Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Klasický americký muzikál režiséra Roubena Mamouliana, remake komedie NINOČKA s Gretou Garbo. Hlavní hrdinkou je zapálená sovětská komisařka Ninotchka Yoschenko (Cyd Charisse), která má dopravit zpět do vlasti sovětského komponistu Petera Ilyitche Boroffa (Wim Sonneveld). Úkol se zkomplikuje, když jí zkříží cestu charismatický Steve Canfield (Fred Astaire). (contrastic)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (14)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Ve své době pro milovníky žánru nepochybně i námětem rozkošatá taškařice, ale ani perfektní taneční kreace F.A. a C.Ch. z filmu nestárnoucí klasiku neudělají... Ale musím uznat, že ač nejsem nějaký znalec či vyloženě milovník starých amerických muzikálů, některé choreografické kousky protagonistů mě tedy vskutku fascinovaly. Chápu, že miliony fanoušků jásaly... - - - - - (Poprvé viděno 11.7.2011 na tv NovaCinema /bohužel v takovém bizarním hybridu původního znění v písních a jalového dabingu bez zvuku v dialozích - dokonalá magořina hodna kulturních ignorantů debilní novácké trdlovize.../, hodnocení 69., komentář zde jako osmý - 11.7.2011) ()

MARLENE.DAFT 

všechny recenze uživatele

Ano, je to kýč. Ale který muzikál není? Pro mě je u tohoto typu filmů vždy nejpodstatnější hudba a choreografie. Hudba je v Hedvábných punčochách dle mého názoru bez chybičky. Choreografie působí chvílemi komicky, ale vše mi vynahradily scény s tancem Cyd Charisse. Ta byla vskutku okouzlující. Ještě teď popadám dech z těch úžasných kousků prádla, které omámeně vytahuje ze svých skrýší…a tak jim ten děj prominu. Pro tentokrát. ()

Reklama

betelgeuse 

všechny recenze uživatele

Viz komentář k IN THE GOOD OLD SUMMERTIME: Lubitsch (tentokrát NINOČKA) a muzikál jsou velmi špatná kombinace. SILK STOCKINGS sice mnohem více připomínají muzikál, jenže Mamoulian bohužel nebyl žádný Minnelli. Brát ho jako remake komediální klasiky, dopadl by film ještě hůř, počínaje zmasakrováním nejsilnějších momentů originálu a konče bezostyšným figurkařením (chudák Lorre). Zejména pány ale upozorňuju na subtilně šimravé číslo, ve kterém si tančící Cyd pomalu navléká… hedvábné punčochy! ()

Wiliem 

všechny recenze uživatele

Muzikály nikdy nebyli vystavěné na nějakém světoborném příběhu, přesto už jak píše betelgeuse, vypůjčit si příběh kvůli muzikálu z takovéto nesmrtelné komediální klasiky je doslova ostudné. Tím spíše že komediální stránka se původní Ninočce nemůže naprosto v ničem rovnat. Naštěstí poté co je vysvětleno vše podstatné z děje přejde snímek do poněkud uvolněnějšího, příjemného muzikálového pojetí které je v některých momentech obzvlášť příjemné. První půlka sotva 2*, druhá 4 1/2*. Astairovi bylo v té době 58, smekám co ještě v těch letech dokázal. 65%. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Vlastně mě na filmu bavilo všechno kromě původního námětu Ninočky: Mamoulian je estét (škoda, že nenatočil nějaký klasický balet nebo operu), nikoliv anarchista jako Lubitsch, navíc koncem 50. let v době Chruščova začínal takovýto náhled na SSSR poněkud zastarávat (ostatně Mamoulian odešel z Ruska před 40 lety). Ve výsledku je to takový mišmaš, kde se reaguje na nové (i starší) fenomény americké popkultury - obrazové formáty filmu 50. let, nástup rock´n´rollu (inscenování právě scény, kdy Fred zpívá tento žánr považuji za vrchol filmu), hloupost ženské filmové hvězdy, podivné adaptace klasické literatury i vážné hudby. Ve filmu zní i pořádně nadupaný swing Cola Portera. Mamoulian natočil výraznější filmy (minimálně Píseň písní či Krev a písek), ale přesto film určitý šmrnc stále dodnes má. ()

Galerie (46)

Reklama

Reklama