Seirei no moribito

ahoj, neviete niekto tu hodiť link na titulky?

Idaho: Na mě ten záběr přeci jenom působí tak jak jsem uved. S vycítěním nebezpečí na dálku z principu souhlasím a nikde ho ani nevyvracím. Zbytek také souhlas, ale to je spíš na diskuzi o Asijské kinematografii všeobecně.

Druhy diel za mnou a musim opat povedat ze Nahoko Uehashi je majsterkou lahkeho podania velkych myslienok nielen o bojovych umeniach a tiez drobnych detailov, ktore vam uniknu v anime (napr. preco sa Balsa tak zacuduje, ze Chagum ma od matky na krku "luishu"). Ak sa toho chyti niekto ako Kamiyama Kenji, bude to urcite pecka.

a bude aj pokracovanie v anime ?

Nuž veru Marius dnes začne čítať druhý diel Moribito. Kanbal tras sa, Balsa sa vracia.

Tak snad každý zažil ten pocit, že ho někdo sleduje, ohlédl se a za ním skutečně někdo byl... včetně emocí. To mi připomnělo sakki test v bujinkanu, kde musí člověk vycítit načasování útoku jiného: http://www.youtube.com/watch?v=QLvOZ1O96Jo Daří se to lidem až v druhé polovině.

Darline: Bohužel se velice mýlíš. Schopnosti vycítit nebezpečí na dálku je naprosto reálná věc. Chápu, že pro některé lidi, co znají bojová umění nanejvýš z obrazovky televize, to zní jako pohádka. Není. Asiati, kteří dali tomuto příběhu animovanou formu, to Asiatům, pro něž je tento příběh určen primárně, to nemuseli vysvětlovat, jelikož to je pro ně zcela přirozené. Oni nepotřebují věřit, oni vědí.

Jen detail k Balse v posledním dílu. Dva vrahové podle mého mají "foukačky" (což je nepodstatné), ale hlavně si myslím že Balsa o ničem nemusela mít ani tušení. Záběr se sejmutím ruky z jejího kopí pro mě osobně nutně neznamená že do té doby si byla nějakých vrahounů vědoma. Spíš to mělo symbolizovat odlehčenou atmosféru ke které se přidala. Názor.

Tak podme , prva stovka je uz na dosah !!!

No dobrá dobrá , ja to teda kuknem ete raz a tiež to moje prehodnotím . Ved čo ak som zle pozeral a jedno z najlepších anime bude nakoniec to najhoršie :)

Animefan: kápnuls na to, okamžitě snížím svoje hodnocení ;-)

AnimeFan : skvele a obratne vyargumentovane postrehy.

AnimeFan: Viděl jsi dosti populární seriál a je mi líto, že ti nesedly hlavní postavy, ale aby La Lunga sežral každého, kdo je bude chtít urážet!

Kristovy rány, 95% a co sem viděl??? Infantilního spratka s modrou koulí v břiše a píču s tyčí která neni schopná zabít nepřítele...

Co říct na tuhle tvrdou a krute logickou argumentaci, Vesmane.... ;-) Mimochodom dočítal som knižku a môžem ju len odporúčať. Hoci je oproti seriálu dejovo i myšlienkovo omnoho skratkovitejšia (čím skladám poklonu scenáristom anime za schopnosť vymyslieť a veľmi organicky do príbehu zaradiť nové scény a línie), venuje sa viac politickému pragmatizmu Star Divinerov a dejinám Nového Yogo a demaskovaniu prekrúcania oficiálnej histórie impéria. A Balsa je v knižke oveľa väčší drsňák :-) Každopádne určite aj vďaka vysok čtivému štýlu autorky a veľmi príjemnému prekladu ( nemusíte mať štátnicu z AJ) stojí za prečítanie a dúfam, že nejaký nakladateľský samovrah v USA vydá aj zvyšné diely.

Kdy pochopíš, že účinnost strhání se váže k síle a logice argumentu? ;-)

udělám ti radost Marie, tohle anime ti vážně nestrhám jako tu přiblblou Haruhi ;-)

Artan: Na film se určitě časem podívám a porovnám, ale zrovna tohle byla v knize dost zásadní věc a šlo jen o splynutí bojovníka s mečem. Kdyby se povedlo kovářovi vnutit Musashimu nezabíjení, tak by nám jeden z nejslavnějších samurajů umřel po dalších pěti stránkách a cesta meče by byla tak trošku otupěna. "Nejlepší japonský román" není z mé hlavy, ale převzato z mnoha zdrojů, které jsem po nadšeném dočtení knihy prošel. Máš pravdu, že se to asi nehodí, ale nemohl jsem si pomoct :-)

Naslund: Jen pro upřesnění: co se týče toho kováře, tak jsem měl na mysli filmovou verzi z padesátých let. Knihu jsem (bohužel) nečetl, a tudíž to s ní ani nemůžu srovnávat. - V té pozdější adaptaci (60. léta) je mimochodem postava kováře podána plastičtěji. - Také bych byl být tebou opatrný na výroky "nejlepší japonský román".

Idaho: Jasně, klidně jsem mohl být tentokrát nevšímavý já, ale pokud chce vést autor díla k zamyšlení, obvykle použije nějaké klasické prvky, jako je dilema postav při rozhodování nebo nějaké neznámo, které si člověk musí chtě nechtě domyslet. Takových věcí tam bylo jen pár. Tady budu asi trošku spoilerovat. Balsino zabíjení/nezabíjení mi přišly jen pro dokreslení postav. Kdyby šlo o zamýšlené poslání, tak by byl seriál daleko za Trigunem. Navíc tomu byla věnována jen poměrně krátká část. Nevím, jestli je něco na kontrastu dvou světů, ale vzhledem k tomu, že oba vypadaly docela funkčně, tak tam zase nevidím žádnou snahu o nějakou myšlenku byť by spočívala ve vzájemné rovnováze. Jediné, co mi přišlo jako hlubší, bylo, že všechny postavy se vlastně chovaly jako dobré a špatná rozhodování byla způsobena jen nedostatkem informací stejně jako dělání si špatného úsudku o nich. Ale zase za tím nevidím žádné poselství. Boj proti předsudkům v tom asi většina diváků neuvidí a přínos, který se k divákovi nedostane, je, jako kdyby nebyl. Jestli jste si všimli něčeho dalšího rád si to poslechnu. Marius: To, že jde o etnoložku, je jasné snad z každé minuty. Proto se mi to taky tak líbí, ale řekl bych, že to v zásadě znamená spíš dokonale propracovaný folklór a chování lidí. Všechny tradice mají svůj základ a lidé se chovají jako podle nějakého konfuciánského modelu. Když se kouknu na český film, který je určený pro Čechy, tak v něm nebudu brát jako nosnou myšlenku specifické chování ateistů.

Naslund : Pripomeniem len, že Naoko Uehashi je etnologička takže sa v jej diele vplyv východného myslenia akosi predpokladá. Takisto ako v LOTR máš praobyčajný debilný konflikt dobro vs. zlo lebo Tolkien bol z blízkovýchodnej náboženskej tradície, tu máš orientálne náuky.

Naslund: O tom, co v díle je nebo není, rozhoduje úroveň vnímání diváka. To, že tam někdo něco nevidí, vůbec nemusí nic znamenat a je nesprávné tvrdit cokoliv ve stylu Já jsem tam nic neviděl, nic tam není. Pokud někde Kamiyama nebo autor mangy tvrdí, že to je prostě pouze dílko pro zábavu, sem s tím.

Pěkná diskuse. Asi s nejobsáhlejšími příspěvky na csfd. Vlastně moc nechápu její smysl. Na všem se dá najít něco "špatného", co se někomu nelíbí, ale zase jinému ano. To samé platí pro logické/nelogické věci. Když někdo nehledá rozumné vysvětlení, ale jen zvláštní situaci, tak si ji také vždy najde. Třeba srovnání s Musashim fakt není na místě. Tam je náhodných setkání pomalu dvacet v každé kapitole a přesto se bere za nejlepší japonský román a náhodná setkání jsou tak trošku součástí japonské kultury. Že je rozhovor s kovářem podobný tomu v Musashim, neznamená, že je to jeho kopie. Kdo se nad oběma trošku zamyslí, dospěje k závěru, že každý je myšlen zcela jinak a že kovář v Moribitu je daleko moudřejší. Stejně tak nechápu, když se někdo snaží hledat všude poselství. Poselství, které není patrné na první pohled, není. Kdyby tam mělo být, autor by se za něj nestyděl a dal by o něm vědět tak, aby si ho všiml každý, aspoň trošku otevřený divák. To je jako když někdo hledá přirovnání Pána prstenu ke druhé světové, přestože to sám Tolkien popřel. Tohle neustálé hledání neviditelných "chyb" nebo "bonusů" kazí dojem z díla už jen proto, že existuje. Chyba by byla, kdyby postava mezi dvěmi záběry změnila oblečení, nebo kdyby byla k prudkému boji použitá romantická rozvleklá hudba, ale místní výtky připomínají spíš výplody vlastní fantazie. A to samé platí pro argumenty k argumentům, díky čemuž diskuse nikam nevede. Spíš by mě zajímalo, jestli někdo nevíte, zda se připravuje něco nového ze šuplíku autorky předlohy. Kopie by mi stačila :-)

Hmm, řekl bych, že obě strany zde v diskuzi o SnM mají i nemají tak úplně pravdu a docela rád bych přispěl i svým názorem,) Strana pro SnM: Ve většině věcí souhlasím (taky jsem dal nejvyšší hodnocení), ale imho filozofický podtext SnM přeceňujete. SnM je klasické fantasy a tam patří dokonalí hrdinové, důstojní vládci svou podstatou bytí odlišní od normálních lidí atd. Naprosto tam pasuje i scéna s kovářem... Ale podle mě to tam rozhodně není aby to přinutilo člověka k hlubšímu zamyšlení. Jedinou věcí, u které mi přišlo, že má vyvolat větší a delší myšlenkové pochody diváka, bylo prolínání dvou komplementárních světů a cyklus života vodního ducha. Tak jak to říká hlavně Marius by imho šel filozofický podtext najít v každém lepším fantasy. Na druhou stranu, samotný seriál vůbec není špatný. Myslím, že Artranovy věcné připomínky byly opravdu většinou vyvráceny. Za všechny např. setkání Shugy a Tandy na břehu řeky mi dokonce přišlo jako velice scénáristicky povedené. K diskuzi o interpretaci umění: Představa, že by se umění mělo dát vysvětlit, pochopit nebo pocítit zase jen uměním je pro mě strašlivá. To si imho protiřečí s tvrzením, že by umění mělo být součástí běžného života a ne výsadou vyvolených. Podle mě se velikost umění může poměřovat jen názorem mas lidí. aka Počet lidí, kteří dané dílo uznávají tvoří jeho hodnotu...

Delsi cas mi tohle dilko lezi skladem, takze jsem se po zdejsim hodnoceni k tomu dokopal. Mno a zatim musim rict, ze se to pro mne drzi nekde kolem lepsiho prumeru. Pravda, souboje, jejich dynamika a choreografie jsou vyborne, orchestarlni soundtrack tezce pomina Zwickova Posledniho samuraje (coz je taky fajn) a lokace jsou taky paradni, jen mi zde zatim chybi neco, co by me silne dostalo. Balsa je takova nemastna neslana a i tem detem imho chybi "citova hloubka". Zatim nejlepsi moment jednoznacne posezeni u kovare, ktery lici pribeh Balsy. Snad se to dale pro mne rozjede, abych se mohl pridat k nadsenemu hodnoceni... ;)

Marius je příliš skromný... Vždyť kolik anime sérií už ho přinutilo napsat recenzi... I když to sice je útvar publicistický, přece jen je v nich cítit chuť tvořit, nejen popisovat...

V prípade druhom je nutné povedať že súbor kódov každého percipienta je rôzny a teda nie je možné určiť objektívne, čo je ten správny "tvurci" pristup pre percipienciu a dekódovanie konkrétneho diela. Ano. Myslel jsem to v tomto druhém významu. Ale tys u mně někde viděl, že bych psal něco o *správném* tvůrčím přístupu? Myslím že ne... (a přestaň prosím s tou sémiotikou - chápu, že mi tím chceš ukázat, že jsi vzdělaný, ale mluv raději vlastními slovy - na škole si různých znaků a kódů užiju až až ;-) ) - - - Či a v kom dielo rezonuje je čisto otázkou subjektu, prežitok ako taký je rôzny od jednoho k druhému, preto definovať umenie ako niečo čo v konkrétnom percipientovi vzbudí túžbu tvoriť ďalšie umenie nie je príliš presné. Napr. mňa zatiaľ nič nedonútilo tvoriť a to som toho videl, čítal a počul myslím až až. Nevidel som snáď žiadne umenie v zmysle tvojej definície? Nezlob se na mne za to, co teď napíšu..., ale to není *můj* problém. To je *tvůj* problém. Je to přesně ten druh pasivního přístupu k umění, který já pokládám za omezující. - - - Takže zmyslom je asi podľa teba interpretácia diela subjektom - inak si už naozaj neviem predstaviť čo si týmto myslel. Ano. Tak jsem to myslel. Ale takovým typem interpretace, o jakém jsem psal. Umění lze vysvětlit zas jenom uměním. - - - IMHO je cieľov umenia viac, ale jedným zo základných je prezentovať svojou vlastnou formou pohľad na určitý úsek reality, resp. nereality a teda premietnutie subjektívnych foriem videnia sveta subjektom do podoby percipovateľnej inými subjektami. To či v štvorci vidíš ty kruh a ja trojuholník je už záležitosťou percipienta. Kategórie "hodnotnosti" toho výsledkov tvorivej činnosti má predsa každý svoje. Tady se konečně otevírá prostor pro diskuzi. Jenomže já za tvým názorem cítím postmoderní relativismus. Nebo veselý nihilismus :-) jak napsala jednou Poláková (česká filozofka) a s tím se já nemůžu ztotožnit. I ty totiž nakonec potřebuješ nějaké kritérium hodnotovosti (třeba ve smyslu Husserlovy intersubjektivity. Předpokládám, že asi víš...), pokud se chceš *vážně* bavit o umění. Jinak to totiž nemá smysl a slohová práce žáka páté třídy je nerozlišitelná od toho Tarkovského zrcadla. Já ti budu tvrdit, jak je ta slohovka oproti Tarkovskému geniální, a tobě zbude tak maximálně si ťukat na čelo. (Tohle mi něco připomíná...). Navíc jsem nikdy netvrdil, že cíl umění je jen jeden. - - - IMHO na definíciu "sebe sama" nepotrebujem umenie. Ak si čítal práve tebou spomínaný Tao Te Ťing, vieš prečo ;-) Knihu o Tau a ctnosti jsem četl, ale opravdu mne oslovily jen první dva oddíly. Ty ve mně také nadále silně zůstávají. Se zbytkem jsem nesouhlasil nebo mi nepřišel (tehdy, už dlouho si jí chci přečíst znovu) tak zajímavý. Umění beru jako běžnou součást lidského života a nikoli pouze jako výsadu jedinců/"umělců" (kde jsou ty doby, kdy se vzdělanci běžně učili psát poezii...), což samozřejmě vyplývá z mých názorů. Věřím, že umění potřebujeme - je totiž v nás :-)

Tak to mi teda Artran bližšie osvetli, ako môže percipient pristupovat "tvurcim" prístupom k percipovanemu dielu. A tvorcovským alebo tvorivým ? Čiže prístupom tvorcu, ktorý to dielo vytvoril alebo tvorivým, resp. tvorcovským pristupom percipienta ? Lebo v prípade prvom je jasné, že to nejde, nakoľko percipient nie je tvorca a má nutne iné kódy na dekódovanie diela ako tvorca (viď Tarkovského Zrkadlo - skvelý film ale netvrď mi že si ho pochopil tak ako ho myslel Tarkovskij, pretože to je čisto osobný film). V prípade druhom je nutné povedať že súbor kódov každého percipienta je rôzny a teda nie je možné určiť objektívne, čo je ten správny "tvurci" pristup pre percipienciu a dekódovanie konkrétneho diela. Či a v kom dielo rezonuje je čisto otázkou subjektu, prežitok ako taký je rôzny od jednoho k druhému, preto definovať umenie ako niečo čo v konkrétnom percipientovi vzbudí túžbu tvoriť ďalšie umenie nie je príliš presné. Napr. mňa zatiaľ nič nedonútilo tvoriť a to som toho videl, čítal a počul myslím až až. Nevidel som snáď žiadne umenie v zmysle tvojej definície ? Je ovšem také zřejmé, že se na člověka, který takto k umění přistupuje, kladou daleko větší nároky. Ale to už vychází z mého názoru, že by umění sice mělo vést člověka k lepší definici sebe sama, ale že pouhým "díváním se" toho nedocílíme (Jistě, je to svého druhu ideál).   Takže zmyslom je asi podľa teba interpretácia diela subjektom - inak si už naozaj neviem predstaviť čo si týmto myslel. IMHO je cieľov umenia viac, ale jedným zo základných je prezentovať svojou vlastnou formou pohľad na určitý úsek reality, resp. nereality  a teda premietnutie subjektívnych foriem videnia sveta subjektom do podoby percipovateľnej inými subjektami.  To či v štvorci vidíš ty kruh a ja trojuholník je už záležitosťou  percipienta. Kategórie "hodnotnosti" tohovýsledkov tvorivej činnosti má predsa každý svoje. IMHO na definíciu "sebe sama" nepotrebujem umenie.  Ak si čítal práve tebou spomínaný Tao Te Ťing, vieš prečo ;-)

Dovol Idaho, abych ti osvětlil ten můj citát, na který tak hezky :-) narážíš ve svém komentáři. "Umění lze vysvětlit zas jen uměním" znamená, že umělecké dílo skutečně rezonuje (či žije) teprve tehdy, pokud k němu člověk přistoupí tvůrčím způsobem (a myslí se tím opravdu tvůrčím), a nikoli jen jako pasivní vnímatel. Dost často se totiž přistupuje k uchopení díla rozumovou cestou a to s sebou bohužel přináší redukci díla na pouhý význam (Básník říká že..). Ten citát předpokládá, že umělecké dílo bude žít dál právě v tom tvůrčím vysvětlení, v tom dalším díle. Vysvětlení uměleckého díla je tak jakousi jeho reinkarnací :-) Právě z podstaty proto není takovéto chápání umění jakýmsi jeho zazděním, jak si myslíš (patrně pod vlivem termínu Umění pro umění), ale naopak prostorem pro jeho věčně trvalou interpretaci. Není proto důležité, aby se dva lidé shodli na obsahu uměleckého díla, ale aby v nich zanechalo stopu, která se bude šířit dál jak kola na rybníce (ovšem jejich přičiněním). Diskuze je pak samozřejmě možná nad tím, jestli je toho dané dílo schopno a jestli prostředky, kterými toho dosahuje jsou otřelé nebo neotřelé (viz to naše proklaté Seirei no moribito :-) ). Je ovšem také zřejmé, že se na člověka, který takto k umění přistupuje, kladou daleko větší nároky. Ale to už vychází z mého názoru, že by umění sice mělo vést člověka k lepší definici sebe sama, ale že pouhým "díváním se" toho nedocílíme (Jistě, je to svého druhu ideál). Jednoduše by se to dalo shrnout asi tak, že po tom, co vidíš nějaký film, bys měl mít chuť napsat báseň, namalovat obraz nebo složit píseň. ... :-)

Ač vím, že Cazador je nevážného ražení, tak některé náhody překračují mantinely dané žánrem, narozdíl od Seirei no Moribito.

vam jebe, kdo ma tie slohy citat. asi si zoberem dovolenku. a Tak to se divím, že ti totéž (pitomé náhody a přehnané zvraty) nevadilo v El Tak to se divím, že ti totéž (pitomé náhody a přehnané zvraty) nevadilo v El Cazadoru:v Cazadori som si toho bol vedomí ale vobec som ho nebral važne tak ma to netrapilo.

Podle mého se nám Artran snažil popsat své výhrady k tomuto seriálu, z nichž jsme většinu vyvrátili, jiné jsou jen otázkou osobního pohledu. Ještě si myslím, že by bylo dobré se zmínit o tom, jak na konci Balsa věděla, o na ni míří lučištníci. Balsa jakožto většina opravdových mistr bojových umění má něco, čemu se tuším říká v japonských BU haragei, je to něco jako šestý smysl, který se dlouhodobým tréninkem bojových umění dostane na takovou úroveň, že je cvičenec na vzdálenost ucítit agresivitu (můj sifu říká, že se mu rozsvítí červené majáčky). Pokud se vám někdy zježili chlupy na zádech, když za vámi někdo prošel, tak je to zhruba něco takového. Jinak děkuji Artranovi, že se pokusil o debatu, i když si svůj názor vzít nenechá, všichni přece víme, že pravdu máme my. ;-)

Ano. To bylo jasné myslím už na začátku. Takovéto debaty jsou totiž vždycky zbytečné - alespoň já mám bohužel takovou zkušenost. Vzpomínám si na opravdu dlouhé debaty o umění s jedním mým kamarádem, které stejně nevedly k ničemu. Také jsem si od toho nic nesliboval - jen jsem chtěl podrobněji vysvětlit svou pozici, kterou zastávám v komentáři (byl jsem tázán - je slušnost odpovědět). To podrobněji je důležité, protože doufám, že jsem byl v některých místech svého druhého příspěvku pokud možno věcný. Také doufám, že ač máme oba vyhraněné názory, tak to nesklouzne do vzájemných invektiv, jako se to nezřídka stává.

Artran : no vzhľadom na obsah toho čo si napísal, myslím že akákoľvek ďalšia debata je zbytočná. Ty si myslíš že k tomu pristupujeme zle my, my si myslíme že k tom zle pristupuješ ty. A na tom sa snáď zhodneme, lebo inak by bolo ďalej zbytočné sa baviť o tom aký je rozdiel medzi béčkovým kungfu filmom a Seirei no Moribito.

Marius: Upřímně řečeno: hledání "asijské filozofie" v anime seriálech je právě ten nepříliš dobrý způsob, jak k nim přistupovat - neznamená to totiž, že když je něco pomalé, že je to zároveň ukázka asijské moudrosti (Serial experiments: Lame). To že se to v Seirei no moribito odráží, to nepopírám, ale odráží se to tam skutečně formou schematického kýče (lépe je na tom např. Mushishi). Viz právě příběh s kovářem, což je stokrát omletá a osvědčená báchorka (Jiným slovem kýč. Naposledy jsem tenhle motiv viděl u Miyamota Musashiho, což je 50 let starý film), která prosákla už i do nejrůznějších počítačových her. A dívat se na to, jak nějaká postava v anime trousí vyčpělá moudra, mě příliš netěší. Stejnou měrou opovrhuju filozofií pro mateřské školky filmů jako je Matrix. K čemu by pak byly filmy Edwarda Yanga (Raz, dva), Ming-liang Tsaie (Řeka) nebo japonský film Ostrov a samozřejmě filmy J. Ozua. Nebo knížky jako Podivuhodné příběhy z čínských tržišť a bazarů (kterou přeložil náš vynikající sinolog Průšek) nebo úžasně bohatá asijské poezie - Číňani Li-po, Tu Fu, skvělá Li-Čching Čao, Japonec Bašó a další. Nebo samozřejmě i samotná Tao te ťing... TAM se odráží asijská duchovnost a ne v nějakém banálním anime seriálu. Píšeš, že tě překvapuje, že mne u Hanekeho nevadí prý nevyvážený rytmus a že je to uměním pro umění - to se ale hluboce mýlíš (a je to na jinou debatu jinde a jindy - ne tady) a pokud filmy jako jsou jeho stavíš pod úroveň prostoduchých asijských rozprávek, je to zase líto mě. Chtěl bych jenom zdůraznit, že Seirei no moribito není zdaleka ten nejhorší případ, ale chvílemi byl pro mne bohužel dost nestravitelný a já jsem dokonce zvažoval, jestli má cenu se dívat dál. Nakonec to vyvážila jiná pozitiva (uvěřitelné postavy, skvěle sestříhané souboje, nápad se dvěma světy ad.). Přemety v příběhu (pro tebe: v narativu...) tu nebudu dál rozebírat (snad jen k tomu rybáři: podceňuješ znalosti lidí spjatých s přírodou - byly hluboké a že by rybář věděl to, co věděl kdejaký šamanský učeň, je nepřekvapivé (on to totiž vědět musel). Navíc právě to napětí mezi astrologem a bylinkářem je ten vynucený (a proto prázdný) efekt, o kterém jsem mluvil.) Možná že pro tebe a pro jiné jsou podobné věci nevýznamné (proto hodnotíte vysoko), ale pro mne významné jsou (proto hodnotím nízko) - to že jsem se v určitém případě překoukl, je samozřejmě možné (viz čtení svazků hmatem, které mne napadlo, ale neviděl jsem to tam). Ty mnou tady vyjmenované jsou ale jen malá část a většinu z nich jsi tedy rozhodně neospravedlnil - mýtus dokonalého člověka se například v podání Seirei no moribito hroutí do něčeho, co obstojí tam maximálně v béčkových kung-fu filmech. Zbytek si už nevybavuju a vracet se k tomu nechci. K náhodám, Idaho:: Jenomže umění se řídí jinými pravidly než život. Ve filmech také obvykle nevidíš postavy chodit na záchod nebo dělat nepovedené pohyby (náhodné zakopnutí, náhodné zachraptění v hlase - potom totiž při natáčení následuje klapka a nový záběr, a když tam zůstanou působí podivně) - pokud tam takové věci jsou, musí mít smysl z hlediska celku (třeba: záchod = neorealistický film snažící se o zachycení běžného života a tím pádem větší uvěřitelnosti; zakopnutí = groteskní prvek v komedii; náhodná setkání = příběh o náhodách jako takových (Nezvalův text Ulice Git-le-Coeur)). A to v Seirei no moribito rozhodně neplatí, tam jsou náhody pouze proto, že si s tím scénáristi nelámali dost hlavu. Omlouvat to můžeš, to je samozřejmě tvoje věc, ale uvědom si, že tímhle způsobem bys pak mohl omluvit prakticky cokoli (což děláš: na smrt vyčerpaná šamanka by se např. zcela jistě v ropném jezírku utopila, kdyby jí Balsa nevytáhla). A to luštění svazku astrology: je přeci nadmíru jasné, že se ve svatém svazku skrývaly informace důležité pro samou existenci říše (nebo se alespoň mohly skrývat - je to jako byste nevěděli, jestli máte v podzemí zamčeného tygra nebo nějakého Aristotela) - takové dokumenty by samozřejmě rozluštěné dávno byly, ale byly by také pečlivě utajené....

Balsa nezachránila Toragai, to už udělala nějaká bytost v podzemí, takže už nezáleželo na tom, kdo ji našel. Na setkání Tanda a Shuga nevidím rovněž nic extrémně náhodného (kdysi jsem potkal v syrské Palmyře jednoho Čecha, jehož jsem týden nato potkal v milionového Damašku v devět večer, kdy je na ulici největší ruch. Náhoda, nebo osud?) Ad rozluštění svazků. V patnáctém díle 8.15 je pěkně vidět, jak Shuga čte znaky v temnotě pomocí prstů. Jinak, jak dlouho existuje ta říše? Znamení sucha se objevuje každých 100 let a také i mizí. Lze předpokládat, že to nebylo třeba luštit, jenže teď je v sázce život prince, a ne nějakého zvířete, v němž bylo nakladeno vejce. Takže se tady bojuje s typickým tmářským přístupem tj, vše neznámé nás ohrožuje. A díl s kovářem byl úplně dokonalý. :-)

setkávání postav: Balsa se vrací z "procházky" a shodou náhod zrovna narazí na šamanku jak se vynořuje z ropného jezírka, takže jí ihned může zachránit život. IMHO to funguje na to aby bolo poukázané na komplementárne prepojenie Sagu a Nayug ako odraz jin-jangovej komplementarity sveta, a teda nosným motívom nie je to, že ju nájde Balsa ale to prepojenie medzi svetmi, ktoré sa vinie celým seriálom. Čo by sa zmenilo, keby ju nenašla Balsa ale niekto iný ? Alebo keby scéna končila tak, že sa šamanka sama vyhrabe ? Nič hovorím, vzhľadom k hlavnému ťahu je to absolútne nepodstatná výčitka. Podobně na mě působilo setkání astrologa a šamanského učně na břehu řeky (dvě klíčové postavy) - opět obrovská náhoda - vlastně jen proto, aby to zefektnilo děj (určování počasí dle hmyzu). Bylo by daleko reálnější a pochopitelnější, kdyby tam astrolog narazil na někoho nedůležitého, kdo mu to o tom počasí řekne (třeba nějaký rybář...). Takže je reálnejšie a pochopiteľnejšie ak by kdejaký rybár mal o prírode väčšie poznatky ako učen šamanky, ktorý je ako bylinkár a výrobca liekov bytostne naviazaný na všetky druhy prírodných prostredí a musí sa setsakra vyznať aby vedel kde nájde správne ingrediencie (musel rátať s typom pôdy, vlhkosťou, etc.) V tomto problém takisto nevidím, dokonca ako hovoríš to zefektívňuje dej graduje ho v tom či niektorému z nich dôjde a či práve toto stretnutie bude mať za následok odhalenie podvodu so smrťou princa. Dále: když je astrolog zavřený ve sklepení, tak je schopen číst svazky v nejhlubší tmě (nehledě na to, že dokument takové důležitosti, by prostě astrologové určitě nenechali nepřeložený - vysvětlení, že to bylo dáno jejich lehkovážností je jednoduše úsměvné a naivní). Tú tmu beriem, ale na druhej strane ak by som chcel dať hodne absurdný argument, tie dosky boli z kameňa tak to mohol znaky hmatať ;-) Ale, čo sa týka toho že by tie dosky nenechali nepreložené kategoricky nesúhlasím. Pokiaľ bola celá historka o vzniku impéria len historkou a v skutočnosti sa veci mali inak, pokiaľ by bola pravda prístupná bolo by to pre ríšu nebezpečné. A preto si myslím, že nepreloženie tabúľ poskytovalo spolu s ich ukrytím dvojitú ochranu jednak fyzickú a jednak tú, že neznalý jazyka nebol schopný ich dekódovať. Při sledování dílu o předstírané smrti Balsy a prince na dně kaňonu jsem se také nestačil divit, proč princovu mrtvolu z propasti nevytáhnou - o x dílů to najednou šlo s vysvětlením o nepřítomnosti jedovatých plynů... (ale je to syn císaře hergot - i před tím by bylo lze očekávat, že i jen pro jeho mrtvolu budou poddaní donuceni nasadit svůj život už jen proto, že ho se několikrát sami pokusili zabít. Nehledě k tomu, že tu byla reálná pochybnost, že to je předstíraná smrt daná přítomností šamanky) - tohle je prostě strašně vratké zdůvodnění dalšího děje, které v seriózně míněném příběhu prostě nemůže být. No toto mi vŕtalo hlavou tiež až kým nenašli tie mŕtvoly. Lenže Vodca lovcov tam hovoril, že teraz je ten plyn rozfúkaný, ale keď spadli by to bolo smrteľné aj pre neho. Mne to ako vysvetlenie stačí. O prítomnosti šamanky vo fake death mal vedomosť len divák a teda lovci nemohli mať podozrenie. A potom ta vata - díl s kovářem (navíc klišé: válečník a jeho moudrost meče...) a následující díly, které mají dokumentovat dospívání prince a které by šly smrsknout do jednoho dílu nebo rozložit tak, aby byly zakomponovány po troškách do hlavní dějové linky (asi nejlepší varianta). Aha no tak tu opäť nebudem súhlasiť. Neviem nakoľko máš zbehnuté azijské filozofie, ale toto sú čisto diely ktoré poukazujú na taoistického dokonalého človeka (práve to kováčovo rozprávanie vôbec nie klišé ale pre seriál veľmi dôležitá ideová časť) a dokonalého vládcu (princovo dospievanie a jeho gamblerský zásah, ktorý keď je vykonaný, múdry odchádza, lebo už niet čo vykonať) takže ja osobne som si v týchto častiach doslova rochnil a vôbec ich nepovažujem za vatu. Oproti tomu příběhově nosná a atraktivní pouť šamanky za rybím národem se odbude jen v jednom díle - prostě na několik dílů zmizí a pak se zase z ničeho nic objeví. Toto je tiež uhol pohľadu, pokiaľ sa na púti nestalo nič podstatné pre seriál, načo ukazovať ako sa šamanka štverá po horách ? Také mi na konci už unikalo, proč se Balsu neustále a zatvrzele pokoušejí lidé od císařského dvora zabít, když je evidentní, že prince celou dobu chránila.. Nuž napríklad preto, lebo okrem nej a lovcov nik nevedel (a predpokladám že ani vojaci, ktorí šli s lovcami zabiť La Lunga ) o tom, akou báchorkou ich cisárstvo dvesto rokov kŕmi. A jediný kto by ho potenciálne mohol rozniesť medzi ľud (ktorý vzhľadom k zloženiu Yogo a Yakue nemusel byť náchylný následne rešpektovať zvrchovanosť cisárstva) bola Balsa. Nemluvě o jejích až nadpřirozených schopnostech - sice ji na začátku málem zabili, ale na konci, když na ní míří lučištníci a astrolog nakonec nedá rozkaz ke střelbě, je vidět, jak Balsa sundává ruku z kopí, tzn. že i když je u ohně (= oči jsou přivyklé světlu), tak dokáže dohlédnou do tmy lesa... Celé je o tom, že se tím divákovi sděluje: vidíš, Balsa je prostě dokonalá a ostatní jsou oproti ní nýmandi. (takovéto momenty se vylučují s realističností seriálu normální by bylo, dát divákovi najevo, že ji skutečně mohli odstranit). Ad Balsa a dokonalosť ako hovorím Balsa je archetyp azijskeho dokonalého človeka. Nie je to výmysel tohto anime ale akýsi ideál čínskych (a z nich vychádzajúcich) filozofických a duchovných prúdov. Nebo proč při každém pohybu meče nebo kopí zazní zvuk, jakoby bojovníci měli v ruce řehtačku? - Tohle mi specielně lezlo dost na nervy. Mne to neliezlo, a dokonca som si nič takéto nevšimol, čím nehovorím, že to tam nie je, checknem, uvidím. Rytmus děje je navíc sám o sobě dost nevyvážený - několik prvních dílů se tlačí mocně na pilu a pak se to změní ve skoro selankovité přežívání v mlýně... (myslet si, že se to dá pochopit asijským přístupem k vyprávění, je prosté omlouvání scénáristických chyb. A věřte mi, že jsem z asijské kinematografie také už leccos viděl.) Z Azie som toho tiež videl myslím až až a myslím si že práve toto je ázijský prístup a v rámci neho tvorené dielo. Príbeh tak ako bol napísaný by iný rytmus ani neumožňoval. Pre mňa bolo napríklad obrovským prekvapením, že anime ako typický predstaviteľ postmoderného spôsobu narácie (čítankovo viď nedávnu Haruhi či staršiu Lain) si vystačilo s lineárnosťou spestrenou jedným dvoma flashbackmi. Zvláštne že nevyvážený rytmus ťa neirituje u obľúbenca Hanekeho (sorry, ale tento pán produkuje l´art pour l´art ) ale to je asi vyššie umenie hoci ani spolovice nie IMHO tak myšlienkovo bohaté ako SnM. ;-)

Ahoj - tak protože se mi to už poněkud vytrácí, tak nebudu možná až tak konkrétní. Ale co si pamatuji (SPOILERY ->), tak jde např. o setkávání postav: Balsa se vrací z "procházky" a shodou náhod zrovna narazí na šamanku jak se vynořuje z ropného jezírka, takže jí ihned může zachránit život. Podobně na mě působilo setkání astrologa a šamanského učně na břehu řeky (dvě klíčové postavy) - opět obrovská náhoda - vlastně jen proto, aby to zefektnilo děj (určování počasí dle hmyzu). Bylo by daleko reálnější a pochopitelnější, kdyby tam astrolog narazil na někoho nedůležitého, kdo mu to o tom počasí řekne (třeba nějaký rybář...). Dále: když je astrolog zavřený ve sklepení, tak je schopen číst svazky v nejhlubší tmě (nehledě na to, že dokument takové důležitosti, by prostě astrologové určitě nenechali nepřeložený - vysvětlení, že to bylo dáno jejich lehkovážností je jednoduše úsměvné a naivní). Při sledování dílu o předstírané smrti Balsy a prince na dně kaňonu jsem se také nestačil divit, proč princovu mrtvolu z propasti nevytáhnou - o x dílů to najednou šlo s vysvětlením o nepřítomnosti jedovatých plynů... (ale je to syn císaře hergot - i před tím by bylo lze očekávat, že i jen pro jeho mrtvolu budou poddaní donuceni nasadit svůj život už jen proto, že ho se několikrát sami pokusili zabít. Nehledě k tomu, že tu byla reálná pochybnost, že to je předstíraná smrt daná přítomností šamanky) - tohle je prostě strašně vratké zdůvodnění dalšího děje, které v seriózně míněném příběhu prostě nemůže být. A potom ta vata - díl s kovářem (navíc klišé: válečník a jeho moudrost meče...) a následující díly, které mají dokumentovat dospívání prince a které by šly smrsknout do jednoho dílu nebo rozložit tak, aby byly zakomponovány po troškách do hlavní dějové linky (asi nejlepší varianta). Oproti tomu příběhově nosná a atraktivní pouť šamanky za rybím národem se odbude jen v jednom díle - prostě na několik dílů zmizí a pak se zase z ničeho nic objeví. Také mi na konci už unikalo, proč se Balsu neustále a zatvrzele pokoušejí lidé od císařského dvora zabít, když je evidentní, že prince celou dobu chránila.. Nemluvě o jejích až nadpřirozených schopnostech - sice ji na začátku málem zabili, ale na konci, když na ní míří lučištníci a astrolog nakonec nedá rozkaz ke střelbě, je vidět, jak Balsa sundává ruku z kopí, tzn. že i když je u ohně (= oči jsou přivyklé světlu), tak dokáže dohlédnou do tmy lesa... Celé je o tom, že se tím divákovi sděluje: vidíš, Balsa je prostě dokonalá a ostatní jsou oproti ní nýmandi. (takovéto momenty se vylučují s realističností seriálu normální by bylo, dát divákovi najevo, že ji skutečně mohli odstranit). Nebo proč při každém pohybu meče nebo kopí zazní zvuk, jakoby bojovníci měli v ruce řehtačku? - Tohle mi specielně lezlo dost na nervy. Rytmus děje je navíc sám o sobě dost nevyvážený - několik prvních dílů se tlačí mocně na pilu a pak se to změní ve skoro selankovité přežívání v mlýně... (myslet si, že se to dá pochopit asijským přístupem k vyprávění, je prosté omlouvání scénáristických chyb. A věřte mi, že jsem z asijské kinematografie také už leccos viděl.) Takže asi tak... A pokud reagujete na něčí komentář v diskuzi, tak je vskutku dobrý nápad dát dotyčnému vědět. Člověk nemůže pořád dokolečka pročítat všechny filmy, ke kterým něco napsal, jestli si tam o něm náhodou někdo něco nešpitá...

Tak posledne dve casti ..... sa fakt bojim ako to dopadne. Normalne nemam odvahu to zapnut :-) .

Tak to se divím, že ti totéž (pitomé náhody a přehnané zvraty) nevadilo v El Cazadoru
Vzhledem k tomu, že Seirei je v žánru fantasy, nelze na fantastických prvcích určitě stavět nějakou kritiku, pokud tedy nevybočují z mantinelů načrtnutého světa.

Jedna z veci v anime ktoré mi najviac vadia sú hlavne nelogičnosti, príliš veľké náhody , prehnané zvraty , neuveriteľné situácie a podobne . Ale toto anime je naozaj jedno s tích ktoré nič takéto neobsahuje . Asi najfilmovejšie a najuveritelnejšie anime čo som videl. Teda ak ignorujem fantazijné prvky v príbehu na konci .

To zatím nemohu posoudit, Seirei no Moribito je stále ve frontě...

No ja nevim dle meho s hlubsi znalosti asijskych myslenkovych proudu tam proste (zatim - jsem na casti 19) zadne nelogicnosti nejsou.

Já myslím, že když mu napíšete do pošty, tak se k tomu rád vyjádří. V diskuzi na mě působil dojmem člověka, jenž je otevřen, ehm, diskuzi...

Ale napsat by je mohl, ne? Samotného mě to zajímá. Četl jsem jen nějaké v jedné recenzi na AniDB, ale byl IMHO jen prostě jen úhel pohledu.

Idaho, Marius: Já se tedy s Artranovým hodnocením velmi často rozcházím, ale za nepozorného diváka bych jej nepovažoval...

Idaho: souhlas a to naprosty...

Jen je zkus, Artrane, napsat alespoň do diskuze, třeba pak společnými silami zjistíme, že ses jen nepozorně díval. :-)

SPOILER-Za najlepšie časti považujem 21 a 22 ktoré sa venujú minulosti BALSY .Za tieto dve časti som bol napnutý viac nez za hlavný príbeh . A tiež by som prijal príbeh kde by nefigurovalo žiadne nadprirodzeno . Posledná malá výtka je v malom zubatom zasranovi ktorí mi liezol na nervy . Ale inak geniálne úžasné