Střepy pro Evu

Typický normalizační ani dobrý ani špatný nevýrazný snímek. (30.01.2014)

Film o sklářích, který byl možná inspirací pro vznik seriálu Synové a dcery Jakuba skláře. Opět vynikal Jiří Lábus, který předváděl neuvěřitelné kousky, jen aby mu výčepní nalil půllitr piva. (02.04.2008)

Za me tento prvni a posledni celovecerni film Rudolfa Adlera moc nevysel. Utahany dej, zcela neatraktivni zpracovani i pro divaka v normalizaci. Natoz pro toho dnesniho. Spise hodnotim snimek jako obraz doby, zvolene tema, herecke obsazeni... Film jako takovy nestoji za nic. (29.03.2024)

Nebejt tam Skopal, tak to nešlo dokoukat... A k dovršení všeho zlého, nechali Kořínkovou i Krausovou oblečený... Jediné plus je snad Mertova hudba. (13.04.2011)

Zajímavě obsazený, nicméně poněkud plochý příběh bez zásadnějšího přesahu. Svatopluk Skopal je bohužel dost nevěrohodný a krom ostatního na dvacet opravdu nevypadá. Zádumčivé pojetí je však i přes všechno docela poutavé a k zapamatování může být určitě i myšlenka: "Co je založený na blbosti, funguje..." (28.03.2008)

Poučný film, za prvé jak se dělá sklo, za druhé jak perfektně sbalit holku (málem se vybourat a hrát si na agenta). Nicméně zbytek poněkud (skelná) vata. Master19: Skopal si ale v sedmadvaceti nehrál na dvacet, ale na pětadvacet, což je celkem přijatelné. Sator: Ano, je to škoda. Určitě není žádnou náplastí, že nám svou mužnou hruď ukázal Skopal a ještě jeden jeho kolega. Jinak pobavilo, jak Pehrová-Krausová v jedné scéně říká "Já se tak stydím!" a přitom i při sebeletmějším pohledu na ni je zřejmé, že se ráno nenamáhala s navlékáním jistého důležitého kusu spodního prádla pod svetřík. (24.09.2013)