• fragre
    *****

    Především má ten film nádherný obraz. Krásná krajina a černobílá kamera vyvolávají silný pocit čistoty. Do toho je vložen křehký příběh pouti raněného partyzána (skvělý Ivan Mistrík) a mlčenlivého děvčete nebezpečným územím. Film je tak působivý, že mu našinec odpustí těch několik dobových ideologických klišé, kterých konec konců není moc. Film o pomíjivosti a o tom, že to co je důležité je nevyslovitelné..(17.9.2011)

  • radektejkal
    ***

    Zuzka, dcera partyzánského "pluku" bojově ovsvojená Ivanem Mistríkem, je pro mě po "Velké samotě" (i "Škole otců") mírným krokem zpět. Nejspíš mi zde chybí "pochyby". Lyrika se v tomto veskrze epickém příběhu dostává na povrch spíš ve formě výbuchů islandské sopky než by s ním byla niterně spojena. Režie nicméně pět mistrovská, i když se zde neřeší žádné sociální otázky, omen nomen, Hegel Helge.(4.1.2019)

  • mchnk
    *****

    Ladislav Helge režijním způsobem předbíhá svou dobu a v doprovodu výborné kamery a naprosto skvostného prostředí, nám nabízí prvotřídní válečné drámo, které nepostrádá ani prvky lehkého romantismu. Romantismu založeném na čistém a upřímném přátelství, které spojuje společná mizérie dvou "uprchlíků" Drama, akce, lehké odlehčení, drama a opět akce. Vývoj děje je brilantní, i když silný závěr mohl být ještě silnější, určitě bych se toho nebál. Helge se tímto bez diskuze přibližuje například Kachyňově Republice Skutečně povinnost pro všechny milovníky a znalce (nejen) válečné, československé kinematografie.(23.4.2013)

  • conejo
    ****

    Od filmu o slovenských partyzánech z roku 1944 by člověk čekal převahu dějové složky. Lyricky vyprávěný příběh „Bílých oblak“ však stojí na přátelském vztahu opuštěné malé dívenky (s ohromně fotogenickým obličejem) a partyzána, který byl raněn a musí se skrývat. Jejich společné putování je základní osou filmu. Jednoduše (nebo možná složitě) řečeno je v „Bílých oblacích“ ideálně souměrně rozložená a propojená poetika filmového obrazu v záběrech zasněžené krajiny a kontrastu černobílého obrazu s „lidským příběhem“ a „malou“ filozofickou úvahou zanášející film „někam dál“. Film mi připomněl Kachyňovu Krávu a Smrt si říká Engelchen Kadára s Klosem.(11.11.2008)

  • MickeyStuma
    ****

    Tragický osud třináctileté dívky v období 2. světové války po potlačení SNP. Ztratila domov a je pronásledována nacisty. Sice ji chrání partyzáni, ale po střetnutí s nepřítelem ji zůstane oporou jenom jeden. A jejich strastiplnou cestu za spolubojovníky sleduje tento příběh plný krutosti, beznaděje, ale i síly přežít a dosáhnout svého cíle. Nádherné scenérie hor a vůbec určitých scén dodávají na impozantnosti. Dramatizace sice více připomíná divadelní hru, ale i určitá poetika dodává příběhu určitou sílu ve své tragédii. Zajímavostí je, že snímek natočil Barrandov. Na to, že se děj odehrává v Tatrách, není od věci, že také tu hrají slovenští herci. Otázkou zůstává, proč to nenatočila Koliba. Tak či tak, snímek chytí za srdce a to bylo jistojistě cílem tvůrců.(15.9.2017)

  • - Ladislav Helge chtěl původně do hlavní role obsadit Júlia Pántika, před začátkem natáčení ho ovšem vyměnil za mladšího Ivana Mistríka. Mlaději vypadajícího herce obsadil kvůli větší autentičnosti rozvíjejícího se vztahu mladého děvčete a partyzána. (mchnk)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace