Carrie

První filmová Kingovka dopadla víc než dobře, ba přímo skvěle (což se bohužel o většině adaptací tohoto autora říct nedá, ale buďme rádi alespoň za těch pár povedených - když už se náhodou zadaří, vznikne z toho perla). Carrie se většinu času pohybuje spíš v dramatických než hororových vodách, ale přesto napětí prostupuje celým snímkem, divák je neustále v "nepříjemném" očekávání věcí příštích. Příběh je docela předvídatelný (a byl asi i v sedmndesátých letech), naštěstí hodně zachraňuje psychologie postav, zvlášť matička je povedená. PS: Minimálně jedna a půl hvězdičky jde na konto Sissy Spacek, ta se role zhostila vážně výtečně. Horror movie of the year (22.05.2008)

Geniální hororový závěr a fantastický výkon Sissy Spacek, nicméně největší hrůza na mě šla z fanaticky náboženské matky. Mohlo to být drama terorizované dívky s lehkým dotekem nadpřirozena, ale určité pasáže a ke konci i spousta krve pro mě tuhle zajímavou a pečlivě budovanou atmosféru značně zabily. Je to škoda, protože takovéhle horory už se dneska netočí a přitom stačilo udělat jen pár změn ve scénáři a slintala bych hororovým blahem. (24.09.2010)

Vlastně ani není od věci, že jsem novou Carrie viděl jako první a až pak se vrátil k té původní, kterou měla na starosti legenda v oboru - Brian De Palma. Nová Carrie se mi totiž až do shlédnutí staré verze zdála docela dobrá. To jsem ale netušil, jak zajímavý je horor právě od De Palmy. Na tehdejší dobu naprosto perfektně zvládnutý horor, který o telekinezi mluví jen po málu, aby na konci rozjel brutální změť scén, na které čeká každý z nás. A opravdu stojí za to. Z povinnosti nové Carrie strhávám jednu hvězdičku. Když si uvědomím, že tenhle film je starý takřka 40 let a stále má na poli hororů co nabídnout, jímá mě až hrůza, co by na něj říkali dnešní mladí, pro které je určená právě ta nová verze. Přitom tolik originálních nápadů, se kterými přišla Carrie, byste v dnešním hororu hledali těžko. (25.07.2015)

Čekal jsem víc. I kvůli tomu, že jsem film otevřel krátce poté, co jsem zavřel napínavou knihu. De Palma a spol. se při adaptaci zbavili několika zásadních kingovských nástrojů pro budování napětí (čerpání více zdrojů informací, průběžné spoilerování dalšího děje) a sami nenašli nic, co by je mohlo nahradit. Carrie je ohlodána opravdu jen na lineární historku o smutné středoškolačce (ideální volba Sissy Spacek) a adaptace se soustředí víc na jednotlivé ikonické obrazy (a že jich není málo), než na celkový drajv vyprávění. Hodně mrzí i zploštění konce, kdy Carrie přišla o svou triumfální jízdu městem, a nesedělo mi ani příliš uspěchané finální zúčtování (bum a je hotovo). Nicméně De Palma samozřejmě vždycky byl filigránským režisérem. Hitchcockovsky zamotanou a zároveň studentskými láskami provoněnou půlhodinku na plese vystřihl famózně. 70% (16.06.2009)

Problémy dospívání perspektivou Stephena Kinga aneb „Teď jsi žena“. Příběh nevelkého rozsahu a spíše povídkového charakteru se začíná se odvíjet od pozoruhodné situace. Voyeurská kamera projíždí dívčími šatnami až ke sprchám, kde lačně spočine na obnaženém těle hlavní hrdinky – introvertní a proto nenáviděné Carrie Whiteové. Carrie Whiteová zrovna dostává první menstruaci a erotikou prodchnuté ovzduší jako břitva rozřízne její lehce psychopatický výstup. Je to první z nečekaných žánrových metamorfóz, v nichž si De Palma libuje. Nejdříve psychologické drama, sem tam nějaký náznak mystéria, pak rozverná momentka jako z high school komedie (drezúra neposlušných žaček) a v posledních dvaceti třiceti minutách brutální teror, z něhož mě málem obléval studený pot. S vykreslením charakterů si nikdo moc práce nedal, krom Carrie mi všichni přišli až moc dobře čitelní a pouze sloužící jistým účelům vyprávění. Pošahaná matka, zlá spolužačka a její zlý kamarád, hodná spolužačka a její hodný kamarád, samaritánská učitelka… Hororová klasika. Jistě, mohli bychom polemizovat nad tím, do jaké míry je Carrie hororem a kde začíná seriózní „teen“ drama, jenže má to cenu, když vašim převládajícím pocitem po skončení bude stejně jenom zděšení? V průběhu filmu jsem měl tendenci odstřelovat jej pro jednoduchost, přímočarost a otravnost předvídatelných scenáristických postupů, ale konec mi vytřel zrak a z pusy sebral všechny rýpavé připomínky. De Palma u mne jako mistr budování napětí a neotřele komponovaných scén (nikoliv jako zdatný vypravěč) opět o pár příček stoupl. Od zhlédnutí Osvícení nepamatuji hororové scény srovnatelné kvality. Kéž bych ke Kubrickovu majstrštyku mohl přirovnat i zbytek filmu. 80% Zajímavé komentáře: kiddo, tron, choze, Trainspotter, Cimr, liuk (22.05.2009)