimi sa budú chvíľkami ošívať nudou, náročnejšieho diváka možno poteší chvíľkami prehrávajúci, chvíľami presvedčivý Malcolm McDowell a Badalamentiho temné /ako vždy minimalistické a geniálne/ tóny. Napriek krajne morbídnej téme skrátka vznikol konvenčne nakrútený, politicky "korektný" film so zriedkavými silnými zábleskami. Rád by som prihodil štvrtú hviezdičku, ale nedá sa. Tak, ako Evilenko potreboval k sexuálnemu vzrušeniu krv, tak by tomuto filmíku pomohla k vyššiemu hodnoteniu väčšia plnokrvnosť. A ako starý úchyl dodávam: aj viac tej krvi... (24.04.2007)

Miestami inšpirované Čikatilom, miestami idúce fiktívne. Spriaznený Občan X ma bavil viac. Evilenko zlyháva ako triler o fiktívnom psychopatovi, aj ako dokumentárne ladená rekonštrukcia desivých skutočných udalostí. Čo zostalo? Okrem relatívne zaujímavej „typicky ruskej“ výpravy (autá, autobusy, domy, ulice, výklady obchodov a IGELITKY) čudák Malcolm McDowell. Film trvá takmer dve hodiny. V scénach vraždenia nejde na doraz a nie je kontroverzný ani škandalózny a scény pátrania po ňom sú enormne nudné. Našťastie film obsahuje množstvo bizarných nápadov a scén, pri ktorých som zúfalo otváral ústa dúfajúc, že mi do nich vletí osa, poštípe ma, napuchne mi zvnútra hrdlo, nedokážem dýchať a budem od pozerania tohto „veľdiela“ oslobodený bolestivou a dlhou smrťou. Bohužiaľ sa nič také nestalo a tak som musel pretrpieť nielen Evilenkovu hypnózu a nápad jeho vraždenie hodiť na komunizmus (?!), ale aj neuveriteľné finále. V ňom figurujú dvaja nahí škaredí chlapi vo vypočúvacej ruskej miestnosti. V scéne nechýba stoporený penis a moment, v ktorej dospelý vyšetrovateľ plače ako 8-ročný chlapec. Hardcore! (29.01.2017)

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. To by mohlo platit pro celý tenhle film. Ten je po řemeslné stránce obstojně udělaný, McDowell hraje dobře a hudbu dělal Angelo Badalamenti. Tak kde je problém? Problém je v tom, že scenárista a režisér David Grieco je idiot, který si myslí, že je třeba Chikatilův příběh ještě něčím vyšperkovat. Grieco zcela bez uzardění lže a vůbec mu to nevadí. Spolupráce s KGB? Hypnotické schopnosti? Ale no tak. Nikdo nemůže být takový idiot, za jakého ho pan scenárista má. Tenhle film uvádí diváka v omyl, a to jen proto, že je pan tvůrce za 1) Debil bez pokory, co si myslí, že umí napsat lepší příběh než sám Chikatilo. Za 2) Velký umělec, který používá vše jako neohrabanou metaforu. Osobně nevím co je horší. Kdo chce vidět, dobrý film, kde se bude Andrei Chikatilo vyskytovat, doporučuji Občana X. Tam tvůrci věděli, co vlastně dělají. (17.01.2010)

Trochu mě zaráží, že hodně lidí, čekajíce věrnou rekonstrukci příběhu rostovského Jacka rozparovače, zklamaně odbývá tento film jako nevěrohodný, překrucující skutečnost. Jistě na tom má svůj podíl i ten bombastický distribuční text. Fakt je ten, že tento film je Čikatilovým případem pouze inspirován k načrtnutí příběhu s poněkud větším přesahem, než je "pouhý" popis patrání po jedné zrůdě, následném vyšetřování, souzení a odsouzení... Vždyť tomu, kdo o případu Čikatilo aspoň něco málo ví, je jasné, že "takto" to rozhodě nebylo, a kdo o tom neví nic, nemůže si vytvářet nějaké zkreslené znalosti už jen proto, že hlavní hrdina se jmenuje (symbolicky) Evilenko.... Tento film není konkurencí Občanu X a jen těžko se s ním dá srovnávat. Sám David Grieco naznačuje, že rozhodně nejde o příběh konkrétního člověka (viz zde). Režisér měl o případu velmi podrobné informace z první ruky a nelze ho proto ani obviňovat z neznalosti. Spíše se snažil vylíčit kontext doby, napětí mezi starými konzervativními komunisty stalinského typu (Evilenko) a mladou gorbačovskou krví (Lesiev) a konečně hlavně všudypřítomné a více či méně skryté šílenství ztělesněné v jádru sadistickou a kanibalskou zrůdou. Film má nespornou atmosféru, je přesvědčivý, odsýpá... Hodně tomu napomáhá vynikající výkon Malcolma McDowella, který už hodně dlouho hledal opravdu dobrou roli (kdeže jsou sedmdesátá léta..?) - zde ji našel a vypořádal se s ní skvěle. Scénář to sice trochu přehnal se zdůrazňováním té hypnózy, ale nešť... Zato je tam celá řada podivuhodných scén, které berou dech - třeba ta, kdy se setká Evilenko s jedním vojínem, maje přitom papulku ušmudlanou od krve.... :) Slušná podívaná. (03.05.2009)

Každý člověk, obeznámen s případem, osobností i činy jednoho z nejsadističtějších sériových vrahů historie, Andreje Romanoviče Čikatila, by mohl být přinejmenším překvapen, jakým způsobem je v tomto filmu prezentován. Malcolm McDowell je výborný, ale něco mi na jeho vystupování vadilo. Nejspíš to bylo scénářem a celkovým přístupem tvůrců k jeho osobě. Prostoru, který je věnován jeho činům je zde docela hodně, ale neustále mi můj dojem kazilo, že se do všeho snažili nacpat komunismus a všechny ty kecy o něm. Ústřední postava lékaře udělala z Chikatila schizofrenika, který dle něj páchá své činy kvůli režimu. Udělali z něj člena KGB a člověka, který dokáže své oběti hypnotizovat. Také některé scény mi přišly nevěrohodné a nelogické. Kdyby u Evilenka trochu zmenšili ten velký prostor, který věnovali politice a komunistickým kecům, mohlo se jednat o výborný film. Takto pro mě trochu zklamání. Králem na svém "poli" je zde Angelo Badalamenti se svou úchvatnou hudbou, kterou mě ohromil již v Mullholland Drive. (12.06.2013)