Režie:
Olga DabrowskáScénář:
Olga DabrowskáHudba:
Stefan ValdobrevHrají:
Marika Procházková, Jiří Vyorálek, Petr Jeništa, Jaroslav Someš, Tereza Nvotová, Alena Štréblová, Vladimír Škultéty, Marta Vítů, Ester Kočičková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Kuličky jsou komediální povídkový film o tom, jak ženy manipulují s muži. O drobných vydíráních, o pláči, o slzách, o schopnosti se obětovat pro vysněný cíl, o sexu ve službách, o tom jak využít empatie. Začíná to už v dětství na hřišti a nekončí ani po smrti. Postupem let se ženský mechanismus manipulace rozvíjí, formuje, zraje až dospěje k dokonalosti. Jednotlivé příběhy se odehrávají na techno-party i na katolické faře a završují se ve spokojené domácí rutině dvou starých lidí, kterou už nemůže narušit nic – ani smrt. Povídky o ženách různého věku a životního stylu dohromady složí příběh celého lidského života, který byl díky manipulaci s druhými prožit podle plánu a zároveň ze stejného důvodu promarněn. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Žádná šokující manipulace se ve filmu nekoná,očekával jsem od Kuliček přece jen víc.Takže hodnocení filmu samotného průměr.Co však pro mě šokem bylo, byla mizerná technická kvalita obrazu i zvuku,kameramani, kteří byli na toto hned 2, jak jsem si všiml v titulcích, natáčeli nejspíš mobilním telefonem s upatlanou plastovou čočkou.... ()
KULIČKY, přestože mě většinu času silně iritovaly, jsou nadprůměrným a rozhodně slibným debutovým snímkem, který se nebojím označit za "letošní PUSINKY"._____ Dabrowská, jinak vystudovaná scénáristka a pomocná režisérka na Zelenkových raných filmech, umí odpozorovat/odposlouchat dialogy a chování určitých sociálních typů lidí, dává každé z pěti povídek vlastní tempo a i filmařský výraz. Sympatické mi je i to, že se nesnaží nic vtloukat divákovi do hlavy, ale ten si na vše musí přijít sám, a že se jednotlivé povídky navzájem neprotnou, ale složí v jeden celkový obraz a film má šanci zaujmout široké divácké spektrum, i když vyhledávající "alternativní veřejnoprávní" filmy v produkci Čestmíra Kopeckého._____ SVATBA (4*) a POMALU, ALE STÁRNU (4*) plní rámující účel a jsou spíše střípky či anekdotami se silnými a zábavnými pointami a situacemi odpozorovanými ze života, které mají obecněji platný charakter. Dětští herci si hrají na to, že hrají hru a jejich výkony na to také vypadají, ti "nad hrobem" (pochopíte, až uvidíte) jsou ale výborní, bez jakýchkoliv manýr._____ MAMINČIN ANDÍLEK (mezi 3* a 4*) má odhadnutelnou pointu, na níž bohužel celý stojí, zato ale vyniká nápaditými kompozicemi a postavami i dialogy, které nebo pro které by divák vraždil, ale takhle teenageři (resp. Cosmo-rebelky) mluví a jednají. Zábavné je i obracení žánrových schémat (závěrečné ulehnutí), které dovoluje režisérce a scénáristce v jedné osobě podat společensko-kritický komentář ženy středního věku a ženy-matky._____ MRAVNÍ IMPERATIV (silné 4*) sklouzává co do postav ke karikatuře a co do problematiky k laciné saitře, ale ze všech povídek je nejpromyšlenější, má nejpevnější dramaturgický tvar a zaujme změnou optiky vyprávění, která je nejen na debut, ale na český film vůbec výjimečná. Navíc si může zasadit do povídky televizní, divácky vděčný skeč s Ester Kočičkovou,aniž by z filmu či povídky trčel._____ Ve výsledku to jsou 4* pro český film a nadějný debut, který mnohé muže může odradit svým tématem, ale který ve výsledky není hloupým feministickým pamfletem jako PUSINKY a spíše ukazuje, nakolik ženy dovedou zneužívat a využívat společenské role, které jim šovinistická společnost diktuje, a tím se stávají nefeministickým. Jednoduše film, který má koule. 70% ()
Kuličky jsou rozhodně zajímavým pohledem na manipulování mužů ženami. Ve čtyřech, na sobě nezávislých, povídkách můžeme daný problém pozorovat ve všech věkových skupinách - od dětí až po seniory. První příběh - Svatba - je vyloženě odlehčující a navozuje uvolněnou atmosféru, dětská bezprostřednost z něj místy doslova čiší. Druhá povídka - Maminčin andílek - už na mě dokázal zapůsobit docela depresivně, představím-li si, že by se v budoucnosti moje dcera (klidně i syn) choval tak, jako tomu je v případě teenagerů a celkově jsem v tomto příběhu viděl úpadek chování a životního stylu dnešní mládeže. Třetí povídka - Mravní imperativ - nadhazuje docela probírané téma celibátu a ukazuje, že každý člověk je tvor chybující a že za své činy neseme zodpovědnost a je pouze na nás, jak se k problému postavíme, přičemž bychom se neměli nechat ovlivnit davem, jenž na vzniklou situaci může pohlížet zcela jinak. Poslední, čtvrtá povídka - Pomalu, ale stárnu - mě opravdu uvedl téměř do regulérní deprese. Ačkoliv je tento příběh relativně krátký, má ve svojí stopáži o to větší sílu. Zde se opět jen potvrdil "problém", jenž jsem zmínil v první větě komentáře - jak ženy dovedou manipulovat muži. Smutný, ale přesto krásný příběh, který byl povedenou tečkou za Kuličkami. ()
Film jsem viděl dvakrát a musím říct, že Mravní imperativ mě naprosto dostal. Znám ženy tohoto typu, které vždy dostanou to co chtějí. Když zlomí i faráře jen proto, že je to výzva, její kamarádka už je fakt zoufalá- Chtěla jsem jí ukázat, že my obyčejní kluci a holky, jsme šťastnější. Na škole mi přebrala kluka, přefikla předsedu maturitní komise, tentokrát jí to prostě nesmí vyjít! - Ale těmto (jak už někde v komentářích bylo) "predátorkám" to vždycky vychází. Hnány představou, že jen hledají opravdovou lásku, vyberou si vždycky tu nenevhodnější oběť a pak brečí, že to nevyšlo a skočí na další, aby se z toho dostaly. Povídka to krásně rozehrává, zradu kněze v komunitě, snahu komunity zachránit svůj pracně vybudovaný svět, pragmatickou reakci církve, ketrá je především institucí, i návštěva, velmi poučná, u evangelického kněze. I já jsem v té chvíli pochopil význam celibátu, když manželka diktovala knězi kázání rovnou do notebooku. Vytržené z reality? Ano, ale ne vytržené ze života. Pomalu ale stárnu je naprosto brutální (pro mne) vykreslení partnerského teroru staré paní vůči manželovi. Její sebestřednost, návyky a zhrzenost ze sebeobětování vede až k tomu, že ani nezaregistruje manželovu smrt a jede si dál ve své sebelítosti. Strašlivé. Zbytek povídek nepřekračuje průměr, ale stojí také za vidění. Originální to není, ale chytré, propracované a zábavné je to velmi. ()
Svatba je taková povedená anekdota na úvod. Maminčin andílek působí až dokumentárním dojmem, zejména když nechává současnou mládež chovat se a mluvit tak, je to ve skutečnosti dělají. Mravní imperativ o jedné ženské predátorce, která si vyhlédla oběť na ni naprosto nepřipravenou, na mne naopak působil, že se od reality celkem vzdaluje. Pomalu, ale slábnu dotahuje téma ženské manipulace opravdu až za hrob. Všechny povídky mají velmi dobře napsané dialogy a chválím, že se zase jednou našel někdo, kdo risknul natočit film jen s neokoukanými herci. ()
Galerie (6)
Photo © CinemArt

Reklama