Faet
Alone
Obsahy(2)
Prý na svět přicházíme a z něj odcházíme sami. To je asi důvod, proč každý hledá své druhé já, svou lepší půlku. Ale co kdybyste se nenarodili sami? Co kdybyste byli od samého počátku připoutání tělem i duší k někomu jinému?
Pim a Ploy jsou siamská dvojčata. Jednoho dne podstoupí rozdělující operaci, při které Ploy umírá. Od té doby se však Pim velmi trápí výčitkami a pocitem osamění a utíká proto za jiným životem do Koreje, kde brzy potká laskavého manžela. Ploy je však stále zde, její duše přebývá ve společném domě a je to duše velmi, velmi nahněvaná.
(oficiální text distributora)
Recenze (87)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $9,280,250║ ()
Duchové straší Subjektiva! Subjektiv bude po smrti strašit režiséry duchařin! SPOILER - Tam, kde zpočátku tušil nechtěné zničení blízké duše zpřetrháním pro život nutných, ale zároveň jej svazujících pout, předvené v duchařské symbolice, dostalo se mu nakonec prosté spravedlivé pomsty za vědomě a záměrně spáchaná příkoří. KONEC SPOILERU. A také standardní žánrové posloupnosti: lek, Lek, LEk, LEK, LEK!, LEK!!, LEK!!! Nebál se, nelekl se, netěšil se z ničeho jiného než poměrně uvěřitelného jednání manžela a vůbec okolí hlavní hrdinky. To mu ale utrpení nevyvážilo. Co vlastně spáchal Subjektiv? Silná *. ()
Tři bafnutí ještě film nedělají a bohužel Alone už nic víc nabídnout nemůže. Nápad je sice vynikající, ale silně nevyužitý, jediná opravdu silná scéna je už v traileru profláknutá pláž. Navíc, i když je pointa myslím slušná, je film naprosto zabitý jejím umístěním někam do druhé třetiny. Celý konec je pak nudným oddalováním nevyhnutelného. Minimálně o dvě třídy horší než Shutter. Holt opakování někdy není to pravé ořechové. ()
Po delší době jsem měl chuť na pořádnou asijskou duchařinu, to bych si ale nesměl vybrat hodně tuctový bububu snímek. Převážnou část příběhu totiž vyplňuje nešťastný osud siamských dvojčat, jenž se snaží hrát na slzopudnou strunu, což jsem prostě nepřekousl. Když si pustim horor, tak se chci bát, ne brečet každých deset minut. Jediná silnější scéna je ta v ložnici, jinak několik levných leknutí nedělá strašidelný horor. Kor když zdejší pointa, jež se alternativně opakuje v desítkách jiných filmů, je dnes stará už asi deset let. Ani ten konec mě nepřesvědčil ke třetí hvězdě. Škoda no. ()
Duchařská špička a důstojný nástupce skvělého Shutter od stejného dua režisérů. Od devítky v hodnocení ho dělí závěrečných 20 minut, které do té doby dost dusnému horroru obrušují hrany. Jinak je vše, jak má v jakostní duchařině být. Hafo fungujících lekaček, zneklidňujících momentů, precizní zvuk, bezchybná forma a navrch atraktivní téma siamských dvojčat. I na romantickou strunu se zahraje. Podobně jako v Shutter je předností řádně zohavená vlasatice, která se s tím nemaže. Leč starší horrorový bráška disponuje přeci jen krapet poutavějším příběhem, o zježený chlup větším napětím a lepším zakončením. Ale i tak lze Alone bez uzardění zařadit mezi nejlepší asijské duchařiny. ()
Pisanthanakun s Wongpoom se nenechali zahanbit a natočili po Shutter další výbornou duchařinu, která se snaží hlavně bodovat správně hutnou atmosférou a lekčkama než nějakýma vraždama, bohužel se ale hrubě nevydařil jak konec, tak pointa, takže to dokázalo celkem zklamat, ale předchozích 70% filmu sem se docela příjemně bál ()
|| Scenár: Aummaraporn Phandintong, Banjong Pisanthanakun, Sopon Sukdapisit, Parkpoom Wongpoom | Hudba: Chatchai Pongprapaphan | Produkcia: Yongyoot Thongkongtoon, Yodphet Sudsawad, Mingmongkol Sonakul | Distribúcia: GTH, 24 Frames || Hororová struna rozrezonovaná tradičnými prvkami nemocnice, vaňe, zrkadiel, znetvorených tvárí... Vracajúca sa hlavná hudobná téma s obrazovým vysvetlovaním deja šikovne strieda napäté časti posúvajúce príbech. Jeden z lepších ďalekovýchodných hororov, ktorý sa určite dočká amerického remakeu. ()
Je to celkom dobrý horor od tvorcov výborného filmu Shutter. Má zaujímavý príbeh o žene, ktorá sa po mŕtvici matky načas aj s manželom presťahuje do svojho rodného domu, ale začne vidieť ducha svojho siamského dvojčaťa. Som spokojný aj so spracovaním tohto príbehu, zaujímavé sú scény z detstva dvojčiat, ale pochváliť musím hlavne pointu, ktorá nie je šokujúca, ale určite je zaujímavá a film sa od nej vyvinie nečakaným smerom. Čo sa týka už samotných hororových scén, tak tam už moc spokojný nie som. Atmosféra filmu je dosť slabá a nedokáže moc upútať a film skoro vôbec nie je napínavý. Zaujala ma prakticky iba scéna, kde je muž hlavnej hrdinky pod posteľou a dobrý nápad na pláži. A ako je to už pri ázijských ducharinách zvykom, na dobrej úrovni je aj vizuál ducha. A tak teda po hororovej stránke som veľmi sklamaný, kedže film Shutter považujem za najdesivejší horor všetkých čias, kde je každá hororová scéna veľmi nepríjemná a aj najslabšia je na vyššej úrovni ako najsilnejšia z tohto filmu. A veľkým negatívom je aj zabíjanie zvierat, ktoré sa tu nachádza. Takže po hororovej stránke podľa mńa tento film zlyhal, ale príbeh ma zaujal a film bavil, takže preto aj takéto hodnotenie. Objektívna kvalita filmu- 58%. film sa páči mne na 70%. ()
Musím říct, že první dvě třetiny filmu jsem silně uvažoval o mnohem horším hodnocení. Tvůrci předhazují titulní ženskou hrdinku napospas tmě a zrcadlům tak vehementně, že už po půlhodině začne zdejší bububu pěkně nudit. Vyjímkou je perfektní scéna na pláži. Zatímco jiné asijské duchařiny ale často spoléhají na zápletku kolem koncentrované nenávisti a záhrobního zla, zde přijde v závěrečné části zdařilý zvrat. "Duchařské" scény jsou odůvodněné, dalo by se říct, že i racionálně vysvětlené (hehe), a i když následná thrillerová sekvence není ničím světoborným, odstraňuje spolehlivě pachuť prvních dvou třetin. 5/10 ()
Někdo by měl konečně v Thajsku vysvětlit, že výskyt ducha v každé páté scéně způsobuje velmi nepříjemnou duchařskou inflaci - jak se má člověk aspoň trochu leknout něčeho, co na něj dovádivě bafne ob čtvrt hodiny. Také by nebylo na škodu sdělit tamním filmařům, že vítězství hmoty nad duchem (cha), tzn. skutečně velmi profesionálně působící obrazové části nad částí dějovou, není zrovna ten nejlepší způsob, jak dělat dobré filmy. Faet sice oběma zmiňovanými neduhy trpí, ale jelikož to není v míře větší než neúnosné a závěrečná pointa není z nejhorších, řadí se k tomu lepšímu, co jsem z údajně vynikající thajské horrorové produkce měla možnost vidět. ()
Tenhle horor se ke mně dostal díky tak trošku podvodným praktikám firmy Mido - na obálku totiž neumístila nic kromě českého názvu, který ovšem nekorespondoval s ničím, co jsem si z asijské hororové produkce pamatoval, a tak jsem tedy koupil zajíce v pytli. No, stále nemám rád thajské horory, jak jsem se mohl přesvědčit. Průběh filmu je klasicky thajsky kašovitý, scény se náhodně mění za naprostého ticha, najednou zaburácí housle, odněkud vyrazí hlava nebo ruka a film ztichne a pokračuje úplně jinde. Ach božínku. Jednou jsem se opravdu leknul, ale kdybych se chtěl lekat, tak jdu na noční procházku do ghetta a nekoukám na horor :) Když konečně přišel zvrat, který jsem vytipnul už po 10ti minutách (a fakt jsem nečekal, že se strefím!), tak to šlo do kytek úplně. Člověk neví, komu má fandit, protože každý se nějak chová a občas udělá něco proti rozumu selskému, svému i proti vlastnímu charakteru, jen, aby byl šok. A co bylo nejlegračnější? Když se nad tím zamyslíte zpětně, tak ten duch tam nebyl vůbec k ničemu... Vystřihněte ho, a film skončí stejně. Pro takové věci existuje krásné slůvko a já ho mám moc rád... ()
Ďalšia pozerateľná duchrina z ázie. Film má skvelý námet, ale už samotné prevedenie do filmu nedopadlo tak skvelo. Pár otrepaných a sto krát videných klišé lakačiek, ktoré už v celku nudia, ale nájde sa tu pár originálnych scén, ktoré naopak zdvíha ľudí zo stoličiek. Pomerne slušná atmosféra s gradovaním na konci. Ten záver bol fajn a prišla nejaká očakávatelná pointa, ktorá ma naozaj prekvapila. Suma sumárom zaslúžených 70%. No, škoda toho slabšieho rozbehu, ktorý mi nesadol. Ale som spokojný s konečným výsledkom. ()
Lepší průměr.Pár dobrých scén tam bylo. ()
Zase ďalšia thajská duchárina od Mido production. V poslednom kvartáli asi štvrtá mnou videná. Začínam si myslieť, že v tom majú nejakú záľubu. Kvalitou bohužial stále na rovnakej úrovni, akurát potešilo neočakávané rozuzlenie a ja snáď ešte doplním, že je treba si dávať pozor keď niekto povie: "Nikdy nás nič nerozdelí." ()
Celkme vydařená duchařina s jedním docela "hearthsttoping" momentem. moc jsem od začátku nečekal a ze začátku jsem ani moc nedostal ale postupem času jsem se bavil. Hlavní co mucím pochválit je konec ten je skvěle natočen a hudba kterou přidaly je naprosto uchvatná. Herce asi moc nepochválím protože sice zahrály co měly ale prostě mi moc nesedly. Překvapivá pointa u mě bohužel moc nezafungovala protože jsem to tak trochu tušil. Film sám o sobě nemá žádné větší poslání a ani se na něj asi už nepodívám ale je na jedno zkouknutí je výborný. Takže za 3*. ()
Ničím zajímavý a extrémně nudný horor bez atmosféry a s trapnými lekačkami po vzoru japonských legendárních hororů, kterým se Smrtící spojení snaží přiblížit nejvíce. ()
Příjemné překvapení na poli asijských duchařin. Já duchařiny nemám moc rád, protože všechny staví hororovou linii na klišovitých lekačkách a mnohokrát viděných postupech. Ani tato duchařina není jiná, avšak narozdíl od většiny ostatních má jednu výhodu: není trapná. Duchařiny typu Nenávist nebo Zmeškaný hovor mě nejen neděsí, ale navíc mi přijdou i trapný a někdy až k smíchu. Proto sem moc rád, že smrtící spojení je klasickou duchařinou, která netrpí trapnými momenty a rozhodně si své hodnocení na csfd zaslouží. Pro mě osobně kvalitativně ještě o 3% lepší. Takže 65% :-) ()
ČESKÁ DVD PREMIÉRA: MIDO FILM = 25.6.2009 (28.12.2008) ()
Film Alone je takovým neškodným thajským hororem, který příliš nevyděsí za to ovšem docela zaujme svým dějem. Ten je místy velice barvitý a v některých scénách opravdu atmosféra graduje ve velkém stylu, jenže bohužel těchto pasáží je velmi málo. Ve své podstatě jde jen o další tuctovou duchařinu, ve které figuruje dívka s černými vlasy a tenhle asijský fenomén mě už přestává pomalu bavit. Ve skrytu duše doufám, že už zase vymyslí něco nového, ale musí to být velmi rychle. Na tohle by se neměli dívat žádné siamské dvojčata, protože by z toho mohli mít i menší psychické trauma. Pro mě je tenhle film trošku lepším průměrem ()
Zpočátku již klasická asijská duchařina se vším, co k tomu patří, zaujme především tím, že se zdá, že postrádá právě onu klasickou klišovitou a neoriginální příměs hledání identity ducha a zívěrečný zvrat s tím spojený. Jenže ouha, i z tak zjevného faktu, jakým se zpočátku identita duchá zdá být, druhý půlka filmu dokáže vykřesat (a znatelně celý film pozvednout z neoriginálně klišovitého balastu, který thajský horror nabízí vrchovatou měrou) zajímavé psychologické drama i s oním zvratem. To, společně se zajímavou hlavní představitelkou, z filmu činí to lepší, co nám Thajsko (alespoň z toho, co jsem zatím viděl) může nabídnout. Potěšil mě zajímavý závěr a přirozený oheň, ne jeho digitální náhražka. Klasikou je docela povedená hudba (je zajímavé, že i ta nejobyčejnější thajská sračka má výbornou hudbu). A máte-li rádi/y omyly, opomenutí a chyby filmových tvůrců, určitě vás potěší závěr scény ve vaně. Sledujte pozorně. Pobavilo mě, jak něco takového mohli přehlédnout. ()