Mladý Mordechaj Mayzl už dávno miluje Sáru, dceru pražského primase židovské obce. Jenomže Mordechaj je velice chudý a tak o svatbě s milovanou dívkou může jenom snít. Anebo spoléhat na zázrak. Naštěstí v době rudolfinské, v níž naši hrdinové žili, se to kouzly a zázraky jenom hemžilo. A tak se stalo, že lakomý primas při jednom z návratů z obchodních cest narazil v lese na vytoužený zlatý poklad. Co všechno, špatné i dobré, primasova chamtivost způsobí a jakými spletitými cestičkami se dostane poklad k tomu pravému, vypráví pohádkový příběh O zlatém pokladu, který byl natočen podle předlohy Eduarda Petišky.(oficiální text distributora)
Téma je sice zajímavé židovskou komunitou, ale zpracované je naprosto nezajímavě, bez napětí, rádoby vtipně, ale třeba hned strašidla na začátku sem spadla spíše z Jůhele neděle a od Tryskomyší. To se pak těžko navozuje autenticita, když hned na začátku na vás vybafne tohle. Téma zlaťáku máme za půl hodiny z krku a vlastně není oč hrát, příběh je strašně prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž. Kuklová s Reifovou poněkud přehrávají - ostatně i další herci, asi to byl režijní příkaz, a zkrátka to nefunguje. Jestli jsem si něco z pohádky odnesl, tak že vlastně jde jen o ty prachy a ty jsou důležité, každý zlaťák se počítá a bohatství není nikdy dost. Vrcholem pohádky jsou 40 - 50. minuta, scény židovské svatby a svatební hostiny, ale spíše z jakéhosi dokumentárního důvodu.(18.10.2015)
"Člověk může změnit názor Sára, časem." Pohádka, nebo snad legenda, která mohla vzhledem ke svému námětu, vzniknout až po změně režimu a je zajímavé, že byla natočena až o necelých pět let poté. Její příběh vypráví o docela vyčůraném způsobu, jak pomocí slibu zbohatnutí, udělat z jednoho chamtivého misantropa, docela sympatického filantropa a o tom, jaké bylo a je, postavení mladých dívek či žen v židovské společnosti, ale především o tom, že největší bohatství, se skrývá v pomoci druhým.(16.10.2015)
Dívka z bohaté rodiny chce chudého chlapce. Z chuďase se se stane zbohatlík, protože byl poctivý a rozdavačný. Hamižný otec si uvědomí svou vlastnost a začne se kát. Druhá ctižádostivá dcera zůstane na ocet a její vysoké nároky se jí zúročí v nule. No... Typický obraz každodenního světa :D Ale ty písničky byly krásné, kostýmy malebné a to onikání... Mělo by se oníkat ve všech filmech :D To má budoucnost!(19.2.2012)
Auteticita z této pohádky přímo srší, aby taky ne, když většina herců z obazení je židovského původu. Tedy oni tady vlastně hrají sami sebe a to se rovná skoro realitě. Jedna za židovskou svatbu, druhá za některé židovské písně! Mordechaj, Mordechaj to sem už někde slyšel, nejmenoval se tak původně po svém otci Karl Marx?:-)(20.11.2012)
Jeden z nejzářivějších pohádkových televizních titulů devadesátých let. Málokterá pohádka se z této doby povedla tak, jako tahle ze židovského prostředí. Kromě duchů, které jsou ztvárněny hrozným způsobem, dokáže film zaujmout ve všem. Ve vyprávění příběhu, postavách, gradaci i hudbě. Kubec i Kostka si své postavy užívají, hlavně Kostkovi se však podařilo sebestředného a vychytralého žida obdařit aspoň špetkou soudnosti a lidskosti. Tato pohádka se nemá za co stydět a i při své délce ani chvíli nenudí. Bravo.(25.7.2016)
honajz
Téma je sice zajímavé židovskou komunitou, ale zpracované je naprosto nezajímavě, bez napětí, rádoby vtipně, ale třeba hned strašidla na začátku sem spadla spíše z Jůhele neděle a od Tryskomyší. To se pak těžko navozuje autenticita, když hned na začátku na vás vybafne tohle. Téma zlaťáku máme za půl hodiny z krku a vlastně není oč hrát, příběh je strašně prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž. Kuklová s Reifovou poněkud přehrávají - ostatně i další herci, asi to byl režijní příkaz, a zkrátka to nefunguje. Jestli jsem si něco z pohádky odnesl, tak že vlastně jde jen o ty prachy a ty jsou důležité, každý zlaťák se počítá a bohatství není nikdy dost. Vrcholem pohádky jsou 40 - 50. minuta, scény židovské svatby a svatební hostiny, ale spíše z jakéhosi dokumentárního důvodu.(18.10.2015)
EKLEKTIK
"Člověk může změnit názor Sára, časem." Pohádka, nebo snad legenda, která mohla vzhledem ke svému námětu, vzniknout až po změně režimu a je zajímavé, že byla natočena až o necelých pět let poté. Její příběh vypráví o docela vyčůraném způsobu, jak pomocí slibu zbohatnutí, udělat z jednoho chamtivého misantropa, docela sympatického filantropa a o tom, jaké bylo a je, postavení mladých dívek či žen v židovské společnosti, ale především o tom, že největší bohatství, se skrývá v pomoci druhým.(16.10.2015)
Lobotommy
Dívka z bohaté rodiny chce chudého chlapce. Z chuďase se se stane zbohatlík, protože byl poctivý a rozdavačný. Hamižný otec si uvědomí svou vlastnost a začne se kát. Druhá ctižádostivá dcera zůstane na ocet a její vysoké nároky se jí zúročí v nule. No... Typický obraz každodenního světa :D Ale ty písničky byly krásné, kostýmy malebné a to onikání... Mělo by se oníkat ve všech filmech :D To má budoucnost!(19.2.2012)
Karlos80
Auteticita z této pohádky přímo srší, aby taky ne, když většina herců z obazení je židovského původu. Tedy oni tady vlastně hrají sami sebe a to se rovná skoro realitě. Jedna za židovskou svatbu, druhá za některé židovské písně! Mordechaj, Mordechaj to sem už někde slyšel, nejmenoval se tak původně po svém otci Karl Marx?:-)(20.11.2012)
otík
Jeden z nejzářivějších pohádkových televizních titulů devadesátých let. Málokterá pohádka se z této doby povedla tak, jako tahle ze židovského prostředí. Kromě duchů, které jsou ztvárněny hrozným způsobem, dokáže film zaujmout ve všem. Ve vyprávění příběhu, postavách, gradaci i hudbě. Kubec i Kostka si své postavy užívají, hlavně Kostkovi se však podařilo sebestředného a vychytralého žida obdařit aspoň špetkou soudnosti a lidskosti. Tato pohádka se nemá za co stydět a i při své délce ani chvíli nenudí. Bravo.(25.7.2016)