The Gay Divorcee
Režie:
Mark SandrichKamera:
David AbelHudba:
Max SteinerHrají:
Fred Astaire, Ginger Rogers, Alice Brady, Edward Everett Horton, Erik Rhodes, Eric Blore, William Austin, Betty Grable, Leslie Goodwins, Paul Porcasi (více)Obsahy(1)
Fred Astaire si ve filmu režiséra Marka Sandricha zahrál tanečníka Guye Holdena který se náhodou zaplete do velmi pikantní rozvodové záležitosti. Půvabná blondýnka Mimi Glossopová cítí, že její manželství se příliš nevydařilo. Vlasně si nemá z manželem co říci, a tak zatouží po svobodě. Požádá svou zkušenější tetu Hortense, aby jí pomohla vymyslet plán. Tím plánem je najatý profesionální "svůdce" k nevěře, který by měl manžela přesvědčit o nutnosti rozvodu. Z toho se ovšem vyklube italský "macho" a vychloubačný nekňuba. Na scéně se ovšem ocitá další muž jménem Guy Holden, který si ochotně zahraje na svůdce počestné vdané ženy. Pochopitelně nezůstane jen u hry. Ve filmu se opět objevuje slavná dvojice Fred Astaire a Ginger Rogersová, kteří zde předvedou svá nejslavnější pěvecká i taneční čísla. Snímek získal v roce 1935 Oscara za píseň "The Continental", nominován byl ještě v dalších čtyřech kategoriích. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Oscar 1 : Píseň - "The Continental" + 4 nominace: Nejlepší film, Výprava, Hudba, Zvuk ()
║Rozpočet $520,000║ ()
Schéma filmu s príjemne rafinovaným scenárom, malým pomerom naivných piesní a čarovných (akčne) stepových tanečných čísel Freda Astairea, vydržala filmu len prvú hodinku. Počas nej som sa celkom dobre zabával, dokonca som mávol rukou aj nad pomerne hlúpučkou zápletkou a miestami labilným dejom. Fred Astaire ale bodoval a film vzal kompletne na ramená len on sám. V závere to už ale nevydržal. Na pomoc mu prišiel smilník Rodolfo Tonetti v podaní excelentného Erika Rhodesa, ktorý do snímku priniesol za tých pár minút pekelný závan skvelého humorného korenia, ktoré film tak nesmierne postrácal. Jeho slovné taliansko-anglické prešmyčky boli dokonalé. Rodolfo však nebol ten, kto tak znehodnotil dobrý dojem z filmu. Finálna polhodinka totiž so sebou priniesla hlavne (pre mňa veľmi ťažko pozerateľné) minúty otravných klasických tanečných variácií a zbytočne dlhých melódií a piesní. Navyše v dnešnej dobre, preplnenej rôznymi tanečnými súťažami typu 'Tanečná horúčka', či 'Let's Dance', si už na podobné čísla jednoducho nepotrpím. Celkový dojem je ale fajn, záverečné rozuzlenie poteší najviac. 70%. ()
Lovely 8/10 ()
Atmosféra, skvělé písničky, sympatičtí herci, úsměvné scény, to jsou důvody, proč hodnotím 4*. Je pravda, že snímek se poměrně dlouho rozjíždí, ovšem poté jsem se již nenudil a dokonale jsem se bavil. ()
"Chance is the fool's name for fate." ()
Roztomile naivní komedie, ve které se vše děje hlavně proto, aby postavy začaly zpívat a tančit. ()
TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Efekty 8/10/// +zábavný Fred Astaire, půvabná Ginger Rogers, příjemný scénář, chatlavá hudba -no jo, je to černobílé/// Druhé setkání je ještě lepší než to první. Hlavní dvojici to spolu lépe ladí, děj je velice zábaný a hudba až návyková. Prostě bez nadsázky, bez přihmuřování očí a bez jakéhokoliv nadbýhání, tohle mě prostě bavilo./// Celkem 84%/// ()
Výborně vystavěný scénář se spoustou šťavnatých replik je ideálním půdorysem pro romantickou komedii. Je to naprostá klasika se záměnami i nedorozuměními, ale naprosto to stačí. Taneční čísla nejsou špatná (to na Porterovu píseň Night and Day se dokonce líbilo i mně, a já tanec většinou moc nemusím), jediný problém přišel v závěru, kde je velké taneční číslo, kterého se alespoň na deset minut ústřední pár vůbec neúčastní. To bych s klidem vystřihnul, jenom to filmu ubírá tempo. ()
Pro mě několik libých skladeb, patřících k tomu desetiletí. A idylický příběh a nezvyklým názvem na tu dobu puritánské USA, tak silně nábožensky založené a přece tak rasově nesnášenlivé... V popředí rodina, jako největší hodnota, což se dělo u USA filmů ještě v padesátých letech, před nástupem kritiky společnosti, a individualismu. ()
Skvělá taneční čísla,krásné písničky,sympaťák Fred,krásná Ginger.Ještě to sice není úplně dotaženo k dokonalosti jako v Pánech s cylindrem,ale i tak nádhera! Kdo má plné zuby dnešní tvorby,neexistuje pro něj lepší odpočinek,než staré filmy s Fredem a Ginger. 80 % ()
Moje první filmové setkání s dvojicí, která si mě naprosto získala. Elegantní Fred Astaire je prostě okouzlující a s krásnou Ginger byli perfektní. Příjemná humorná zápletka, krásné písně Night and Day nebo The Continental a hlavně nádherný tanec, na který se u Freda a Ginger vždycky těším. Celé se mi to hrozně líbilo a příští nědeli už jsem se těšila na jejich další film. Dnes se považuju za jejich velkého fanouška a mám ráda i filmy, které natočili po té, co se profesionálně rozešli, od Freda jsem viděla skoro všechny:) Krásné muzikály! ()
Celkom priemerná romantická komédia s občas dlhými a nudnými tanečnými číslami (15 minútový Continental). Shall We Dance bolo zábavnejšie, malo zaujímavejší scenár a aj to lepšie iskrilo medzi Fredom a Ginger. ()
Vtipný muzikál s dějem tak na půl hodiny, ale natažený o taneční a pěvecká čísla. Nicméně jsem se skvěle bavil. Astaire s Rogersovou jsou super. ()
Dosti humorné, taneční čísla výborná, dvojice Rogers Astaire kouzelná, no co více dodat. 90% ()
Bylo to jako doušek čistého vzduchu, když člověk vyjede ze smogu do lesa na horách. Sice naivní, ale strašně osvěžující. A píseň Night and day mám moc ráda. ()
Výborný a vtipný muzikál s pěknou hudbou a s perfektní dvojicí Astaire - Rogersová. Nejvtipnější postavou byl Ital Rodolfo "scusi" Tonetti. Hudební čísla mají nádhernou choreografii a Astaire stepuje a tančí naprosto úžasně. ()
Zápletka je sice příjemná, ale tanečních čísel je na můj vkus ne sice příliš, ale jsou velmi dlouhá a dobrá polovina jich nemá zrovna šťávu. Humoru je naštěstí celkem dost, Edward Horton mě hodně bavil, stejně tak italský milovník Erik Rhodes. Ale k tempu filmu mám prostě výhrady, šlo to určitě udělat svižněji. ()
Skripla sukne roztomile Gibger Rogers byla to jedine co me pobavilo... Nejsem na muzikaly. ()
Nejspíš nejlepší film s Fredem a Ginger. Ne že by tato klasická screwball komedie oplývala nějak originálním dějem, ale podává ho vtipně, inteligentně, s nadhledem a pěknou hudbou. Fred Astaire a Ginger Rogers se k sobě báječně hodí a ještě lépe tančí (z pohledu laika). Úsměvné byly momenty, kdy se rozhovor zavedl na sex, přičemž konzervativní 30. léta nedovolila nic víc, než náznaky a odbočky. ()