Tetro

FFC v podstate nakrútil klasickú melodrámu so stokrát videnými zvratmi natoľko artovo, až je z toho proste art. A pozerá sa na to dobre, dve hodiny uplynú bezbolestne, čo je zásluhou viac hercov, najmä teda Galla, ako scenára prinášajúceho v závere kvázi šokujúce zvraty. Gallo hrá svoju bohémsku postavu napoly vážne, napoly ako paródiu na bohémov, alebo aspoň tak som ho vnímal a táto poloha mu sedí perfektne. Tak ma napadlo, či v podstate nie je Tetro aj skrytou paródiou na Impérium vracia úder, ale asi nie. No a milovníci šteniatok Tetro budú milovať. (05.04.2019)

S hodnocením Tetra to bude sakra těžký, protože zákonitě každý, kdo na to půjde, zkrátka čeká Kmotra. Leč ten se nekoná. Coppola je pan režisér, o tom žádná. Tady je to vidět z každýho záběru - to, jak si tady hraje s černobílou kamerou, je fascinující a dlouho jsem to neviděl. Vytváří fascinující obrazy, který by se klidně mohly rámovat. Kompozičně je to zkrátka moc fajn. Horší je to s příběhem, ten se hrozně táhne a nějak ne a ne diváka k sobě dostat. Místy je to opravdu podobný telenovelám (hlavně závěrečný zvrat), na druhou stranu Coppola má nad postavami nadhled, takže si může dovolit lehkou ironii a sarkasmus. Oba herci jsou výborní, leč Gallo mi přišel o chlup lepší, Ehrenreich je totiž podobnej DiCapriovi a přijde mi, že toho někdy lehce zneužívá a snaží se stavět do jeho pózy. Závěrečný zvrat mi bohužel přišel nedůvěryhodný a zkrátka jsem jim to nezbaštil, takhle to skončit nemělo. O tomhle filmu se určitě dá diskutovat v úzkým kruhu fandů filmový řeči a na specializovaných školách, formálně je fakt povedenej. Příběhově je to horší a prostě mě to nedostalo. Ale Coppola pořád umí. 60% (03.05.2011)

Francis Ford Coppola na svoju 70 -ku uz netoci take dobre filmy ako kedysi v 70. a 60. rokoch. Tetro nie je apriori spatny film, deje sa toho tam relativne dost, len jeho problem je v tom, ze sa utapa v sedivom, sivom priemere. A vyrazny problem je ten, ze nema ani jeden sthujucejsi moment ani 2 -3 zapamataniahodne sceny. Rezia je priemerna, Ford Coppola /Apocalypse Now, Kmotr 1,2,3/ uz je asi definitivne za zenitom. Co je ale dobre, je to, ze emocie su davkovane presne po davkach, a hybu s filmovym diviakom pred PC len pomaly, sympaticky posobilo aj striedanie cierno-bielych a farebnych pasazi. Urcite to nie je film pre vsetkych, a hlavne nie pre uzivatelov typu Verbal, StuntmanMike, mzss pripadne Lateef. Herci su na urovni, hlavne Alden Ehrenrajch /Lovci Duchu/, ale vyborny bol aj Vincent Gallo /Mafiani 1990/. Som sice obcas artovy hnedopich a pozersky dementalny artovy pi*us, ktory sa rad vrta v arte /teda ludovo povedane po otvoreni zumpy sa necham ovanut tou nezamenitelnou aromou a jo, jo, aj ja obcas hladam v zumpe to najmensie, najvonavejsie a najsympatickejsie hovno/ - no ale balet, tak to bolo prilis uz aj na mna. Tak toto teda ne, balet ma nebavi, a to tak, ze velmi! Sympaticky bol na filme ale ten fakt, ze aj rodinna minulost vie byt tryzniva a bolestiva - asi tak ako tryznivy je sam zivot. 65 % (15.03.2016)

Světlo, stín, tma. První záběr: můra znovu a znovu dopadá na žárovku, bolestně se pálí, ale nemůže ovládnout evoluční program užitečný tam, kde září jen světlo měsíce - to světlo ji k sobě prostě táhne. Černobílý obraz, ulice, na níž světlo předměty maluje stíny, něco osvětlí a jiné skryje... Subjektiv si poznamenává: "Výrazné osvětlení." Záměrně zjevné, jak se ukáže později. Světlo reálné si hraje v příběhu se světlem přeneseným. V místnosti, v níž se Tetro nachází na začátku filmu je černočerná tma... NÁSLEDUJÍ SPOILERY. Mezi světlem a stínem se musíme tázat, co může být dovoleno člověku, géniu, umělci, který vrhá světlo. Můžeme na něm hledat stín? Můžeme v něm nacházet tmu? Bude v jeho záři vidět naše světélko? Máme svou cenu a práva i když jsme sirka vedle obloukové lampy? Smíme soudit život génia, když tak září? Coppola snad říká, že smíme. Taky myslím... Škoda jen, že ke konci nám možná až příliš vysvětluje tu svou "světelnou" metaforu. KONEC SPOILERŮ. Coppola zase na moment utekl nejmainstreamovějšímu Hollywoodu. Zatím se mu to podařilo snad vždy. V Argentině, Vietnamu či Rumunsku je mu asi lépe. Oprostí se od klasických hollywoodských filmově-hudebních klišé prostě tím, že se poddá hispánským rytmům. Odhodí profláklé stars a šáhne po svěže jiných tvářích. Možná se mýlím, ale chvílemi se snad baví i tím, že některé aspekty tohoto filmu připomínají telenovelu (SPOILER - "Nejsem tvůj bratr, jsem tvůj otec" KONEC SPOILERU). Umisťuje zábavné glosy stran umělecké tvorby (kritika přijetí díla...)... Ještě ten Coppola nepatří do starého železa, jak jsem si myslel po Youth without youth. Slabé ****. (24.05.2010)

Dílo člověka, který ví, že dívat se do světla přímo může být smrtící. V kombinaci divadelnosti, archaičnosti, aluzí, freudiánských schémat a stylizace nachází Coppola kýžené narativní bezpečí, bezčasí, dokonalou kontrolu nad tím, co vypráví. Zvláštní a velmi bohatá kombinace mnoha inspirací (od černobílých klasik let 40., 50. až po almodovarovskou expresi) tak vyhlíží monumentálně a petrifikovaně, jako ony patagonské ledovce. Emoce se tu hýbou pomalu jako ledový masiv, studí, nezasáhnou, film se bezpečně kuklí do promyšlených drah a schematizovaných obrazů rodinného rozkladu i tvůrčích muk. Coppola opravdu natočil svůj testament - tady už není prostor na drásavost a experiment, jen na pohyb v bezpečně ohraničeném prostoru mistrovsky nasvícené a nasnímané scény, která je z velké části coppolovským soukromým divadlem. Tetro jen těžko zasáhne, ale rozhodně patří k pozoruhodným počinům pro pár vyvolených. (12.05.2011)