Kruhy

Opravdu nevím, co by to muselo být za hybnou sílu, která by překonala nebo byť jen dorovnala kvality prvního dílu Kruhu. Ačkoli jsem hororový staromilec, Kruh pro mě znamená novodobý hororový vrchol, ve kterém je prostě všechno a ještě mnohem víc - atmoféra, složitý a důmyslně vystavěný příběh, napětí, emoce, vizuál, kamera, produkce, soundtrack. Ten film má všechno to, co často dokupy nedá ani 5 různých snímků, proto bude navždy nejen pro mě určitou hororovou modlou a důkazem, že v relativně nedávné historii se podařilo natočit něco mimořádného. V návaznosti na tyhle fakta je jasné, že každý další díl musí být odvar, i když by to z principu nemusel být špatný film. Kruhy jsou pokračováním osudu Samary Morganové, který tímhle dílem dostává nadstavbu v pokračující i započínající línii příběhu a jako hledač souvislostí jsem si celkem lebedil, jak dostávám odpovědi na otázky, které nebyly v předchozích dílech zodpovězeny. Možná až moc polopatě, že si řeknete, jestli příběh neztrácí na své mysteriózní atmosféře. Tak či onak, film přináší spoustu nových podnětů do příběhu, který by šel klidně uzavřít už po prvním díle, takže ho tvůrci bezhlavě nerecyklují až do morku, ale naopak se snaží přijít s něčím svým. Leonard Hofstadter ve vážné roli je pro mě milým překvapením, jeho hraní uvěřitelné, dramatické a jeho původní hlas zatraceně temný! Rozhdoně nebudu spoilovat, takže se po filmu sami podívejte a udělejte si názor, jestli si opravdu zaslouží tak mizerné hodnocení a rovnou si položme otázku, jestli těmi filmovými kritiky není právě ta stejná generace hororvých neználků, co bezhlavě hltaj duchařské recykláty ve stylu Conjuring. V podstatě by jste získali odpověď hned na dvě otázky. Za mě lehký nadprůměr a určitě ne zklamání, jak jsem původně očekával... (22.02.2017)

Asi jsem si dělal trochu naděje – a dělal jsem si je zbytečně. „Kruhy“ jsou rozhodně hororovým zklamání. Tady už není moc co budovat, jen to roste a nabobtnává a já osobně doufám, že tohle byl poslední film v americké sérii a už se dál nebude pokračovat, protože tohle už může být jen horší. Takový potenciál k vyděšení diváka a nic z něj nebylo vytěženo. Ale opravdu vůbec nic. (07.02.2017)

Uznávám, že ani jednička mě moc nebrala, ale po tomhle si jí začínám víc a víc vážit. Kruhy se zasekly někde mezi pokračováním a remakem, takže sledujeme prakticky totéž, jen místo výborně zahrané a napsané milující matky dostaneme tupými očky zírající tupou puberťačku a místo neslepého Briana Coxe se odvážíme do poustevny Vincenta D'Onofria (který tam jako jediný něco hraje). Celé se to vleče jako by to mělo přes dvě hodiny, atmosféra nefunguje, úmrtí rozesmívají, děj nám protáčí panenky o 180 stupňů a lekačky uspávají. Navíc jsem se asi omylem dostal na projekci pro slepce, protože cokoli se na plátně dělo, mi vždy nějaká postava popisovala jako bych byl totální idiot. (08.02.2017)

Brácha mně minulej tejden barvitě líčil jeho novej objev. Že se seznámili na plese, že dobře tancuje, že je to kost, že by s náma taky chtěla cestovat, no a že má ráda kino. Tak ji prej do kina vzal. "A na co?" ptám se ho podle mě na zbytečnou otázku, protože očekávám odpověď La La Land. "Nó...na Kruhy." - "Ty vole, bratře, ta už se neozve." říkám mu a odcházím vyprsknout smíchy za roh. Dneska jsme se sešli u našich na obědě a on mi mezi polívkou a druhým jídlem tiše povídá "měls pravdu..." (11.02.2017)

Kruh 1 ani Kruh 2 si už nepamatuji, takže nemohu porovnávat. Dá se říct, že Kruhy byl pro mne nový film. Sympatické herecké obsazení. Trošku mi ve filmu neseděl Johnny Galecki, přece jen jeho postava uťápnutého malého skrčka v Teorii velkého třesku je dost známá a tak mi vadil v roli profesora. Film byl ale dobře natočen a pár lekaček se taky našlo. (22.04.2017)