Režie:
Ján RoháčKamera:
Laco KrausHrají:
Zdena Studenková, Magda Vášáryová, Milan Lasica, Július Satinský, Martin Huba, Marián Labuda st., Zita Furková, Zuzana Kronerová, Stanislav Dančiak, Jozef Vajda, Marián Slovák, Kamila Magálová (více)Obsahy(1)
Televízna inscenácia úsmevnej operety Jacquesa Offenbacha. Dej sa odohráva v Paríži v roku 1867 počas svetovej výstavy. Je to vlastne príbeh zo života dvoch parížskych bohémov s mnohými zápletkami, ľúbostnými scénkami, komickými situáciami a samozrejme iskriacim kankánom. (oficiální text distributora)
Recenze (7)
Nikdy by som nepovedal, že sa dá pobaviť na operete. Parížsky život je príjemnou zábavou so znamenitými hercami, ktorých vedie skúsený Ján Roháč. ()
veselá inscénacia s kopou slovenských hercov, vtedy ešte relatívne mladých. a skvelými dialógmi, a vôbec na mňa pôsobil veľmi milo :) ()
Moja asi tretia televízna opereta, preto som mal obavy, no tie sa rýchlo rozplynuli príchodom dua L+S. Ich humor si nájde cestu v každom filme a asi im veľmi dobre sadla aj predloha. Príbeh starodávnych parížskych zvodcov dnes neoslní, ale s prvou hereckou ligou sa na to dobre pozeralo. Možno tie árie spievané profesionálnymi spevákmi, keď herci iba otvárali ústa do rytmu, mohli byť trochu kratšie a tým aj celé trvanie filmu. –––– Ja som hovoril, že v službe sa na alkohol ani nepozriem! – Tak sa dívaj inde. ()
Zábavná fraška originálne kombinujúca činohru s operetou. Vtipné dialógy dvojice Lasica-Satinský, pokomolené francúzske mená a spojenie hravých profánnych textov interpretovaných v operetnom štýle vyvolajú úsmev na tvári. Žiaľ celok zráža priemerná televízna produkcia a hoci herecké výkony sú vcelku dobré, z mnohých trčia divadelné dosky. Zábavy postupne ubúda a príchodom Magdy Pavelekovej je po zábave úplne. 65% ()
Krásná, čistá práce. Roháč se ujal klasiky Hervého libretistů s hudbou bufózního Offenbacha La Vie parisienne (1866). Téma vzniklo přepracováním starších prací libretistů Klíč k Metelle (1862) a Fotograf (1864) a pro změnu od premiéry byl sám Pařížšký život přepracováván až do roku 1873. Na změnách se podepsal Brusel, Vídeň, i rychle se měnící vkus Paříže. U nás se hrála nejprve původní verze německy (1867), na český překlad došlo až po finálních úpravách (1875). V této vysloveně zábavné slovenské inscenaci jsou Lasica, Satinský, Huba a Labuda ve svém živlu, hází neskutečné hlášky. Studenková a Vášáryová jsou báječné až božské. Situace jsou vtipné a hravé už v samotném námětu, konečně šlágr Pan admirál na zádech díru má hovoří za vše. Navíc je zde dán ještě důraz na esprit tehdejší Paříže a opájení se technickým pokrokem. Nevadí proto, že jsou do filmu vstřiženy různé němé filmy, které jsou sice mladší než Offenbach, ale výborně evokují nádheru Belle Époque. ()
Reklama