Režie:
J.A. BayonaScénář:
Sergio G. SánchezKamera:
Óscar FauraHudba:
Fernando VelázquezHrají:
Belén Rueda, Fernando Cayo, Geraldine Chaplin, Mabel Rivera, Edgar Vivar, Roger Príncep, Andrés Gertrúdix, Montserrat Carulla, Óscar CasasVOD (1)
Obsahy(2)
Mrtvé děti si chtějí hrát... Laura vyrůstala v sirotčinci na mořském pobřeží a po třiceti letech se spolu s manželem a synem vrací do míst dětství. Ráda by znovu otevřela opuštěný ústav jako domov pro postižené děti. Její syn se však na novém místě začíná chovat zvláštně a Laura se pomalu přesvědčuje, že starý dům má své hrůzostrašné tajemství, o kterém neměla ani potuchy! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (968)
Horory to mají dneska velmi těžké, alespoň u mě teda. Zpravidla si je totiž dávám na noc, aby to mělo ty správný grády a to je právě jádro pudla. V dnešní době se totiž začnu bát sotva ráno otevřu oči a čekám kdy a kde se zase co během dne vysere. Hned od rána se na mě valí slušný dávky strachu. Neukrad mě přes noc nějaký gang autíčko ?? Nenabourám ? Neskončím v zácpě ? Stihnu přijít včas na jednání ? Nepřijdu o klienty ? Nezmlátí mě někdo na ulici ? Kdo mě dneska okrade ? Nebudu mít v kaslíku moc složenek ? Nepošle mě do prdele má jediná milenka ? Budu mít večer co jíst ? Nejsme díky výrokům prezidenta republiky ve válce s celým světem ? To je jen nepatrná dávka každodenních téměř již povinných strachů. No uznejte sami, že když si pak večer natahnete fajfky k bedně nebo v kině, tak nějaký to hovado se sekyrou v ruce už působí spíše sklidňujícím dojmem. Někdy si dokonce přeju být jeho první obětí a vyřešit tím definitivně ty strašně "výhodný" úroky u hypotéky. Pak jsou, ale horory prosté všech násilných tvorů i netvorů a sázející spíše na psychologickou stránku, jako třeba Sirotčinec. Moje dení strachy sice Sirotčinec netrufnul, ale svou hustou atmosférou jim byl více než vyrovnaným soupeřem. Velká škoda, že film neskončil o 10 minut dříve. Příběh by pak nabral v konečným efektu na mnohem větší síle. Nevadí i díky skvělému herecku výkonu Belén Ruedai jsem si zoufalost matky, která se neche smířit se smrtí svého syna prožil s ní a to se počítá ! ()
Tyhle španělský filmy maj takovou zvláštní mysteriózní atmosféru, která se mi fakt strašně líbí, krom toho Del torův rukopis je na tom taky hodně znát. Možná to neni úplně horor, kterej by nějakej děsil, ale že je celkem mrazivej to už říct můžu a hlavně má skvělej příběh s parádním nečekaným zakončením a pointou ()
Zápletkou Sirotčinec jednoznačně vychází z obdobných španělských hororů poslední doby jako Frágiles nebo Los Otros (nechci používat příšerný distribuční název prvního z nich). O horor tu nejde prvoplánově, velmi dobře budované napětí zde spíš slouží pro vyjádření duševního stavu postav. A pointa je opravdu slušná a závěr i docela dojemný. Přesto na tři scény by mohl být hrdý každý tvůrce, který to s horory myslí vážně. Scény, u kterých víte, co v nich bude, ale přesto cítíte to správné napětí a třeba se i budete bát. V kině při scéně po autonehodě nadskočilo takřka veškeré obecenstvo a já si vyloženě vychutnával chvíle, kdy jsem si říkal, teď by se mi líbilo, kdyby se stalo to a to a ono se to opravdu stalo... :)) ()
Opäť po nejakom čase horor, ktorý to nehrá na prvoplánvé ľakačky, či ešte prvoplánovejšiu brutalitu. To, že som bol prakticky celý film jemne zimomriavkovo našponovaný je jeho najlepšia vizitka. Pointa (na ktorej to cele stojí) potešila a uspokojila. Žial podobne ako u The Others, repete logicky nemôže byť zďaleka taký zažitok. 85% ()
EL ORFANATO se s džbánem na originalitu rozhodně netrmácelo nijak daleko, nabízí šablonovitý a mnohokrát viděný příběh, ve kterém starý dům dává najevo svoje hluboké jizvy. Co ho dělá lepším, je zpracování, dobrá režie, až netradičně dobré herecké výkony, ostatně i scénář sice užívá známých klišé, ale nikdy se nesnaží bít přímo do očí. Lekaček je tu míň, ale jsou účinné a nechají vás ve stavu, kdy budete s rozklepanými koleny očekávat další a scéna, kdy dům navštíví médium vás bude natahovat na skřipec. 75% ()
Galerie (47)
Photo © Picturehouse Entertainment
Zajímavosti (21)
- Sergio G. Sánchez napsal scénář již v roce 1996. V roce 2004 se dostal do rukou J.A. Bayony, který poté oslovil svého přítele Guillerma del Tora, aby mu pomohl film produkovat. (Kulmon)
- Španělská filmová akademie vybrala film jako španělského kandidáta na Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2007, ale nakonec se do nejužšího výběru finálních pěti nominovaných filmů v této kategorii nedostal. (HellFire)
- Jeden ze sirotků se jmenuje Guillermo (Óscar Lara), což je jasný odkaz na producenta Guillerma del Tora. (HellFire)
Reklama