poster

Tetro

  • USA

    Tetro

  • Velká Británie

    Tetro

Drama

USA / Argentina / Španělsko / Itálie, 2009, 127 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • emma53
    ****

    Trýznivá a bolestná je někdy minulost, ale Bennie to nevzdává a chce o své rodině vědět co nejvíc, protože o ní téměř vůbec nic neví. Po delší době přijíždí za svým bratrem Tetrem, který na to má oproti Benniemu opačný pohled a nechce mít se svou rodinou, potažmo minulostí vůbec nic společného. Rozhodně nebude tenhle snímek každému sedět, protože je svým způsobem zpracování originální, ale já byla nadmíru spokojená. Současnost je v černobílém provedení a minulost je barevná, to už je samo o sobě zajímavé a navíc některé vzpomínky byly formou různých obrazů, dokonce i baletu, kde byla jedna baletní scéna u moře v té finální části opravdu nádherná. Coppolu až tak moc nakoukaného nemám, ale začíná se mně dostávat pod kůži, například představení Fausta, to by dokázal vymyslet málokdo:-) Nevím co od toho kdo čekal, ale já byla s Tetrem (tím myslím i Vincenta) moc spokojená.(7.2.2015)

  • blackrain
    **

    Bohužel si nemůžu pomoct. Na mě to celé působilo velice zvláštním dojmem. Rozhodně nejde o film, který je určen pro každého diváka. Je to takové těžko stravitelné. Myslela jsem, že se filmem nedokážu vůbec prokousat, ale zajímalo mě, jak je to s Tetrovou rodinou. Tetro mi silně připomínal Quentina Tarantina.(10.7.2012)

  • Sobis87
    *****

    S Tetrem Francis Ford Coppola dále rozvíjí nový směr ve své tvorbě nastolený rozporuplně přijatým (avšak fascinujícím) snímkem Youth Without Youth, stále více se odpoutává od mainstreamu a navzdory vysokému věku ke svým autorským počinům přistupuje jakožto mladý nadšenec toužící po stylistických a formálních experimentech a vyzývavém ohýbání představ o adekvátním filmovém tvaru. Tento „filmový spratek“ mladé generace filmařů 70. let může být díky oběma výše jmenovaným filmům konečně považován za opravdového auteura, jehož odhodlání sejít ze zažité cesty a vzdát se osvědčených postupů s rizikem odmítavého přístupu běžného diváka mi připomíná práci filmařů francouzské nové vlny 60. let v čele s Jeanem-Lucem Godardem. On má Tetro celkově velmi blízko k francouzské nové vlně, a to nejen z hlediska nepřátelství vůči konvencím. Sama titulní postava je velmi vzdálená představám klasického konzervativce, charaktery a vztahy jsou centrem vyprávění a místo trojaktového rozvržení je příběh spíše episodický – místo kauzality očekávejte nahodilost v duchu italského neorealismu. _____ Pokud chcete porušovat pravidla a bořit konvence, musíte je nejdříve dobře znát a jestliže filmaři jako Godard, Truffaut, Rohmer nebo Rivette pěstovali své intelektuálské kvality v oblasti filmu jakožto filmoví kritici a teoretici (časopis Cahiers du cinéma), Coppola byl vržen přímo do víru formujícího se nového Hollywoodu, kde tvořil žánrové snímky a osvojoval si filmový klasicismus. Nyní ve věku jednasedmdesáti let se Coppola úplně neříká klasického stylu, ale jako tvůrce-veterán ho transformuje, deformuje a různě ohýbá. Z jeho práce lze poznat, jak si je jist filmovým médiem a o to více pak může zajít do krajnosti ve svém experimentování, aniž by se výsledné dílo roztříštilo ve změť nesourodých výjevů. Z formálního hlediska lze u Tetra zpozorovat některé prvky totožné s Coppolovými Dravými rybami (taktéž autorská záležitost) – především pak důraz na fotogenii jednotlivých záběrů snímaných na černobílý materiál, přičemž zde Coppola s kameramanem Mihailem Malaimarem inklinují k představě o fotografii do let 80. – fotogenie je chápána jakožto umění mizanscény, pečlivého komponování a přesného svícení, které mé blíže k realismu než ke stylotvornému užití. Jestliže se ve dravých rybách objevovaly některé předměty v barevné podobě (zlaté rybky v akváriu), Tetro obsahuje scény, které jsou kompletně barevné a dokonce mají i jiný formát – 4:3 – jedná se o scény z minulosti (divák je z klasických filmů zvyklý na obrácený postup – přítomnost je snímána barevně, flashbacky pak černobíle). Tetro, ač nevšední, je vizuálně nádherný – stejně jako zmíněný film Youth Without Youth – a doufám, že bude Coppola s Malaimarem i nadále spolupracovat. ____ Tetro osciluje mezi groteskou a vážným dramatem, svět tohoto filmu obývají groteskní figurky i tragické postavy s problémy jak z antického dramatu a při této bipolárnosti jsem si okamžitě vzpomněl na neorealistickou klasicku Roberta Rosselliniho Řím, otevřené město. Doufám, že nízký divácký zájem (a nepochopení) u Tetra i Youth Without Youth Coppolu neodradí v dalším rozvíjení dosavadní tvorby, byla by to velká škoda, protože to jsou díla nadmíru zajímavá.(19.7.2010)

  • igi B.
    *****

    Trýznivý film jako formou i obsahem brilantně podaná umělecká zpráva o osudových věcech lidských - a že to nemusí být všechno vždycky jen "hra", byť tahle měla nakonec konec (k dobru věci!) vcelku dobrý... A ještě že to pořád říkám - "nedělejte si lidi zbytečně a marně ze života peklo", že... . . . Jen mi kalí radost, co bude, až filmaři jako F.F.C. už nebudou... - - - - - (Poprvé viděno 13.1.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 314., komentář zde jako dvaatřicátý - 15.1.2013)(15.1.2013)

  • xxmartinxx
    ***

    Formálně bez chyby, ale taky bez srdce a strašně rutinní. Coppola se tváří komplexně, aniž by se dostal dál než za dávno vyřčené.(3.5.2011)

  • - Scéna, ve které Tetro (Vincent Gallo) drží kytici, odkazuje na pasáž z filmu V přístavu (1954), kde Terry Malloy (Marlon Brando) dělá totéž. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Francis Ford Coppola v rozhovoru pro časopis Empire uved, že Tetro považuje za nekrásnější film, jaký kdy natočil, a také za velmi osobní projekt. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - V roce 2007 bylo vykradeno studio Francise Forda Coppoly v Buenos Aires. Ukradena byla elektronika včetně osobního počítače, ve kterém se nacházel scénář filmu. (oje)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace