VALL-I
-
WALL-E
-
WALL•E
-
Wall-E
Animovaný / Dobrodružný / Rodinný / Sci-Fi
USA, 2008, 98 min
Režie:
Andrew StantonPředloha:
Andrew Stanton (povídka), Pete Docter (povídka)Scénář:
Andrew Stanton, Jim ReardonKamera:
Jeremy LaskyHudba:
Thomas NewmanHrají:
Ben Burtt, Elissa Knight, Jeff Garlin, Sigourney Weaver, Fred Willard, Kathy Najimy, MacInTalk, Kim Kopf, Garrett Palmer, Teddy Newton, Jim Ward, Pete Docter, Andrew Stanton, John Ratzenberger, John Cygan, Teresa GanzelStřih:
Stephen SchafferHodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
14.08.2008 Falcon |
|---|---|
V kinech
od:
|
14.08.2008 Saturn |
V kinech
od:
|
27.06.2008 Walt Disney US |
|
Na DVD
od:
|
05.12.2008 Buena Vista CZ |
|
Na DVD
od:
|
01.06.2011 Magic Box |
|
Na Blu-ray
od:
|
03.11.2010 Magic Box |
Skejpr
Až na drobné škobrtnutí na konci prakticky brilantní. Potěší několik fórků a odkazů (Odysea rulez) a také hrané pasáže. Celých prvních deset minut je absolutně geniálních a tolik dechberoucích pasáží jsem v jednom filmu snad ještě neviděl. Takže jen škoda toho konce, no... Taneční scéná by měla být vyryta do pomníku světové kinematografie políčko za políčkem.....(14.8.2008)
Kulmon
Pixar se možná překonal v animacích, ale srovnávat WALL-E s Ratatouille je absolutně zcestné. Jestliže příběh o krysákovi, který chtěl vařit je takřka bez chyby, vtipný, svižný příběh; WALL-E je totální nuda. Stačilo by pár minut a byl by to velmi zdatný kraťas. Ale hodina a půl ekologicky smýšlejícího robota, který popojíždí sem a tam a dialog prakticky žádný, je strašně ubíjející. Někdo před spaním počítá ovečky, někdo čumí na WALL-E. Chrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr(26.11.2008)
T2
║Rozpočet $180miliónov║Tržby USA $223,808,164║Tržby Celosvetovo $532,937,930▐ Tržby za predaj DVD v USA $197,884,548 //počet predaných kusov 12,532,374║ __Animátorské štúdio Pixar každým rokom prispieva tým najkvalitnejším čo sa u CGI animácie dá stvoriť. Platí to aj pre ich posledný príspevok s pomenovaním WALL-E , kde opäť si dali veľmi záležať a tak môžeme aj v tomto prípade vidieť o kus lepšiu animáciu, než bola doteraz v akomkoľvek inom CGI filme. Tvorcovia tohto projektu tento krát príbehom nahliadli do relatívne blízkej budúcnosti a tak načreli trošku nevšedne aj do sci-fi žánru. Ich vízia sa týka postkatastrofického sveta, kde je Zem tak spustošená že sa stáva pre ľudí neobývateľnou. K tomuto námetu sa dá povedať, že je viac než reálny, lebo pri stúpajúcej úrovni a rozširovaní priemyslu sveta, sa stáva tento príbeh o recyklujúcom robotovi, viac než výstižný a rovnako tak smutný. V príbehu dostanú okrajovo priestor aj ľudia, bývajúci na vesmírnom korábe. Títo ľudia sú tu stvárnení ako obézne lenivé stvorenia, riadené a opatrované počítačovým systémom, čiže umelou inteligenciou. __Výborný základ pre tento film položili tvorcovia z animátorského štúdia pod vedeným Andrewa Stantona, keď stvorili dosť inovátorskú koncepciu v rámci celovečerného kresleného filmu. Ide o to, že na celej dĺžke tohto projektu sa vyskytne hovorené slovo len v minimálnom priestore. Takže dialógy sú obmedzené kvôli tomu, že hlavná kostra príbehu je venovaná dvojici robotov WALL-E a EVE. Ich dorozumievanie a vyjadrovanie pocitov, je zamerané buď na robotické pípanie alebo keď tak na vzájomné vyslovovanie mien. V podstate celá prvá polovica filmu sa zaobíde bez dialógov. A práve týmto zvoleným štýlom prednesu postáv, si to samozrejme tvorcovia dosť sťažili. A tým pádom museli o to viac pritlačiť na svoju predstavivosť a vynájsť o to viac výrečné nehovorené vtípky, odľahčenia či trapasy, ktoré k takýmto počinom vždy neodmysliteľne patria ale za to nemusia mať takú dôležitú úlohu ako bola v tomto prípade. Takže môžem povedať, že z určitej časti sledujeme kreslenú grotesku ako za starých čias nemého filmu a panovania Charlieho Chaplina. Akurát s takým rozdielom, že v tomto prípade sa nám bohato stará o zábavu vykreslenú v bohatú nádielku trapasov, práve WALL-E. Samozrejme všetky tie komické pošmyknutia sú tvorené z pohľadu chápania robota zo zafixovanou minimálnou inteligenciou. K výzoru robota WALL-Eho bola použitá jednoznačne inšpirácia robotom z filmu Číslo 5 žije či u mimozemšťana E.T.-ho . Samozrejme že to neostalo len pri výzore týchto známych filmových postáv ale rovnako tak je tam cítiť aj tá ich klasická hravosť či nemotornosť. __Vo všetkých ohľadoch sa dá povedať, že sa jedná takmer o dokonalý film, plný výborne zostavenej zábavy a poučného príbehu. Ako v každom filme aj tu sa nájdu nejaké tie rušivé mušky, či trošku slabšie miesta. Ide hlavne o miesta, kde sa na scénu dostávajú ľudia a práve vtedy príbeh naberá hneď iný nádych a stráca tu milú hravosť predvádzanú WALL-Em obšmietajúcim sa okolo Eve ale toto čo spomínam je ešte v stráviteľných medziach. Omnoho viac ma zarazil nemilý fakt, keď som musel sledovať úsek filmu v tejto rozprávke, inšpirovaný práve starou Vesmírnou odyseou (1968). Pekné je uctiť si staré klasiky a druhé je keď to tam vôbec ale vôbec nezapasuje a len otrávene si v takom peknom príbehu musíte vypočuť Straussov hudobný doprovod(čo bolo fakt od veci), či spoznať v riadiacom systému vesmírnej lode, zlé červené oko umelej inteligencie, riadiace sa podľa svojho ustráchaného inštinktu. Ak by tam nebola táto nešťastná vec, čo mi pokazila lepší zážitok z tohto filmu, bol by si u mňa vydobyl zaslúžených 100% a post najlepšej CGI rozprávky čo som doteraz videl. /videl v kine: 95%/(5.9.2008)
Marigold
Roztomilé, vizuálně úchvatné, obsahově dost plytké a lacině moralistní, ale když to člověk vezme jako eko-pohádku vytvořenou hravými pixarovskými dětičkami, nemůže to zklamat. Humorných špílců, překrásných míst i hezké hudby je v tom dosti, čili člověk snadno odpustí, že jest to poslepováno velmi propustným a prvoplánovým příběhem. Nakonec... je to film pro děti, možná přerostlé, ale pořád děti. A jako takový Vall-I funguje.(28.8.2008)
Shadwell
Klíčová otázka: Je-li VALL-I filmem konzumním, orientovaným na vyžraného západního diváka (yuppíci po zhlédnutí vytúrujou neonový káry a sešikujou se před McDonaldem), jak muže mít tu drzost a kritizovat konzumní styl života vedoucí ke zdevastované planetě a k obezitě? Tahle ideologie se na první pohled zdá v pořádku. Jako by film cíleně útočil na své vlastní obecenstvo a snažil se ho poučit. Jenže pravda je někde jinde. Ve skutečnosti Pixaři vmanévrovávají diváka do předem utkaného symbiotického systému kalkulu a farizejství, kde filmař není o nic lepší než divák, a stejně to platí i obráceně, přičemž Bursíkovi se oba dva smějí leda tak pod knírek. ____ Celému filmu předchází pětiminutový a odlehčený kraťas z Pixarlandu o rozmíšce kouzelníka a králičího familiára. Jaký to má důvod? Za prvý je třeba odvrátit poučku, která tvrdí, že nezaujme-li film diváka do prvních deset minut, nezaujme ho vůbec. A za druhý kouzlení v tom kraťasu nemá co do věrohodnosti daleko k realitě, přestože se nacházíme v animaci, tedy ve fiktivním meta-světě ještě za filmem. VALL-I přebírá metody hraného filmu, aby se vyhnul nesrozumitelnosti. Animace tedy neznamená popření všech zákonů a zavádění evolučních postulátů. I proto se nedočkáme ve VALL-I jediné transfokace, jevu, který zpřítomňuje kameru a vytrhává diváka. Předměty a postavy zde tudíž zbíhají a vzdalují se od kamery a ona na ně trpělivě čeká, ne obráceně. Kamera ve VALL-I udivuje jistě mnohokrát sama sebe, když zjišťuje za pochodu, že slouží jako pozorovatel, ne jako zachycovatel, a hrdiny následuje jen zřídkakdy. VALL-I nemíní podvracet dohodnutou fikci, naopak sám sebe označuje za G-rated crowd-pleaser, chce zaujmout všechny, vydělat peníze a předně chce vyprávět velký, „anti-lyotardovský“ příběh a legitimizovat nejrůznější společenské činnosti a dát jim celkový smysl. Je proto neomluvitelný podvod na divákovi, když se robot VALL učí s hasícím přístrojem a hraje chaplinovský ping pong, jako by ty předměty viděl poprvé v životě... když by je měl dávno znát z garbage-pyramid, které desítky let hromadí. ____ VALL-I není dramatem děje, ale dramatem okamžiku. Scénu komponuje vždy od detailu k celku a zpátky k detailu. Pokud se přece jen pokouší o zásadní twisty a dramatický oblouky (viz kubánská revoluce ve ¾ filmu), nemůže najít klenební svorník a událostem schází jak motivace, tak nenucená spontánnost. Nedominuje zde text nad obrazem, jako u telenovel, protože Pixaři sebevědomě, a nakonec i oprávněně, předpokládají, že u VALL-I prádlo nikdo žehlit nebude. ____ Enviromentální čtení filmu donutilo přehodnotit filmovou TOPku nejen aktivistu Al Gorea, rodáka z Washingtonu, ale všimli si toho i odborníci přes fokalizaci (vypravěčská finesa zostřující hledisko té které postavy). Zatímco tedy Eve (Expert vegetační evaluace = neboli rostlinářský odborník) trpí klausovským prizmatem, tudíž se jí dostává výhradně fokalizace vnější a neznáme její myšlenky, na Vallovi participuje vypravěč mnohem častěji a poskytuje nám o něm řadu indiskrétních informací a vodítek. ____ Režisér a scénárista Andrew Stanton není zdaleka první, koho sledování běžných životních situací dovádí k soudům nad okolní společností, avšak do svých filmů to promítá s takovou průzračností, že nezbývá než s ním od první minuty (nikoliv však bezvýhradně) souhlasit. Jenže tady se vyskytl majoritní problém v nemožnosti odstředit myšlení od propagandistické rétoriky celého filmu, která se tváří děsně dekonstruktivně tím, jak rezignuje na jednotný smysl a zdůrazňuje pluralismus (už jen v tom smyslu, jak chce mermomocí infiltrovat kina po celém světě), ovšem de facto jen nepřesně parafrázuje Derridu ve smyslu kritického přezkoumání naší kulturní pansofie a výchozích pojmů (právě proto, že tyto pojmy visí nad propastí nepřezkoumané kultury, tudíž ani VALL nechápe, k čemu je Rubikova kostka a kam zařadit vidličku). ____ Je tedy nutno volat do Vatikánu, že je třeba uznat další zázrak? Není. Když na tyhle věci máte oko, vidíte, ze animák VALL-I není stoprocentně atraktivní, ani revoluční. Nakonec všemožnými citacemi a vsuvkami dává VALL-I najevo, že před klasikou se je třeba shýbat (Kubrickovi se jen uctivě přibližuje) a že autonomní klasikou vlastně ani být nechce.(3.7.2008)