Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bluntman
    ****

    KULIČKY, přestože mě většinu času silně iritovaly, jsou nadprůměrným a rozhodně slibným debutovým snímkem, který se nebojím označit za "letošní PUSINKY"._____ Dabrowská, jinak vystudovaná scénáristka a pomocná režisérka na Zelenkových raných filmech, umí odpozorovat/odposlouchat dialogy a chování určitých sociálních typů lidí, dává každé z pěti povídek vlastní tempo a i filmařský výraz. Sympatické mi je i to, že se nesnaží nic vtloukat divákovi do hlavy, ale ten si na vše musí přijít sám, a že se jednotlivé povídky navzájem neprotnou, ale složí v jeden celkový obraz a film má šanci zaujmout široké divácké spektrum, i když vyhledávající "alternativní veřejnoprávní" filmy v produkci Čestmíra Kopeckého._____ SVATBA (4*) a POMALU, ALE STÁRNU (4*) plní rámující účel a jsou spíše střípky či anekdotami se silnými a zábavnými pointami a situacemi odpozorovanými ze života, které mají obecněji platný charakter. Dětští herci si hrají na to, že hrají hru a jejich výkony na to také vypadají, ti "nad hrobem" (pochopíte, až uvidíte) jsou ale výborní, bez jakýchkoliv manýr._____ MAMINČIN ANDÍLEK (mezi 3* a 4*) má odhadnutelnou pointu, na níž bohužel celý stojí, zato ale vyniká nápaditými kompozicemi a postavami i dialogy, které nebo pro které by divák vraždil, ale takhle teenageři (resp. Cosmo-rebelky) mluví a jednají. Zábavné je i obracení žánrových schémat (závěrečné ulehnutí), které dovoluje režisérce a scénáristce v jedné osobě podat společensko-kritický komentář ženy středního věku a ženy-matky._____ MRAVNÍ IMPERATIV (silné 4*) sklouzává co do postav ke karikatuře a co do problematiky k laciné saitře, ale ze všech povídek je nejpromyšlenější, má nejpevnější dramaturgický tvar a zaujme změnou optiky vyprávění, která je nejen na debut, ale na český film vůbec výjimečná. Navíc si může zasadit do povídky televizní, divácky vděčný skeč s Ester Kočičkovou,aniž by z filmu či povídky trčel._____ Ve výsledku to jsou 4* pro český film a nadějný debut, který mnohé muže může odradit svým tématem, ale který ve výsledky není hloupým feministickým pamfletem jako PUSINKY a spíše ukazuje, nakolik ženy dovedou zneužívat a využívat společenské role, které jim šovinistická společnost diktuje, a tím se stávají nefeministickým. Jednoduše film, který má koule. 70%(1.5.2008)

  • Romario
    ***

    Žádná šokující manipulace se ve filmu nekoná,očekával jsem od Kuliček přece jen víc.Takže hodnocení filmu samotného průměr.Co však pro mě šokem bylo, byla mizerná technická kvalita obrazu i zvuku,kameramani, kteří byli na toto hned 2, jak jsem si všiml v titulcích, natáčeli nejspíš mobilním telefonem s upatlanou plastovou čočkou....(3.6.2008)

  • dr.fish
    ****

    Film jsem viděl dvakrát a musím říct, že Mravní imperativ mě naprosto dostal. Znám ženy tohoto typu, které vždy dostanou to co chtějí. Když zlomí i faráře jen proto, že je to výzva, její kamarádka už je fakt zoufalá- Chtěla jsem jí ukázat, že my obyčejní kluci a holky, jsme šťastnější. Na škole mi přebrala kluka, přefikla předsedu maturitní komise, tentokrát jí to prostě nesmí vyjít! - Ale těmto (jak už někde v komentářích bylo) "predátorkám" to vždycky vychází. Hnány představou, že jen hledají opravdovou lásku, vyberou si vždycky tu nenevhodnější oběť a pak brečí, že to nevyšlo a skočí na další, aby se z toho dostaly. Povídka to krásně rozehrává, zradu kněze v komunitě, snahu komunity zachránit svůj pracně vybudovaný svět, pragmatickou reakci církve, ketrá je především institucí, i návštěva, velmi poučná, u evangelického kněze. I já jsem v té chvíli pochopil význam celibátu, když manželka diktovala knězi kázání rovnou do notebooku. Vytržené z reality? Ano, ale ne vytržené ze života. Pomalu ale stárnu je naprosto brutální (pro mne) vykreslení partnerského teroru staré paní vůči manželovi. Její sebestřednost, návyky a zhrzenost ze sebeobětování vede až k tomu, že ani nezaregistruje manželovu smrt a jede si dál ve své sebelítosti. Strašlivé. Zbytek povídek nepřekračuje průměr, ale stojí také za vidění. Originální to není, ale chytré, propracované a zábavné je to velmi.(30.1.2011)

  • TheRaven
    ***

    Kuličky. Poměrně zajímavý počin na jehož projekci jsem se dostal víceméně náhodou a rozhodně toho nelituji. První povídka krátká, ale výstižná, třetí velmi zábavná, ale taktéž pravdivá, především však velmi zábavná a ta čtvrtá, smutná, ale neodkladná jako její téma. A teď k povídce druhé (ne nezapomněl jsem na ni), která ve mně vzbudila asi nejvíce dojmů, tedy víceméně těch negativnějších. Příliš expresivně a řekněme "starokonzervativně" vyjádřená mládež, která neustále pije, fetuje, sexuje, poslouchá jen techno a je neuctivá ke školním profesorům a vůbec všem dospělým mi přijde jako hodně neblahé a trochu hloupé zkreslení, ač podstata příběhu je velmi zajímavá. (FNR Písek 2009)(9.8.2009)

  • Perotinus
    ****

    Film "Kuličky" mě naprosto nezaujal ani vnitřně nenasytil. A přesto není hloupý ani tuctový; kdyby podobná nápaditost byla v českých filmech této chvíle obvyklá, to bychom si žili, jéje! Když bych si měl vzpomenout na lepší a hlubší filmy, vzpomínám si jen na takové, které zpětně reflektují komunistický režim ("Zapomenuté světlo", "Pouta"). Nejsem žádný cinéphil, nicméně nenapadá mě, kdy se českým filmařům podařil výrazně kvalitnější film ZE SOUČASNOSTI než Olze Dabrowské v "Kuličkách".) Má někdo nějaký nápad? - Vede se zde diskuse, jestli jsou křesťanské typy a církevní realita znázorněné v tomto filmu uvěřitelné. Sám tu nic podstatně přestřeleného nenacházím. Poznal jsem už řadu mladších katolíků (i křesťánků jiných konfesí), abych byl spíše toho názoru, že Dambrowská se s tímto pestrým kvítím z Boží zahrádky vyrovnala ještě dosti něžně a decentně. - Stejně tak i Řehořova domácnost a jeho múza s kvedlačkou: nemyslím, že se jedná o přemrštěnou, zlomyslnou karikaturu; vezmeme-li navíc v úvahu, že nejméně každý druhý s farářů je ženat s absolventkou studia teologie, jakkoli třeba nepracující v církevní službě... - Ve filmu „Kuličky“ jde najít málo autentických „stop transcendence“: mezilidského vztahu, ze kterého by se nezvedalo přinejmenším obočí, častěji žaludek, v „Kuličkách“ skoro nevidět. Pokud ale upřímný cit nedokážou lidé často vyjádřit jinak než tak, že vytvoří druhému ve vztahu nedýchatelno (viz zvláště část filmu – „Pomalu, ale slábnu“) – tím hůře tedy pro ideu mezilidské lásky jako takovou... Pokud jde o paní Boženku z poslední části filmu, její vztah k Františkovi se tomu, co se běžně nazývá láskou, naprosto neblíží. Jedná se o vztah nestvůrně zvěcňující, majetnický a manipulující. Za všemi jejími "strachy o manžela" stojí chorobný strach nechat ho být sebou samým, ponechat mu svobodu, vlastní osobnost a integritu; což je přece předpokladem láskyplného jednání. (To vše i s důležitou komponentou žárlivosti, žárlivosti, která není snad sexuuální, ale je žárlivostí v širším slova smyslu; je tu žárlivost a atak na všechno, co Boženku přesahuje, na všechny Františkovy cesty "ven", zejména tedy na jeho poezii; ta je Boženčiným nepřítelem No. 1.) Pro ní je její manžel uchopitelný jen jako věc, se kterou je možné manévrovat a kterou je možné přemáhat a hníst vlastní vůlí. Nejšťastnější je Boženka v závěrečných minutách na hřbitově: teď už zůstává František opravdu a nenapravitelně JEJÍ, což je to hlavní, oč zde běží. Ona ho nepotřebuje živého, ale jejího: v závěru příběhu je tedy její láska dokonale saturována. - Toto láska není; ale pokud přece ano, pokud je toto legitimní rozměr lásky, tedy k čertu s láskou vůbec. Potom je idea lásky ještě nebezpečnější a ničivější než Marxova idea třídního boje... :) Pokřivené a povážlivé pojetí lásky je vlastní i některým jiným postavám filmu, viz oddíl "Maminčin andílek" - ale v "Pomalu, ale slábnu" se jedná o extrémní, vpravdě ďábelskou anatomii mezilidských vztahů.(31.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace