poster

VALL-I

  • USA

    WALL-E

  • USA

    WALL•E

  • Slovensko

    Wall-E

Animovaný / Dobrodružný / Rodinný / Sci-Fi

USA, 2008, 98 min

Režie:

Andrew Stanton

Předloha:

Andrew Stanton (povídka), Pete Docter (povídka)

Kamera:

Jeremy Lasky

Hudba:

Thomas Newman
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Psema
    ***

    Infantilní ekologicko-výchovné peklo, jež drží nad vodou pouze kvalitní zpracování, i když i to je při srovnání se stylizovaným krysím kuchaříčkem z Ratatouille na nižší pozici. V Pixaru jako by se rozhodli, že všechna moudra z výchovných knížek pro děti narvou do jednoho filmu s upištěným (a opravdu strašně pitomým) robotem, a tak se z plátna od začátku dokonce šine jedno ponaučení za druhým, přičemž některé by mi lezly krkem, i kdybych ještě nosil bryndáček. 50% P.S.: Ze všech těch žvatlavých ťuťuňuňu jmen jsem si při odchodu z kina připadal absolutně retardovaně. Zlatá Kung Fu Panda.(14.8.2008)

  • novoten
    ****

    Ideálně fajn. Možná to není jízda od začátku do konce a už vůbec to není spolehlivá citová ždímačka jako nesmrtelný Nemo. Tentokrát to je totiž jako celek někde jinde. Zatímco děti si stejně jako dřív řeknou, že to byla fakt jízda a budou chtít hlavní dvojici domů v jakémkoli provedení, rodiče tentokrát nezůstávají jen v roli usmívajících se diváků, ale svůj zážitek komentují poznámkami typu "Takhle to tu stejně jednou dopadne" a v úvahách docházejí až někam k R.U.R. A já se tomu potichu směju a říkám si, že to vážně bylo ideálně fajn.(25.8.2008)

  • Djkoma
    *****

    Wall-E není jako všechny ostatní animáky. Říct o jakémkoliv filmu od Pixaru, že je roztomilý snad ani není potřeba. Avšak tentokrát bych to zdůraznil, protože Wall-E si mě nezískal tak lehce ničím, jako svým vzhledem , roztomilostí a animací. Robůtek nemá chybu a je krásné ho pozorovat. Stejně tak je krásné pozorovat, jak celý Pixar došel do stavu, kdy nepotřebují slova k vyjádření emocí. Vzpomínka na němou éru v animovaném filmu je úžasná. Film je celý pojat naprosto odzbrojujícím způsobem, kterému dodá pomyslnou třešničku na dortu vize budoucnosti. Ta se prohloubí především v druhé půlce filmu, kdy se vydá Wall-E na cestu za svou láskou... Neztrácí ani na okamžik atmosféru a stále se táhne rychle kupředu. Stovky drobností (2001:Vesmírná odysea je k popukání) a jedna velká lehká kritika současnosti s pravděpodobnou vizí dopadu na společnost a svět okolo. První animovaný film, v kterém beru "poselství" nejen jako velmi vtipný postřeh, ale i jako hořkou skutečnost. Pokud tady někdo vidí agitku, je to spíše smutná snaha ignorovat svět a brát film až příliš vážně. Na rozdíl od ostatních filmů Pixaru jsem nečetl velké sliby, ale dostal jsem jeden velký důkaz o kvalitě a schopnost tohoto giganta, který posledními filmy dokazoval lehce klesající kvalitu...(2.9.2008)

  • Shadwell
    ****

    Klíčová otázka: Je-li VALL-I filmem konzumním, orientovaným na vyžraného západního diváka (yuppíci po zhlédnutí vytúrujou neonový káry a sešikujou se před McDonaldem), jak muže mít tu drzost a kritizovat konzumní styl života vedoucí ke zdevastované planetě a k obezitě? Tahle ideologie se na první pohled zdá v pořádku. Jako by film cíleně útočil na své vlastní obecenstvo a snažil se ho poučit. Jenže pravda je někde jinde. Ve skutečnosti Pixaři vmanévrovávají diváka do předem utkaného symbiotického systému kalkulu a farizejství, kde filmař není o nic lepší než divák, a stejně to platí i obráceně, přičemž Bursíkovi se oba dva smějí leda tak pod knírek. ____ Celému filmu předchází pětiminutový a odlehčený kraťas z Pixarlandu o rozmíšce kouzelníka a králičího familiára. Jaký to má důvod? Za prvý je třeba odvrátit poučku, která tvrdí, že nezaujme-li film diváka do prvních deset minut, nezaujme ho vůbec. A za druhý kouzlení v tom kraťasu nemá co do věrohodnosti daleko k realitě, přestože se nacházíme v animaci, tedy ve fiktivním meta-světě ještě za filmem. VALL-I přebírá metody hraného filmu, aby se vyhnul nesrozumitelnosti. Animace tedy neznamená popření všech zákonů a zavádění evolučních postulátů. I proto se nedočkáme ve VALL-I jediné transfokace, jevu, který zpřítomňuje kameru a vytrhává diváka. Předměty a postavy zde tudíž zbíhají a vzdalují se od kamery a ona na ně trpělivě čeká, ne obráceně. Kamera ve VALL-I udivuje jistě mnohokrát sama sebe, když zjišťuje za pochodu, že slouží jako pozorovatel, ne jako zachycovatel, a hrdiny následuje jen zřídkakdy. VALL-I nemíní podvracet dohodnutou fikci, naopak sám sebe označuje za G-rated crowd-pleaser, chce zaujmout všechny, vydělat peníze a předně chce vyprávět velký, „anti-lyotardovský“ příběh a legitimizovat nejrůznější společenské činnosti a dát jim celkový smysl. Je proto neomluvitelný podvod na divákovi, když se robot VALL učí s hasícím přístrojem a hraje chaplinovský ping pong, jako by ty předměty viděl poprvé v životě... když by je měl dávno znát z garbage-pyramid, které desítky let hromadí. ____ VALL-I není dramatem děje, ale dramatem okamžiku. Scénu komponuje vždy od detailu k celku a zpátky k detailu. Pokud se přece jen pokouší o zásadní twisty a dramatický oblouky (viz kubánská revoluce ve ¾ filmu), nemůže najít klenební svorník a událostem schází jak motivace, tak nenucená spontánnost. Nedominuje zde text nad obrazem, jako u telenovel, protože Pixaři sebevědomě, a nakonec i oprávněně, předpokládají, že u VALL-I prádlo nikdo žehlit nebude. ____ Enviromentální čtení filmu donutilo přehodnotit filmovou TOPku nejen aktivistu Al Gorea, rodáka z Washingtonu, ale všimli si toho i odborníci přes fokalizaci (vypravěčská finesa zostřující hledisko té které postavy). Zatímco tedy Eve (Expert vegetační evaluace = neboli rostlinářský odborník) trpí klausovským prizmatem, tudíž se jí dostává výhradně fokalizace vnější a neznáme její myšlenky, na Vallovi participuje vypravěč mnohem častěji a poskytuje nám o něm řadu indiskrétních informací a vodítek. ____ Režisér a scénárista Andrew Stanton není zdaleka první, koho sledování běžných životních situací dovádí k soudům nad okolní společností, avšak do svých filmů to promítá s takovou průzračností, že nezbývá než s ním od první minuty (nikoliv však bezvýhradně) souhlasit. Jenže tady se vyskytl majoritní problém v nemožnosti odstředit myšlení od propagandistické rétoriky celého filmu, která se tváří děsně dekonstruktivně tím, jak rezignuje na jednotný smysl a zdůrazňuje pluralismus (už jen v tom smyslu, jak chce mermomocí infiltrovat kina po celém světě), ovšem de facto jen nepřesně parafrázuje Derridu ve smyslu kritického přezkoumání naší kulturní pansofie a výchozích pojmů (právě proto, že tyto pojmy visí nad propastí nepřezkoumané kultury, tudíž ani VALL nechápe, k čemu je Rubikova kostka a kam zařadit vidličku). ____ Je tedy nutno volat do Vatikánu, že je třeba uznat další zázrak? Není. Když na tyhle věci máte oko, vidíte, ze animák VALL-I není stoprocentně atraktivní, ani revoluční. Nakonec všemožnými citacemi a vsuvkami dává VALL-I najevo, že před klasikou se je třeba shýbat (Kubrickovi se jen uctivě přibližuje) a že autonomní klasikou vlastně ani být nechce.(3.7.2008)

  • Marigold
    ****

    Roztomilé, vizuálně úchvatné, obsahově dost plytké a lacině moralistní, ale když to člověk vezme jako eko-pohádku vytvořenou hravými pixarovskými dětičkami, nemůže to zklamat. Humorných špílců, překrásných míst i hezké hudby je v tom dosti, čili člověk snadno odpustí, že jest to poslepováno velmi propustným a prvoplánovým příběhem. Nakonec... je to film pro děti, možná přerostlé, ale pořád děti. A jako takový Vall-I funguje.(28.8.2008)

  • - Jim Reardon - zkušený režisér a koordinátor námětů pro seriál Simpsonovi, který režíroval 35 dílů seriálu a na dalších sto padesát příběhů dohlížel - byl povolán, aby autorům pomohl s námětem. Nakonec společně se Stantonem napsal k filmu scénář. "Začali jsme VALL-Iho natáčet jako komedii, ale ve třetině filmu jsme si uvědomili, že je to i romantický příběh," řekl Reardon. (Rodriguez)

  • - Při přípravách na výrobu filmu VALL-I se animační tým Pixaru vypravil na exkurze do linek na zpracování odpadu, aby tam pozoroval obří drtičky a další zařízení. (Rodriguez)

  • - Nápad na film VALL-I přišel na dnes již legendárním obědě v roce 1994, při kterém se setkali pixarští veteráni Stanton, John Lasseter, Peter Docter a geniální vypravěč Joe Ranft (zrovna točili "svůj" první celovečerní film - Příběh hraček). "Jedním z nápadů, na které si vzpomínám, byl na film o malém robotovi, kterého lidé nechali na Zemi," zavzpomínal Stanton. "Neměli jsme pro něj žádný příběh, byl to takový Robinson Crusoe," dodal Stanton. (Rodriguez)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace