Sop
Cadaver
Obsahy(2)
Mrtvola není jen tělo bez duše. Je to něco, co má být respektováno jako nástroj učení mladých studentů medicíny na celém světě. Lidské tělo může vypovědět tisíce příběhů, nás však teď zajímá pouze jedno tělo a jeden příběh. Mai je výborná studentka druhého ročníku medicíny. Při její první hodině praxe na pitevně se stane něco podivného. Když Mai prochází kolem mrtvého těla ženy, ruka mrtvoly se náhle pohne a chytí Mai za zápěstí. Nikdo si však ničeho nevšimne. Postupně se zdá, že žena se skrývá ve stínech a pronásleduje Mai na každém kroku. Ta začíná být zoufalá a snaží se ve své minulosti najít odpovědi, aby se dozvěděla kdo že je tajemná žena v márnici a kdo ji vlastně sleduje a proč. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (57)
Ta dívka byla jako herečka vyloženě dřevo a ty její hororové sekvence mě vyloženě nudily. Takže já bych jí prostě ze studia vyrazila a byl by pokoj. ()
První z trojice mnou napjatě očekáváných thajských horrorů je konečně tady. A nezklamal. V duchu většiny duchařin nabízí nesčetněkrát omletou zápletku, takže výsledný dojem závisí především na zpracování, atmosféře a lekačkách. A tady Thajci odvedli velmi slušnou práci. Moderní vzhled prošpikovaný chladnými filtry, přesná hudba a zvuky, atraktivní lékařské prostředí, kde se zlověstně válí mrtvoly v pytlích... V určitých sekvencích panuje vskutku hustá atmosféra a jen jsem trnul, kdy dojde k bafačce. Ty se vesměs podařily (scéna s blikající promítačkou je parádně strašidelná a leckomu bude evokovat skvělý Shutter), jen jsem měl několikrát pocit, že tvůrci mohli ještě přitlačit na pilu, podobu ducha nevýjimaje. Bohužel se nevyvarovali laciností, jež moje prvotní nadšení kapku zchladily. Co naplat, Sop je stejně dalším důkazem, že prapor současného asijského mysteriózního horroru drží pevně v rukou Thajsko. A já už se těším jako malý na slibný projekt lidí, kteří spáchali Shutter: Faet ()
Průměrná asijská duchařina, která není ničím výjimečná, ale na druhou stranu neurazí (jsem zvědav kdy se dostaví USA remake). Potěší více než solidní budovaní atmosféry, dobrá práce s hudbou,zvukem a velká porce scén při kterých se leknete. Postupem času zmíněné scény ovšem omrzí a působí že jsou až násilně vložené. Konec je z těch povedenějších. ()
Poměrně slušná a precizně zpracovaná duchařina. Scénář sice není nijak výrazný a příběh je mnohokráte ohraným. Dívce se začne zjevovat duch, který od ní zřejmě něco žádá a ona musí zjistit, co chce a kdo je zjevující se dotyčná zač. Odkrývání souvislostí je docela očekávané a nenabízí mimo žánr nic nového. Již brzy se Vám možná vyjasní, které osoby mají s příběhem něco společného a závěr filmu je tak přímým vyrovnáním účtů s klasickým, nepřekvapivým zakončením. Tomuto víceméně průměrnému námětu dominuje především zdařilá atmosféra, účelné lekačky, kterých je zde vskutku dostatečně mnoho, podmanivá hudba a pro mě sympatická hlavní postava. ()
Je to úplne priemerný horor z thajskej produkcie. Má celkom dobrý príbeh o študentke medicíny, ktorá je počas hodiny, na ktorej sa prvýkrát zúčastní pitvy napadnutá duchom zosnulej, čo ale nikto iný nevidel a tak jej nikto neverí, no duch ju stále prenasleduje a tak chce o zosnulej zistiť pravdu, aby už jej duch našiel pokoj. Spracovanie nie je zlé, ešte prvá polhodina ma vôbec nezaujala po žiadnej stránke, iba je študentka stále prenasledovaná duchom a to je tu príliš nudne podané, ale potom už film konečne získa normálnu zápletku, hlavná hrdinka začne pátrať po pravde a už sa na to pozerá bez problémov. A to už vydrží do konca, ktorý nie je originálny, ale celkom sa mi páči. Ako horor tento film ale moc nefunguje, atmosféra tu síce je, ale slabá a o napätí sa tu tiež moc hovoriť nedá, možno trochu v záverečnej fázi, ale skutočne len trochu. Ale najväčším sklamaním sú aj tak samotné hororové scény, ktoré nestoja vôbec za nič. V prvej polhodine jedna hororová scéna strieda druhú a sú príliš nezaujímavé a nudné, potom už našťastie uvoľnia miesto príbehu, čo mi tu vyhovuje omnoho viac. V celom filme sú len dve hororové scény, ktoré mali aspoň nejaký potenciál, približovanie ducha pri menení fotografií, prípadne duch pri posteli, ale aj ten využili len málo. Herecké obsadenie je bez problémov, hlavná hrdinka ma síce zo začiatku moc nezaujala, ale potom sa už vylepší, no lepšie sú na tom zvyšné postavy, hlavne učiteľský zbor. Réžia a technická stránka sú iba prinajlepšom priemerné, hororové prvky absolútne nezvládli, ale ten zvyšok je už celkom ideálny. Ešte dobre, že celý film nedopadol ako prvá polhodina, ktorú by som označil za dno ázijského hororu. Ale potom sa už na to dá pozerať a tak na ten priemer film stačí. 55% ()
Je poměrně znepokojivé, když mrtví chodí a nachodí toho víc než já za celej den. K Pitevně mě přitáhly úvodní nadšené ohlasy, veskrze příznivá hodnocení a taky fakt, že s Thajskou kinematografií všeobecně nemám příliš zkušeností. Popravdě, není těžké domyslet si, vzhledem k názvu, že půjde o gore morbidní vystoupení plné rozkládajících se těl, zvrhlého personálu a jak je na dnešní dobu nutné, party dezorientovaných teenagerů bojujících o holý život. Opak je však pravdou. Sop je takřka typickým zástupcem asijských duchařin, jejichž boom zaplavil naše povědomí na sklonku 90tých let. Skrze formaldehydem nasáklých sálů, skrz svazující závoj všudypřítomného chladu, vstupujete do příběhu mladičké Mai (Natthamonkarn Srinikornchot), studentky medicíny s účesem jak přilba z Top Gunu, která se ocitne na linii mezi smrtí a posmrtným životem vidíce víc, než jen těla zakrytá na pitevních stolech. Návštěvy pitoreskních, zrůdných duší dostanou se na běžný denní pořádek a křehká dívka je nucena ohlédnout se do vlastní minulosti, aby odhalila příčinu svých vidin, zlých snů. „Když lidi umřou, musí mít svázané ruce, aby odpoutali duši!“ Víra v duši a její klid po životě je prakticky základním stavebním kamenem celého děje, do něhož jste vtaženi strašně rychle a teprve až s druhou polovinou filmu se v něm začínáte trochu orientovat. Řemeslně velice slušně zvládnuté scény provázané chladnou, neuchopitelnou atmosférou a profesionální, moderní kamera. K tomu ještě pocitově barvitý, pulzující hudební motiv - srdečný klavír a oduševnělé housle, temná elektronika a podmanivý, tesklivý dívčí zpěv. Oproti tomu těžko čitelné charaktery postav, jenž příliš nemluví, spád děje víc než příběh suplují četné lekačky (neboť co mrazí víc než přímý pohled do tváře smrti) a poměrně slaboučký závěr. Pitevna Duloisita Niyomkula (nu nemají ta thajská jména svůj jazykolamný půvab?) je tak řekněme průměrným hororovým kouskem, který těží především z vysoké technické kvality zpracování a možná až přemíry zmíněných lekaček. Zcela absentuje na jakkoliv okatou brutalitu, vyprávění je hodně vláčné a postrádá zásadnější spád. Přesto se však (pro mě) jedná o třídu lepší počin, než další thajský horor Voodoo: Umění ďábla (2004). [final rate: 55%] ()
Thajská pitevna je v něčem odlišnější, než ty evropské nebo americké. Asi mají daleko větší úctu k zemřelému,proto dokážou tak dobře natočit horor s takovou tematikou.Studentka medicíny Mai vidí něco,co nikdo jiný nevidí. Začne jí pronásledovat duch z minulosti a chvíli jí nedá vydechnout. Má alespoń malou šanci přežít? ()
Jedná se nevýrazný horor, jehož největším kladem je to, že neuráží. Neděje se v něm nic hloupého a tak jen zamrzí, že námět, ač nijak originální, přesto však slibný, nebyl lépe zpracován. Lekací scény ani napínání na mě moc neúčinkovaly. Navíc díky poměrně zmatečnému vyprávění, jsem i po skončení tápal jak to vlastně všechno bylo. ()
slabší záležitost z předalekého východu sází bohužel jen na totální lekačku a o hlubší atmosféře se tu nedá moc bavit... Natthamonkarn Srinikornchot, jejíž jméno si asi moc dlouho pamatovat nebudu, byla ve své roli aspoň velmi přesvědčivá, když už nic jinýho tahle hodinka a půl nenabídla... tohle bububu na mě moc neplatilo. 40% ()
Zklamání. Vypadá to sice poměrně solidně, obrazové zpracování jest velmi profesionální a oku lahodící, ale zápletka je chaotická až běda a její pomalé a čím dál tím chaotičtější rozmotávání je víc únavné než poutavé. Lekačky jsou zpracovány kvalitně, jenže se s nimi ku škodě filmu moc nešetří, takže jsem k nim poměrně rychle otupěla a tím spíš se u Sop spíš otravovala, než bála. ()
Paranoidná thajská medička omdlievajúca na pitevni presiaknutej formaldehydom len čo mŕtvola pohne prstom a odhaľujúca vraždu za neustáleho duchárskeho bubu. Nudaaaa. ()
Sakra tak teda nic moc, čekal jsem z nějakého důvodu strašidelnou pecku, kde se bubu bát jen pohnout, ale režisér jehož jméno nebudu ani zkoušet napsat, film udělal šíleně sterilní, a nezáživný. Atmosféra těhlech hororů je ten tam a člověk na film dívá jen proto aby věděl jak to dopadne. No a dopadne to celkem špatně, konec je strašně předvídatelnej. No snad příště. ()
Průměrně strašidelná thajská duchařina s rovněž průměrnou zápletkou a jejím rozuzlením. Hlavní hrdinka byla otravná svým věčným mlčením a tím jak se neuměla vymáčknout, aby vzápětí začala naopak hystericky ječet. Na druhou stanu to byla celkem pohledná holčina, film se odehrává v zajímavém prostředí a nemá špatnou atmosféru. Jeho hlavním kladem jsou ale jednoznačně lekačky - z těch by člověk pomalu dostal psotník. ()
Asijské horory jsou velkým pojmem na světové hororové scéně. Filmy z tohoto kontinentu dokázali učarovat mnohé diváky svou jednoduchostí, ale za to propracovaností, děsivostí i krutostí. A nejenom diváky. I samotný Hollywood, který už dnes kopíruje skoro každý film a remaky vznikají jak na běžícím páse. Opět zde máme celkem originální zápletku, která se nějakou dobu drží na vysoké úrovni, ale postupem času jako by začala upadat. Jedná se o duchařinu, kdy se nám zjevuje duch mrtvé dívky, který chce po Mai, aby osvobodila její duši. Zpracování sice není na takové úrovni jako u výše zmíněných filmů, ale i tak jsem se několikrát lekl, když se její nechutná tvář objevila na obrazovce, a to se mi moc často nestává, takže za to velké plus. Nejkrásnější scéna z celého filmu je z promítací místnosti.Samozřejmě taky scény z pitevny nebo školního muzea dodaly filmu děsivou atmosféru, která byla skvěle podchycena úžasnou hudbou, která se mi zaryla až do morků kostí. Opravdu tento thajský horor je rovnoměrně oplácaný tak, aby byl divák pořád napnutý co, že se to bude dít za chvíli. Sice se tu najdou i hluché a nudné místa, ale to asi u každého filmu. ()
Naprosto instatní asijská duchařina. Stačí přidat jen vodu. Jenže jí do toho můžete lít kolik chcete, pořád z toho bude jen tuhá nezá(vý)živná hmota bez chuti a nápadu. Vystavět půlku filmu jen na tom, že se někomu zjeví duch a ona zařve nebo omdlí a tohle omílat pořád dokola, je fakt dost nuda. Nudné zpracování nudného a zcela neoriginálního nápadu. Za něco stojí jen tak posledních 10 minut. Někde v půlce jsem film musel přerušt, protože jsem měl něco na práci. Když pak byl zase čas, hodně jsem přemýšlel, jestli má vůbec cenu to dokoukat, nebo si rovnou pustit něco jiného. Thajské horrory asi opravdu nebudou mým šálkem kávy. ()
Chladné, děsivé a tajuplné. Výborná hudba. Mladé studentce se zjevuje mrtvá žena, kterou ostatní nevidí. Na thajské poměry je to výborný film. Po celou délku snímku jsem čekal na lekačky, objevily se asi 4, po kterých byly moje trenýrky na ždímání:-). Kdyby autoři filmu více zapracovali na podobě ducha a více hustější atmosféře, tak z toho mohl býti hit. Je mi líto, že tento snímek nezůstane v mé paměti moc dlouho, protože co se týká zápletky, tak ta je velice chaotická a já vlastně ani nevím, jak to celé dopadlo! A to se mi už dlouho nestalo, abych něvěděl, jak film vyvrcholil. ()
Atmosféra místy výborná, bubáci zvládnutí a lekačky ušly, takže ohraná báchorka ani příliš nevadila. Nicméně mi přišlo, že zatímco v první polovině se se strašidlem nešetřilo, takže jeho nástupy postupem času přestaly budit kýžený dojem, tak v té druhé ho bylo zase příliš málo. Druhou výtku mám k hlavní herečce, jejíž projev mi vůbec neseděl, ačkoliv tady hraje svou roli i specifičnost asijského projevu. Co našince zaujme určitě je thajská pitevna a tamní přístup k mrtvým. Celkově lehký nadprůměr. 60% ()
Ázia. Čo všetko, nám tento exotický kontinent vie ponúknuť. Chutné jedlá, krásne ženy, či za gule ( u dám určite niečo iné ) mačkajúce horory. Logicky, ak by som sa mal zamerať na to posledne menované, asi by som aziatiku nepochválil. Zopár dobrých nápadov ešte nerobí dobrý film. Nuda. V skratke. ()
Absolútne sklamanie...po všetkých Okách, Kruhoch, Nenávistiach...ma už len niečo môže prekvapiť...ale nepodarilo sa...absolútne tragické ()
Čekal bych u thajského hororu trochu krve, trochu drsnější přístup, ale na tohle si „Pitevna“ ani trochu nehraje. Jde duchařskou cestou a je celkem nudná. Není zde žádné pořádné překvapení, žádné odhalení, není zde nic, co by dokazovalo, že thajské horory skutečně stojí za to a přinášejí do žánru něco nového, osobitého. Tohle je jen mnohokrát omleté cosi, což opravdu už příliš nezaujme. ()