Gruz 200
Cargo 200
Cargo 200
Cargo 200
Obsahy(1)
Gruz 200, je označenie špeciálneho nákladu. Nákladu, ktorý je dovážaný do Sovietskeho zväzu z Afganistanu. Prebieha afgánska vojna a označenie Gruz 200 sa používa pre mŕtve telá sovietskych vojakov. Tento film zachytáva morálny a etický úpadok sovietskeho národa nepriamo postihnutého vojnou. Artem, profesor vedeckého ateizmu, sa kvôli pokazenému autu dostáva do priamej konfrontácie so “zdravým sedliackym rozumom“... a to noc ešte len začína... (baruss)
(více)Recenze (102)
Pravdivá poetická sonda do života krásných, duševně zcela nepoškozených, inteligentních, vzdělaných a bezelstně milých lidí, žijících v nádherném městě a ve skvělé době, která nejednomu citlivému snílkovi či beznadějnému romantikovi vyloudí na tváři šťastný úsměv a naplní jej nadějí, že láska, moudrost, kultivovanost a filantropie ještě zcela z té naší hroudy nevymizely. Mimořádně něžné dílo plné citu, porozumění a lidské vzájemnosti, v němž se sqostně snoubí úchvatná estetika s čirým dobrem a po jehož zhlédnutí budete přetékající optimismem mít neodolatelnou chuť žít výhradně dle okřídleného kréda doktora Horatia „Carpe diazepam“. Tak příjemnou zábavu, miláčkové! ()
Gruz 200 určitě není tím filmem, na který byste se chtěli dívat se svou drahou polovičkou, v jeho průběhu byste buď dostali nálepku "freak" nebo vzbudili podezření, že jste jako náš hlavní představitel kapitán Zhurov perverzní zvrhlík s morálkou kdesi pod bodem mrazu. Drsný, agresivní, kontroverzní, ale také velmi dobře natočený a zahraný snímek líčící události domova jedné vesnické "rodinky" kolem roku 1984, tedy v posledních několika letech, tehdy ještě velmoci CCCP, která okupovala Afghánistán. Film se s ničím nepáře a syrově zobrazuje temnou stránku člověka, nepřímo ovlivněnou válkou, spojenou s únosem a následnými orgiemi, které občas pojí i temný humor. Jediné odlehčení tak zůstává na bedrech několika vložených scén s ruskou disko hudbou, které vás na malý okamžik přenesou skoro až do jiného světa a proberou vás z tvrdé reality, která je zde bez servítek předhazována. Děj postupně graduje a záběry ke konci filmu jsou až morbidního charakteru. Tento snímek působí celkem silným dojmem a podobně jako v případě Requiem for a dream po něm nebudete mít tu nejlepší náladu, přesto lze jen doporučit. (8/10) ()
Na můj vkus příliš... ruské. Čistě objektivně toho na tom filmu moc zkritizovat nemůžu, ale prostě mi to nesedlo. Od jazyku až po naprosto odlišnou mentalitu. ()
Lepsie ako cely diptych Brat dokopy... ()
Takový "The 51st State" na ruský způsob. Těžko říct o čem, pokud vůbec o něčem, to bylo. Ovšem rozhodně to bylo stylové jako málo co. To se musí nechat. ()
Co se v prvních minutách jeví jako zboží navýsost tarantinovské, stane se v druhé půli zbožím explicitně politickým, rozuměje protisovětským. Proto bych Balabanova s Tarantinem nespojoval. Spíše s provokujícím františkánem Occamem. Tomu se taktéž dostalo nařčení z bezbožnosti. Papež (v našem případě Putin) ho dal v Avignonu domácně uvěznit, ale učenec uprchl do Mnichova pod ochranu císaře Ludvíka Bavorského („Braň mě mečem, já tě budu bránit perem“). Balabanov se bude muset rovněž co nevidět porozhlédnout po nějakém exilu, kde by dožil. ____ Gruz 200 nabízí konečnou odpověď na otázku, proč vypadá Daniel Craig jako Vladimír Putin a proč tato podoba ničemu nevadí. Jak James Bond, tak postavy z filmu Gruz 200 zneužívají policejní, státem přidělenou moc. Jenže zatímco britskému agentovi s povolením zabíjet každé zneužití moci upevňuje pozici romantické postavy, v Gruz 200 je policie všemocná a brutální a s romantikou v zásadě neslučitelná - policejní a tajné služby disponují v Putinově státě mocí, proti které neexistuje obrana. V Americe je adorace policejní moci komedií, v Rusku tragédií. Dokonce i ta bond-girl, s níž James Bond souloží a která později zpravidla zemře, v Gruz 200 nechybí, ale opět se vyznačuje prohozeným znaménkem, a to záporným, ergo tragickým. Fakticky jde z Jamese Bonda strach jako z pískomila, který se natřel vazelinou, nasadil si hornickou přilbu a sune se k vašemu zadku. Což se rozhodně nedá říct o současném Rusku, které kolébá západní novináře demokratickou skořápkou, pod níž se navrací k totalitě, jak ukazuje zavražděná novinářka Anna Politkovskaja a zradioaktivněný exulant Alexandr Litviněnko. K původní otázce - Daniel Craig může vypadat jako Putin z toho prostého důvodu, že při sledování každého filmu dochází k souhře užších signálů a širších očekávání. První, užší perspektiva označuje jednotlivé společné elementy filmu jako postavy, lokace, záběry, kulisy, druhá pak strukturální vztahy mezi těmito prvky, které nesou tématický nebo společenský význam. Důležitý je širší kontext - v našem případě buďto Rusko, anebo Euroatlantický prostor -, do něhož je agent, nebo jakýkoliv jiný činitel zneužívající svoji moc, zasazen, přičemž o činitel jako takový jde až v druhé řadě. ()
,,VÍŠ, CO SE TEĎ DĚJE V AFGANISTANU? JEN DO NAŠEHO PRDELÁKOVA, UŽ PŘIVEZLI 26 RAKVÍ. DVACET ŠEST! ŘÍKÁ SE TOMU "NÁKLAD 200". A PODÍVEJ SE, CO SE DĚJE PO CELÉ ZEMI!“… /// Frajerskej film z totalních časů ruskýho venkova, kterej se těm americkejm zapadákovům snaží vyrovnat hrůznejma postavama, policajtem magorem (takovej ruskej Tonda) a samozřejmě umem vymyšlenejch zhovadilostí. Jenže zatímco vo tý Americe si můžem myslet cokoliv, tady je absurdita podpořená skutečností, kterou navíc obklopuje šedivost světa, zahalenýho do komunistickýho závoje. Taková zajímavá kokotina z Ruska roku 1984. Moc hezkej příběh. Fakt! Takovej lidskej… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Když dojde Ezra, necháváme se bavit ruskejma policajtama. 3.) Thx za titule ,,fureg“ a ,,irval“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Něco tak šíleně ulítlého jsem už dlouho neviděla. Mám sto chutí jít si umýt ruce, případně celá vlézt pod sprchu a rychle zapomenout, že jsem něco takového viděla. To je film pro maxiotrlé nátury. ()
„Čím dřív nás Bůh vezme k sobě, tím míň hříchu napácháme.“ Tak tady asi našel Refn jednu z inspirací pro Only God Forgives.. Absurditou překypující střípek z nekonečné agónie zřízení i společnosti. V zemi bídy, zmaru, chlastu a velkolepých literárních děl o bídě, zmaru a chlastu. V zemi, kde by zítra znamenalo včera, kdyby dnes nebylo loni. Zaujala scéna, kdy Il-76 vykládal dvoustovkový náklad a zároveň do jeho ocasního chřtánu vbíhali vojáci. Předpokládám s ostříhanými Vlasy.. ()
Kto by čakal, že na mňa Coeni reznutí Arronovským zaútočia so špinavého Ruska. Bizzané, morbídne, absurdné, silné. 95% ()
Uši diváka drása po celý čas vtieravý optimizmus sovietskych disko hitov. Zrniaca obrazovka čiernobielej tv z času na čas ukáže raz estrádu s hviezdami v trblietavých šatoch, inokedy zjazdy strany a referáty o úspechoch spoločnosti. Realita príbehu samotného sa odohráva v ošarpaných verejných priestoroch, absurdite vodkou presiaknutého vidieka i v panelákových zemľjankách, pričom nezastupiteľné miesto zohrajú narušené mozgy afganských veteránov. Okolie mesta Leninsk pripomína čmudiacimi továrenskými komplexami skôr Oceľové mesto. Nie náhodou je film zasadený do orwellovského 1984. Rozpor medzi mediálnym optimizmom vládnucej propagandy a realitou degenerácie, frustrácie a úpadku vyostril Balabanov na hranicu znesiteľnosti. Použitím maximálneho účinku kontrastu a hyperbolizovaného násilného jednania však podľa mňa vznikol umelecky dosiaľ nejpresvedčivejšie ukázaný komunistický systém v celej jeho "nádhere" a zároveň svojrázny apel na zastavenie nekontrolovaného násilného ponižovania miestnymi mocenskými elitami. Dodatok (11.3.2009): Zaujímavé sú ruské kritiky a rozbory filmu odkazujúce k výstižnej analógii zobrazeného s dnešným životom a stavom morálky v Rusku. A nielen v ňom: v kritikách často zaznie, že Gruz 200 je veľkou moralitou. Nech ktokoľvek dnes čokoľvek urobí, pozerá, počuje - emočne to v ňom aj ostatných (divákoch) zanecháva nulovú, alebo len otupenú emočnú stopu bez možnosti konať. Čoraz svojvoľnejšie zasahovanie zložiek štátu do súkromia a štátna podpora násilia v umení, ktoré divák príjima ako fakt je vraj súčasťou prípravy na vojnový konflikt prostredníctvom kultúry (filmy, knihy, správy). Z pohľadu iných, zaujímavých kritík, príkro film odsudzujich, nielen vystríha, ale je priamym príspevkom tejto zvrhlosti. Pretože ukazuje to, o čom slušná spoločnosť mlčí, čo je nehodné vážnosti ruského človeka, a zobrazením extrémnych foriem násilia film vlastne prispieva k jeho tolerancii a návodu na spôsob jeho vykonávania. ()
Absolútne šokujúce! Najhorší na tom celom je fakt uvedený na začiatku titulkov (film je natočený na základe skutočných udalostí)... To ma prinútilo naozaj si k tomu niečo vyhľadať a našťastie sa evidentne jedná o výmysel, takže si všetci môžete s úľavou vydýchnuť. Podľa niektorých zdrojov bol inšpiráciou pre film román "Sanctuary" od Williama Faulknera. ()
USA podobné snímky radí do kategórie horor a kľudne by sme tento "ruský šok" mohli takto brať. Aj keď to prvú polhodinu takto nevyzerá, potom sa dej rýchlo zvrtne a sme svedkami dosť brutálneho príbehu, kde si vygumovaný kapitán v uniforme robí čo chce. Jeho kamenný a neľudský pohľad mu bez výhrad uveríte, všeobecne herecký výkony všetkých, sú na vysokej úrovni, preto film ťažko odpísať. Je to miestami brutálne, drsné, nie je to film, ktorý by ste si púšťali každý deň a radovali sa z toho , aký je ten svet skvelý a krásny. Nie, nie je. Napriek tomu hodnotím vysoko, čo moja manželka nedokázala pochopiť. Ja hovorím, že urobiť uveriteľne hnusný film, je tiež umenie. 80% ()
Válka na Ukraině se táhne, přibývá mrtvých civilistů, lidí bez domova a Rus k válečným zločinům páchá té nebohé zemi i obrovské materiální škody. Neměl jsem teď moc chuť koukat na filmy. Stačí každodenní sledování zpráv. A navíc jsem se zařekl, že na ruské teď nějakou dobu nebudu koukat vůbec. Je to opravdu tupý hloupý národ, stal se mi odporným (samozřejmě vyjma těch několika tisíců inteligentních statečných lidí, kteří proti válce protestují v ruských městech a jsou biti a zatýkáni ruskou policií). Vzhledem k tisícům mrtvol ruských vojáků jsem se kupodivu až nyní seznámil s termínem Gruz 200. Doposud jsem jej nazaregistroval ani u dřívějších válečných filmů z Afghánu. Ve zprávách proběhlo, že v Kaliningradu tajně přistálo letadlo s nákladem gruz 200 a že plné vlaky toho samého nákladu jezdí i do Běloruska. Pojízdná krematoria, která skutečně existují asi nestíhají, nebo je ruským švábům statečná Ukrainská armáda zničila drony. Mimochodem ten pocit, když jedete v koloně BVP a za vámi jede pojízdné krematorium na nákladním autě, to musí být něco... A v jedné ze zpráv byl v souvislosti s převozem mrtvých Rusáků zmíněn i tento film. A tak jsem šel do něj. Rovnou říkám, že to co jsem viděl jsem naprosto nečekal, ale možná proto jsem byl tak mile překvapen. Čekal jsem zase propagandu o gerojích, ale Balabanov nám naservíroval Rusko (prý osmdesátých let) ve své nejčistčí podobě. A já jsem si jist, že stejná primitivnost, zchátralost všeho od bytů, domů, po lidskou duši, je v Rusku dnes dvojnásobná. Je to země, kde se sto let v kuse lže, překrucuje. Jak řekl kdosi moudrý, Rusko zahynnulo když komunisté vyhnali Boha. Je to místo, kde se z člověka dělá tupá ovce bez vlastního myšlení. Mezi Stalinem, Brežněvem, nebo Putinem není žádný rozdíl. A mezi propagandou dříve v KSSS, dnes v kult Putina a velikou Rus také ne. Tenhle film doporučuji sledovat bez manželky nebo přítelkyně, konec by nemusela rozdýchat a vy by jste pak těžko vysvětlovali jaký že to žánr vlastně preferujete! :-). Je to geniálně natočené, s fantastickou hudbou, brutální, šílené, depresívní, prosté ruské bez příkras. Bezcitný pohled Alexeje Polujana mne bude dlouho strašit (mimochodem si zahrál i v další šílenosti Čekista). Potěšila i účast Serebrjakova, kterého jsem si oblíbil v seriálu Trestný prapor. Teď jen jak dostat z hlavy tu šílenou ruskou diskotékovou odrhovačku... Dávám za 5 much. * * * * * ()
Kdo neviděl, dovede si jen těžko představit, jak moc šílený tenhle film skutečně je. Celý ten sled skličujících obrazů, podbarvených povětšinou jakýmisi děsivým ruským popíkem, je jako zlý sen, ze kterého se chcete co nejdříve probudit. A to přitom film začíná známým upozorněním, že je založen na skutečných událostech (!). Tohle je film, který nechcete vidět za střízliva. UPDATE 23. 2. 2015 Na druhé zhlédnutí mě tento film bavil snad ještě více než prve, hrozně jsem si užíval ten zběsilý ruský popík, který mi teď pořád hraje v hlavě, a herectví všech zúčastněných, obzvláště Alexeje Serebrjakova (kterého jsem nedávno obdivoval v hlavní roli výtečného filmu LEVIATAN). NÁKLAD 200 je filmová eskalace nespravedlnosti - ovšem nikoli prostá svérázného humoru - kterou jsem si zamiloval od samého začátku. Takový film nemohl vzniknout nikde jinde než v Rusku. ()
Sice jsem od filmu čekal úplně něco jinýho než mi bylo nabídnuto ale to co mi film nábídnul předčilo moje očekávání. Suverénní výkon předvedl Alexej Serebrjakov v roli Zhurova. Tady musím před rusákama opravdu smeknout(kdybych měl co). Jedná se o hodně kontroverzní film o čemž svědčí i fakt, že po uvedení do kin vyvol rozporuplné reakce a z některejch kin ho dokonce stahovali. Gruz 200 je pro mě hodně zajímavým filmem, kterej si podle mě zaslouží 5 hvězd. S doporučováním bych byl ale radši opatrnější. ()
Mám rád súčasnú ruskú kinematografiu, jej rozdielnosť a svojskú originalitu. Gruz 200 bol prvý film od Balabanova, ktorý som mal možnosť zhliadnuť a o deji som vopred nič nevedel. Absurdná snímka o absurdnej dobe začína pomerne nezaujímavo, no s blížiacim sa záverom sa stále viac zintenzívňuje príval scén, ktoré testujú divákovu únosnosť. Balabanov diváka nešetrí, zobrazuje strohú, šedivú ruskú realitu, bezcitné postavy a nezmyselné činy. Snímka, ktorá vás najviac pohltí ak o dianí vo filme budete vedieť čo najmenej, no taktiež snímka, ktorú mnohí zavrhnú so zhnusením v tvári. Najdesivejší je fakt, že vznikla podľa skutočných udalostí. ()
Pred spustením filmu som o ňom vedel iba to, že jednými dverami vykladajú z lietadla truhly s nebožtíkmi z Afganistanu a druhými dverami nastupujú adepti do mlynčeka na mäso. Po prvých minútach som si uvedomil, že je to film rovnakej krvnej skupiny, akými boli Michalkovovi Unavení slnkom a Zvjagincevov Leviatan. Teda filmy, v ktorých zobrazenie Rusov a Ruska konvenuje s mojimi skúsenosťami. Film som si užíval bez zbytočných pochybností, nakoľko je pravdivý a zbytočných výhrad, či nie je nadmieru krutý. Je pravda, že film nešetrí diváka, ale činí tak iba preto, aby jeho posolstvo bolo jednoznačné a neobkecateľné. Pri tomto filme sa musím špeciálne brzdiť, aby som nenapísal litánie, ako napr. píše Flimfanouch. ()
Pro konvenčního či citlivějšího diváka ujeté a šílené, pro nekonvečního či cynického slabý čajíček. Filmových výletů do pokroucených myslí či neradostných sociálních poměrů už jsem si přece jen užil celou řadu, někdy vážně míněných, někdy méně a někdy vůbec. Z těch nejkrutějších mne napadají z poslední doby např. Babovřesky, které splňují ta nejpřísnější kritéria sociálního filmu, která si člověk vůbec dokáže nastavit. Náklad 200 jde sice trochu odlišnou cestou, není tak, jak bych to řekl, od srdíčka, ale spíš od jiných orgánů, nicméně tak jako Babovřesky i Náklad dokáže svého diváka uspokojit a rekrutujete-li se z řad nekrofilních romantiků, tak i několikrát. ()
Epický film plný atmosféry, ryze ruského světa plného svých specifik, které neznalý Evropan nemůže pochopit. Dějové linie několika nesourodých postav se v jistý tragický kratičký večer protnou a vytvoří se brutální sled událostí, které drží v rukou šílený policejní kapitán / úchyl / sadista / sociopat. Trochu v tom nacházím Palahniukovitý nevyhnutelný existencionalismus, trochu sadistický volný pád v podání Funny Games (1997). ()