VOD (1)
Obsahy(1)
Zpěvačka a multiinstrumentalistka Radůza je mimořádnou autorskou osobností folkové scény. Film ji zachycuje v okamžiku, kdy uzavírá svůj dosavadní styl vydáním DVD s koncertem, aby začala novou tvůrčí i osobní kapitolu života. Talentovanou a svobodomyslnou pouliční zpěvačku kdysi objevila Zuzana Navarová a pobídla ji ke studiu na konzervatoři. Tu Radůza absolvovala jako skladatelka Duchovní kantátou. V roce 2003 sklidila tři Anděly, ale rok natáčení považuje za nejšťastnější období svého života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Příjemný a hřejivě milý dokument o nesporně nadané a zajímavé Radůze. Jeho problémem je, že je prostě až moc hřejivý a milý. Zabrousit do trošku temnějších či konfliktnějších vod by výsledku jen a pouze prospělo, jelikož takto jde o dokument, který vznikl poněkud předčasně. Nějaký ten odstup by nebyl vůbec na škodu. Přeci jen Radůza bude ještě dlouho "umělčiti". ()
Zajímavý portrét svérázné zpěvačky. Nic extra, ale není to nezajímavé... ()
Že by se Špátová pokusila dostat zpovídané osobě pod slupku, tak to ani náhodou. Přesto jde o zajímavý dokument díky tomu, že Radůza je výrazná osobnost. Vznikl nekonfliktní, příjemný portrét písničkářky s ukázkami její autorské tvorby. Celkový dojem 60 %. ()
Někteří píší, že se dokument málo (nebo snad vůbec ne) dotýká Radůzina soukromí. Nechci si hrát na chytrého, ale myslím si, že to tak Olga Špátová plánovala. V jednom z rozhovorů jsem slyšel, že se Olze Radůza všemožně vyhýbala zveřejněním svého úzkého soukromí. Mně to nevadí. Na 28 minut by toho stejně na životopis a pohledy do soukromí bylo málo. Dokument nejspíš chtěl ukázat Radůzu v největším autorském rozpuku, při práci na nové desce, ukázat ji divákům jinak než na koncertě a zobrazit její silnou éteričnost a charisma. A to se povedlo. ()
Inteligentní mladá dáma s hlavou srovnanou. ()
Opravdu velmi příjemný dokument Olgy Špátové o Radůze. Radůza je na první, druhý, třetí i jakýkoliv jiný pohled/poslech zvláštní člověk..neskutečně energický, vnímavý, něco si bere a hodně dává. V dokumentu vzpomíná na svou mentorku Zuzanu Navarovou, povídá o Bohu, vysoké škole, a hlavně o hudbě obecně. Zaujalo mě, že si Radůza opravdu na nic nehraje a že v domáckém prostředí nebyla nijak zvlášť upravená, byla zkrátka sama sebou. ()
Zajímavý krátký dokument o ještě zajímavější české písničkářce. Radůza vypadá naprosto civilně, neškrobeně, nekašírovaně, na nic si nehraje. Její hudba sice není zrovna mým šálkem kávy, ale je natolik různorodá, že se jím nakonec i může stát. ()
Na začátku její kariéry mi přišla zajímavá. Pak ale stagnovala, mizela, ztrácela se a byla už zajímavá jen pro ty, co se motají kolem ní a ona kolem nich. ()
42nd KVIFF 2007 - DOCUMENTARY FILMS IN COMPETITION - Soutěž Dokumentárních filmů - 75% ()
V době koronavirové pandemie to mrzí , že nelze jít na koncert Radůzy. Léta neuvěřitelně rychle utíkají. Dokument je takový malý koncertík. ()
Radůzu miluju a děkuju Bohu, že to můžu TAKHLE vnímat. ()
Radůza mě prostě sedí a velice ji respektuji i jako umělce a hudebníka. ()
Portrét svébytné umělkyně prošitý výjimečnou sadou nití skaných hloubavou duchovní úpravou… Výrazná chuť k umělecké práci, jakési předurčení k hudební tvorbě vůbec, srdeční autorské melodie, bezprostřednost slovních spojení a plných gest vytvářejí obraz, ze kterého lze číst. Život jako notový zápis osobních významů. Vůbec se nedomnívám, že by se dokumentu nepodařilo dostatečně odhalit ono niterné člověčí specifikum, protože kdo chce čísti mezi řádky, to opravdové a důležité tam najde. ()
Celkem průměrný a tradiční dokument na 3*, ale vzhledem k "hlavní postavě" jednu * přihazuju. ()
Jak je posluchač zvyklý na upřímnost v písních, tak by čekal že bude i v dokumentu,ale nestalo se tomu tak,promarněná příležitost... ()
Z Radůziných myšlenek šlo vytěžit opravdu daleko víc. Dokumentu chybí spád. Navíc režisérka naprosto nedbala, aby jí to v soukromých záběrech slušelo. Inu baba. Kdyby to točil chlap, dopadlo by to excelentně.Radůza má co říct a hlavně zazpívat. ()
Hloubka. ()
Na výtku většiny kritiků tohoto dokumentu, že je přespříliš hřejivý a pozitivní, odpověděla Olga Špátová následovně: "Já netočím filmy pro kritiky, ale podle své vůle. Není snad nutné být kontroverzní za každou cenu. Mám ráda drama, ale i drama může být hodné a laskavé. Své hrdiny miluju a taky se ráda dojímám..." ()
Radůza je mému srdci hodně blízká. Její texty, muzika, harmonika, hlas, křehkost a síla. Koncert... tak, jak ji znám z Balbínky, Dobešky, libereckého Ex klubu a kdo ví, odkud ještě. Dokument - byla jsem moc spokojená a myslím, že téma 'Radůzy' uchopila Olga Špátová citlivě a přirozeně. ()
Typický špátovsky milý dokument Olgy Špátové. Stopáž 28min absolutně postačuje, možná mohl být ještě kratší (například o to co Radůza ráda vaří a jí). Přesto je zde patrná určitá nevyzrálost dokumentátní práce autorky, ale počkejme pár let, Olga má našlápnuto dobře a nejen tím, že se narodila do rodiny dokumentaristů. ()