Výbuch
Blow Out
Výbuch
Blow Out
Blow Out
Režie:
Brian De PalmaScénář:
Brian De PalmaKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Pino DonaggioHrají:
John Travolta, Nancy Allen, John Lithgow, Dennis Franz, John McMartin, Roger Wilson, Robin Sherwood, J. Patrick McNamara, Roberto Lombardi, Maurice Copeland (více)VOD (1)
Obsahy(1)
John Travolta jako lovec zvuků, který náhodně odhalí zločin... Mladý zvukař Jack Terry se vydává na lov nejrůznějších „ruchů“ k novému filmu natáčenému pro soukromou filmovou společnost. Přitom se náhodou stává svědkem nehody, při níž auto nečekaně sjede z mostu do řeky. Jackovi se podaří dívku Sally zachránit z topícího se vozu, jeho řidič však již nejeví žádné známky života. V nemocnici se ukazuje, že mrtvý muž je úspěšný politik a guvernér McRyan, jeden z kandidátů na místo amerického prezidenta. Jeho podřízený Lawrence Henry, požádá Jacka, aby s ohledem na rodinu raději pomlčel o dívce, která byla ve voze. Jack později doprovodí Sally do nedalekého motelu. Tím však celá záležitost vůbec nekončí, natočený zvukový záznam naznačuje, že nehoda byla nejspíše někým připravena… (Česká televize)
(více)Recenze (244)
Další důkaž, že Brian De Palma si s thrillerovým žánrem rozumí jako Karel Kopfrkingl s kremační pecí. Napětí vytváří dlouhými záběry bez střihu, hra s divákem mu není cizí (viz prvních pár minut, s hlavním dějem vůbec nesouvisejících) a každou scénu dokáže bravurně vygradovat až do strhujícího (a deprimujícího) finále. Jméno Vilmose Zsigmonda jsem začal registrovat až po Černé Dahlii a s každým dalším filmem, který vyšperkoval svou geniální kamerou, mě udivuje, jak málo Oscarů zatím získal (jednoho). Ale do háje s Oscary – ten chlapík je machr! Záběry s tváří zabíranou z profilu vepředu a něčím/někým v pozadí bych si okamžitě nechal zarámovat – taková malá umělecká díla. Vrcholnou přehlídkou jeho schopností je pak několikaminutová rotace kamery kolem vlastní osy. Skvost! Výstřel mohl mít lepší scénář, mohl mít lepší herecké výkony a silnější pointu – jenže nic z toho nepotřebuje, akorát by to odvádělo pozornost od dechberoucí exhibice dvou pánů za kamerou. Dokonalá symfonie obrazu. 85% ()
Jak Johna Travoltu moc nemusím, tak v tomto mrazivě napínavém thrilleru podal jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů, ne-li nej. ()
Výborná detektivka pracující s hlavní postavou zvukaře, který je součástí malé filmové společnosti. Přitom v hlavní roli s Johnem Travoltou, který se tu po Pomádě předvedl s perfektním výkonem. Na téhle detektivce se mi navíc líbí i ta správná osmdesátková atmosféra, tak i to, že je z námětu cítit obrovská láska k filmům. Záběry, kde si John hraje se zvukem, mohly být nekonečné a stejně bych na ně koukal s chutí. Velice solidní záležitost. Na svojí dobu správně ponurá a to já v amerických filmech z té doby tuze rád. ()
║Rozpočet $18miliónov║Tržby USA $12,000,000║Tržby Celosvetovo $12,000,000║ /60%/ ()
John Travolta v netypické roli, předvádí výborný výkon a nechává sebou vláčet podle rytmů De Palmovy režie. Neskutečně povedený a vyšperkovaný závěr je jen velkou třešničkou na pomyslném dortu, který De Palma s Travoltou opekli. Slušné tempo na film o zvukaři, který omylem nahraje střelbu a případnou vraždu guvernéra. Po dlouhé době jsem spokojen nejen s Travoltou, ale především s De Palmou, který nedokázal mé chutě pořádně naplnit a většinou mě jen dokáže zklamat. Tentokrát si dal záležet a skvěle spojil několik elementů včetně obsazení, kamery, hudby až po poutavost do skvělého filmu. (Dřív tu byl jiný komentář, ten změnil, tohle je jeho náhrada. Odpočívej v pokoji.) ()
Scénář: Brian De Palma .. Výborný tajemný krimithriller. Hříčka, kde se mísí pocta filmu Blow Up, typické De Palmovké vizuální, voayerské, kamerové a jiné kulišárny a ukázka zvukařského řemesla. Mix, který i přes drobounké vady perfektně funguje. Napínavý, vypointovaný, černý, skvěle obsazený; nelze nedoporučit než si nenechat ujít některou další noční reprízu. Pan De Palma se vytáhnul, jak to pro něj bylo ve středních letech obvyklé a osobně si co nejdříve seženu zbytek filmů, které jsem od něj ještě neviděl. 90%. ()
Výborný napínavý snímek... Nijak zvlášť rychlé tempo vyprávění, ale gradace v určitých místech je opravdu výtečná. Hudba naprosto trefná... A ten často omílaný konec... Po něm jsem ještě pět minut jen seděl a nevěřil vlastním smyslům. John Lithgow tomu sým magorem nasazuje korunu:). (Kdo ví, proč se mi vždy víc líbí psychopati než hlavní klaďasové?:D). Díky tomu závěru tedy nakonec celých 5;-). ()
(zvuko)Malebná pulpová Zvětšenina, co začne jako typicky sedmdesátkový konspirační kus a končí jako typicky osmdesátkový mrazivý thriller s nekompromisním závěrem. Korunu tomu ovšem nasazuje především symbióza tria De Palma/Zsigmond/Donaggio. ()
Jeden z nejoceňovanějších De Palmových thrillerů ( mimo jiné patří mezi TOP 3 Quentina Tarantina ) mě zase tolik nenadchl. Pořád je to ten stejný napínavý De Palma, ale rozhodně není natolik zábavný jako Dvojník nebo Kainova výchova. Neškodilo by vyvíjet větší zájem o postavy. A na tu subjektivní kameru (kterou jinak miluju ) by si měl taky občas dávat větší pozor a brát více v potaz periferní vidění sledovaných postav. P.S. De Palma rád obsazuje Johna Lithgowa a ještě radši do role psychopatů ()
Na úplném začátku film vypadá jako slušně úchylácký horror, pak se zvrhne v mysteriózní napínák (Blowup odkazy jsou jasný) a v druhé půli trochu ztrácí dech. Ale za pěknou atmosféru a dokonale černý konec (igi, smaž ty bláboly o happyendu, dík) ty 3,5* snad můžou jít nahoru. ()
,,USLYŠÍŠ DVA ZVUKY“..... /// Tak nám zabili guvernéra Jacku. Já vím, byl jsem tam a mám to nahraný. Na kazeťáku! Jsem totiž filmovej zvukař – a z toho, co jsem tam slyšel, viděl a teď zjistil - se všichni poserou!!!! Hmmm, ale jestli voni tě chlapče, nebudou chtít sejmout.... No co vám budu vyprávět – kriminálka, která má blízko k Hitchcockovi a Brian je frajer, kterej prostě dokáže, že umí... prostě umí... (dokonce sem vložil i krátkou ,,mafiánskou“ etudu)... a basta! Po těch 30ti letech je to už kapku hloupoučký, což se dá očekávat. Ale jinak... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám hrát ve filmu. Furt nechápu, proč nejsem ta, která se koupe, když bych chtěla radši ,,křičet“. 2.) Zjistím, kde získal J. Lithgow ,,kvalifikaci“ pro 4. řadu Dextera. 3.) Thx za titule ,,ca344257“ a ,,drSova“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
rozpočet : ? tžby americke : $12,000,000 ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. ()
I přes několik nudnějších chvil dokáže tenhle snímek díky své autentičnosti a De Palmový atraktivním filmařském stylu diváka vtáhnout do thrillerového dění. Navíc Jonh Travolta boduje. De Palma ukázal Travoltu v tom nejlepším světle. ()
"Nechtějí detaily ani politickou vraždu ... jen nehodu." Tak nám zemřel budoucí prezident a to je vždy ideální čas pro nějakou tu konspirační teorii. Já mám konspirace rád, takže věřím, že kdyby do toho byl zapleten někdo mocný, tak okamžitě zmizí zvukař Jack, štětka Sally i fotograf Manny společně se všemi důkazy v nějaké sympatické spalovně či vrakovišti. Nicméně tohle je film, takže tu máme odhodlaného hrdinu a jeho boj za pravdu, což je sympatické. Prostě není těžké Jackovi fandit, užívat si technických vymožeností začátku osmdesátých let a doufat, že to dopadne jinak, než to dopadnout musí. ()
Brutální pointa vyřešila mé váhání mezi 4 a 5 hvězdičkami. De Palma tolik neexhibuje (kromě skvostně béčkového úvodu) jako v Dvojníkovi či Oblečen na zabíjení, což je možná trošku škoda, ale film je dokonale promyšlený a šlape jako hodinky. A ten konec... P.S. V HD od Criterionu prostě geniální. ()
Vcelku zajímavý námět, vzdáleně inspirovaný (a hollywoodsky přetavený) Antonioniho "Zvětšeninou" dokázal De Palma po skvělém rozjezdu filmu coby krimithrilleru s nádechem spikleneckého dramatu rozmělnit v postupně stále více unaveném ději s až nelogicky jednajícími postavami, to celé završené v absurdních, klišoidně akčních závěrečných scénách, kde nějaká realističnost děje dostává na frak v časově nesmyslné honičce a neuvěřitelném (filmařsky až směšně zrežírovaném) >zásahu v pravou chvíli< . Do toho kvílivé zvuky smyčců - happy end jako největší možný hollywoodský kýč... A téměř pitoreskní oddechový >postzávěr< se šťastným Jackem, který konečně našel svůj křik... Ufuf... Škoda, tři a půl hvězdičky, které myslím film v podstatě zaslouží za ten závěr zaokrouhlím dolů. - - - P.S. Kdo si však z diváka opravdu vystřelil, je televize (při mém sledování konkr. Prima), která vám nabídne úvodní pasáž filmu s titulky ve formátu obrazu 2,35:1 - aby záhy ořízla obraz na formát 4:3 a vizuálně problematické pasáže (např. scéna na nádraží) naprosto stupidně obrazově zdeformovala!!! O blbém českém dabingu je pak už zbytečno hovořit... ()
Zajímavej námět, překvapivě dobrej John Travolta a skvělej záporák John Lithgow, kterej se teda na scéně objeví až někdy v půlce, jsou asi největší klady tohoto díla. Všechno ostatní je tak sotva průměrný. Chování postav v závěru mi pak přišlo doslova dementní a celej film se začal dost nebezpečně propadat do nějaký Béčkový kategorie. Nakonec z toho De Palma vybruslil takovou hodně temnou a nečekanou pointou. 60% ()
Zvětšenina a Rozhovor přežvýkáni pro diváky, kteří sledují filmy s popkornem v ruce. Ach, jsem na tuhle větu tak pyšná, že ji ani nezměním, i když není pravdivá úplně stoprocentně. Nějaké (zejména kameramanské) bonbonky se tam najdou, ale budu si stát za tím, že film je z této tématické trojice nejslabší. Hlavně proto, že narozdíl od ostatních dvou není o ničem jiném než o tom, co ukazuje. Přiblblé rozhovory Travolty s tou holkou jsou prakticky za trest a bohužel tvoří jádro toho, o čem režisér vypráví. Tady scenáristická rozpačitost dosahuje vysokých hodnot. Žádná existenciální postmoderní krize izolovaného člověka se nekoná, člověk se nechce jít po konci střelit do hlavy, protože život nemá smysl. Ale chce jít zastřelit Travoltu za to, co udělal. Prolínání práce na dokonalém výkřiku s hlavní linkou v průběhu působí trochu rozpačitě, ale ten konec zřejmě způsobí, že se nejeden pervert spokojeně usměje a nebude film považovat za ztracený čas. Jsem ráda, že jsem se zděsila i pousmála, moje milé osobnosti se zdají být v rovnováze. ()
Blow Out provází De Palmovo celoživotní krédo „kamera lže čtyřiadvacetkrát za vteřinu“, a je tedy na divákovi, aby spolu s hlavními postavami zbořil lživý a utvořil si pravdivý obraz reality. Blow Out je konceptuálním filmem o iluzi a lhaní tematizuje hned ve třech rovinách – v rovině audiovizuální, mediální a vypravěčské. (i) Audiovizuálním lhaním se míní rozpor mezi zvukem a obrazem. Zatímco obraz funguje ve filmech jako intertext a vychází z kinematografie jako takové, neboť kameramani a filmaři navazují na své kolegy z minulosti, u zvuku tomu tak není. Zvuk nachází modely mimo filmové médium - vaudeville / moderna, ve 20. letech rozhlas, později gramofonová nahrávka, v 50. letech broadwayské hry atp. Zvuk vychází zásadně z ruchu zvenčí, ni z filmu, což potvrzuje Travolta coby terénní pracovník nahrávající na mostě; coby nositel klíčové informace a idee filmu skrze typ rekurzivně-autoreferenční techniky zvané mise-en-abyme, kdy se uvnitř samotného díla v malém zrcadlí a opakuje jeho celkový princip (stačí v této souvislosti vzpomenout Velasquezův Las Meninas nebo Vermeerovu Alegorii malířství). De Plama nám jinými slovy tvrdí, že zvuk je důležitější než obraz, a potvrzuje to i ústředním tématem, kdy je vizuální materiál laciného horor z úvodu filmu dávno hotov a jediné úskalí povstává z nutnosti dodat k vraždění přiměřený ženský hlas. A je to úskalí docela zásadní, protože zvukařům se to po celou dobu filmu ne a ne podařit. Proto v sobě tenhle „zvukový“ svízel nese jasný význam, přičemž samotná dějová úloha je až druhotná (jak říká Chytilová, příběhy existují jen proto, aby se chytli i blbci, klíčový je význam a myšlenka do příběhu vetknutá). (ii) Mediální lhaní (tj. přechody mezi různými hladinami fikce uvnitř média) v sobě shrnuje třeba situace, kdy se suverénně kvalitně natočený materiál z úvodu ukáže jako neskutečný a kdy je nám řečeno, že to je pouze druhořadý erotický horor, zatímco nevýznamný guvernér promlouvající z televize infiltruje skutečné dění filmu. Lže se veřejnosti a make-up, oblíbené téma zachráněné dívky, je opět jen jiný význam pro lež a klam. Zdá se ovšem, že film postupně obrací kartu od lživosti média směrem k lživosti masmédia - od záznamu ke sdělovacímu prostředku - a nahlíží poněkud skepticky na kvalitní žurnalistiku a její schopnost ovlivňovat kulturu konkrétní společnosti. Prestižní média možná demaskují ideologickou ptydepe politiků a odhalují, jak umně je zaměňován transfer informací za transfer emocí, a na druhé straně s dávkou přiměřeného zjednodušení převádějí do přirozeného jazyka řeč vědců či jiných specialistů, a tím umožňují vznik kvalifikovaného veřejného mínění, ale stejně jako šerpové jen lezou nahoru na horu poznání, a až se vyšplhají na vrchol, tak tam už dávno budou sedět politikové a řeknou jim „My vám to říkali". S tímhle zpolitizováním filmu je vůbec trochu problém. Úvodní artová půlhodina (Travolta = Hemmings ze Zvětšeniny) plná hitchcockovské perzifláže se postupně přehoupne do „uprchlického“ žánru, z Evropy do Ameriky, z aristokratické „bondovské“ hry do demokratické „západní“ školy, ze zvuku k obrazu (viz bod jedna), a tím jaksi celá podívaná utrpí na jakosti. Není se čemu divit, neboť estetika a tendenčnost se jak známo vylučuje. De Plama měl evidentně dobrý nápad, ale posléze ho potřeboval jen nějak rozumně dotáhnout do konce. (iii) Poslední druh lhaní zahrnuje vypravěčství, respektive zjištění, že obelháváni nejsme my diváci, ale postavy filmu. V podstatě platí, že lžeme-li s elegancí a důvtipem (jako De Palma), chtěli bychom sice na jedné straně přesvědčovat, že říkáme pravdu, ale na druhé straně toužíme být odhaleni, aby všichni seznali, jak jsme skvělí, a aby poznali skutečnou pravdu (tady se nabízí paralela s trikaři, kteří rovněž chtějí, aby jejich práce z filmu alespoň minimálně vystoupila - aby tedy nebyla úplně dokonalá a neviditelná -, aby se mohla dočkat přijetí). Divák je tak v Blow Out nikoliv na úrovni postav, ale na úrovni samotného režiséra a scénáristy, spolu s nimiž kriticky přezkoumává veškeré dění. () (méně) (více)