Broučci

I v dětství jsem měl z večerníčku nehezký pocit, zkusil jsem na YouTube jeden díl a pocit trvá... Autor Broučků, Jan Karafiát byl náboženský velmi aktivní člověk, podle toho vypadá i knižní předloha která je plná náboženské ideologie. Ale protože se psal rok 1965, museli tvůrci vše náboženské z připravovaného scénáře odstranit. (09.10.2018)

Říkala jsem si zda sním, či bdím, když jsem v televizním programu zaznamenala znovuuvedení tohoto seriálu. Je to jednoduché, laskavé vyprávění, skvěle namluvené, ale černobílé a tak pro někoho trošku pochmurné. Seriál patří do své doby a určitě jeho uvedení ocení ti, kdo na těchto půvabných loutkových postavičkách a jejich příbězích vyrůstali. Tak mi napadá, že jsem už dlouhou řadu let neviděla v noci svítit žádnou světlušku. Myslím, že časem svatojánští broučci zmizí z přírody docela a zbudou jen ti televizní. Ještě že je máme. (13.02.2015)

Hudba: Jiří Srnka. Staří klasičtí Karafiátovi tehdy ještě černobílý Broučci byli stejně nejlepší. A já se ptám proč je nedávají častěji, třeba na úkor těch od paní Pospíšilové..? Vždyť je a to nejen má generace už pomalu ani nezná, a mylně si myslí že žádní jiní nebyli před těmi z roku 1995 natočeny. Viděl jsem snad jen jeden díl z nějakého cyklu a to je přeci jenom žalostně málo. Naposledy v ČT v roce 1993 (předtím v roce 1989), co se mi podařilo zjistit, a to je si myslím přeci jenom už hodně moc dávno. Prosím opakovat, už jen kvůli těm zvučným hereckým jménům by to stálo za to. (16.04.2007)

"Tak co to tady máme v tom testu: Vyjmenovat členy legendární skupiny Beatles." "Aáááááááá...(mávám ledabyle rukou) to je jednoduchý...to byl...ten...no...takový...zpíval to..no ten přece...takový to..."Jestrdej" zpívali...ne..nevzpomenu si.....na jazyku jsem to měl...ufff...to je situace....sto těžkých otázek vyplním (s nekontrolovatelně přeskakujícím hlasem si začínám zoufat) a kiksne to v podstatě na takové triviální otázce..." (projíždím si zklamaně obličej a rozhlížím se, jestli by mně někdo okolo neporadil). Nikdo se k tomu nemá, a tak se urputně ještě jednou zamyslím: "Noooo, to byl takovej...BROUK...co si válí kuličku z trusu a má kolem sebe skupinku malých broučků." "A je to!!! "Já věděl, že to zvládnu!!!" (vítězoslavně řvu na celé kolo). Náhle můj zrak spočine na váze, kde je uschlá květina. S hrůzou v očích jsem zjistil, že je to zvadlý Karafiát, kterému jsem ještě ráno dal přezdívku Jan. Nechápu, jak se to mohlo stát, ale květina to má za sebou. Je to kruté, ale ne zase tolik, jako když všichni broučci pomrzli.To mně neměl dělat. A příště budu zpívat "Rozvíjej se poupátko" a třeba ta květina obživne a s ní i celá kolonie mrtvých broučků. Budou zase živí a zdraví a s nimi i Aninka. 60% (20.01.2014)

Tohle staré původní zpracování mi přišlo vždycky divné, neklidné. Za prvé jsem jej viděla až po zpracování z 95' a za druhé je to trochu děsivé (loutky malých brouk, čenobíle, brr). V tomto ohledu jsem rozmazlená určitými standardy, do kterých se člověk narodil a s kterými vyrůstal (a se kterými nakonec stárne, ale to už je člověk tolerantnější). (16.08.2013)