Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pro studio RKO Astaire a Rogersová v letech 1934-1939 natočili 8 lehkých romantických muzikálových komedií se strhující choreografii Hermese Pana, které umožňovaly, aby se aktéři tancem vzájemně perfektně doplňovali, vybízeli k maximálním výkonům, sváděli a provokovali diváky svým uměním. Právě ve snímcích "Páni v cylindrech" a "Svět valčíků" byla souhra tohoto páru nejdokonalejší. Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriózním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem "Cheek to Cheek". (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (33)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je to fajn snímek a Fred Astaire je neskutečný tanečník, ale stejně zůstává u toho, že je to prostě jenom fajn. Ten příběh je takový blboučký, hezký, ale nijak mě moc nedostal. Hudebně je to stejně dobré jako tanečně... no dobře, tanečně je to ještě lepší, ale přece jen jsem čekal trochu větší vyváženost všech složek, nejen těch muzikálních. ()

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

85% - Nedávno jsem viděl Felliniho "Ginger a Fred", a po dokoukání Top Hat začínám mít skutečně pozitivní vztah ke stepujícím lidem :o) Tento film je v podstatě komedie klasického střihu, s ústředním zamilovaným párem, spoustou omylů, a jedním chytrým sluhou. V celku klišé, ale to zde však ani jinak nejde. Jde o kochání se tancem a hudbou, obdivování scén, a k tomu sem tam nějaký ten steak na oko rozhodně přijde vhod... Veškerou jinou kritiku mi rok vzniku filmu neumožňuje, ale i tak bych asi nebyl ochodný hledat nedostatky na této "srdcovce". ()

Reklama

Eddard 

všechny recenze uživatele

Moje první setkání s Astairem a hned to klaplo. Astair zpívá, stepuje, tančí, vtipkuje, Rogersová je mu zdatnou oporou, o děj samozřejmě příliš nejde, hlavně že vytváří živnou půdu pro gagy a taneční kreace ústřední dvojice. Jen škoda, že se tyhlety kousky v televizi neobjevují častěji. Z písní jsem si nejvíc vychutnal slavnou "Cheek to cheek", kterou použil i Branagh ve své poctě muzikálům třicátých let Marná lásky snaha a zazněla i například v Zelené míly Franka Darabonta. Není to nic víc než zábava, ale ta funguje výborně i po sedmdesáti letech (!!!) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Príbeh je opäť na vedľajšej koľaji, respektíve až niekde v treťom, štvrtom pláne filmu. Tými dôležitými aspektami sú tanec, step, spev a chémia medzi Astairom a Rogerskou. Toto poradie sa v priebehu deja mení. Nedá sa nemať rád film, kde sú Benátky zobrazené takým gýčovým spôsobom, aký by nedokázal vytvoriť ani Baz Luhrman a mám taký pocit, že základy jeho Paríža môžu siahať až niekde k Top Hat. Nedá sa ani nemať rád film, kde sa cíti hlavný hrdina ako v nebi. Postavy sa vážne rozprávajú, alebo sa hádajú, potom prejdú znenazdajky do tanečného čísla, kde sa na seba usmievajú, zazu zastavia a hašteria sa ďalej. Áno, takto má vyzerať poctivý gýčový muzikál z 30. rokov. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Klasicky vystavaná zámenná komédia, kde ale ( ak sa teda netancuje ) kraľujú vedľajšie postavy. Ginger a Fred sú špecialisti na ,,good looking pair,, ak však ide o ( komediálne ) herecké výkony, takí Eric Blore ( Bates ), či Edward Everett Horton ( Horace ) ich preskakujú o poschodia. Nejde tu však o nejaké vážne ambície, ale len o sprístupnení príjemného pocitu, s podobne príjemnej hudobnej komédie. ()

Galerie (87)

Zajímavosti (12)

  • Fred Astaire trval na záběrech celých postav bez střihu, aby diváci viděli, že hvězdy skutečně tančí všechny obtížné prvky bez zásahu nějakých triků. (topesto)
  • Na konci filmu měla být skladba "Get Thee Behind Me, Satan", kterou zpívá Ginger Rogersová. Píseň byla ale vystřižena a později použita ve filmu Námořníci jdou (1936). (topesto)
  • Postava Itala ztvárněná Erik Rhodesem tak urazila Italskou vládu (a především Benita Mussoliniho), že byl film v Itálii zakázán. Stejný osud potkal o rok později i film Veselý rozvod. (Bajda)

Reklama

Reklama