Žezelotebon

Tekkon Kinkreet je jedno z nejlepších anime. které jsem viděl. Film mě postupně dostal a to i přesto, že ze začátku působil nezáživně a moc mi ze začátku nesedla kresba a animace postav. V tomto anime, je ale úžasný svět, který vás vtáhne a ohromuje každým záběrem, protože co se týče prostředí tak každý záběr je nejen vypiplaný, ale hlavně úchvatný. To však u anime není nic neobvyklého, jenomže Tekkon Kinkreet má zároveň snvělý a napínavý příběh s fantastickým finále, které je opravdu strhující. (23.05.2011)

Dva chlapci, Černý a Bílý, sní o lepším životě, snad někde u moře. Jejich domem je však Volkswagen Brouk (až mi připoměli dvojici bezdomovců z Dodesukaden od Kurosawy) umístěný kdesi uprostřed špinavého Treasure Town. Brzy se dostanou do křížku s mafií... Město - Treasure Town je skutečně úžasnou kulisou. Bizarní multikulti metropole, v níž si podavájí ruce snad všechny architektury světa a ještě jim to zvláštním způsobem ladí. Čtvrť na ostrově ve tvaru oka, které se na vás stále dívá. A spousta špíny, opravdový Ankh-Morpork současnosti. K tomu MindGamovsky pokřivené postavy, navenek i uvnitř. To vše rozhýbané velmi zdařilou animací - plno akce, a to bez toho, aby se film stal čistě akční záležitostí. Díky tomu všemu představuje Tekkon Kinkreet vizuální lahůdku, která ovšem není úplně pro každého. Mimojiné i proto, že příběhové propojení jednotlivých částí filmu není tak silné, jak jsou anime diváci zvyklí běžně vídat. Čisté ****. (16.10.2007)

"Žezelotebon" je uhrančivý film, jenž v sobě bezešvě spojuje ostré protiklady - je současně epickým dobrodružstvím i niternou cestou za nalezení podstaty vlastní duše, melancholickým pojednáním o mizejících zákoutích i agresivní obžalobou zkaženosti velkoměst, rozpustile dětskou fantazií i drásavým dramatem. Vyprávění jako by se odehrávalo na rozhraní mezi černou a bílou ve znaku pro jin a jang, které se současně sváří i harmonicky doplňují. Podobně také vizuální stránka obsáhne strohou kresbu postav i lyricky rozevláté pastelkové črty, které obojí rozanimována do fluidně dynamické podoby před detailními, až hyperrealistickými pozadími. Samotná čtvrť Takaramači, neboli Město pokladů, má podobu popartově surreálního světa, kde se bok po boku vyskytují prvky z různých kultur, náboženství i popkulturních tradic, které se prolínají do nového hravého celku podobně jako slabiky v názvu samotného filmu (původní titul je přesmyčka japonského výrazu pro železobeton). (11.07.2013)

Takové Urbi et Orbi. Jenže po japonsku... (19.10.2008)

Ani nevím, čím začít - co vyzdvihnout jako první: dokonalou animaci a tisíc detailů ukrytých v každém filmovém okénku? Šokující příběh dvou ze společnosti vyčnívajících chlapců? Slovní komplexnost, která si v ničem nezadá s filozofickými sci-fi romány? Anebo perfektní soundtrack, který zdaleka nejlépe šlape v napínavých scénách? Je toho hodně... Kdybych ale měl nejvýše vyzdvihnout jedinou chuťovku, nejpíše by vyhrál ten pocit neustálého přemítání nad dějem, který film přináší. Připadal jsem si jako v kino-automatu, jak mne režisér nutil dávat si postupně střípky skládačky dohromady. Každých pět minut se tu na diváka vyvalí ohromující množství důvtipných dialogů a chytrých (neotravujících) mouder, až se z toho točí hlava. Tekkonkinkreet je zdaleka nejvíce o tom, jak hluboce spolu dokážou být propojeni dva naprosto odlišní lidé. Je to příběh o hledání, porozumění, oběti, lásce, a mezi tím vším se o slovo hlásí i nesmírně nabušené akční spider-manovské scény spolu s nefalšovaným klučičím dobrodružným duchem. A je to smutné - moc. Kdybych měl poukázat na jeden z rysů, jak se pozná skutečně dobrý film, řekl bych: dobrý film je ten, při jehož objevování jsi na začátku nadšený a nedýcháš napětím, uprostřed mírně tápeš, a ke konci se bouřkovými mračny proderou nesmělé sluneční paprsky... a pak je tu konec samotný, který tě posadí po zbytek dne na p*del. (27.06.2010)

Ich ihriskom je mesto. Oni vládnu Treasure Town. Vyvrheli spoločnosti, samotári a odpadlíci systému, deti ulice. Dvaja na prvý pohľad obyčajný chlapci, Čierny a Biely, sa spolu prechádzajú zapadnutými štvrťami a predstavujú si krásnu budúcnosť. V Treasure Town sa snúbi poetika železobetónu a diverzia rôznorodých kultúr s kriminalitou a násilím. Do mesta sa totiž vracia Yakuza, a s ňou aj nový hráč. Čierny a Biely sú ako bratia, ako Ying a Yang - jeden z nich totiž v srdci skrýva temnotu. Temnotu hlbšiu a prenikavejšiu než čokoľvek iné, reálnejšiu ako realita a pritom pripomínajúcu sen. Treasure Town je preplnený zvláštnymi figúrkami, mafiou, odpadlíkmi, políciou a bežnými ľuďmi, ktorí nevnímajú nebezpečie, ktoré číha všade okolo. Film je rozdelený do štyroch kapitol - leto, jeseň, zima a jar. Každá z nich má svoju osobitú vôňu, svoje farby, svoj štýl a svoje veľké udalosti, ktoré posúvajú životy chlapcov do ďalšej etapy. Tekkon Kinkreet postupom času strieda mestskú poetiku s obrazom stretu záujmov mafie s vyvrheľmi, ktorí ovládajú mesto, navrch prihadzuje štipku fantasy, aby neskôr opäť pritvrdil a ponoril sa do psychológie a čírej temnoty, ktorá sa skrýva v srdci každého. Vzácne dielo, ktoré, ak sa mu plne otvoríte a odovzdáte, vám ponúkne mnohé. Treba v ňom však vedieť správne čítať, a nenechať sa odradiť zvláštnou kresbou postáv s "rozťahanou" animáciou (pomalé, dlhé pohyby a podobne). Ja som sa s ňou stotožnil celkom rýchlo, a preto môžem ísť na maximum. Nemám čo vytknúť. 100%. (16.01.2014)

To, že japonské anime vizuálně i příběhově vyráží dech je už skoro samozřejmost ale ne každý projekt se povede. To přesně platí pro "Tekkon kinkreet". Co se týká příběhu, tak ten je na jednu stranu celkem jednoduchý a lineární ale na tu druhou je v něm spousta psychedelických výjevů, že divák občas nemá šanci vědět co, že se na obrazovce zrovna děje. Ani animace nepatří k nejlepším a kdo je zvyklý na vizuální fantazie z Miyzakiho filmů bude velice zklamán. Animace je až překvapivě strohá a nějaké detaily by člověk hledal marně. V čem ale film určitě vyniká je těch pár akčních scén, které se opravdu povedly a dokazují, že tento snímek opravdu není pro děti. Všehovšudy průměrný animák, který potěší hlavně skalní fanoušky japonských anime filmů. (13.05.2009)

Při sledování tohohle snímku jsem se vysloveně nudil a chvílemi jsem měl co dělat abych neusl a ani animace se mi příliš nelíbila. Jak tohle mohlo vzít nějaké ocenění Toki wo kakeru shôjo vážně nechápu. (08.02.2009)

Silný a citlivý příběh v až evropsky vypiplané výtvarné formě s atmosférou snu a surrealismu.... Ale člověk na to musí být naladěný... Za mě, přesně na půl cesty mezi 4 a 5... (14.07.2015)

7/10 Do škaredého světa škaredá animace. Pár scén ze začátku mi nesedlo. Téma dopadu ztráty nejlepšího přítele na volbu životní cesty hlavního hrdiny bylo už lépe zpracováno např. v Berserku nebo Legend of the Galactic Heroes. (18.02.2010)

Určitě zajímavé a neotřelé, tipla bych i nějaké to poselství za tím vším, ale tenhle "lajdácký" styl animace (jako by někdo jen do tenka ořezanou tužkou čmáral, co ho zrovna napadne, pak přihodil - v tomto případě veliké - množství barev a bez velkých cavyků je hotovo), ale tím hlavním, proč to napodruhé vzdávám, je, jak depresivně až děsivě (to ty rozšklebené tváře) to na mě celé působí... (16.06.2017)

Vskutku náročný materiál. Dejom znamenitý, ale náročný. Aj napriek tomu, že vzťah Blacka a Whita obsahoval kopu nejasností, to čo bolo medzi nimi sa zdalo byť viac, než bežným priateľstvom - niečím, čo hocikde nenájdete. Animácia je zrejme vecou vkusu - mne osobne sympatickou nebola, zato však dejovo plynule vyniká. Najviac mi prekážalo to prelínanie medzi fantasy a realitou, akoby tvorca nevedel určiť jednoznačnú hranicu, čoho sú postavy schopné a tým definovať javisko, na ktoré hľadím. Každopádne, pokiaľ nemáte podobné výhrady ako ja, snímku vám vrele odporúčam. (28.02.2014)

Na amerického autora v japonskom anime svete ide určite o zaujímavý film. Pre fajnšmekrov tohto žánru asi sklamanie, no pre nezainteresovaných divákov vcelku vážny až psychologický zážitok. Film rozhodne nejde na efekt prepracovaných detailov či akčných scén, ale hľadá výtvarnú skratku v duševných pochodoch hlavných postáv. Posolstvo "Buď šťastný, buď šťastný" je detský naivné a večné platné...90% (10.03.2013)

Mé naprosto subjektivní dvě hvězdy. (20.11.2014)

Nejuzasnejsi animace, se kterou jsem se v anime setkala. opravdu umelecke dilo a sountrack od plaid jakbysmet. Propojeni postav a pribehu malinko skripalo, ale uzasna surrealnost tohoto filmu mi nedovoli dat jinak nez plny pocet. Dojemny pribeh o bratrstvi a o tom jak je dulezite udrzet rovnovahu mezi dobrem a zlem. A vsichni urcite moc dobre zname pocit temnoty, kdy nam v srdci chybi par sroubku, protoze je ma nekdo jiny... Proste uzasne zpracovane dilko. (21.12.2011)

Klobúk dolu. Michael Arias je isto veľmi posadnutý japonskými anime a pozná ich ako svoje topánky. Režisér vykreslil alternatívne moderné mesto veľmi detailne a farebne – takže som mal stále otvorené oči dokorán. Animácia je taktiež na vysokej úrovni a hudba veľmi dobre zvolená a pasuje k odohrávajúcim sa scénam. Avšak tak ako mám veľakrát problém s podobnými filmami a to hlavne v pochopení deja a postáv, som zažíval i tu. Veľa som sa musel namáhať, aby som sa zorientoval v postavách a dokonca i v deji. Po skončení filmu a zhodnotení videného musím uznať, že príbeh ma až tak moc za srdce nechytil (možno som ho ani dobre nepochopil). No napriek tomu som si užil túto jazdu a isto rád uvítam ešte niečo podobné. (28.02.2013)