Václav

Film, co mi na jistou dobu zprotivil herectví Ivana Trojana, filmy o našich "méně chytrých" spoluobčanech a který dal viniknout ne tak známému hereckému talentu Jiřího Lábuse, který rozhodně není jen Marge a ten z "Možná přijde i kouzelník", ale herec, co umí. Celkově je Václav totiž opravdu nesnesitelná postava a JE to hrozba pro okolí, tak nechápu, co se tam furt tak řeší. Že je to odstrkovaný chudák ještě neospravedlňuje jeho vražedné sklony. No, nižší IQ neznamená vždycky lepší člověk a Ivan Trojan neznamená vždycky kvalitní film. (30.12.2010)

Ivan Trojan dělá dvě hodiny bordel na obyčejné české vesnici = Ivan Trojan dostane Českého lva. Jezdí totiž na fichtlovi, hraje si s vysokozdvižným vozíkem a střílí z pušky, tak aby nakonec skončil tam, kde skončit musí (film přeci vznikl "díky" amnestii Václava Havla). Ve vyspělých zemích by to stačilo na poloviční a ryze průměrnou televizní inscenaci, u nás se razí do kin. Plakátových moralitek, které pohladí po srsti, totiž domácí divák schroustá libovolné množství. Ukáže si na netolerantní sousedy, pokochá se hezkými českými babami, zasní se nad poetickými záběry z venkova, dojme se nad hereckou exhibicí a v uších si nechá rozeznít líbeznou hudbu, aby ta vlezlá poetičnost byla ještě vlezlejší. Furt to samé. Stejná plochá nuda, stejná předvídatelná šeď. Kdo o ní má zájem, nechť si užije. Pak ať se ale vlastenecky nebije v prsa a nediví se, že český film jako celek ve světě nikoho nezajímá. 50% P.S.: Pan režisér by si mohl uvědomit, že je rozdíl mezi jiným pohledem na věc, resp. jiným názorem na dílo, a lží. Věty, jakými vítal na projekci, patří do slovníku Pomejů, Trošků a Paroubků a ne sem. (26.10.2007)

S režisérem Vejdělkem si moc nerozumím a jeho poslední tituly mě míjí velkým obloukem. Třemi hvězdičkami u Václava asi dosáhl svého maxima, které s největší pravděpodobností nikdy nepřekoná. Podobná kontroverzní látka byla ve světové kinematografii a dokonce i u nás zpracována mnohokrát a ve většině případů výrazně přesvědčivěji a s větší emocionální silou. Na druhou stranu se Vejdělek může opřít o velká jména hned dvou hereckých generací. Emília Vašáryová je v roli matky výborná a Ivan Trojan dokazuje, že je velkou hvězdou současné české kinematografie. Tady se neshodnu se svým oblíbeným uživatelem nascendim - Trojan je v roli psychicky nevyrovnaného vesnického trouby dokonale přirozený a uvěřitelný. Sem tam to drhne ve scénáři, ale v rámci české kinematografie první dekády nového tisíciletí je to, obávám se, solidní nadprůměr. Celkový dojem: 60 %. (20.03.2015)

Neříkám, že je ten film špatný. Spíš mě absolutně minul. Historky o věčných outsiderech, epizodicky vyprávěné pomocí mnoha rádoby vtipných scének, totiž mohou zaujmout opravdu už jen lidi, kteří podobně sledují i odpolední seriály na tuzemských televizních programech. Kvalitou i obsahem se zas tak neliší, jen herecká "elita" je vyměněná za ještě neztrapněné (levnější?) herce... (27.04.2008)

Vypadá to komické a vlastně také vpravdě je to komické. Je to opravdu tak? Říkejte si, co chcete: Václavova duše je velmi složitá věc, ale lze mu vyčítat, že se neumí přetvařovat? Trojan tu vytvořil zajímavou a obtížnou roli, na kterou se důkladně připravoval. Položil tu i důraz na prostředí, v němž Václav žije, aby lépe pochopil jeho mentalitu a konfrontaci se skutečností a přiblížení světa lidské povahy těchto lidí. V tom je smysl a myslím, že věrohodného převedení Václava do filmové podoby je záležitost vizuální, ale veskrze funkční, dovede navodit atmosféru. Herec si určitě uvědomil, že stojí před úlohou, kterou není možno zahrát hereckou rutinou, ale je nutno poznat hloubku lidského charakteru role Václavu. Vznikl tak jakýsi příběh, mírně rozdrobený, ale přesto emotivní. Film vyzněl nakonec docela slušně. (24.02.2008)